Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Po dlouhé době se mi zase podařilo vycestovat na nějaké zajímavější místo, tak se zase pokusím sepsat krátké zápisky. Tentokrát ze země vycházajícího slunce...
(pozn: Stále ještě mám rozepsaný předchozí díl, ale ten ještě nechám chvíli zrát a budu se věnovat novým dojmům. Snad ho taky někdy dokončím než všechno zapomenu)
Takže, do Japonska jsme vycestovali na konferenci EJC2008 (EJC=European-Japanese Conference). Konferenci samotné se ale asi budu věnovat spíš okrajově. Vyjeli jsme zde v sestavě naší vedoucí Doc. Duží, dvou mých spolustudentů (Michal a Tomáš) a mé maličkosti. Dále ještě letělo několik dalších čechů z Brněnských a Pražských univerzit, které teprve poznávám.
Přípravy byly tentokrát naštěstí bez zjištění o propadlém pase a podobných lahůdek, a bez problémů jsme vyrazili vlakem směr Vídeň, odkud nám letěl přímý let do Tokia. Ten trval 11 hodin a většinu jsem ho strávil čtením knihy o jádře. Hned po příletu na letiště Narita (asi 60km od centra Tokia) jsem měl pocit trošku jako bych se vrátil do Singapuru. Moderní město blýskající se čistotou. Jen vlhkost není v tuto roční dobu tak vysoká (v podstatě je to skoro jako u nás), a počasí nám také přálo. (No momentálně prý v Japonsku řádí tajfun, který nám přinesl déšť a vítr, ale to předbíhám).
Autobusem jsme dojeli do hotelu, kde jsme se zabydleli, a vyrazili na něco k jídlu. Neměli jsme moc představu kam se vydat, tak jsme náhodně zvolili směr a pochodovali dokud neuvidíme nějakou lákavě (a ne moc luxusně) vypadající restauraci.
KFC nás nechalo chladným, a o kousek dál jsme uviděli tradičněji vyhlížející podnik. Vstoupili jsme dovnitř, a sotva jsem stačil doříct že to asi nebude zrovna nejlevnější podnik, už nás číšník odváděl ke stolu, postavil před nás sklenice s vodou a rozdal nám jídelní lístky. No co už. (pozn: je to zde tradicí, že hned po vstupu do restaurace se Vás někdo ujme a sám Vás odvede ke stolu, vybírat si vlastní stůl se považuje za neslušné).
Podnik do kterého jsme se takto dostali je jedním z tradičních typů kde každý stůl má uprostřed vlastní plynový gril. Zvolili jsme si tedy jedno z menu které vypadalo dostatečně velké pro nás 3, nebylo zas tak drahé, a poté co nás číšník ubezpečil že nám bude stačit jsme si objednali. A zvolili jsme dobře. Začali nám nosit talířky s nejrůznějšími druhy masa, zeleniny a ochucovadel, hůlky, kleště na obracení a zapálili gril. Dál už si host vše připravuje sám, a musím říct že je to opravdu bezva a s radostí bych uvítal podobné restaurace i u nás. Zárověň jsme zkusili první japonské pivko a byli jsme velmi příjemně překvapeni - mělo pěnu jak má být, a přestože to byla taková naše slabší desítka, bylo docela dobré. Ale aby celý zápisek nebyl jen o jídle a pití...
Město ve kterém bydlíme je samo o sobě velmi zajímavé. Bylo navrhnuto v šedesátých letech jako nové budoucí centrum výzkumu, a takto pak vystavěno. Takové předem naplánované město má řadu výhod. Žádné dopravní zácpy, dobrá městská doprava, atd. Dle oficiálních stránek města zde žije asi 200000 lidí, z toho asi 19000 jsou vědci (asi 40% všech všech vědců žijících v Japonsku) a asi 5000 má doktorský titul.
