Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Řeč byla o tom, že kdyby ho vzal, byl by trestán vyššími daněmi za schopnost. Oproti méně schopným. Méně schopní a ještě menší daně.
To znamená, že menší plat == méně schopný jedinec?
Přemýšlím, proč má hasič stokrát nižší plat než manažer/fotbalista/..., když podstupuje mnohonásobně vyšší riziko a má i vysokou odpovědnost.
Přemýšlím koho by jste platil víc. Schopného s kontakty, zkušenostmi, rozhledem schopností nalézání souvislostí nebo méně schopného, méně zkušeného s menšími kontakty rozhledem atd...
IMO člověk nedostává plat podle zkušeností a rozhledu, ale podle toho, jakou profesi zastává.
Musí mít stále skvělou formu. Ono vždycky je něco za něco.
Na druhou stranu hasič riskuje život. Podobně jsou na tom třeba elitní vojáci, kteří musí mít také skvělou formu a také nasazují vlastní život.
Já jen ukazuji, že nejde jen o zkušenosti, schopnosti a další osobní kvality.
diskriminace úspěšných jen z toho důvodu, že bych díky většímu objemu peněz mohl více utratit, více spotřebovat.Zkuste chvíli připustit skutečnost, že v rovinách příjmů, kdy zasahuje znatelné progresivní zdanění, zdaleka neplatí, že všechny peníze z příjmu utratíte čili spotřebujete. Vaše příjmy jsou zpravidla o mnoho větší, než je vaše spotřeba. Takže tyto peníze zpravidla investujete, použije jako kapitál, tedy v podstatě půjčíte na úrok (kapitál se vám vrátí zpět + zisk). Namísto abyste tyto peníze vydával, stahujete díky nim k sobě další a další peníze. Díky tomu, že jsou vaše příjmy o mnoho vyšší, než můžete spotřebovat, získáváte tak oproti nižším příjmovým kategoriím výhodu skutečnosti, že "peníze dělají peníze", tzn. že bez toho, abyste tvořil nějakou reálnou hodnotu, přesto získáváte jakoby nárok na stále více a více vlastnictví reálné hodnoty (více peněz), kterou si ve fungující společnosti můžete za peníze potenciálně koupit. Reálný svět je na rozdíl od toho virtuálního (kam patří svět kapitálu a finančních trhů) konečný a omezený, proto se v podstatě přesunuje reálný majetek v reálném světě od těch chudších k těm bohatším, a to pouze na základě "zázračné" vlastnosti peněz množit se pouhým plynutím času, a to do nekonečna a neomezeně (drobné výkyvy nahoru i dolů nemohou zastřít zřetelný trend kumulace stále většího podílu světového bohatství do stále menšího počtu rukou). Progresivní daň z příjmu je snad ve všech vyspělých civilizacích aspoň částečnou relativizací této výhody. Ve skutečnosti by se měla platit daň "ze zisku" nebo "majetku" (ale to je technicky obtížněji sledovatelné, proto je pohodlnější dělat to ze snadno evidovatelného příjmu). Společnosti, které tento trend přesunu majetku od chudých k bohatým chtějí urychlovat, zavádějí tzv. rovné daně (které jsou ale ve skutečnosti co se týče podílu k zisku degresivní, tj. chudší zaplatí jako daň poměrně větší podíl ze zisku, z volného kapitálu, který by mohl ušetřit a investovat, než ti bohatší). Tolik k té vybájené "diskriminaci" schopných z vyšších příjmových vrstev progresivní sazbou daně z příjmu. Je zvláštní, že tradiční konzervativci by na "rovnou daň" nepřišli (taky tuším snad nikde v tradičních demokraciích není), že je to ideologický hit v postbolševických státech.
rovná daň - která by se platila až od určité výše příjmu. Jistá částka byla osvobozená od daně. Tím se eleminuje nevýhoda pro nejnižší příjmové skupiny, o které vy píšete.Rovná daň je především nevýhodná pro tzv. "střední třídu", tedy pro lidi, kteří si vydělávají na živobytí dobře placenou prací. Velice výhodná je pro ty, kterým vydělává jejich investovaný kapitál. O ty nejchudší v (neo)pravicové politice ve skutečnosti vůbec nejde, ti slouží jen jako vějička pro negativní emoce, které se zmocňují zástupců střední třídy, když si uvědomí, kolik platí daní. Tyto emoce je totiž žádoucí odvádět směrem dolů, k "sockám", které daně neplatí (neboť nemají z čeho), nikoliv nahoru k těm, kteří platí poměrně ke svému zisku nejmenší podíl daní, ačkoliv by měli z čeho.
Jinak samozřejmě je jasné, že chudší vrstvy mají méně kapitálu ke kumulaci, to se rozumí.Logicky mají méně kapitálu v absolutních číslech, ale logice se vzpírá, proč by měly mít chudší vrstvy v poměru k odváděným daním menší podíl volného kapitálu než ty bohatší. To je podle principu: kdo má, tomu bude přidáno, kdo má málo, tomu bude odebráno.
u vyšších příjmových skupin při progresivním danění jsou schopné subjekty podvazovány při rozvoji firmy a investicích, což se zpětně projeví v celé společnosti.Měl jsem jaksi za to, že investice do rozvoje firmy se jaksi neprovádějí ze zdaněného příjmu majitele firmy (bavíme se ještě o dani z příjmů fyzických osob?). Nic vám sice nebrání tento volný kapitál "investovat" zpět do vlastní firmy (když si například není firma schopná na svůj rozvoj vydělat, takže se musí zadlužit i u svého majitele), ale také vás nic nenutí. Když někomu půjčíte peníze (kapitál), v ideálním případě sice podnítíte jeho podnikání, takže vytvoří něco, co ostatní společnosti prodá za víc peněz a ty se vám spolu se ziskem vrátí: sice to společnost možná "rozvine" (v realitě je to často jen povzbuzení spotřeby, tzn. pravicovým předvolebním heslem řečeno: "prožírání"), ale bohatství se přesune směrem k vám. V tom horším případě se vám nevrátí zpět peníze, ale přímo majetek dlužníka (píšu zde v globálním měřítku, takže neplatí argument, že v praxi se často "vrátí" majetek úplně jinému kapitalistovi a ten půjčující utrpí ztrátu, protože k přesunu majetku zdola nahoru dojde tak jako tak). Jinými slovy, z hlediska celé společnosti a státu, je tento volný kapitál příčinou rozevírání sociálních nůžek: zvyšují se počty chudých a roste bohatství bohatých a mizí střední třída. A to tím rychleji, čím je takového volného kapitálu více. Nakonec to skončí tím, že několik málo nejbohatších bude vlastnit veškerý majetek. Patrně ještě dřív by ale nastalo (jako už v historii tolikrát) radikální opětovné přerozdělení majetku směrem k chudým, aby bylo zachováno fungování společnosti. Rozumní konzervativci tohle ale nechtějí, a proto vidí nutnost omezení extrémní akumulace kapitálu: v zájmu zachování (konzervace, chcete-li) společenského řádu.
Mam pocit, ze rovna dan je vyhodnejsi i pro stredni tridu.Střední třída je někdy široký a relativní pojem. Já si ji pracovně definuji jako vrstvu obyvatelstva, která sice není existenčně odkázána na třeba půlrok až rok příštích výplat nebo zisku (takže se může poměrně svobodně pohybovat na pracovním trhu případně dostatečně investovat do drobného podnikání), ale na druhou stranu pouze z výnosů svého majetku by se neuživila (takže se musí živit prací). Sem patří jak zaměstnanci (s výjimkou těch top-úrovní, kde se neplatí za práci, ale za pozici), tak drobní a střední živnostníci. Rádi se sem počítají studenti, které živí rodiče. Paradoxně v Česku už sem nebudou většinou a automaticky patřit absolventi vysokých škol, např. spousta vysokoškolských ani středoškolských učitelů se nedá do střední třídy počítat. A mám za to, že hlavně pravicovou ideologií sugerované a masami tak rádo přijímané: střední třída = kdo pracuje a nespí pod mostem = voliči pravice, je účelově zkreslované právě proto, aby pravice vůbec nějaké hlasy dostala. Je to podobné jako představa, že jakmile se živím vlastní prací, je ze mě kapitalista.
a kdyz prijde zachvat tak si da magorin forte
Tiskni
Sdílej: