Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Včera jsem dočetl knihu, od které jsem sice nečekal zázraky, ale zároveň jsem nebyl připraven na to, jak otřesný to bude paskvil. Na odreagování a odpočinek po práci si vybírám jednoduchou beletrii, nejlépe bestsellery od autorů profláklých jmen. Tentokrát padla volba na The Tristan Betrayal (Robert Ludlum™ - nekecám, jeho jméno je vážně registrovaná obchodní známka).
Četl jsem od tohoto chrliče špionážních bestsellerů trilogii o Bournovi (do češtiny byl filmovými producenty první díl zmrzačen jako Agent beze jména) - přesně takový druh knih, jaký jsem schopen číst po únavném dni. Člověk o tom nemusí moc přemýšlet, má to spád, absurdní zápletky, tajné vládní organizace a neporazitelné hrdiny.
Proto jsem se na tristanovskou zradu docela těšil. Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný - jakoby to ani nepsal ten samý autor. Text je užvaněný, předvídatelný, plochý a hloupý. Mnozí by možná řekli to samé i o zmiňovaném Bournovi, ale v Tristanovi se před čtenářem otevírá zcela nový svět netušených hovadin a spisovatelského amatérismu. Zní to celé poslepovaně, začátečnicky a tak nepravděpodobně, že nějaké suspension of disbelief (někde jsem to viděl překládané jako "vědomá suspenze nedůvěry", hmm...) prostě nepadá v úvahu.
Statečně jsem to však dočetl a pak se podíval na 'net, jestli jsem jediný, komu ta kniha připadala otřesná. A na Wikipedii mě čekalo překvapení: on to totiž skutečně nepsal Robert Ludlum, nýbrž tzv. ghostwriter. Ludlum těsně před svou smrtí sepsal náčrt zápletky a nakladatelství pak najalo bezejmenného pisálka, který si z prstu a z poskytnuté osnovy vycucal celou knihu. Že by se mu podařilo trefit Ludlumův styl psaní, to se tedy říct nedá. I jednoduchý bestseller asi vyžaduje nějaký ten talent.
Byla to však opět Wikipedie, která mi pak spravila náladu. Ze zvědavosti jsem si totiž pročetl, co se tam píše o ghostwriterech, přičemž mi padl zrak na levý sloupec, kde je i odkaz na ruskou verzi hesla. Když jsem na něj najel myší, málem jsem smíchy poprskal monitor. Rusky se totiž ghostwriter řekne литературный негр. Nádhera. Vzpomněl jsem si na afirmativní akci a také na to, jak mi jeden kamarád ukazoval postarší česko-ruský slovník, kde byl i pojem "Bůh ví"; jako ruský ekvivalent bylo uvedeno výstižné, zdravě pesimistické a hlavně v kontextu neuvěřitelně vtipné spojení slov: чёрти знают (čorti znájut).
Tiskni
Sdílej:
"Cert vi" je pouzivane i v cestine, i kdyz ne tolik rozsirene.Jasně - ale mně se líbí to, že to bylo uvedeno jako překlad k "Bůh ví", ne k "čert ví".
Až se tu čtení z PDA, tabletů nebo nevímčehoještě stane naprosto normální, tak správný geek bude číst z papíruZ toho elektronického
)
A dufam,ze si to ako spravny geek cital v elektronickej podobe, napr. na PDA :)Kdepak - já totiž nejsem moc geek (a navíc mám rád opravdové papírové knihy).
Taky nechápu, proč jsem to udělal, ale mám pocit, že příště se zachovám stejně
Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný ... Statečně jsem to však dočetl Tak tohle fakt nechápuMálokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší..."). A pak jsem najednou v polovině a říkám si, že když už jsem to vydržel tak dlouho, tak ten zbytek mi nic neudělá...
Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší...").Někde slyšel toto: je dost nepravděpodobné, že by se podařilo nějakému autorovi napsat něco dobrého omylem, aniž by poznal, že je to dobré. Takže pokud by měl autor začátek knihy špatný a zbytek dobrý, pozná to – a těžko uvěřit tomu, že tam ten špatný začátek nechá a nepřepíše to.
Málokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořádHm, tak to máme úplně obráceně. Já dávám většinou šanci tak 3-5 stránek... pak odkládám. Buď je to skutečně blbě napsáno anebo jsem ještě blbej já
K těm odloženým se ale pak po čase vracím a leccos z té druhé kategorie kupodivu napodruhé či napodesáté zaujme
anebo jsem ještě blbej jáNa tenhle druh jsem zapomněl. Takové občas odkládám a vracím se k nim po pár letech nebo po přečtení několika jiných knih. A často se pak divím, jak je možné, že mě to napoprvé nezaujalo. Daleko horší je situace u knih, které jsem kdysi četl a po dlouhé době je otevírám znovu. Mnohdy se stane, že mě kniha, na kterou mám skvělé vzpomínky, s odstupem několika let vůbec nebaví. Nebo si až teď uvědomím, jaká je to vlastně blbost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.5.2007 00:30