Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
software/ ├── libdfmt │ ├── include │ │ └── devices.h │ ├── libdfmt.a │ ├── libdfmt.h │ ├── obj │ │ ├── devices.o │ │ └── libdfmt.o │ └── src │ ├── devices.c │ ├── libdfmt.c │ ├── libdfmt.c.autosave │ └── makefile ├── libdfmt.config ├── libdfmt.creator ├── libdfmt.creator.user ├── libdfmt.files ├── libdfmt.includes ├── Makefile ├── software.pro └── software.pro.user
Knihovna libdfmt má .c soubory v src/ .o v obj/ a hlavičky include/ Hlavička s exportovanými funkcemi je a knihovna je v kořeni (složka libdfmt)
Makefile jsme se snažil v rámci svých schopností udělat univerzální. jednoduše předpokládá že každému .c v src odpovídá .o v obj. Každý jeden objekt má v prerekvizitách všechny hlavičkové soubory. To sice není ideální, ale vzhledem k rozsáhlosti projektu je to jedno.
IDIR =../include
ODIR=../obj
NAME=libdfmt
CC=gcc
CFLAGS=-Wall -Werror -I$(IDIR) -I/usr/include/libusb-1.0/
LIBS= -lusb-1.0
DEPS = ../libdfmt.h $(wildcard $(IDIR)/*.h)
OBJ = $(patsubst %.c,%.o,$(wildcard *.c))
VPATH = $(ODIR) ../
.PHONY: all
all: static
%.o: %.c $(DEPS)
mkdir -p $(ODIR)
$(CC) -c -o $(ODIR)/$@ $< $(CFLAGS)
.PHONY: static
static: $(OBJ)
ar rsc ../$(NAME).a $(patsubst %, $(ODIR)/%, $(OBJ))
.PHONY: clean
clean:
rm -vf $(ODIR)/*.o *~ core $(INCDIR)/*~ $(NAME).a
(Odsazování je nutné provádět pomocí tabulátorů nikoliv mezer)
V případě importu projektu s vlastním makefilem je zbytečné vytvářet multiprojekt. V nápovědě k importování projektu se píše, že se creator použije pouze jako editor a kluci vývojářští se toho drží ve smyslu, že takto nevznikne plnohodnotný projekt, který se dá použít jako závislost k jinému (dá se obejít). Nicméně do adresáře s projektem se vám nasáčkuje pár souborů. Proto jsem při importu vybral složku s projektem o úroveň níž.
Soubory:
libdfmt/include/ libdfmt/ /usr/include/libusb-1.0/
Aby fungovala buildovací tlačítka creatoru je třeba změnit build directory u projektu na cestu do složky s makefilem (src).Hlavně to upravit u správného projektu.
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Tiskni
Sdílej:
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Především je dobré knihovnu a další projekt zcela oddělit a vydávat a kompilovat samostatně. Pak není třeba řešit, že v jednom chcete Make a v druhém něco klikacího.