Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Istaloval jsem Slackware, tedy správně řečeno, přeistaloval. Místo 10.1 jsem naistaloval 10:2. Podle svého zvyku jsem naistaloval celou distribuci. Vyzkouším co tam všechno je, jak to chodí a potom to ještě naistaluji jednou a to už udělám výběr. Netvrdím, že je to nejlepší metoda, ale mě celkem vyhovuje.
Na notebooku mám stále 10.1. Jak jsem to tak zkoumal včera tak 10.2 se tak příliš neliší. Jen KDE je 3.4, ale vzhledem k tomu že KDE vlastně normálně nepoužívám tolik mě to zas nebere. Co je ale důležitějšího, zrušil jsem mimo NetBSD všechny ostatní distra. Debiana i Mandrivu. Rozhodl jsem se jít cestou drsnou, neprozkoumanou. Nikdy jsem zatím na Slackwaru nezprovoznil video.
Nikdy je silné slovo. Slackware jsem začal zkoumat teprve červnu letošního roku. Do té doby jsem se zabýval Debianem, Fedorou a Na práci jsem srabácky používal Mandraka. Jinak BSD jsem také jen zkoušel. teď jsem se rozhodl jít cestou jedné distribuce, prozkoumat ji a pak jít k další. Distribucí je dost. A taky jsem se rozhodl si sehnat některé starší distra a trochu si s nimi pohrát. Abych věděl zač byl toho v Linuxu loket.
Zkoušel jsem naistalovat ve Slacku Mplayer. Sice mi to krásně přeložilo, chybu to žádnou nevypsalo ale v grafickým prostředí ho nespustím, zřejmě to bude chtít ještě něco k tomu. Co mě překvapilo, že Xine mi nepřehrává video, a chce to ještě nějaký plugin. Budu muset udělat pátrání. Ale na filmy se zas až tolik nedívám, muziku to hraje, televizní kartu jsem také zprovoznil, takže to ostatní bude asi jen nějaká drobnost, kterou časem dřív nebo později vyřeším.
Stále si hraji s VIM. Čím víc ho poznávám, (tedy opět další silné slovo), tím víc oceňuji jeho výkonnost. Docela mi dává zapomenout na Emacs a to jsem dlouho myslel, že Emacsu se vyrovná máloco. Holt jsem se zřejmě mýlil. Docela chápu ty nadšence co používají ten drsný tajemný VUM. Tedy i když si zatím myslím, že Emacs a Auctex na TeXové texty jsou zřejmě lepší. Možná i na HTML. Ale to ještě budu muset prozkoušet mapování a zkratky ve VIM. Takže na malinkatý flejmík je zaděláno. Jen bych ještě podotknul aby se flejmisti mohli řádně rozpálit, zjistil jsem že fakt ve VIM ruce z klavesnice nenusíte sundat a přesto se v textu pohybujete jedna báseň. Num-lock mám stabilně vypnutý.
Tiskni
Sdílej:
Tak tomu se říká deja-vu...
To jsem zvědavý, kdy přijde první flamer s jediným správným názorem že Slackware je jen na počítač kde člověk nerozjede Gentoo, Arch Linux řeší všechny problémy Slacku, všem se zostra vysměje a pak si půjde zkompilovat jádro a napsat emerge něco.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz