Jeste o filmu a jinem

27.5.2006 20:54 | Přečteno: 1029×

Líbila se mi ta debata kolem filmu a dotaci. Myslím ze vetsina ucastniku presne pojmenovala problém. Zda se mi ze pokud nekdo ma osobni potrebu tvorit a zada na to dotaci od druhych, je jaksi mimo. Vzdy jsem umeni vnimal predevsim jako osobni potrebu jenotlivce nekomu neco sdelit. To ze tim osobnim sdelovanim oslovuje dalsi je dobre, jenze je to jeho osobni potreba, nikoliv nutna spolecenska objednavka. I presto ze se nas o tom nekteri z tvurcu snazi presvedcit.

Vzdy lide tvorili. Bez ohledu na to jestli to nekdo podporoval, ci nikoliv. Nekteri si z tvorby udela smysl a zpusob zivota. A faktem je, ze museli a museji oslovit dostatecny pocet spoluobcanu, aby jim tito na jejich potrebu prispeli. Pokud se z toho stane predmet masove zabavy je to jen otazka investice a navratnosti nakladu. Jak by asi rekl ekonom.

Vladislav Vancura napsal dve celkem mala dilka,o nichz jiste nezamyslel, ze se zfilmovana stanou klenoty ceske filmove tvorby. Vlacil a Menzel je zfilmovali. Dali jim ducha a sneni. Mam na mysli„Marketa Lazarova ” a „Rozmarne leto.” Vancura to napsal ze sve osobni potreby. A nemyslim ze na obouch dilech nejak zbohatnul. I presto ze tomu venoval tomu svuj cas a namahu. Mel jen osobni potrebu to sdelit. Nikdo jej nedotoval.

Pokud by obe dila filmovali panove Vlacil a Menzl dnes, zrejme by svou osobni potrebu umelecke tvorby museli podporit jeste osobnim usilim zajistit nekoho kdo jim na to ze soukromych zdroju da finance. Konecne vetsina velkych del i v diskusi zminovanych Leonardada Vici ci Michelangela vznikla na objednavku bohatych mecenasu ci insituci. Takova je hola pravda. Presto zmineni umelci je vytvorili podle svych predstav a moznosti svych schopnosti vyjadreni. Ani oni na svych dilech nijak nezbohatli.

Je faktem ze byt vykonnym umelcem a uzivit se tim, je otazkou pro nekolik „stastlivcu,” kteri dokazi presvedcit verejnost ze jejich dilo je to, cim se stoji zabyvat. Umelecke skoly jsou plne nadanych talentovanych zaku, kteri se umenim jako takovym proste plne neuzivi. Nedokazi presvedcit, nedokazi pracovat a cekat natolik tvrde a dlouho aby se prosadili „opravdovym umenim” Konecne ve vsech oblastech jsou geniove, nadprumerni a prumerni plus „tlacenky.”

Karluv most je plny takovych umelcu, kteri museji prodavat sve vytvory timto zpusobem. Nektere znam. Jsou tam herecky, jejichz talent je celkem slusny. Tyto herecky se ale nikdy se nestanou hvezdami jez obletuje cely svet. Z nejruznejsich duvodu. A tamna Karlove moste treba kresli portrety na pockani. Ironii osudu, to co je skutecne uzivi, je v jejich ocich podradne. Vim to. Jednu takovou jsem si dokonce vzal a zil jsem s ni.

K jejich cti je nutne rici, ze si sice stezuji, ale umeni maji radi. Jen nejak nemohou pochopit, ze kazda spolecnost uzivi jen omezeny pocet tvurcu. Nikoliv kazdeho kdo si mysli, ze by mel byt podporen. Umeni a umelecka tvorba je predevsim osobni vypovedi o stavu duse. Ne kazdy ma proste narok byt za sve sdelovani stavu duse financne odmenen a podporen.

Pokud nekdo svym stavem duse dokaze oslovit vice lidi ma sanci i na finacni oceneni. A jeste ma stesti ze je povazovan za prispevatele do pokladnice lidstva. Zbytek proste musi tvorit pro svou radost z toho, ze oslovi alespon nekoho. Take prispivaji do zminene pokladnice, jen to jaksi neni tolik vnimano verejnosti.

Vsichni kdo piseme blogy chceme oslovit ty druhe. Bud svymi vedomostmi, svymi postoji, svymi nazory. Kazdemu se to dari jinak. Ne vzdy(a bylo by to i divne) jsme zcela uspesni a bezvyhradne prijimani. Nakonec jak zjistuji, tyka se to i tak exaktnich disciplin jako je programovani, ktere je kupodivu i tvurci, a jsou i taci co jej povazuji za jisty druh umeni. Vcetne me samotneho.

Proto si myslim, ze je dobre podporit nekoho, kdo ma talent, ale musi jej prokazat tvrdou praci a necim co opravdu oslovi lidi kolem sebe. A podporit jej jen na urcity cas. Nelze nekomu zajistit nekonecne neomezene prostredky pro uskutecnovani jeho fantazii a predstav.

V tom roce 1968 kdy jsem Marketu Lazarovou videl poprve, jsem z kina odchazel bez dechu. Bylo to vysoce umelecke dilo s obrovskou schopnosti oslovit mnohe.I kdyz jej tehdy nikdo jako neco tak uzasneho neprezentoval. Ani samotny Vlacil ne. Jen proste prokazal schopnost oslovit. Dodnes.

       

Komentáře

[Heron]

Přiznám se, že jsem blogpost nečetl, jsem vyčerpaný z práce a je na mě moc dlouhý. Takže to bude offtopic:

Nechci hodnotit správnost protestu filmařů, je to jejich věc. Ale líbí se mi, že se dokáží bránit. Neschválili jste nám zákon?, fajn, zrušíme festivaly. Zkrátka stojí si za svým. Stejně jako soukromí zdravotníci. Stát nás štval už dlouho, no tak uspořádáme týden neklidu. Co slíbili to splnili. Kdyby si tímto stylem stál za svým každý, kdo chce něco dosáhnout, vypadalo by to tu jinak. Místo toho spousta lidí ohne hřbet, zanadává si v hospodě a podílí se na tom, co se jim nelíbí.

[Jan Jílek]

pokud jste to nečetl, je asi zbytečný polemizovat. Samozřejmě protestovat má právo každý.

[Veritas]

Stát by měl přerozdělovat jen naprosté minimum peněz, a zde se opět dostáváme k tomu, že si uzurpuje právo rozhodovat, který umělec ty peníze dostane a který ne. Ze by možná podpora právě těch umělců, kteří před volbami nezaháleli? Stát by měl umění podporovat spíše formou daˇnových odpočtů než přímou finanční injekcí. (ted nemám na mysli, opravy a udržování tisíců památek, tam je jeho pomoc zapotřebí) Jde čistě o střed levicového uvažování, kontrolovat všechno a všude, lidi jsou přeci hloupí a neví co je to umění a pravicového, je to otázka chtění. A kdo chce, něco vyjádřit, dokáže si ty peníze sehnat sám.

[Jan Jílek]

Kdysi jsem si zahrál maličkou roli ve filmu Kanarek. Režiser, který byl i producentem na ten film dokázal sehnat několik milionů a přesvědčit některé lidii, včetně mě, že tam dost věcí udělali zadarmo. I tak to někdy u filmu vypadá. Ale on ten film strašně natočit chtěl.

[Eregon]

Jakou roli? (počítám, že si docela určitě nevzpomenu, ale i tak)

[Jan Jílek]

Sebe sama v roli terapeuta