Unix vždy, strejda Google všude

5.7.2007 16:52 | Přečteno: 1677× | poslední úprava: 6.7.2007 10:09

Nebojte se dočíst až do konce.
ničemu nemusíte rozumět

Čím víc objevuji, unixový systém, tím víc jsem udiven. Vím už dávno, že malé nástroje jsou bezva. Vím, že práce z jednoduchými unixovými nástroji přináší netušené možnosti. A to vše při relativně malé potřebě výkonu pc nebo notebooku. Stále mě nepřestává udivovat editor VIM, nebo okenní manažery typu TWM . Nechal jsem se nalákat bezvadným článkem o konfiguraci tohoto typu okenního manažera a říkám si: „Jak jsem bez tebe dodnes mohl existovat?” Sice jsem jej kdysi zkoušel, ale nakonec jsem odešel od něj a zkoušel jiné, více sofistikovanější, abych nakonec po bedlivějším prozkoumání objevil něco málo jeho možností a rychlost.

Mám rád jednoduché věci. Nakonec ze všech říčních lodí, parníky sklidily můj největší obdiv. Myslím vlečné parníky, ne ty osobní. I když ze všech osobních lodí, co na Labi a Vltavě jezdily, ty parníky také byly a jsou pořád nejkrásnější a nejdéle sloužící. Parníkům se dodnes se v mých očích nic z lodního parku nevyrovnalo. Silné, relativně jednoduché, lehko udržovatelné, samá mosaz,samý lesk. Když se otočím za sebe a podívám se nad dveře, tak tam vidím fotku parníku Praha, na němž jezdil můj táta. Vidím sílu, vytrvalost, eleganci, krásu.

Zažil jsem poslední parníky na Labi. Byla dřina na nich jezdit, ale parníkáři byli vždycky elitou. Miloval jsem i zadokolesové motorové remorkéry, zvané „Zadokoláky.” Na těch jsem jezdil na všech. Poslední, Beskydy jsem loni vyfotil v Děčíně pod mostem. Stál tam opuštěný, ale pořád připomínal zašlou slávu vlečné plavby. Samozřejmě nové lodi jsou výkonnější, i když možná? Protože kolesa na mělké vodě mají větší sílu než šroub, který k plnému výkonu potřebuje hodně vody. Má-li šroub víc vody je lepší. Ale Labi má víc vody málokdy. Labe je potok. Takže parníky, parní lokomotivy, a Unix. Jednoduchost, výkonnost a malá poruchovost. Tohle vše mají společné. I když parní lodě patří do jiného století a Unix také do jiného století, přesto některé atributy mají hodnotu dnes jako před sto padesáti lety, kdy parníky na Labi začaly jezdit.

Samozřejmě nechci být staromilec, ale umět řemeslo není zbytečné. Ne náhodou všechny námořní válečné mocnosti mají jako výcvikové lodě pro důstojníky plachetnice. Na plachetnicích asi válčit ti muži nebudou. (I když dnes jsou u námořnictva i ženy,) Ale naučí se vytrvalosti, rozhodnosti, naučí se skromnosti, protože na válečných lodích je tedy v žádném případě extra pohodlí nečeká. Budou si vážit tradice a umu svých předchůdců. A pokud se tohle vše naučí, zjistí, že když odejdou od námořnictva, obstojí téměř v každém povolání.

Tedy zase nesmím být až takový optimista. I lidé, co jezdili na lodích, i na parníkách, ne všichni byli dobří. Ale bylo těch šlendriánů a nemakačenků méně než jinde. Přeci jen, bylo nás tam málo a byli jsme odkázání jeden na druhého. Doslova na jedné lodi. Ale jak už jsem řekl. Většina těch, co uspěli u plavby, uspěla i v jiném povolání. Uměli si poradit. A to je to co se mi líbí na Unixu. Muset si umět poradit. Přemýšlet a hledat.

Kdo hledá, najde mnohé. A nemusí instalovat molochy typu KDE, Gnome a stejně má všechno. Kombinace například Xwd a convertru, jak jse se dočetl v jednom článku,je úžasná. Nakonec příkaz v konsoli

xwd |convert out.jpg 

je vynikající. Vytvoří Screenshot, který se dá klidně otevřít v Gqview a nebo Gwenview a co víc, i v ZGV. Ale i v jiných operačních systémech, kde se dá použít libovolný program na prohlížení fotek a obrázků. Konečně na to stačí pak i Firefox..

Takže žádná potíž. Jeden jednoduchý program za druhým. Nastavení VIMU pouhým přidáním několika volbami, jako jsou tyhle:

 set backup; set confirm; set mouse=a

ke stávajícím nastavením ve .vimrc vytovoří z VIMU luxusní editor který bude dělat vše co je potřeba. Včetně práce s myší, s níž se dá kopírovat, značkovat atd. Naučí se z VIMEM a zapomenou na Office. Konečně Office mám jen na to abych měl v čem otvírat přílohy, které mi nesvědomití jedinci posílají v „.doc” Jasně, že lidé, kteří se nechtějí učit nové věci tohle ani nedočtou, ale vždyť blogy čtou i lidé, kteří mají zájem ale nemají znalosti, tak vy znalci tohle povídání berte s reservou. Píši to i pro ty co hledají a zatím nevědí. Pokud v nich vzbudím alespoň malou zvědavost, mohou mít nejasné tušení co je dobrého čeká.

Čeká je, že si si mohou do .vimrc přidat tohle:

highlight Normal ctermfg=Yellow
 
highlight Normal ctermbg=Black
 
highlight Normal guifg=Green
 
highlight Normal guibg=Black

tím si libovolně obarví editor, jak fonty, tak pozadí. Dá se nastavit i kursor a vyhledávací řetězec. Samozřejmě napřed si musí vytvořit onen .vimrc. Ale to se dočtou v bezvadné příručce pana Satrapy. iDo vyhledávače dají „Pavel Satrapa VIM” a dočtou se proč mají používat VIM i na woknech. Když je nejhůř tak stačí trošku umět číst anglicky, ale většinu věcí jsem stejně objevil v češtine. Najdou si na Google, nejrůznější konfigurace, protože stačí napsat do Google .vimrc .vtwmrc případně i jiné konfigurační soubory různých aplikací. Napíšou a už mají nejrůznější konfigurace.

Docela mě potěšilo, když jsem si tu jednou přečetl, že stačí dát do vyhledávače jednu větu z nějakého článku a strejda Google ho najde. Vyzkoušel jsem a funguje. Našel jsem tak mnoho zajímavých věcí. Dnes, když si třeba hledám texty Mika Olfieldla, napíši texty Mike Oldfield a mám je. Našel jsem i odkaz, kde byly hezky seřazený jednotlivá cd i s rokem vydání. Fajn věc. Onehdy Zuzka hledala Queeny a byla překvapena, že když jsem ji tuhle zkušenost předal, jak to funguje. Napsala a pak křičela. „Tady je všechno.”

Tak jsem trochu od Unixu a Linuxu odešel ke Googlu, ale to se nevylučuje. Pro ty co s Unixem začnou bude Google kámoš. Naučí se hledat a nebudou strádat. Nebudou strádat, protože na netu jsou za ty roky tuny materiálu, které jen čekají na otevření a přečtení. Tady něco, támhle něco a támhle něco dalšího a poklady se množí. Ten dá dva příkazy na net. Ten kus konfiguráku a další zase povídá co kde objevil. Někteří lidé sice ohrnují nos, ale jak jsem nadšený, když to co potřebuji, najdu a dopíšu. Dopíšu, tam kam patří. A pak ten vítězoslavný jásot, když se vše rozjede.

Na práci, zábavu a učení
nejlepší je Unix vážení.
NetBSD rulez... Abyste neřekli, tak i FreeBSD. V Linuxu snad Slackware a možná i Debian.

       

Komentáře

[trekker.dk]

Takže parníky, parní lokomotivy, a Unix. Jednoduchost, výkonnost a malá poruchovost. Tohle vše mají společné.

Parní lokomotivy mi nepřijdou jednodušší a rozhodně nejsou výkonnější, než dieslové nebo elektrické.

[Lukas]

Sakra ta já si asi čekání na KDE 4 ukrátím zkoušením FreeBSD.. Pořád mi to nedá spát..

[trekker.dk]

Pokud to nemůžeš vydržet, stáhni si vývojovou verzi. (http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/kde-4.0-alpha-2)

[Jan Jílek]

Napsal jsem že jsou výkonné. ne výkonnější. Myslím, že parní je rozhodně jednodušší než elektrická a nebo dieselová.

[disorder]

"lyrics artist song" ma asi vacsi uspech

[ajikdpoe]

ï na parníkách

lol

[hehe]

Zkousel jste WindowMaker? Pouzivam ho uz leta a neda se mu skoro nic vytknout...

[Jan Jílek]

Zkoušel, ale nějak jsem mu zatím nepřišel na chuť, a není to tím, že by byl špatný. Prostě nějak mě nevzal. Spíš jsem preferoval fluxbox, Xfce a tak. Ale já jsem náladový v oblasti Unixu a Linuxu, dnes jsem fanda do KDE a zítra jen čistě konsole. Pozítří si naistaluji ArchLinux a něco málo se mi znelíbí a už jde pryč. To že mě tak dlouho drží BSD je i pro mne záhadou.