Druhý den jsme ještě měli volno, tak jsme hned ráno vyrazili na výlet, a to na horu Tsukuba. K ní jsme dojeli autobusem, a dál už pak po svých. Musím říct že cca dvouhodinový výšlap byl docela drsný, místy to docela klouzalo a šplhání po kamenech taky dalo celkem zabrat. Zde musím složit speciální poklonu profesoru Maternovi, který ve svých téměř osmdesáti letech výšlap absolvoval s náma, a ještě zvládal se svými kolegy vášnivé filosofické debaty. Všechna čest!
Cestou jsme navštívili malý chrám, nahoře jsme nacvakali pár fotek (zde jsem si zase jednou zanadával, protože jsem zjistil že mám kartu ve foťáku skoro plnou, a mám tam fotky ještě ze Singapuru a ani nevím jestli je mám už nahrané). Dolů jsme pak sjeli lanovkou, a příjemně unaveni se vrátili do hotelu.
To by prozatím stačilo, koukám že jsem toho moc zajímavého nenapsal, tak se zkusím příště polepšit. I tak to snad bylo aspoň malinko zajímavé.
Na závěr pár fotek:
Tiskni
Sdílej:
serverka: "do You want ... or ..." ja: "what is ...?" servirka: OK:) docela neprijemna vec pri jednani s Japonci (ale to se tyka i Cinanu atd) je ta, ze pri rozhovoru stale kyvaji a tvari se ze rozumi, protoze povazuji za neslusne vas prerusit a rict ze nerozumi. Takze je dobre se naucit to odhadovat a kdyztak zpomalit atd.
docela neprijemna vec pri jednani s Japonci (ale to se tyka i Cinanu atd) je ta, ze pri rozhovoru stale kyvaji a tvari se ze rozumi, protoze povazuji za neslusne vas prerusit a rict ze nerozumiNapr. pre Indov no problem znamena, ze rozumeju, nie ze to nie je problem
Ale teď jsem si uvědomil, že u cyklistů, běžkařů a tanečníků (tedy sportovců) tato obava je lichá ....
(nevim jeslti porad ale pred tremi lety ano) Jinak by me docela zajimalo kolik tam stoji ubytko a jak je to narocny na stravu
Ale jednou jsem dostal skvelou radu, kdyz jsem se ptal po hotelu, poslali me do lazni. Nektere lazne jsou otevrene 24/7 a muzete tam klidne v odpocivarne prespat + samozrejme rano a vecer luxusni koupani. A vstupenka stoji jen 16 dolaru.Předpokládám, že je to myšleno tak, že oni o tom vědí, nepřespat tam na zapřenou, že ne?
), které mě na firemním výletu v partě cca 25 lidí stálo cca 20 000 JPY za noc.
Jídlo:
Spodní extrém jsou instantní nudle za 100 až 300 JPY. Pak různé kombinace salámů, sýrů atd, kdy studenou večeři v pokoji máte za 300-600 JPY. Večeře či oběd v lacinější restauraci je 1500-3000 JPY. Jedno jídlo stojí většinou 600-800 JPY, ale jedním jídlem se většinou nenasytíte.
Dobrou alternativou jsou sushi-restaurace. Existuje řetězec sushi restaurací, kde kolem dokola jezdí nekonečný pás se sushi a jeden talířek (= 1 nebo 2 kusy sushi) stojí 100 JPY. Když člověk sní talířků 10-15 tak se rozhodně nasytí, pochutná si a nestojí to tak moc.
Pití:
Plechovka 0,3l v automatu stojí 120 - 160 JPY. 2 l Coly cca 200 JPY v obchodu. 1 l mléka nebo 100% džusu 200-250 JPY v obchodě, ale existují i 100JPY nebo 99JPY obchody kde 1 l mléka nebo 100% džusu stojí 100 JPY.
Cestování:
je celkem drahé. Nejmenší cenu za 1-4 stanice jsem viděl 150 JPY, běžnější je cca 200 JPY, celé město (cca 20 km) lze přejet za 500-700 JPY, stejnou cenu stojí cca 50km mimo město. 160 km jsem ujel za cca 3000 JPY. Shinkazeny jsou dražší. Cestování může prodražit přestupování mezi různými společnostmi.
Aktuální kurz je 100 JPY za 15,25 Kč, takže si ceny podělte 6,5x