Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
software/ ├── libdfmt │ ├── include │ │ └── devices.h │ ├── libdfmt.a │ ├── libdfmt.h │ ├── obj │ │ ├── devices.o │ │ └── libdfmt.o │ └── src │ ├── devices.c │ ├── libdfmt.c │ ├── libdfmt.c.autosave │ └── makefile ├── libdfmt.config ├── libdfmt.creator ├── libdfmt.creator.user ├── libdfmt.files ├── libdfmt.includes ├── Makefile ├── software.pro └── software.pro.user
Knihovna libdfmt má .c soubory v src/ .o v obj/ a hlavičky include/ Hlavička s exportovanými funkcemi je a knihovna je v kořeni (složka libdfmt)
Makefile jsme se snažil v rámci svých schopností udělat univerzální. jednoduše předpokládá že každému .c v src odpovídá .o v obj. Každý jeden objekt má v prerekvizitách všechny hlavičkové soubory. To sice není ideální, ale vzhledem k rozsáhlosti projektu je to jedno.
IDIR =../include
ODIR=../obj
NAME=libdfmt
CC=gcc
CFLAGS=-Wall -Werror -I$(IDIR) -I/usr/include/libusb-1.0/
LIBS= -lusb-1.0
DEPS = ../libdfmt.h $(wildcard $(IDIR)/*.h)
OBJ = $(patsubst %.c,%.o,$(wildcard *.c))
VPATH = $(ODIR) ../
.PHONY: all
all: static
%.o: %.c $(DEPS)
mkdir -p $(ODIR)
$(CC) -c -o $(ODIR)/$@ $< $(CFLAGS)
.PHONY: static
static: $(OBJ)
ar rsc ../$(NAME).a $(patsubst %, $(ODIR)/%, $(OBJ))
.PHONY: clean
clean:
rm -vf $(ODIR)/*.o *~ core $(INCDIR)/*~ $(NAME).a
(Odsazování je nutné provádět pomocí tabulátorů nikoliv mezer)
V případě importu projektu s vlastním makefilem je zbytečné vytvářet multiprojekt. V nápovědě k importování projektu se píše, že se creator použije pouze jako editor a kluci vývojářští se toho drží ve smyslu, že takto nevznikne plnohodnotný projekt, který se dá použít jako závislost k jinému (dá se obejít). Nicméně do adresáře s projektem se vám nasáčkuje pár souborů. Proto jsem při importu vybral složku s projektem o úroveň níž.
Soubory:
libdfmt/include/ libdfmt/ /usr/include/libusb-1.0/
Aby fungovala buildovací tlačítka creatoru je třeba změnit build directory u projektu na cestu do složky s makefilem (src).Hlavně to upravit u správného projektu.
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Tiskni
Sdílej:
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Především je dobré knihovnu a další projekt zcela oddělit a vydávat a kompilovat samostatně. Pak není třeba řešit, že v jednom chcete Make a v druhém něco klikacího.