Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Tak po delší pauze se konečně dostávám k pokračování minicestopisů - tentokrát to bude o našem prvním výletě do Malajsie. Tam jsme se vydali jednak proto, že jsme chtěli, a druhak i proto, že jsme museli - v Singapuru jsme mohli legálně zůstat maximálně třicet dní, a nejsnadnější cesta jak si prodloužit pobyt je krátce vycestovat někam do zahraničí, no a Malajsie je nejblíž. A jelikož finové jsou banda lenivců a nechtěli s námi jet na celý víkend, tak jsme se vydali v kompletní sestavě IT-pro studentů: Igor, Lehel, Greg, Bart, obě Agnieszky a já.
Vyrazili jsme tedy v pátek odpoledne SMRTí (tedy autobusem singapurské městské hromadné) do Johor Bahru - to je malé město hned za hranicema. Odtud již nejezdí pravidelné spoje, ale je zde množství malých cestovních kanceláří, které po nalákání dostatečného množství lidí vypravují autobusy mimojiné také do Kuala Lumpur. Hned jak jsme tady vystoupili, tak se na nás přilepil malajec, a neustále nám radil kde si máme vyměnit peníze atd, a pak nám taky nutil jednu z kanceláří - po několikerém zdvořilém odmítnutí jsme si tak trochu natruc vybrali jinou a tam zaplatili za lístky - to chlapíka rozčílilo, začal nadávat, a také se hádat s osazenstvem oné kanceláře, a vyvrcholilo to tím že jednomu ze zaměstnanců vrazil facku. To jsme trochu znejistěli, protože jsme ještě ani neměli ty lístky a vůbec to byla nepříjemná situace. Borec byl asi nějaký místní gangsta, protože ač byl sám asi proti šesti, tak ti nevypadali že s ním nějak vyběhnou a tak nějak se to uklidnilo a nakonec jsme v pohodě nasedli do autobusu a odjeli. No musím říct že pohodlnějším autobusem jsem ještě nejel - a za tu cenu - paráda.
Do KL jsme přijeli asi hodinu po půlnoci, a vydali jsme se najít nějaké rozumné (tedy levné) ubytování. Bart měl z nějakého průvodce vypsaný seznam hostelů, ale nakonec jsme ani moc hledat nemuseli - po krátké chůzi nás přímo na ulici odchytil (asi) majitel jednoho z nich, a tak jsme se rozhodli že se tam zabydlíme. Cena byla rozumná, pokoje klimatizované, a až na dvě postele a malý stolek úplně prázdné, ale čisté. Jediná nevýhoda byla, že přikrývky se musely zaplatit zvlášť, což jsme nevěděli, a tak jsme první noc docela mrzli - po vzoru Mr. Adamse jsem se přikryl aspoň ručníkem, ale tak nějak to nebylo úplně ono.
Ráno jsme se vydali na obhlídku města. První co nás zajímalo byly samozřejmě slavné Petronas Towers - největší dvojčata na světě. Bylo nám řečeno, že je o tuto atrakci velký zájem, a že nahoru se může každý den dostat jen omezený počet lidí, takže je dobé se tam vydat hned ráno. O půl deváté už jsme tedy stáli v řadě na lístky - ty jsou kupodivu zcela zdarma, a každý se s lístkem dozví i čas kdy má přijít. My jsme tedy měli dorazit o půl druhé, tak jsme se mezitím vydali na prohlídku zbytku města. Na první pohled je KL podobné Singapuru - spousta různých mrakodrapů, prostě moderní město. Ale na pohled druhý už je vidět rozdíl: postranní uličky jsou mnohdy špinavé, s povalujícími odpadky a bezdomovci. Před půl druhou už jsme už netrpělivě čekali na návštěvu Petronas - dlouhou chvíli jsme si krátili prohlížením expozice o samotných věžích a také prezentace o jejich ochraně před blesky doplněné efektní simulací s jejich modely a Teslovým generátorem. Věže byly postaveny malajskou ropnou společností Petronas, a dokončeny byly v roce 1998, do roku 2004 byly nejvyšší budovou na světě. Když na nás přišla řada, tak jsme dostali průvodkyni a po bezpečnostní kontrole jsme nastoupili do výtahu a vyjeli čtyřicetpět pater na můstek spojující obě věže. Tam jsme měli deset minut na rozhlížení a focení. A fotit bylo opravdu co, výhled byl úžasný, z té vyšky vypadali lidé i auta jako mravenci.
