Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Líbila se mi ta debata kolem filmu a dotaci. Myslím ze vetsina ucastniku presne pojmenovala problém. Zda se mi ze pokud nekdo ma osobni potrebu tvorit a zada na to dotaci od druhych, je jaksi mimo. Vzdy jsem umeni vnimal predevsim jako osobni potrebu jenotlivce nekomu neco sdelit. To ze tim osobnim sdelovanim oslovuje dalsi je dobre, jenze je to jeho osobni potreba, nikoliv nutna spolecenska objednavka. I presto ze se nas o tom nekteri z tvurcu snazi presvedcit.
Vzdy lide tvorili. Bez ohledu na to jestli to nekdo podporoval, ci nikoliv. Nekteri si z tvorby udela smysl a zpusob zivota. A faktem je, ze museli a museji oslovit dostatecny pocet spoluobcanu, aby jim tito na jejich potrebu prispeli. Pokud se z toho stane predmet masove zabavy je to jen otazka investice a navratnosti nakladu. Jak by asi rekl ekonom.
Vladislav Vancura napsal dve celkem mala dilka,o nichz jiste nezamyslel, ze se zfilmovana stanou klenoty ceske filmove tvorby. Vlacil a Menzel je zfilmovali. Dali jim ducha a sneni. Mam na mysli„Marketa Lazarova ” a „Rozmarne leto.” Vancura to napsal ze sve osobni potreby. A nemyslim ze na obouch dilech nejak zbohatnul. I presto ze tomu venoval tomu svuj cas a namahu. Mel jen osobni potrebu to sdelit. Nikdo jej nedotoval.
Pokud by obe dila filmovali panove Vlacil a Menzl dnes, zrejme by svou osobni potrebu umelecke tvorby museli podporit jeste osobnim usilim zajistit nekoho kdo jim na to ze soukromych zdroju da finance. Konecne vetsina velkych del i v diskusi zminovanych Leonardada Vici ci Michelangela vznikla na objednavku bohatych mecenasu ci insituci. Takova je hola pravda. Presto zmineni umelci je vytvorili podle svych predstav a moznosti svych schopnosti vyjadreni. Ani oni na svych dilech nijak nezbohatli.
Je faktem ze byt vykonnym umelcem a uzivit se tim, je otazkou pro nekolik „stastlivcu,” kteri dokazi presvedcit verejnost ze jejich dilo je to, cim se stoji zabyvat. Umelecke skoly jsou plne nadanych talentovanych zaku, kteri se umenim jako takovym proste plne neuzivi. Nedokazi presvedcit, nedokazi pracovat a cekat natolik tvrde a dlouho aby se prosadili „opravdovym umenim” Konecne ve vsech oblastech jsou geniove, nadprumerni a prumerni plus „tlacenky.”
Karluv most je plny takovych umelcu, kteri museji prodavat sve vytvory timto zpusobem. Nektere znam. Jsou tam herecky, jejichz talent je celkem slusny. Tyto herecky se ale nikdy se nestanou hvezdami jez obletuje cely svet. Z nejruznejsich duvodu. A tamna Karlove moste treba kresli portrety na pockani. Ironii osudu, to co je skutecne uzivi, je v jejich ocich podradne. Vim to. Jednu takovou jsem si dokonce vzal a zil jsem s ni.
K jejich cti je nutne rici, ze si sice stezuji, ale umeni maji radi. Jen nejak nemohou pochopit, ze kazda spolecnost uzivi jen omezeny pocet tvurcu. Nikoliv kazdeho kdo si mysli, ze by mel byt podporen. Umeni a umelecka tvorba je predevsim osobni vypovedi o stavu duse. Ne kazdy ma proste narok byt za sve sdelovani stavu duse financne odmenen a podporen.
Pokud nekdo svym stavem duse dokaze oslovit vice lidi ma sanci i na finacni oceneni. A jeste ma stesti ze je povazovan za prispevatele do pokladnice lidstva. Zbytek proste musi tvorit pro svou radost z toho, ze oslovi alespon nekoho. Take prispivaji do zminene pokladnice, jen to jaksi neni tolik vnimano verejnosti.
Vsichni kdo piseme blogy chceme oslovit ty druhe. Bud svymi vedomostmi, svymi postoji, svymi nazory. Kazdemu se to dari jinak. Ne vzdy(a bylo by to i divne) jsme zcela uspesni a bezvyhradne prijimani. Nakonec jak zjistuji, tyka se to i tak exaktnich disciplin jako je programovani, ktere je kupodivu i tvurci, a jsou i taci co jej povazuji za jisty druh umeni. Vcetne me samotneho.
Proto si myslim, ze je dobre podporit nekoho, kdo ma talent, ale musi jej prokazat tvrdou praci a necim co opravdu oslovi lidi kolem sebe. A podporit jej jen na urcity cas. Nelze nekomu zajistit nekonecne neomezene prostredky pro uskutecnovani jeho fantazii a predstav.
V tom roce 1968 kdy jsem Marketu Lazarovou videl poprve, jsem z kina odchazel bez dechu. Bylo to vysoce umelecke dilo s obrovskou schopnosti oslovit mnohe.I kdyz jej tehdy nikdo jako neco tak uzasneho neprezentoval. Ani samotny Vlacil ne. Jen proste prokazal schopnost oslovit. Dodnes.
Tiskni
Sdílej: