Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
a zvládnout běžné distribuce. Pro děti od určitého věku to může být i zábava
Skuste poslat zlozitejsi dokument vytvoreny v Open Office statnej sprave...Pošlu ho v libovolné verzi MS Office a vsadím se, že ho také nikdo neotevře. Proč? No, v každém SW je nejméně jedna chyba
skuste takyto dokument poslat napr. suduTo bych ani nezkoušel. Když se řekne soud, už slyším ten klapot mechanického psacího stroje. Taková je realita.
). A navíc, kdo nemá počítač (což u nepočítačového oboru není výjimka), bude dělat co?
ze by byl nekdo ve skole nuceny pouzivat proprietarni software.což takhle povinný seminář z Matlabu? ano, byla možnost psát semestrálku ve škole v labu, kde byl Matlab legálně, ale získat tam místo bylo netriviální, o komfortu práce ani nemluvě, takže otázka za zlámanou grešli bez nápovědy publika - copak asi postižení studenti na koleji kopírovali, myslíš, že nějakou "neproprietární" náhradu Matlabu, která má čistě náhodně stejnou syntaxi a pracuje stejně?
.
Pred lety (no uz je to docela dlouho) jsem si takhle spocital vsechen vypaleny soft co mam doma a ktery jsem mel alespon kratce nainstalovany a vysla me cifra kolem 5MKc... Holt vsechny ty verze profesional, enterprise, architect edition, server edition neco stoji
.
Dneska jsem na linuxu, cisty a mam pocit, ze mi vubec nic nechybi, coz jsem ve windech nikdy nezazil.
možná někdo jiný...
Vegas video - filmova strizna,Cinelerra?
SoundForge - uprava samplu, Reason - syntetizator,stačí si vybrat
ale musi umet spolupracovat s midi klavesama a mym debilnim usb2midi intefacemhmm ... a nestačilo by provozovat MIDI přes zvukovku? (prakticka každá má MIDI port ...) - nemyslím si, že by koupě nepodporovaného šmejdu byla dostatečným argumentem pro pirátění výše jmenovaných programů
Nahradit SoundForge asi nebude takovej problem, ale vsechny sw syntaky (hlavne free) co sem videl staly za starou backoru. Cekal jsem konkretnejsi radu, tenhle web uz znam, ale vsechno vyzkouset zatim nestiham.
A midi port, rad bych, bohuzel to mam pripojeny k notebooku a ten jaksi midi portem neoplyva.
Rozhodne to nema bejt argument, proto se pidim po nahradach.
Cinelerra vypada moc pekne, rozhodne ji vyzkousim.Cinelerra bohužel vypadá jako většina podobných programů, které člověk najde u čerstvě koupené low-end kamery - tzn. jako omalovánky. Ale i jinak mi prostě nesedne. Jinak pod Linuxem běhá ještě MainActor, ale to už je placený program. Ono ani pod Win to není zrovna růžové. Jediný rozumně použitelný SW je Adobe Premiere, ovšem poslední verze vyžadují aspoň 1 GB paměti a procesor >3 GHz, jinak si člověk ani neškrtne (resp. si mezi kliknutími myší nebo stisky kláves může jít uvařit kafe). Co se týká synťáků, není až tak problém se samotným SW, jako spíš se soundbankou. Banky, které jsou volně k dispozici, bohužel skutečně moc kvalitou neoplývají.
...pripojeny k notebooku a ten jaksi midi portem neoplyva.A midi port na PCMCIA kartě by se nedal někde sehnat? Věřím, že ano (i když pak je tu ještě záležitost kompatibility).
Jediný rozumně použitelný SW je Adobe Premiere,hm, svého času vypadalo U-Lead Media Studio stejně jako Premiere a mě osobně přišlo o kousek lepší ... ale to bylo kolem verze 2.5, o pár let později jsem dostal k FireWire řadiči MediaStudio verze asi 6 a to byly omalovánky, ve kterých se nedalo nic udělat, ani nahrávat v plném rozlišení kamery (i když to byl asi problém wokenního ovladače - no, zlatej Linux a dvgrab
) ... pravda, to byla nějaká home verze, plná verze si možná část funkcionality starých verzí zachovala, ale když si vezmu, co uměla stará Premiere 3.0 LE, kterou jsem dostal k video (nikoliv grafické!) kartě někdy kolem 1995, tak opravdu vidím spíš "zpětkrok" než pokrok
Cinelerra vypada moc pekne, rozhodne ji vyzkousim. Mas s ni nejaky zkusenosti?to, že mi to sežralo veškerou paměť a pak se to nehýbalo
... na novém počítači jsem to ještě nezkoušel, v Gentoo není pro amd64 stable a mám jiné starosti ... ale demíčka vypadají slušně a prý se to používá i profesionálně ...
