O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
V tomto postu, pozde ale preci, zminim (imho hezkou) teoretickou odpoved na otazku integrace kontaktu, konfiguraku apod.
Misto slozitych serveru nad dbus by imho stacilo definovat soubory/adresare v home, napriklad ~/.shortcuts[/typ_aplikace] ~/.contacts ~/.window_manager ~/.web_browser. Napriklad kazdy web browser by si nacetl svoje nastaveni(posilani referer,cookies,....) z tohoto souboru. K tomu by se pro nastaveni on-the-fly pouzivaly standardizovane zpravy dbus(nebyla by zprava kontakt-new_contact, evolution-new_contact, ale pouze zprava new_contact). Nad tim by byla napsana knihovna, ktera by se pouzila napriklad takto:
from universal_desktop import shortcuts
# ziskani klav. zkratky
sc_play=shortcuts.get(shortcuts.PLAY)
# obdobne by se nastavilo poslouchani pro zmenu klav. zkratky on-the-fly
# zmena klav. zkratky (poslani dbus zpravy+zmena souboru)
shortcuts.set(sc_play)
realne by to muselo byt samozrejmne trosku slozitejsi (napriklad kategorie klav. zkratky). Obobne by to fungovalo pro kontakty. (Sdileni urciteho konfigu mezi ruznymy aplikacemi, a jineho mezi jinymy aplikacemi by se nastavilo tak, ze jedny aplikace by pouzivaly ~/.contacts a jine ~/.contacts-lalala.)
Sdileni mezi stroji by se zaridilo pres sdileny home
Resit kparts sdilene mezi ruznymi prostredimi je imho zbytecne.
Jak uz jsem napsal vyse, toto by bylo hezci vyresit misto ruznych serveru pouze tak, ze by se zpravy standardizovaly a neposilalo se napr. [g|k]-mail_received, ale mail_received.
Tiskni
Sdílej:
Opět jsem mezitím stačil dělat nesmysly a zalíbila se mi další hračka, totiž Avahi se svým DNS service discovery. To sice nemusí být přesně to co bychom měli použít, ale insipirace je to hezká. Již podle názvu to používá DNS (hlavně SRV a TXT záznamy) takže by to asi nebylo nijak extra použitelné pro ne-IP služby.
Tady bude ale asi rozdíl v tom, že chceme od každého typu jenom jednu službu (mail, kontakty…). Můj názor je, že nejlépe by to právě bylo vyřešeno, kdybychom měli nějaký server, který nám řekne, že maily jsou dostupné tímto a tímto způsobem a zajistí, že opravdu jsou (něco jako initd kombinovaný s tím vyhledáváním služeb). Pak je samozřejmé, že od každé dílčí aplikace bude nejlépe dostávat data stejným způsobem. Ovšem pokud už na to něco existuje, proč to (v tom konkrétním případě) nevyužít? Ale to už jsem jistě psal.
. Samozrejme je tady mozna az neprekonatelny problem: potreba, aby vetsina vyvojaru tento standard dodrzovala (hlavne bude potreba prepsat stavajici aplikace).
Jenže co ve chvíli, kdy budeme chtít, aby ty aplikace kterým data patří něco udělalyAplikace načte data ze souboru a bude poslouchát dbus zprávy, jestli se data nezměnily. Co s nima bude dělat už je její věc. Ale asi jsem špatně pochopil jak si to myslel.
nebo budeme chtít nějakou informaci, kterou z toho nebude možné snadno získat?
.... ci Josefuv "Server" ...Kdyby někdo vymyslel použitelný název, zlobit se vůbec nebudu
.