Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Včera jsem dočetl knihu, od které jsem sice nečekal zázraky, ale zároveň jsem nebyl připraven na to, jak otřesný to bude paskvil. Na odreagování a odpočinek po práci si vybírám jednoduchou beletrii, nejlépe bestsellery od autorů profláklých jmen. Tentokrát padla volba na The Tristan Betrayal (Robert Ludlum™ - nekecám, jeho jméno je vážně registrovaná obchodní známka).
Četl jsem od tohoto chrliče špionážních bestsellerů trilogii o Bournovi (do češtiny byl filmovými producenty první díl zmrzačen jako Agent beze jména) - přesně takový druh knih, jaký jsem schopen číst po únavném dni. Člověk o tom nemusí moc přemýšlet, má to spád, absurdní zápletky, tajné vládní organizace a neporazitelné hrdiny.
Proto jsem se na tristanovskou zradu docela těšil. Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný - jakoby to ani nepsal ten samý autor. Text je užvaněný, předvídatelný, plochý a hloupý. Mnozí by možná řekli to samé i o zmiňovaném Bournovi, ale v Tristanovi se před čtenářem otevírá zcela nový svět netušených hovadin a spisovatelského amatérismu. Zní to celé poslepovaně, začátečnicky a tak nepravděpodobně, že nějaké suspension of disbelief (někde jsem to viděl překládané jako "vědomá suspenze nedůvěry", hmm...) prostě nepadá v úvahu.
Statečně jsem to však dočetl a pak se podíval na 'net, jestli jsem jediný, komu ta kniha připadala otřesná. A na Wikipedii mě čekalo překvapení: on to totiž skutečně nepsal Robert Ludlum, nýbrž tzv. ghostwriter. Ludlum těsně před svou smrtí sepsal náčrt zápletky a nakladatelství pak najalo bezejmenného pisálka, který si z prstu a z poskytnuté osnovy vycucal celou knihu. Že by se mu podařilo trefit Ludlumův styl psaní, to se tedy říct nedá. I jednoduchý bestseller asi vyžaduje nějaký ten talent.
Byla to však opět Wikipedie, která mi pak spravila náladu. Ze zvědavosti jsem si totiž pročetl, co se tam píše o ghostwriterech, přičemž mi padl zrak na levý sloupec, kde je i odkaz na ruskou verzi hesla. Když jsem na něj najel myší, málem jsem smíchy poprskal monitor. Rusky se totiž ghostwriter řekne литературный негр. Nádhera. Vzpomněl jsem si na afirmativní akci a také na to, jak mi jeden kamarád ukazoval postarší česko-ruský slovník, kde byl i pojem "Bůh ví"; jako ruský ekvivalent bylo uvedeno výstižné, zdravě pesimistické a hlavně v kontextu neuvěřitelně vtipné spojení slov: чёрти знают (čorti znájut).
Tiskni
Sdílej:
"Cert vi" je pouzivane i v cestine, i kdyz ne tolik rozsirene.Jasně - ale mně se líbí to, že to bylo uvedeno jako překlad k "Bůh ví", ne k "čert ví".
Až se tu čtení z PDA, tabletů nebo nevímčehoještě stane naprosto normální, tak správný geek bude číst z papíruZ toho elektronického
A dufam,ze si to ako spravny geek cital v elektronickej podobe, napr. na PDA :)Kdepak - já totiž nejsem moc geek (a navíc mám rád opravdové papírové knihy).
Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný ... Statečně jsem to však dočetl Tak tohle fakt nechápuMálokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší..."). A pak jsem najednou v polovině a říkám si, že když už jsem to vydržel tak dlouho, tak ten zbytek mi nic neudělá...
Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší...").Někde slyšel toto: je dost nepravděpodobné, že by se podařilo nějakému autorovi napsat něco dobrého omylem, aniž by poznal, že je to dobré. Takže pokud by měl autor začátek knihy špatný a zbytek dobrý, pozná to – a těžko uvěřit tomu, že tam ten špatný začátek nechá a nepřepíše to.
Málokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořádHm, tak to máme úplně obráceně. Já dávám většinou šanci tak 3-5 stránek... pak odkládám. Buď je to skutečně blbě napsáno anebo jsem ještě blbej já
anebo jsem ještě blbej jáNa tenhle druh jsem zapomněl. Takové občas odkládám a vracím se k nim po pár letech nebo po přečtení několika jiných knih. A často se pak divím, jak je možné, že mě to napoprvé nezaujalo. Daleko horší je situace u knih, které jsem kdysi četl a po dlouhé době je otevírám znovu. Mnohdy se stane, že mě kniha, na kterou mám skvělé vzpomínky, s odstupem několika let vůbec nebaví. Nebo si až teď uvědomím, jaká je to vlastně blbost.