Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
software/ ├── libdfmt │ ├── include │ │ └── devices.h │ ├── libdfmt.a │ ├── libdfmt.h │ ├── obj │ │ ├── devices.o │ │ └── libdfmt.o │ └── src │ ├── devices.c │ ├── libdfmt.c │ ├── libdfmt.c.autosave │ └── makefile ├── libdfmt.config ├── libdfmt.creator ├── libdfmt.creator.user ├── libdfmt.files ├── libdfmt.includes ├── Makefile ├── software.pro └── software.pro.user
Knihovna libdfmt má .c soubory v src/ .o v obj/ a hlavičky include/ Hlavička s exportovanými funkcemi je a knihovna je v kořeni (složka libdfmt)
Makefile jsme se snažil v rámci svých schopností udělat univerzální. jednoduše předpokládá že každému .c v src odpovídá .o v obj. Každý jeden objekt má v prerekvizitách všechny hlavičkové soubory. To sice není ideální, ale vzhledem k rozsáhlosti projektu je to jedno.
IDIR =../include
ODIR=../obj
NAME=libdfmt
CC=gcc
CFLAGS=-Wall -Werror -I$(IDIR) -I/usr/include/libusb-1.0/
LIBS= -lusb-1.0
DEPS = ../libdfmt.h $(wildcard $(IDIR)/*.h)
OBJ = $(patsubst %.c,%.o,$(wildcard *.c))
VPATH = $(ODIR) ../
.PHONY: all
all: static
%.o: %.c $(DEPS)
mkdir -p $(ODIR)
$(CC) -c -o $(ODIR)/$@ $< $(CFLAGS)
.PHONY: static
static: $(OBJ)
ar rsc ../$(NAME).a $(patsubst %, $(ODIR)/%, $(OBJ))
.PHONY: clean
clean:
rm -vf $(ODIR)/*.o *~ core $(INCDIR)/*~ $(NAME).a
(Odsazování je nutné provádět pomocí tabulátorů nikoliv mezer)
V případě importu projektu s vlastním makefilem je zbytečné vytvářet multiprojekt. V nápovědě k importování projektu se píše, že se creator použije pouze jako editor a kluci vývojářští se toho drží ve smyslu, že takto nevznikne plnohodnotný projekt, který se dá použít jako závislost k jinému (dá se obejít). Nicméně do adresáře s projektem se vám nasáčkuje pár souborů. Proto jsem při importu vybral složku s projektem o úroveň níž.
Soubory:
libdfmt/include/ libdfmt/ /usr/include/libusb-1.0/
Aby fungovala buildovací tlačítka creatoru je třeba změnit build directory u projektu na cestu do složky s makefilem (src).Hlavně to upravit u správného projektu.
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Tiskni
Sdílej:
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Především je dobré knihovnu a další projekt zcela oddělit a vydávat a kompilovat samostatně. Pak není třeba řešit, že v jednom chcete Make a v druhém něco klikacího.