Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »
Stále se mluví a píše o tom, jak prosadit open source ve veřejné správě,
ve školství a různých institucích. A přes veškerou snahu se to nedaří tak,
jak by příznivci OSS chtěli. Naráží se na různé administrativní překážky,
neochotu úředníků a podobně. Řada lidí se tomu snaží přijít na kloub, proč to u nás nejde a v jiných zemích je to snažší.
Až najednou dnes ráno vidím v televizi zajímavou
zprávu.
Tiskni
Sdílej:
Tuhle jsem v TV videl reportaz jak se platinova deska dostava za 7500 koupenych desek. A autori si stezovaly na piratske prepalovani a stahovani z internetu
...vybavení firmy od renomovaných a známých firem, včetně výpočetní techniky: Microsoft je firma známá, běží na něm většina počítačů a proto je důvěryhodná. Linux nemá zázemí, záruky, nikdo za ním nestojí atd.Pro takové lidi je tu např. RHEL (RedHat), SLED SuSE / Novell), Solaris (Sun), Mandriva... Pokud by tedy šlo o podporu a certifikaci tak to by určitě nebyl v případě Linuxu / Unixu problém. Navíc, pokud někdo nedůvěřuje řešením za která se neplatí, tady je možnost si všechno nakoupit (i s podporou a příslušnými certifikáty
)
Takže zaměstnanci, které chcete školit bych rozdělil na dva typy.
Admini: Buď Unix znají a mohou tedy zůstat, v opačném případě bych sehnal nové lidi. Když můj automechanik nebude schopen opravit mé nové auto, tak ho také opustím. Možná to zní krutě, ale jestliže jsou skutečně dobří, tak novou práci seženou velice rychle.
Uživatelé: Tam nevidím problém, když budou mít od adminů rozumě nastavené pracovní prostředí není třeba chodit na drahá školení. Podle mě je chyba posílat tyto uživatele na školení o Linuxu. Oni nejsou počítačoví nadšenci a je u nich potřeba především, aby byli dobří ve svém oboru. A počítač by jim měl práci ulehčit ne komplikovat. V případě, že musí rozumět Linuxu, aby mohli pracovat je chyba v lidech, kteří jim navrhovali pracovní prostředí. Znám dost lidí, kteří na Linuxu spokojeně pracují a jejich zapracování stálo jen minimum času.
Příklad správně navrženého pracovního prostředí je např. Česká pošta a Baťovi pokladní systémy. Jednoduché ncurses prostředí, které uživateli umožní dělat jeho práci rychle a efektivně, ale vůbec nemusí mít tušení o tom co je to Linux nebo že mu to na Linuxu běží
Také si myslím, že se v plno státních institucích využívá počítač výhradně jako psací stroj. Pak plno lidí argumentuje tím, že jsou všude počítače, ale nic se nezlepšilo. Kdo za to může? Rádoby odbornící, kteří tohle všechno řídí, navrhují a implementují.
S technologií, kterou v současné době máme k dispozici si představuji komunikaci s úřady trochu jinak. Chci stavební povolení, tak si zajdu na jeden úřad, tam povím paní u počítače potřebné informace a ona my okamžitě vyjede papír "ANO"/"NE proč" dá razítko, podepíše a je hotovo. Vůbec se mi nelíbí, že kvůli stavebnímu povolení musím lítat po celém městě a nosit papíry z jednoho úřadu na druhý. Navíc to celé trvá řádově měsíce až rok. A pak se dozvím, že kdyby jsem támhle tu nebo támhle tu paní podplatil, tak to budu mít značně rychlejí vyřízené. Sorry, ale to opravdu ne.
Jsem příliš mladý na to, abych něco věděl o minulém režimu. Ale i přesto můj názor je, že se plno lidí naučilo v práci flákat a nic nedělat. Je velice smutné, že i po tolika letech se na tom nic nezměnilo. Stále naražím ve státních podnicích na lidi, kteří v práci vyloženě nic nedělají nebo jsou pro ni dokonce nekompetentní, ale stále setrvávají na své pozici a nikdo je nevyhodí. Bohužel to platí i u komerčních firem, i tam často narážím na lidi, kteří nejsou schopni vykonávat pracovní pozici, ve které jsou.
V případě, že musí rozumět Linuxu, aby mohli pracovat je chyba v lidech, kteří jim navrhovali pracovní prostředí.Tohle by si tu opět měli připomenout všichni, co budou naříkat na to, že jejich klienti (aťsi přátelé, sourozenci, rodiče) něco nechápou a proto je pro ně Linux moc složitý. Nepřipravený Linux pro desktop = především nepřipravený administrátor.
1. Určitě to v těch Windows bude naprosto bez problému? Mé zkušenosti jsou trochu jiné.
2. Tady je řeč o firemním prostředí (resp. státní správa), kde si uživatel nemá sám co instalovat do počítače TV kartu.
Je tu takovy mensi problem. Vetsina pratel, sourozencu a rodicu nema doma linuxoveho administratora. Jsem schopen pripravit vhodne pracovni prostredi, ale kdyz si pak dokoupi TV kartu, tak ji ve windows rozchodi bez problemuZrovna TV-karty bych jako příklad nebral, protože to je kus HW, který docela často funguje v Linuxu out-of-the-box, na rozdíl od Windows - alespoň tohle mi utkvělo v paměti ze zdejších zápisků. A co se týče přítomnosti administrátora... asi mám kolem sebe štěstí na lidi, kteří si neudělaji ani ťuk "ani na Windows", takže to tak odděleně nevidím. Zkrátka používají to, co nastavím a nikde nemají administrátorská práva. V ideálním případě by totiž měl být systém kvalitně nainstalován obchodníkem s HW, což jsem snad ještě nikdy nepotkal... hádam u Apple to možná tak bude od výrobce. Lidi by si měli prostě zvyknout na to, že tak jako dávají do odborného servisu auto a ani je nenapadne se v tom podomácku vrtat, tak by to měli dělat se svým computerem. A nevím, kdo jiný je to může naučit, než zdejší osazenstvo, totiž tak, že jim nebude instalovat cracklý windowsy a zadarmo k tomu...
Tata si koupil AirStar2 satelit a pozdeji i AirStar2 pozemni. Ty karty jsou stejny, maj jen jinou vstupni cast. Tu prvni s trochou potizi ve Win rozchodil. Obe najednou ale uz ne, musela se vzdycky jedna zakazat...
V Linuxu v Kaffein to bylo za 5 minut

Tohle je právě také příklad srovnávání nesrovnatelného. Odpůrci nasazení open source řešení argumentují tím, že by bylo nutné vyškolit všechny uživatele na nový systém, ale na ten starý přitom také nikoho neškolili a těžkou hlavu si z toho nedělají.
Navíc, jak už tu někteří (včetně vás) upozornili, běžného uživatele (v bílé krabici s černým nápisem) operační systém v podstatě nezajímá. Nainstalujete-li na Linux a FreeBSD KDE, Firefox a OpenOffice, nastavte stejně styly a kolik laických uživatelů pozná rozdíl mezi nimi? Moc asi ne. Naopak, změňte jim pozadí, barevné schéma a styl dekorací oken a budou tvrdit, že mají jiný systém.
Přechod na samotný Linux zas takový problém nebyl, spíše MS Office x Open Office. Tam bylo potřeba "dotáhnout" pár drobností, například jak číslovat stránky až od druhé strany, horní a dolní index, apod. U několika stovek zaměstnanců to může představovat dost náročný úkol, ale třeba se pletu.Pro tolik lidí jsem nikdy nic neřešil, ale tohle bych si představil řešené centrálně např. jednou vypracovanou šablonou/formulářem.
Já mám cca 1,5 roční zkušenost s používáním OOo ve firemním prostředí a zrovna s *.doc soubory problém není. Naopak problémy (a to velké) jsou v okamžiku, kdy se *.doc dokument pošle / odnese jinam, kde se automaticky přeformátuje podle používané tiskárny. Pak to vypadá úplně jinak i mezi MS Office.
Jediné problémy na které jsem narazil byly u složitějších *.xls dokumentů, přičemž ne vždy to byla chyba OOo (ale spíš v nesprávně vytvořeném xls dokumentu). Připomínám ale znovu, že xls není žádný oficiální standard pro výměnu dokumentů, ale je jím odf. Odeslal jsem již několik dopisů s poukazem na tuto skutečnost.
Samozřejmě, dokud toto nebude prosazeno, je dobré (někdy nutné) mít po ruce alespoň jdeny legální MS Office. Ovšem ty běží bez problémů pod Wine, takže
to není žádný argument proč by nešel ve firmách nasadit Linux.
(a kromě toho, nové MS Office slibují / jsou nuceny zahrnout podporu odf formátu.. 
Ale i tady se to dá posunout dopředu. I když to není vůbec jednoduché..
Jediné problémy na které jsem narazil byly u složitějších *.xls dokumentů, přičemž ne vždy to byla chyba OOoO jedné chybě OO.o bych věděl. Jsou hrozně pomalé, a proto alespoň v naší firmě naprosto k ničemu. Než se otevřou, načte se dokument, přepočítají se vzorce a projedou makra, tak abych si vzal den dovolené. V MS excelu mám makra, (tisíce řádek kódu) , která udělají za dvě minuty to, co bych ručně počítal a vyplňoval hodinu, tudíž mně to šetří čas. V OO.o by to samé makro běželo hodinu a to už je mi potom celkem na nic...
, spousta složitých grafů a rozsypaného čaje v kontingenčních tabulkách. Je to extrém, ale mně nezbývá, než to tak dělat také. Je sice poněkud "nelinuxové" na všechno používat jednu univerzální aplikaci, ale už jsem tomu také přišel na chuť. Výhoda je v tom, že jde všechno rychle, stačí pozměnit makro a nejsem závislý na dalších programech, ve firmě, kde se vše mění ze dne na den je tohle dobrá vlastnost.
Paradoxne se tak navenek jevi, jako nejortodoxnejsi urad, co se ODF tyce. Na druhou stranu, nekdo zacit musi. (Osobni poznamka: velmi me stve, ze urad produkujici dokumenty v otevrenem formatu, pro nez existuje svobodna implementace, jak ostatne MICR doporucuje, je ostatnimi povazovan za exota a podvratny element.)V dobách, kdy bylo PDF pro širokou veřejnost novinkou, se s dokumenty posílal odkaz na stažení Adobe Readeru, co takhle nasměrovat na nějaký takový ODF-viewer nebo přímo OpenOffice.org, např. v patičce e-mailu s vysvětlením, že zaslaný dokument je ve formátu podle mezinárodní normy ISO/IEC 26300... - tahle norma je myslím hodně silným argumentem pro všechny úřady, vždycky se můžete zeptat, podle jaké normy jsou ty dokumenty z Wordu - A připište k tomu, že to formát nových Windows Vista... hehe
).
Určitě to zavedu. (Nebudu muset psát dlouhé dopisy s vysvětlením).
Ale problém nastane, když adresát bude potřebovat nejen prohlížet, ale také zapisovat.
vi tady nekdo co vlastne zamestnanci ministerstva na pc delaji?2 aplikace: 1) MS Word (poslední verze) kvůli posílání obrázků a fotek mailem (ano, nejdřív do Wordu a pak jako přílohu). Ti náročnější ještě Media Player pro video z týchž zdrojů. 2) Solitaire - na čekání mezi napsáním a příjmem mailu s obrázky a fotkami (příp. videem). Asi tak
A na to se potrebuje personal specialne skolit?
Proste se posadej pred nainstalovanej linux dve ikony jedna s OO a jedna se soliterem a hotovo
Jsem zvědavý co mi odpoví (jesli vůbec odpoví) a jak to budou řešit.
Už o tom píšou i na novinkách
