..a jde se...

19.5.2006 21:12 | Přečteno: 1141× | poslední úprava: 19.5.2006 21:14

Motto:
Představujeme-li si skutečnost,
stane se z představy skutečnost.

Dostal jsem nápad, že až budu v důchodu, tak (tedy jestli se jej dožiji) si pořídím poníka a budu cestovat po Evropě. Poníka vycvičím, naučím jej několik kousků, tím budu mít postaráno i o trochu jiné zábavy, Protože je mi jasné, že důchod nebude nic moc, ale hladu se nebojím, jsem nenáročný jako ten poník. Takže důchod mi na jídlo bude stačit, na boty si vydělám a cvičený poník svými kousky obstará si oves. Pokud ne tak se napase. Oves pro něj někdy koupím nebo vyžebrám.

Sice to není můj nejnovější nápad, ale v poslední době jej rozpracovávám. Vzhledem k moderním technologiím, komunikace s domovem nebude problém. Kreditní karta a skvěly stan budou základem mé spokojenosti. Říkám si že pro mne Evropská unie bude fakt požehnáním. Hranice free. Peníze si bez potíží vyberu kdekoliv, A budu mít nějaký miniaturní notebook velikosti mobilu. Operator pro celou Evropu.

Nebo předpokládám, že už bude v té době cenově dostupné zařízení kombinované jako notebook, mobil a televize. Televizi chci mít na to abych se mohl dívat na fotbal, hokej a své „oblíbené politiky” Na něm budu mít třeba nějaký Linux, BSD nebo Solaris. A budu moci pokračovat ve vzdělávání.

Což mě přivádí k tomu že kamarád mi slíbil, že mi stáhne Solaris a já se pokusím jej nainstalovat na PC a nějaký čas používat abych věděl zač je toho loket ze Solarisem.

Nápad s poníkem jsem dostal kdysi před lety, když jsem dělal takový malý okruh po Čechách a Moravě a viděl jsem v Čáslavi stát pod stromem poníka zapřaženého d malé kárky. Čekal na pána. Trpělivě. Poníka jsem si zálibně prohlédl a říkal jsem si: „Vůbec by nebylo špatné mít něco takového.” Chvíli jsem tam postával v naději, že se objeví majitel poníka a pokusím ses ním dát řeč o vlastnostech poníků jako takových. Na koníkovi mě zaujalo to, že nebyl uvázaný, kárka evidentně neměla brzdu a poník přesto nezdrhl. Usoudil jsem, že je to slušně vychovaný poník. Čas ubíhal, majitel nikde. Rozhodl jsem se to nechat na jindy. A pokračoval jsem směrem na Kutnou Horu.

Po půl hodině chůze po takové opuštěné okresce slyším klapot kopyt. Ohlédnu se a vidím že poník i s majitelem mě dohoní. Mávnul jsem, Starší gentleman s bičem pravil „Prrr” a spřežení stálo jak přibité. Dotázal jsem se zda mohu položit několik nekvalifikovaných dotazů. Gentleman souhlasil, udělal mi místo na kozlíku. Položil jsem tam ruksak, protože jsem necítil potřebu zatěžovat poníka víc než je nutné a dvanáctikilový ruksak mi evidentně přišel lehčí než osmdesátikilový chlap.

Bez ruksaku jsem zcela pohodlně koníkovi stačil a s gentlemanem v klidu klábosil. Debata to byla plodná. Dozvěděl jsem se mnohé zajímavé o ponících. Ukázalo se že gentleman má chov poníků, dokonce je cvičí. Dorazili jsme do vsi kde se naše cesty měli dělit. Ale gentlemanem jsem byl pozván na kafe a kus žvance.

Kafe bylo dobrý, řeč plynula a mezi řečí jsem zkoumal jsem co by takový poník stál a jak obtížné by bylo opatřit vycvičeného. Zjistil jsem že by byl k mání jeden a to přímo cvičený na nošení dětí a břemen. Což děti nosit by v mém případě nemusel, ale dát mu ušít vhodné sedlové brašny a šikovný postroj byla by to výhra. Poník je tvor skromný, na údržbu nenáročný, vytrvalý, sice prý občas tvrdohlavý, ale nešť. Máme tedy podobné vlastnosti, takže bychom si i mohli rozumět.

Peníze a chuť koníka rovnou koupit jsem měl. Bohužel neměl jsem jej kde v Praze ustájit. Potíž byla tom, že majitel ho chtěl prodat aby měl místo ve stáji na koně. A já potřeboval poníka mít u něj ustájeného, aby se o něj i kvalifikovaně staral, než se to naučím sám. Poník je do činžáku méně skladný než třeba pes. Tak z toho sešlo. Oba nás to evidentně mrzelo. Mě že jsem mohl být majitelem poníka, co by mi dělal kvalifikovanou společnost na cestách.

Poník je méně tvrdohlavý, méně vybíravý a na peníze náročný než většina žen co znám. Poník evidentně nereptá, když se maličko sejde z cesty a jde se jinam než se řeklo.

Ale zase si říkám, že než půjdu do důchodu, tak tuhle otázku zcela určitě vyřeším.

Už to vidím. Napřed já, za mnou poník, na hřbetě vše co potřebujeme ke spokojenému životu na cestě. Stan, vařič, nějaké nádobí. Dobrý stan to je domov. To už mám vyzkoušené. Víc jak dvacet kilo to vážit vše nebude.

Kráčíme zvolna do neznáma vstříc osudu. Svoboda a volnost kolem nás. V době tak skvělých komunikačních technologii, žádný problém s komunikací. Justýna za námi může vždy, když bude mít volno přijet a strávit s námi nějaký čas. Třeba ji dovolím vodit poníka. Bavoráka, nebo co to potom bude mít nechá někde v garáži a vyzkouší co to je chodecký způsob života. A život ve stanu. Třeba se ji to zalíbí.

A potom zase dál, vpřed za nový světy a volným životem. V létě na sever, v zimě na jih. Čas od času nějakou dobu strávit doma, trochu pracovat a potom? Potom znovu na cesty.

Táta mi v raném mládí prorokoval že umřu u plotu. No on to říkal asi takhle: „Chcípneš hlady u plotu a sežere tě špína.” Fakt je, že od té doby uplynulo asi čtyřicet let a trochu hygieny jsem ve světě pochytil. Obživu jsem si zatím také dokázal obstarat. Tedy tohle mu zatím nevychází. Ale říkám si, že umřít na cestě u plotu není zas až tak nejhorší smrt. Z mého hlediska je trochu veselejší než ve špitále a nebo v domově důchodců za plentou. Jo jo. Tak uvidíme jestli se táta v tomhle bodě taky mýlil.

Ale toho poníka, jestli to jen trochu půjde a budu naživu a fit si vážně opatřím.

       

Komentáře

[xxxxxxxx]

hranice free v EU je pouze pro obchod, volny pohyb osob stanovuje sengenska dohoda, na kterou sme este nepristoupili, takze kdyz maji celnici blbou naladu, tak muzou klidne na hranicich buzerovat

[Jan Jílek]

Do důchodu to mám eště asi deset let, pak by to free mohlo klapnout

[Petr Bayer]

Ano, ale v ramci Senghenskeho prostoru je pohyb neomezeny, buzerovat muzou jen na jeho vnejsich hranicich.

[Petr Bayer]

No, abych nezapomel, jeste jsou specialitky jako tunel pod kanalem La Manche, tam muzou a opravdu buzeruji (vlastni zkusenost, grrr!).

[Jan Jílek]

No když už ty hranice překráčím je to dobrý.

[ajikdpoe]

Ja som kedysi, ked skoncim vysoku, chcel ist na stradne slovensko stat sa bacom a dojit ovce. Potom som videl jeden fakt brutalne nechutny kresleny vtip o bacoch a ovciach tak ma to hned preslo. Ale s tym tvojim ponikom drzim palce...

[dan]

..a maji ponici cigaretovou zastrcku pro napajeni komunikacnich zarizeni?

[Jan Jílek]

Do tý doby se to dořeší, když tak jako za stara na Novém Zélandu. V krámu nebo bufíku dobiju baterky

[dan]

Vypada to, ze na tom trvate. Neni lepsi vyuzit putovani k odvykani? Ale protoze nevyrazite poprve tusim co odpovite.

[abr]

Poník je méně tvrdohlavý, méně vybíravý a na peníze náročný než většina žen co znám

Nejsem sice zen-znaly svetobeznik, o poniky jsem se moc nezajimal (mi favorite jsou oslici), ale nema tam nahodou byt "a na penize NEnarocny"? Jinak jako onehda davam 3 body (a dekuju!).

[Jan Jílek]

Asi to tak mělo být. Jinak je to ovšem tak.

[barunka]

kolik stoji takovy ponik? vas napad me zaujal