Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Motto:
Představujeme-li si skutečnost,
stane se z představy skutečnost.
Dostal jsem nápad, že až budu v důchodu, tak (tedy jestli se jej dožiji) si pořídím poníka a budu cestovat po Evropě. Poníka vycvičím, naučím jej několik kousků, tím budu mít postaráno i o trochu jiné zábavy, Protože je mi jasné, že důchod nebude nic moc, ale hladu se nebojím, jsem nenáročný jako ten poník. Takže důchod mi na jídlo bude stačit, na boty si vydělám a cvičený poník svými kousky obstará si oves. Pokud ne tak se napase. Oves pro něj někdy koupím nebo vyžebrám.
Sice to není můj nejnovější nápad, ale v poslední době jej rozpracovávám. Vzhledem k moderním technologiím, komunikace s domovem nebude problém. Kreditní karta a skvěly stan budou základem mé spokojenosti. Říkám si že pro mne Evropská unie bude fakt požehnáním. Hranice free. Peníze si bez potíží vyberu kdekoliv, A budu mít nějaký miniaturní notebook velikosti mobilu. Operator pro celou Evropu.
Nebo předpokládám, že už bude v té době cenově dostupné zařízení kombinované jako notebook, mobil a televize. Televizi chci mít na to abych se mohl dívat na fotbal, hokej a své „oblíbené politiky” Na něm budu mít třeba nějaký Linux, BSD nebo Solaris. A budu moci pokračovat ve vzdělávání.
Což mě přivádí k tomu že kamarád mi slíbil, že mi stáhne Solaris a já se pokusím jej nainstalovat na PC a nějaký čas používat abych věděl zač je toho loket ze Solarisem.
Nápad s poníkem jsem dostal kdysi před lety, když jsem dělal takový malý okruh po Čechách a Moravě a viděl jsem v Čáslavi stát pod stromem poníka zapřaženého d malé kárky. Čekal na pána. Trpělivě. Poníka jsem si zálibně prohlédl a říkal jsem si: „Vůbec by nebylo špatné mít něco takového.” Chvíli jsem tam postával v naději, že se objeví majitel poníka a pokusím ses ním dát řeč o vlastnostech poníků jako takových. Na koníkovi mě zaujalo to, že nebyl uvázaný, kárka evidentně neměla brzdu a poník přesto nezdrhl. Usoudil jsem, že je to slušně vychovaný poník. Čas ubíhal, majitel nikde. Rozhodl jsem se to nechat na jindy. A pokračoval jsem směrem na Kutnou Horu.
Po půl hodině chůze po takové opuštěné okresce slyším klapot kopyt. Ohlédnu se a vidím že poník i s majitelem mě dohoní. Mávnul jsem, Starší gentleman s bičem pravil „Prrr” a spřežení stálo jak přibité. Dotázal jsem se zda mohu položit několik nekvalifikovaných dotazů. Gentleman souhlasil, udělal mi místo na kozlíku. Položil jsem tam ruksak, protože jsem necítil potřebu zatěžovat poníka víc než je nutné a dvanáctikilový ruksak mi evidentně přišel lehčí než osmdesátikilový chlap.
Bez ruksaku jsem zcela pohodlně koníkovi stačil a s gentlemanem v klidu klábosil. Debata to byla plodná. Dozvěděl jsem se mnohé zajímavé o ponících. Ukázalo se že gentleman má chov poníků, dokonce je cvičí. Dorazili jsme do vsi kde se naše cesty měli dělit. Ale gentlemanem jsem byl pozván na kafe a kus žvance.
Kafe bylo dobrý, řeč plynula a mezi řečí jsem zkoumal jsem co by takový poník stál a jak obtížné by bylo opatřit vycvičeného. Zjistil jsem že by byl k mání jeden a to přímo cvičený na nošení dětí a břemen. Což děti nosit by v mém případě nemusel, ale dát mu ušít vhodné sedlové brašny a šikovný postroj byla by to výhra. Poník je tvor skromný, na údržbu nenáročný, vytrvalý, sice prý občas tvrdohlavý, ale nešť. Máme tedy podobné vlastnosti, takže bychom si i mohli rozumět.
Peníze a chuť koníka rovnou koupit jsem měl. Bohužel neměl jsem jej kde v Praze ustájit. Potíž byla tom, že majitel ho chtěl prodat aby měl místo ve stáji na koně. A já potřeboval poníka mít u něj ustájeného, aby se o něj i kvalifikovaně staral, než se to naučím sám. Poník je do činžáku méně skladný než třeba pes. Tak z toho sešlo. Oba nás to evidentně mrzelo. Mě že jsem mohl být majitelem poníka, co by mi dělal kvalifikovanou společnost na cestách.
Poník je méně tvrdohlavý, méně vybíravý a na peníze náročný než většina žen co znám. Poník evidentně nereptá, když se maličko sejde z cesty a jde se jinam než se řeklo.
Ale zase si říkám, že než půjdu do důchodu, tak tuhle otázku zcela určitě vyřeším.
Už to vidím. Napřed já, za mnou poník, na hřbetě vše co potřebujeme ke spokojenému životu na cestě. Stan, vařič, nějaké nádobí. Dobrý stan to je domov. To už mám vyzkoušené. Víc jak dvacet kilo to vážit vše nebude.
Kráčíme zvolna do neznáma vstříc osudu. Svoboda a volnost kolem nás. V době tak skvělých komunikačních technologii, žádný problém s komunikací. Justýna za námi může vždy, když bude mít volno přijet a strávit s námi nějaký čas. Třeba ji dovolím vodit poníka. Bavoráka, nebo co to potom bude mít nechá někde v garáži a vyzkouší co to je chodecký způsob života. A život ve stanu. Třeba se ji to zalíbí.
A potom zase dál, vpřed za nový světy a volným životem. V létě na sever, v zimě na jih. Čas od času nějakou dobu strávit doma, trochu pracovat a potom? Potom znovu na cesty.
Táta mi v raném mládí prorokoval že umřu u plotu. No on to říkal asi takhle: „Chcípneš hlady u plotu a sežere tě špína.” Fakt je, že od té doby uplynulo asi čtyřicet let a trochu hygieny jsem ve světě pochytil. Obživu jsem si zatím také dokázal obstarat. Tedy tohle mu zatím nevychází. Ale říkám si, že umřít na cestě u plotu není zas až tak nejhorší smrt. Z mého hlediska je trochu veselejší než ve špitále a nebo v domově důchodců za plentou. Jo jo. Tak uvidíme jestli se táta v tomhle bodě taky mýlil.
Ale toho poníka, jestli to jen trochu půjde a budu naživu a fit si vážně opatřím.
Tiskni
Sdílej:
Poník je méně tvrdohlavý, méně vybíravý a na peníze náročný než většina žen co známNejsem sice zen-znaly svetobeznik, o poniky jsem se moc nezajimal (mi favorite jsou oslici), ale nema tam nahodou byt "a na penize NEnarocny"? Jinak jako onehda davam 3 body (a dekuju!).