Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Istaloval jsem Slackware, tedy správně řečeno, přeistaloval. Místo 10.1 jsem naistaloval 10:2. Podle svého zvyku jsem naistaloval celou distribuci. Vyzkouším co tam všechno je, jak to chodí a potom to ještě naistaluji jednou a to už udělám výběr. Netvrdím, že je to nejlepší metoda, ale mě celkem vyhovuje.
Na notebooku mám stále 10.1. Jak jsem to tak zkoumal včera tak 10.2 se tak příliš neliší. Jen KDE je 3.4, ale vzhledem k tomu že KDE vlastně normálně nepoužívám tolik mě to zas nebere. Co je ale důležitějšího, zrušil jsem mimo NetBSD všechny ostatní distra. Debiana i Mandrivu. Rozhodl jsem se jít cestou drsnou, neprozkoumanou. Nikdy jsem zatím na Slackwaru nezprovoznil video.
Nikdy je silné slovo. Slackware jsem začal zkoumat teprve červnu letošního roku. Do té doby jsem se zabýval Debianem, Fedorou a Na práci jsem srabácky používal Mandraka. Jinak BSD jsem také jen zkoušel. teď jsem se rozhodl jít cestou jedné distribuce, prozkoumat ji a pak jít k další. Distribucí je dost. A taky jsem se rozhodl si sehnat některé starší distra a trochu si s nimi pohrát. Abych věděl zač byl toho v Linuxu loket.
Zkoušel jsem naistalovat ve Slacku Mplayer. Sice mi to krásně přeložilo, chybu to žádnou nevypsalo ale v grafickým prostředí ho nespustím, zřejmě to bude chtít ještě něco k tomu. Co mě překvapilo, že Xine mi nepřehrává video, a chce to ještě nějaký plugin. Budu muset udělat pátrání. Ale na filmy se zas až tolik nedívám, muziku to hraje, televizní kartu jsem také zprovoznil, takže to ostatní bude asi jen nějaká drobnost, kterou časem dřív nebo později vyřeším.
Stále si hraji s VIM. Čím víc ho poznávám, (tedy opět další silné slovo), tím víc oceňuji jeho výkonnost. Docela mi dává zapomenout na Emacs a to jsem dlouho myslel, že Emacsu se vyrovná máloco. Holt jsem se zřejmě mýlil. Docela chápu ty nadšence co používají ten drsný tajemný VUM. Tedy i když si zatím myslím, že Emacs a Auctex na TeXové texty jsou zřejmě lepší. Možná i na HTML. Ale to ještě budu muset prozkoušet mapování a zkratky ve VIM. Takže na malinkatý flejmík je zaděláno. Jen bych ještě podotknul aby se flejmisti mohli řádně rozpálit, zjistil jsem že fakt ve VIM ruce z klavesnice nenusíte sundat a přesto se v textu pohybujete jedna báseň. Num-lock mám stabilně vypnutý.
Tiskni
Sdílej:
Nejlepší je mít všechno ve dvojmo
Neni lepší k tomu jednomu dopsat "bylo to tu podruhé" a upravit tak, aby tam lidi neklikali?
Ja na to idem inak. Urobil som si skript, ktorý prejde zoznam balíkov, ktoré mám už nainštalované (/var/log/removed_packages) a každý z nich upgradne na aktuálnu verziu. Len raz za uhorský rok sa stane, že pribudne nejaká závislosť a niečo nechodí. V ChangeLog sa dozviem keď pribudne niečo celkom nové. Fungujem tak už niekoľko verzií.
./configure --enable-gui
nebo nejak tak(uz si to nepamatuju presne).