Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
software/ ├── libdfmt │ ├── include │ │ └── devices.h │ ├── libdfmt.a │ ├── libdfmt.h │ ├── obj │ │ ├── devices.o │ │ └── libdfmt.o │ └── src │ ├── devices.c │ ├── libdfmt.c │ ├── libdfmt.c.autosave │ └── makefile ├── libdfmt.config ├── libdfmt.creator ├── libdfmt.creator.user ├── libdfmt.files ├── libdfmt.includes ├── Makefile ├── software.pro └── software.pro.user
Knihovna libdfmt má .c soubory v src/ .o v obj/ a hlavičky include/ Hlavička s exportovanými funkcemi je a knihovna je v kořeni (složka libdfmt)
Makefile jsme se snažil v rámci svých schopností udělat univerzální. jednoduše předpokládá že každému .c v src odpovídá .o v obj. Každý jeden objekt má v prerekvizitách všechny hlavičkové soubory. To sice není ideální, ale vzhledem k rozsáhlosti projektu je to jedno.
IDIR =../include
ODIR=../obj
NAME=libdfmt
CC=gcc
CFLAGS=-Wall -Werror -I$(IDIR) -I/usr/include/libusb-1.0/
LIBS= -lusb-1.0
DEPS = ../libdfmt.h $(wildcard $(IDIR)/*.h)
OBJ = $(patsubst %.c,%.o,$(wildcard *.c))
VPATH = $(ODIR) ../
.PHONY: all
all: static
%.o: %.c $(DEPS)
mkdir -p $(ODIR)
$(CC) -c -o $(ODIR)/$@ $< $(CFLAGS)
.PHONY: static
static: $(OBJ)
ar rsc ../$(NAME).a $(patsubst %, $(ODIR)/%, $(OBJ))
.PHONY: clean
clean:
rm -vf $(ODIR)/*.o *~ core $(INCDIR)/*~ $(NAME).a
(Odsazování je nutné provádět pomocí tabulátorů nikoliv mezer)
V případě importu projektu s vlastním makefilem je zbytečné vytvářet multiprojekt. V nápovědě k importování projektu se píše, že se creator použije pouze jako editor a kluci vývojářští se toho drží ve smyslu, že takto nevznikne plnohodnotný projekt, který se dá použít jako závislost k jinému (dá se obejít). Nicméně do adresáře s projektem se vám nasáčkuje pár souborů. Proto jsem při importu vybral složku s projektem o úroveň níž.
Soubory:
libdfmt/include/ libdfmt/ /usr/include/libusb-1.0/
Aby fungovala buildovací tlačítka creatoru je třeba změnit build directory u projektu na cestu do složky s makefilem (src).Hlavně to upravit u správného projektu.
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Tiskni
Sdílej:
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Především je dobré knihovnu a další projekt zcela oddělit a vydávat a kompilovat samostatně. Pak není třeba řešit, že v jednom chcete Make a v druhém něco klikacího.