Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
V tomto postu, pozde ale preci, zminim (imho hezkou) teoretickou odpoved na otazku integrace kontaktu, konfiguraku apod.
Misto slozitych serveru nad dbus by imho stacilo definovat soubory/adresare v home, napriklad ~/.shortcuts[/typ_aplikace] ~/.contacts ~/.window_manager ~/.web_browser. Napriklad kazdy web browser by si nacetl svoje nastaveni(posilani referer,cookies,....) z tohoto souboru. K tomu by se pro nastaveni on-the-fly pouzivaly standardizovane zpravy dbus(nebyla by zprava kontakt-new_contact, evolution-new_contact, ale pouze zprava new_contact). Nad tim by byla napsana knihovna, ktera by se pouzila napriklad takto:
from universal_desktop import shortcuts
# ziskani klav. zkratky
sc_play=shortcuts.get(shortcuts.PLAY)
# obdobne by se nastavilo poslouchani pro zmenu klav. zkratky on-the-fly
# zmena klav. zkratky (poslani dbus zpravy+zmena souboru)
shortcuts.set(sc_play)
realne by to muselo byt samozrejmne trosku slozitejsi (napriklad kategorie klav. zkratky). Obobne by to fungovalo pro kontakty. (Sdileni urciteho konfigu mezi ruznymy aplikacemi, a jineho mezi jinymy aplikacemi by se nastavilo tak, ze jedny aplikace by pouzivaly ~/.contacts a jine ~/.contacts-lalala.)
Sdileni mezi stroji by se zaridilo pres sdileny home
Resit kparts sdilene mezi ruznymi prostredimi je imho zbytecne.
Jak uz jsem napsal vyse, toto by bylo hezci vyresit misto ruznych serveru pouze tak, ze by se zpravy standardizovaly a neposilalo se napr. [g|k]-mail_received, ale mail_received.
Tiskni
Sdílej:
Opět jsem mezitím stačil dělat nesmysly a zalíbila se mi další hračka, totiž Avahi se svým DNS service discovery. To sice nemusí být přesně to co bychom měli použít, ale insipirace je to hezká. Již podle názvu to používá DNS (hlavně SRV a TXT záznamy) takže by to asi nebylo nijak extra použitelné pro ne-IP služby.
Tady bude ale asi rozdíl v tom, že chceme od každého typu jenom jednu službu (mail, kontakty…). Můj názor je, že nejlépe by to právě bylo vyřešeno, kdybychom měli nějaký server, který nám řekne, že maily jsou dostupné tímto a tímto způsobem a zajistí, že opravdu jsou (něco jako initd kombinovaný s tím vyhledáváním služeb). Pak je samozřejmé, že od každé dílčí aplikace bude nejlépe dostávat data stejným způsobem. Ovšem pokud už na to něco existuje, proč to (v tom konkrétním případě) nevyužít? Ale to už jsem jistě psal.
. Samozrejme je tady mozna az neprekonatelny problem: potreba, aby vetsina vyvojaru tento standard dodrzovala (hlavne bude potreba prepsat stavajici aplikace).
Jenže co ve chvíli, kdy budeme chtít, aby ty aplikace kterým data patří něco udělalyAplikace načte data ze souboru a bude poslouchát dbus zprávy, jestli se data nezměnily. Co s nima bude dělat už je její věc. Ale asi jsem špatně pochopil jak si to myslel.
nebo budeme chtít nějakou informaci, kterou z toho nebude možné snadno získat?
.... ci Josefuv "Server" ...Kdyby někdo vymyslel použitelný název, zlobit se vůbec nebudu
.