Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.04. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 4.0. Přehled změn v souboru CHANGES.md na GitHubu. Odstraněna byla podpora SSLv2 Client Hello a SSLv3. Ve výchozím nastavení byla zakázána podpora odmítnutých eliptických křivek v TLS dle RFC 8422. Přibyla například podpora Encrypted Client Hello (ECH, RFC 9849).
curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Včera jsem dočetl knihu, od které jsem sice nečekal zázraky, ale zároveň jsem nebyl připraven na to, jak otřesný to bude paskvil. Na odreagování a odpočinek po práci si vybírám jednoduchou beletrii, nejlépe bestsellery od autorů profláklých jmen. Tentokrát padla volba na The Tristan Betrayal (Robert Ludlum™ - nekecám, jeho jméno je vážně registrovaná obchodní známka).
Četl jsem od tohoto chrliče špionážních bestsellerů trilogii o Bournovi (do češtiny byl filmovými producenty první díl zmrzačen jako Agent beze jména) - přesně takový druh knih, jaký jsem schopen číst po únavném dni. Člověk o tom nemusí moc přemýšlet, má to spád, absurdní zápletky, tajné vládní organizace a neporazitelné hrdiny.
Proto jsem se na tristanovskou zradu docela těšil. Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný - jakoby to ani nepsal ten samý autor. Text je užvaněný, předvídatelný, plochý a hloupý. Mnozí by možná řekli to samé i o zmiňovaném Bournovi, ale v Tristanovi se před čtenářem otevírá zcela nový svět netušených hovadin a spisovatelského amatérismu. Zní to celé poslepovaně, začátečnicky a tak nepravděpodobně, že nějaké suspension of disbelief (někde jsem to viděl překládané jako "vědomá suspenze nedůvěry", hmm...) prostě nepadá v úvahu.
Statečně jsem to však dočetl a pak se podíval na 'net, jestli jsem jediný, komu ta kniha připadala otřesná. A na Wikipedii mě čekalo překvapení: on to totiž skutečně nepsal Robert Ludlum, nýbrž tzv. ghostwriter. Ludlum těsně před svou smrtí sepsal náčrt zápletky a nakladatelství pak najalo bezejmenného pisálka, který si z prstu a z poskytnuté osnovy vycucal celou knihu. Že by se mu podařilo trefit Ludlumův styl psaní, to se tedy říct nedá. I jednoduchý bestseller asi vyžaduje nějaký ten talent.
Byla to však opět Wikipedie, která mi pak spravila náladu. Ze zvědavosti jsem si totiž pročetl, co se tam píše o ghostwriterech, přičemž mi padl zrak na levý sloupec, kde je i odkaz na ruskou verzi hesla. Když jsem na něj najel myší, málem jsem smíchy poprskal monitor. Rusky se totiž ghostwriter řekne литературный негр. Nádhera. Vzpomněl jsem si na afirmativní akci a také na to, jak mi jeden kamarád ukazoval postarší česko-ruský slovník, kde byl i pojem "Bůh ví"; jako ruský ekvivalent bylo uvedeno výstižné, zdravě pesimistické a hlavně v kontextu neuvěřitelně vtipné spojení slov: чёрти знают (čorti znájut).
Tiskni
Sdílej:
"Cert vi" je pouzivane i v cestine, i kdyz ne tolik rozsirene.Jasně - ale mně se líbí to, že to bylo uvedeno jako překlad k "Bůh ví", ne k "čert ví".
Až se tu čtení z PDA, tabletů nebo nevímčehoještě stane naprosto normální, tak správný geek bude číst z papíruZ toho elektronického
)
A dufam,ze si to ako spravny geek cital v elektronickej podobe, napr. na PDA :)Kdepak - já totiž nejsem moc geek (a navíc mám rád opravdové papírové knihy).
Taky nechápu, proč jsem to udělal, ale mám pocit, že příště se zachovám stejně
Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný ... Statečně jsem to však dočetl Tak tohle fakt nechápuMálokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší..."). A pak jsem najednou v polovině a říkám si, že když už jsem to vydržel tak dlouho, tak ten zbytek mi nic neudělá...
Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší...").Někde slyšel toto: je dost nepravděpodobné, že by se podařilo nějakému autorovi napsat něco dobrého omylem, aniž by poznal, že je to dobré. Takže pokud by měl autor začátek knihy špatný a zbytek dobrý, pozná to – a těžko uvěřit tomu, že tam ten špatný začátek nechá a nepřepíše to.
Málokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořádHm, tak to máme úplně obráceně. Já dávám většinou šanci tak 3-5 stránek... pak odkládám. Buď je to skutečně blbě napsáno anebo jsem ještě blbej já
K těm odloženým se ale pak po čase vracím a leccos z té druhé kategorie kupodivu napodruhé či napodesáté zaujme
anebo jsem ještě blbej jáNa tenhle druh jsem zapomněl. Takové občas odkládám a vracím se k nim po pár letech nebo po přečtení několika jiných knih. A často se pak divím, jak je možné, že mě to napoprvé nezaujalo. Daleko horší je situace u knih, které jsem kdysi četl a po dlouhé době je otevírám znovu. Mnohdy se stane, že mě kniha, na kterou mám skvělé vzpomínky, s odstupem několika let vůbec nebaví. Nebo si až teď uvědomím, jaká je to vlastně blbost.