Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
software/ ├── libdfmt │ ├── include │ │ └── devices.h │ ├── libdfmt.a │ ├── libdfmt.h │ ├── obj │ │ ├── devices.o │ │ └── libdfmt.o │ └── src │ ├── devices.c │ ├── libdfmt.c │ ├── libdfmt.c.autosave │ └── makefile ├── libdfmt.config ├── libdfmt.creator ├── libdfmt.creator.user ├── libdfmt.files ├── libdfmt.includes ├── Makefile ├── software.pro └── software.pro.user
Knihovna libdfmt má .c soubory v src/ .o v obj/ a hlavičky include/ Hlavička s exportovanými funkcemi je a knihovna je v kořeni (složka libdfmt)
Makefile jsme se snažil v rámci svých schopností udělat univerzální. jednoduše předpokládá že každému .c v src odpovídá .o v obj. Každý jeden objekt má v prerekvizitách všechny hlavičkové soubory. To sice není ideální, ale vzhledem k rozsáhlosti projektu je to jedno.
IDIR =../include
ODIR=../obj
NAME=libdfmt
CC=gcc
CFLAGS=-Wall -Werror -I$(IDIR) -I/usr/include/libusb-1.0/
LIBS= -lusb-1.0
DEPS = ../libdfmt.h $(wildcard $(IDIR)/*.h)
OBJ = $(patsubst %.c,%.o,$(wildcard *.c))
VPATH = $(ODIR) ../
.PHONY: all
all: static
%.o: %.c $(DEPS)
mkdir -p $(ODIR)
$(CC) -c -o $(ODIR)/$@ $< $(CFLAGS)
.PHONY: static
static: $(OBJ)
ar rsc ../$(NAME).a $(patsubst %, $(ODIR)/%, $(OBJ))
.PHONY: clean
clean:
rm -vf $(ODIR)/*.o *~ core $(INCDIR)/*~ $(NAME).a
(Odsazování je nutné provádět pomocí tabulátorů nikoliv mezer)
V případě importu projektu s vlastním makefilem je zbytečné vytvářet multiprojekt. V nápovědě k importování projektu se píše, že se creator použije pouze jako editor a kluci vývojářští se toho drží ve smyslu, že takto nevznikne plnohodnotný projekt, který se dá použít jako závislost k jinému (dá se obejít). Nicméně do adresáře s projektem se vám nasáčkuje pár souborů. Proto jsem při importu vybral složku s projektem o úroveň níž.
Soubory:
libdfmt/include/ libdfmt/ /usr/include/libusb-1.0/
Aby fungovala buildovací tlačítka creatoru je třeba změnit build directory u projektu na cestu do složky s makefilem (src).Hlavně to upravit u správného projektu.
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Tiskni
Sdílej:
Pokud současně píšu jak knihovnu tak další projekt, který ji využívá, je dobré v nastavení druhého projektu přidat jako první bod kompilace volání make knihovny.
Především je dobré knihovnu a další projekt zcela oddělit a vydávat a kompilovat samostatně. Pak není třeba řešit, že v jednom chcete Make a v druhém něco klikacího.