Po návštěvě věží jsme se vydali na informační centrum, zjistit co dál stojí za vidění. Tam nám doporučili vyhlídkovou jízdu městem - vlastně takové taxi co nás povozí po nejzajímavějších místech, řidič nám k nim něco řekne, to celé v ceně padesát ringitů na osobu. Čtyři z nás se tedy rozhodli že to za to stojí, tak jsme zaplatili a po chvíli čekání pro nás přišel řidič. To byl muslim pohodář, celou cestu o všem zajímavě vyprávěl a vtipkoval a odpovídal na všechny naše zvědavé dotazy. Výlet trval celé odpoledne, v průběhu kterého jsme viděli (samozřejmě jen z venku) královský palác včetně stráže, mešitu (tam jsme se nedostali protože byla zrovna doba modliteb, tak jsme se rozhodli, že ji ještě navštívíme další den), národní muzeum, a pak také tři exkurze: do výrobny kožených výrobků, batikovaných výrobků - ta byla obzvlášť skvělá, maník fakt uměl a nebýt opravdu vysokých cen, tak bych určitě něco koupil, a nakonec do výrobny čokolády - ta byla samozřejmě nejlepší, s možností výhodně nakoupit nejrůznější čokolády a před nákupem pořádně ochutnat. Zajímavá je například čokoláda s chilli, doporučuji nabízen nic netušícím přátelům. Takže jsem odcházel - podobně jako odstatní - asi se dvěma kily nákupu. No rozhodně jsme peněz investovaných do výletu nelitovali, a pokud se někdy dostanete do KL a budete mít volné odpoledne, můžu doporučit.
Večer jsme se vydali na rozhlednu, tam se platilo nějaké malé vstupné ale výhled za to rozhodně stál, bohužel na focení to moc nebylo. Dále jsme neodolali možnosti vidět Petronas towers ještě v noci, tak jsme se vydali ještě tam, a nějakou dobu se povalovali po lavičkách, a jen tak lenošili a fotili. Stejně jako spousta dalších lidí, přestože už bylo po půlnoci.
Poslední den ráno jsme se tedy znovu vydali na návštěvu mešity. No co k tomu říct, ostatním se líbila, já musím uznat že budova byla pěkná, i když můj celkový dojem byl spíše negativní - celé místo by se dalo charakterizovat spíš slovem honosné, samý mramor a zlato, ale rozhodně se mi to celé ani zdaleka nelíbilo tak jako třeba (pro mně) úchvatné hinduistické chrámy. Navíc po přečtení několika propagačních materiálů už jsem byl dostatečně znechucen, abych si prezentaci o islámu odvyprávěnou zahalenou muslimkou nechal ujít. Ostatní si asi čtvrthodinové vyprávění poslechli, a podle toho jak byly Agnieszky (zvláště jedna) rozčílené, tak myslím že jsem o nic moc nepřišel. Obecně nejsem moc velký zastánce náboženství, a islám mi tedy k srdci moc nepřirostl. Kdybych už se na nějakou víru dal, tak by to byl asi hinduismus nebo budhismus, ty jsou mi sympatické, nikoho neomezují, nikdo je nikomu nenutí. No do té doby asi zůstanu spokojeným ateistou... Ale to jsem odbočil.
Pak jsme se vydali na nezbytné nákupy, u kterých jsme si obzvláště užívali skutečnost, že v Malajsii všechno stojí téměř stejně jako v Singapuru, ale v ringitech, tzn je to v přepočtu asi o polovinu levnější. Takže jsme jako správní turisté skončili s taškama plnýma dřevěných masek, sošek, náramků, přívěšků a dalších cetek. Odpoledne jsme se už jen zastavili do hostelu pro věci, vyjednali autobus zpět do Johoru, a pak jsme spokojeně odcestovali směr Singapur. Takže přestože osobně moc chození po městech nemusím, tak jsme byli s výletem všichni spokojeni, Kuala Lumpur je rozhodně město které stojí za to vidět.
A na závěr ještě perlička kterou jsem zapomněl zmínit v minulém zápisku: hned druhý den po příletu jsem potkal v metru dva čechy co v Singapuru žijí, pan je bývalý student a učitel z mé univerzity, a paní (i když to pan a paní zní tak formálně, jsou to ještě mlaďoši a pohodáři) je z Bohumína, tzn města ve kterém teď zase žiju - svět je fakt malý. Ale k nim se ještě v budoucnu dostanu. Ale to zase někdy příště...
Tiskni
Sdílej:
3.5.2007 23:59
Vykook | skóre: 23
| blog: Tomas
4.5.2007 00:31
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
4.5.2007 07:08
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
4.5.2007 15:29
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
5.5.2007 10:55
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
4.5.2007 09:35
Vykook | skóre: 23
| blog: Tomas
5.5.2007 10:54
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
