Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
V tomto postu, pozde ale preci, zminim (imho hezkou) teoretickou odpoved na otazku integrace kontaktu, konfiguraku apod.
Misto slozitych serveru nad dbus by imho stacilo definovat soubory/adresare v home, napriklad ~/.shortcuts[/typ_aplikace] ~/.contacts ~/.window_manager ~/.web_browser. Napriklad kazdy web browser by si nacetl svoje nastaveni(posilani referer,cookies,....) z tohoto souboru. K tomu by se pro nastaveni on-the-fly pouzivaly standardizovane zpravy dbus(nebyla by zprava kontakt-new_contact, evolution-new_contact, ale pouze zprava new_contact). Nad tim by byla napsana knihovna, ktera by se pouzila napriklad takto:
from universal_desktop import shortcuts
# ziskani klav. zkratky
sc_play=shortcuts.get(shortcuts.PLAY)
# obdobne by se nastavilo poslouchani pro zmenu klav. zkratky on-the-fly
# zmena klav. zkratky (poslani dbus zpravy+zmena souboru)
shortcuts.set(sc_play)
realne by to muselo byt samozrejmne trosku slozitejsi (napriklad kategorie klav. zkratky). Obobne by to fungovalo pro kontakty. (Sdileni urciteho konfigu mezi ruznymy aplikacemi, a jineho mezi jinymy aplikacemi by se nastavilo tak, ze jedny aplikace by pouzivaly ~/.contacts a jine ~/.contacts-lalala.)
Sdileni mezi stroji by se zaridilo pres sdileny home
Resit kparts sdilene mezi ruznymi prostredimi je imho zbytecne.
Jak uz jsem napsal vyse, toto by bylo hezci vyresit misto ruznych serveru pouze tak, ze by se zpravy standardizovaly a neposilalo se napr. [g|k]-mail_received, ale mail_received.
Tiskni
Sdílej:
Jenže co ve chvíli, kdy budeme chtít, aby ty aplikace kterým data patří něco udělalyAplikace načte data ze souboru a bude poslouchát dbus zprávy, jestli se data nezměnily. Co s nima bude dělat už je její věc. Ale asi jsem špatně pochopil jak si to myslel.
nebo budeme chtít nějakou informaci, kterou z toho nebude možné snadno získat?
... ci Josefuv "Server" ...Kdyby někdo vymyslel použitelný název, zlobit se vůbec nebudu