Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Milada mi nechala vzkaz na vzkazníku že mám víc psát o Linuxu a vůbec o tom co vlastně dělám na PC. Milado, tak teď mimo jiné, že píši blog a to v pravěkém textovém editoru VI, nikoliv VIM, protože chci ten VI vyzkoušet. Což o to není nad vyzkoušet něco co je víc jak třicet, vlastně čtyřicet let funkční. Jestli jsem do něčeho fanda, tak právě do starých funkčních věcí. Věci, které mají dlouho životnost a odolnost proti blbosti. To je v podstatě UNIX a VI. A kde že najdeš dobré informace, aby si nemusela být odkázána na mé blogy, které nečteš na Abíčku, ale jinde? Tady Milado Zde najdeš spoustu odpovědí na své pokusy se starým počítačem. Najdeš rady jak instalovat, co instalovat a jako dáma, jistě zde najdeš spoustu ochotných pomocníků, kteří se budou chtít přetrhnout aby ukázali svoje znalosti.
Máš-li opravdu chuť experimentovat s Unixem, potažmo s Linuxem, pak je celkem lhostejné co zvolíš. Zmatená budeš stejně. Naštěstí plynně hovoříš a čteš anglicky tedy budeš proti mnohým ve výhodě, že si dokážeš bezproblémově přečíst dokumentaci. Neboj se nic. Maximálně poškodíš systém. Nikoliv PC. Znovu přeinstaluješ a začneš od začátku. Začínej po kouskách. Nic se neděje, protože aby jsi do věci pronikla budeš potřebovat volný čas. Já Unix beru jako zábavu ve volném čase. I jako systém, jež mi slouží k práci. Pro pochopení co je to Unix je příjemně napsaná kniha od Jon Lassera jež v angličtině vyšla pod názvem „Think Unix.” a v češtině „ Rozumíme Unixu.” Je vtipná a obsahuje základní věci pro pochopení filozofie Unixu.
Další takové věci, které se ti určitě budou líbit, jak jsem tě poznal jsou internetové příspěvky, jak angličtině tak v češtině. Zadáš-li do vyhledávače „Cathedral and Baazar.” Případně „Katedrála a tržiště,” dočteš se něco o Open Source, nebo Free Source. Vtipně s přehledem a zajímavě. Eric Raymond umí skutečně psát poutavě. Musím říci, že jestli mi někdo ozřejmil filozofii Unixu, přístup a metody, byl to on. Navíc je mi právě blízký svým zenovým přístupem, který je z jeho prací cítit. Aniž by se stavěl do role gurua, tak jim nejspíš je.
Jsou lidé, co si myslí, že číst takovéhle příspěvky je zbytečné. Pro ně mám vždy jednu odpověď. A to tuhle. Jestli opravdu něco ve mě vzbudilo zvědavost a potřebu poznat maličko svět IT a Unixu. Pak třeba takovýto příspěvek, který jsem kdysi náhodně našel a jmenuje se „ Jak se správně ptát.” Dá se vyhledat zase tím způsobem že jej vložíš do vyhledávače, (já používám Google) a on se ti objeví. I tady je autorem Eric Raymond. Moc jsem se pobavil, když jsem tenhle příspěvek četl. Chvílemi jsem měl pocit, že oba podobně formulujeme. Já v případě terapie závislých, on v případě začátečníků. Z mého hlediska je to brilantní příspěvek, který se dá použít v téměř každé lidské činnosti. Dal by se shrnout asi do takovéto věty. „ Starej se aby si uměl, a jestli ti ostatní uvidí, že se staráš, nebude jim zatěžko ti ukázat směr kudy se dá jít.”
Měl jsem teď na jazyku poznámku, (či v prstech na klávesnici) že asi pro tebe bude nejlepší FreeBSD. Lehko se instaluje, má malé nároky na hardware a skvělou dokumentaci. Dokumentace pro FreeBSD Instalace je jednoduchá a pokud máš dva počítače, není problém si na jednom listovat v handbooku a na druhém instalovat. Já osobně FreeBSD považuji za velmi snadné nainstalovat a rychle. Nainstaluji si základní systém a potom buď za pomoci příkazu:
add_pkg -r nějaká aplikacenainstaluji co potřebuji. Výhodný je také příkaz
sysinstall:
Tím si nastavíš co potřebuješ a najednou nainstaluješ. Jelikož se instalacemi zabývám hodně, vždy si stáhnu a vypálím na cd alespoň základní instalaci. Potřebuji-li přeinstalovat, není nic jednoduššího, než opět nainstalovat základní systém, když jsem si předtím udělal zálohy konfiguračních souborů. Ale to už bych ti třeba potom Milado poradil co a jak a konečně i v dokumentaci je tohle popsáno. Tímhle způsobem instaluji nejen FreeBSD, kde si vždy stáhnu a vypálím minimálně CD1 releese, ale i U Debiana, Archlinuxu a dalších. Většina z uvedených má balíčkovací systém, který je většinou velmi spolehlivý. BSD systémy mají ještě výhodu, že mimo binárních balíčků lze instalovat z takzvaných portů. Některé aplikace, lze instalovat pouze z portů.
Stane-li se ti, že ve FreeBSD vypíšeš příkaz pkg_add a system vypíše, že dotyčná aplikace není v binární podobě a máš ji instalovat z portu je velmi lehké hledání kde příslušná věc je a to pomoci příkazu:
whereisPřesně ti ukáže kde ji najdeš.
whereis vimZa pomoci příkazu:
/usr/ports/editors/vim
cd /usr/ports/editors/vimse do onoho adresáře přepneš a napíšeš:
make install && make clean-depends && echo "Done"a okamžitě mazaně instaluješ. Většinou žádný problém nenastává a nakonec ti ono „Done,” řekne, že je hotovo. Budešli chtít můžeš si za „echo,” do úvozovek napsat „Hotovo, naistalováno.” je to na tobě. Dělám to z toho důvodu, že chci jedním pohledem zjistit, že je vše allright.
Každá Linuxová distribuce má svoje výhody a nevýhody. Zrovna jako OS na bázi BSD. Jestliže je neovládáš, zdají se být složité, až je zvládneš, zjistíš, že zcela platí pořekadlo „Jak je to jednoduché, když se to umí.”. Jde o to jakou míru času a úsilí jsi ochotna věnovat. Nepíši článek o instalaci ani Linuxu ani FreeBSD. Jen tak si s tebou povídám o tom co mě baví jak to dělám. Určitě až si to někdo na Abíčku přečte jistě v komentářích mě smysluplně doplní a opraví. Ke článkům a odborným blogům na Abíčku komentáře zásadně čtu. Přinášejí mi spoustu informací. Zrovna jako mi chodí mailem příspěvky FreeBSD konference. Ne všechno se mi hodí, ale mnohé mi prospívá.
Před několika lety jsem si nějakým omylem koupil dvě knihy o FreeBSD v češtině. Jedna je od Jima Mocka a jmenuje se „FreeBSD.” A ta druhá je od Michaela Lucase a div se, jmenuje se „FreeBSD.” Obě jsou přeloženy z angličtiny. Každá je trochu jinak koncipovaná, ale užitečné jsou obě. Ještě někdy si v nich listuji, protože když nic jiného, ukazují mi jakým způsobem je FreeBSD organizován. Většina věcí platí pořád. Další věci jsem si leckde přečetl a vyhledal. Hlavně v handbooku.
Díky tomu jsem zjistil, že FreeBSD je vlastně uživatelský přítulný systém, jehož správa pro běžného uživatele není nijak zvlášť náročná. Naučíš-li se Milado pár konfiguračních záležitostí, bude ti hrát muziku, prohlížet fotky, máš-li tv kartu odpovídající systému, zahraje ti televize, promítneš si film na DVD, který si vypálíš nějakým programem na vypalování, nebo přímo v konsoli relativně jednoduchým příkazem. Nebudou tě strašit viry a nebudeš restartovat počítač protože ti padají aplikace. Většinou nepadají.
No a případně napíšeš blog v editoru VIM, v horším případě v Emacsu, v nejhorším případě v OpenOffice. Kde se pochlubíš jak ti FreeBSD vyhovuje. Budeš posílat poštu bud v Mozilla-Thunderbird a nebo, (to ale už budeš poučená lama) v Mutt, a stahovat fetchmailem, kdy ještě použiješ Postfix a procmail a budeš vědět, že FreeBSD a malé unixové nástroje rulez... Tedy pokud nepoužíváš NetBSD. Ale o tom až někdy jindy.
Do Kanady tě zdraví Jan
Tiskni
Sdílej:
Maximálně poškodíš systém. Nikoliv PC. Znovu přeinstaluješ a začneš od začátku.Ehm. Když poškodí systém, tak se snad zeptá, jak ho opravit, ne? Dokud si člověk pamatuje, co dělal, vystopovat chybu by neměl být problém.