Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Ahoj, tak jsem premyslel nad tim, k cemu je standardizace oasis formatu, kdyz s nimi umi poradne pracovat jen openoffice? To jsme totiz na stejnem bode jako kdyz se bude pouzivat jen M-soft format a precte to poradne jen M-office. Ja myslel, ze kdyz bude napriklad .odt standardem, tak se mi to stejne zobrazi na kteremkoli jinem textovem editoru stejne a to nejen v ramci linuxu, ale multiplatformne (az tedy MS udela poradny plug-in). Jenze kdyz ja napriklad udelam trochu slozitejsi textovy dokument v OOo a chtel bych si to prohlednout ci editovat napr. v Koffice, tak jsem dojel. Prijde mi to zvlastni a nejak nechapu proc to tak je. Ja myslel, ze k tomu formatu musi byt dostupna vsechna dokumentace pro programatory a vsechny aplikace, ktere chteji tyto standartni formaty pouzit, musi mit vpodstate stejny vystup - tedy i zadny problem zpracovat tento standartni dokument z jine aplikace.
Ma tedy ta standardizace formatu vubec smysl? Co si o tom myslite?
POZNAMKA: presunuto z poradny vcetne odpovedi od Filip Jirsák a Robert Krátkého, at je v tom poradek.
Tiskni
Sdílej:
Filip
Ja prave myslel, ze to nebude slozite si s tim poradit, kdyz presne vim ktery prikaz jak funguje. Myslel jsem, ze to funguje podobne jako HTML jazyk, tedy nejak pres ty tagy.. Ja mam nekdy pocit, ze napr. ten Koffice lepe precte .doc nez .odt. Napriklad vubec si to neumi poradit se vzorcema apod.
A proc se treba nezeptaj vyvojaru OOo jak to delaji, je to taky opensource aplikace, tak se muzou trochu inspirovat nebo spolupracovat na vyvoji toho filtru (nebo jak se tomu rika) ne?
Mluvim tady jako laik - nikdy jsem nic neprogramoval, takze pokud jsem nekoho nastval tak se omlouvam.
Robert:
Jasne, ja nikdy blog nepouzival tak me to ani nenapadlo. Takze se omlouvam a jiz jsem to napravil.
Na doc se sice pracuje roky, ale je to close-source (nebo jak to napsat), coz si predstavuju jako metodu pokusu a omylu jestli to precte spravne. Kdyzto odt je open, coz mi prislo jako mnohem jednoduzsi na implementaci. Proto se divim.
Jasne, import vzorcu jsem ochoten pochopit ci prekousnout. Na Koffice se mi libi ta rychlost a ze to prave neni tak tezkpadne. Ono to ale ma problemy treba i s odrazkama, formatovanim atp. coz me mrzi.
vim ~/.emacsAk, druhému to nebeží, (očakáva If)btw, m$ špecka je kritizovaná za iné veci ako rozsah (neúplnosť, nekonzistencia, a podobné drobnosti)
Koffice-ODF je s OOo-ODF skutecne tezce nekompatibilni, vysledek je naprosto jiny. V tuhle chvili nejde o to zda pujde ODF otevrit i jinde (to prijde casem), dulezitejsi je ze OpenOffice je dostupny pro vsechny siroce pouzivane platformy a to zdarma.Jako ze KOffice pouziva i sve vlastni tagy a namespaces? Prijde mi trapne, kdyz se vsude kritizuje MS a uzavrenost jeho formatu (s tim souhlas), ale kdyz se s tim ma neco udelat, tak misto aby se open source/free komunita a dalsi tvurci jinych kancelarskych baliku semkli, domluvili se na ODF a implementovali ho identicky, tak si kazdy zacne hrat na svojem pisecku, protoze on to prece vymysli nejlip. Jak typicke. V tuhle chvili prave jde v prvni rade o to, abychom ukazali silu otevrenych formatu -- tedy ukazali jak to jde dobre a bez ztraty dat otevrit jinde. Kdyz budem mit plnou hubu reci o ODF (a o tom, jaky je to "standard") a jediny open source balik, ktery to bude umet spravne otevrit, bude OOo, tak muzem jit delat vsichni sasky do cirkusu...