ale vsechny sw syntaky (hlavne free) co sem videl staly za starou backoru.otázka potřeb ... aneb není synťák jako synťák - já bych si to představoval jako soft, kde vezmu vlnu určitého tvaru, udělám jí obálku, a pak na to můžu skládat modulace jinejma vlnama (každá také s vlastní obálkou), tohle skládám s dalšíma vlnama, až mi vznikne zvuk, po kterém toužím
Cekal jsem konkretnejsi radu, tenhle web uz znam, ale vsechno vyzkouset zatim nestiham.viz výše, konkrétní rada je závislá na konkrétních potřebách ... snad jedině s tim SoundForge, já jsem nedávno potřeboval vytáhnout dvě písničky z prastarý pásky na CDčko, použil jsem Audacity a celkem positivně mě překvapil jeho filtr šumu (že ostatní činnosti, tedy ořez, ekvalizace, troška komprese a normalizace byly v pohodě snad ani nemá cenu psát
)
A midi port, rad bych, bohuzel to mam pripojeny k notebooku a ten jaksi midi portem neoplyva.aha ... no jak psal kolega, karta do PCMCIA je též varianta ...
1. jak na platforme Windows tak na platforme linux se necha sehnat placene a neplacene reseni vetsiny problemu
2. system Windows se musi platit, nektere distribuce Linuxu se musi platit take
3. profesionalni programy pro editaci videa a zvuku - ty opravdu dobre.. nechaji se sehnat jak na Linux, tak na Windows, nicmene na Windows je jich vice a behaji na nich lepe (soucasna GUI Linuxu zatim jeste maji co dohanet)
4. bezpecnost systemu a viry... problem je umisten mezi zidli a monitorem, bez ohledu na system
5. placeny produkt ma v cene i profesionalni support... U neplaceneho produktu vam ji tezko nekdo da ve stejne mire
6. MS Office vs Open Office... Pokud chce Open Office prorazit, meli by se zamerit hlavne na dohnani Excelu - je to celkem bez debat nejlepsi program Office
7. Podpora noveho hardware - pod Linuxem je to zatim VELMI VELKY problem
8. User friendly - na cele care vitezi Windows
9. Site - pro sitovou spravu (servery, administrace atd..) je celkem vhodnou volbou Linux
10. Kazdy ze systemu je vhodnejsi pro neco jineho... Nebudu stavet webovy server na windows, zrovnatak nebudu zkouset designovat 3D modely pod linuxem.
)
3. profesionalni programy pro editaci videa a zvuku ... nicmene na Windows ... behaji na nich lepekokotina
4. bezpecnost systemu a viry... problem je umisten mezi zidli a monitorem, bez ohledu na systemjestliže systém nutí uživatele pracovat standardně "pod rootem" (s admin právy - a to dělají všichni windowsáci, které osobně znám), pak je problém v systému, bez ohledu na - či právě s přihlédnutím k? - (pravdivému) tvrzení, že nejslabším bezpečnostním článkem je vždy uživatel ...
5. placeny produkt ma v cene i profesionalni support... U neplaceneho produktu vam ji tezko nekdo da ve stejne mireviz bod 2., potažmo 1.
6. MS Office vs Open Office... Pokud chce Open Office prorazit, meli by se zamerit hlavne na dohnani Excelu - je to celkem bez debat nejlepsi program Officekokotina - co z věcí, které OOCalc neumí a Excel ano, potřebuje uživatelská většina?
7. Podpora noveho hardware - pod Linuxem je to zatim VELMI VELKY problempominu-li, že pod Window$ je problém podpora jakéhokoliv hw
, pak rozdíl je minimální; jediná komplikace je, že je vhodné se před nákupem poinformovat, jak to s kompatibilitou je
8. User friendly - na cele care vitezi Windowskokotina (pokud za "být user friendly" nepovažujeme to, že se Wokna učí na školách a vůbec jsou všude, takže známé prostředí je víc "user friendly" než neznámé ...)
10. Kazdy ze systemu je vhodnejsi pro neco jineho... Nebudu stavet webovy server na windows, zrovnatak nebudu zkouset designovat 3D modely pod linuxem.konečně rozumná myšlenka, leč zkažená dodatkem za výpustkem - ani jedno z toho není problém
), LINUX toto riziko minimalizuje hluboko pod nebezpecnou hranici, coz se o WIN neda ani zdaleka rici
Tiskni
Sdílej: