Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pockej, to nebyla ironie?
to by mi mohlo i poskodit mozek, od toho radsi dal
)
Snazim se drzet zasady - jinak neznamena spatne
Jirka
)
Pokud model neodpovídá realitě, tak je model špatný, musí se upravit… Zkus si schválně přijít s nějakou novou teorií – dokud se ti ji nepodaří napasovat na realitu a nebude ti vycházet, tak tě nikdo nebude brát vážně – i kdyby to vypadalo sebevědečtěji a měl jsi v tom milion vzorců.
BTW: že se ti některé modely z ekonomie neznají, když se je snažíš napasovat na konkrétního jedince, nic to neznamená – oni většinou nemají popisovat jednoho, ale nějakou agregovanou skupinu, trh…
Proto se ptam, pocitate ucelovou funkci?Když už, tak spíš užitková, ne? Jednak se řeší agregát, ne konkrétní jednotlivec (který se může odchýlit – dokonce i většina se může „odchýlit“ – ale nás zajímá výsledný průměr, souhrn, agregace). A jednak je úplně irelevantní, jestli si subjekt (jednotlivec, firmy) nějaké funkce za sebe počítá* nebo ne – i kdyby ti lidé (pozorované subjekty trhu) byli negramotní, neuměli počítat a měli IQ 70… nic z toho nebrání ekonomům, aby takovou společnost modelovali pomocí vzorců** a tyhle modely jim vycházely. Je to podobné, jako třeba kočka která padá ze stromu – ona sice nezná Newtonův zákon, nepočítá si během letu žádné vzorečky, ale prostě z toho stromu padá v souladu s tímto zákonem.
S praci za nizsi mzdu byste nesouhlasil, radeji byste nepobiral nic. Zase se nechovate podle teorie uzitku.Právě že chová. Viz „náklady obětované příležitosti“. Takovou příležitostí, kterou jsme obětovali, může být čas strávený s rodinou, nebo třeba čas věnovaný sebevzdělávání (díky kterému seženu v budoucnu lepší práci****) nebo – sice je to ošklivé, ale funguje to tak – může jít na pracák a pobírat dávky, což je užitek, který by obětoval, kdyby se nechal zaměstnat.
Takze ekonomie ma spatne chovani jednotlivcu, a troufa si hodnotit chovani mas?To je pořád dokola. Představ si třeba, že půjdeš do nějaké firmy a budeš u nich dělat průzkum – zjišťovat, kolik je zaměstnancům let. Nakonec ti z toho vyjde, že průměrný věk je např. 32,456. Ale přitom tam žádný zaměstnanec ve věku 32,456 není – nepodařilo se ti trefit ani jednoho jednotlivce – ale přitom celek se ti podařilo popsat poměrně dobře. *) někteří, např. některé firmy to skutečně dělají, počítají si vzorce, modelují si svůj trh – využívají ekonomické teorie, aby se lépe trefili do poptávky nebo dokázali předvídat výhodnost alternativních řešení, jednotlivých rozhodnutí. **) byť by tyhle vzorce vypadaly jinak, než ty, které platí pro „běžnou“ společnost. ****) to zase záleží na tom, jaké máme časové preference – ty máme každý jiné: pro někoho je důležitější současnost a tak půjde pracovat klidně za málo peněz a bude to dělat celý život (je to jeho volba a pro něj nejlepší řešení) a někdo jiný zase omezí svoji současnou spotřebu, obětuje ji a stráví čas třeba studiem, aby se měl v budoucnu lépe (zase je to pro něj nejlepší možné řešení – každý prostě máme jiné potřeby a preference, nejde říct, že jedno je špatné a jedno dobré).
V té positivní, kdy říkáš, co je, tak se dá hovořit o nějaké objektivní pravdě (byť může být nepoznatelná – ale existuje). Kdežto v té normativní rovině, kdy říkáš, co by být mělo, se už ta objektivní pravda hledá daleko hůř – dá se najít třeba v rámci společného paradigmatu, nějakých základních hodnot, kultury, historie – pak se dají logicky odvodit nějaké závěry a ty považovat za objektivní (v daném rámci). Ale pokud se lidi neshodnou na těch základech, objektivní pravdy není možné se dobrat a na závěrech se neshodnou.Tak k tomu můžu dodat jedinné: +1
Nejprve bych rád uvedl, co budu v tomto textu označovat jako „nezávislého pozorovatele“. Nezávislý pozorovatel neovlivňuje pozorovaný předmět. Takže: pozorovaný předmět se při pozorování chová přesně tak, jak by se choval, kdyby pozorován nebyl. Je otázkou, jestli něco jako nezávislý pozorovatel může existovat. Uveďme si příklad: Předpokládejme, že kulturista chodí do posilovny. V posilovnách bývají na zdech zrcadla. Předpokládejme, že zrcadla jsou zvenku průhledná a zevnitř to není možné poznat. Kulturista pak cvičí a vůbec chová se vždy stejně bez ohledu na to, jestli za zrcadlem někdo stojí a pozoruje ho, nebo nepozoruje. (Předpokládáme, že pozorovatel bude pouze pozorovat a nebude na sebe upozorňovat např. ťukáním na sklo nebo mluvením). Druhý příklad: Mějme elektrický obvod (zapojený a fungující a ne úplně jednoduchý). Budeme na různých místech měřit procházející proud, případně napětí a odpor. Měření nám poskytne nějaké hodnoty. Je ale pravděpodobné, že ve skutečnosti, tam jsou jiné hodnoty, protože samo měření odebralo část proudu z obvodu a tím ho ovlivnilo. Tudíž naměřené hodnoty mohou být jiné než jaké tam jsou, když zrovna neměříme. V tomto případě se tedy nejedná o nezávislé pozorování, protože pozorovaný (měřený) systém (obvod) se chová jinak než nepozorovaný. Třetí příklad: Vzpomeňme si na vilu z některé „reality show.“ Lidé tam jsou sledováni kamerami a nezbývá jim, než tam spolu žít. Předpokládejme, že nemají žádné podněty zvenku (ve skutečnosti jich mají minimum). Obyvatelé vily se potom chovají stejně, bez ohledu na to, jestli je sleduje milión diváků nebo třeba vůbec nikdo. Nedokáží poznat, jestli jsou pozorováni nebo ne. Ze tří příkladů nelze vyvozovat konečné závěry, ale předpokládejme, pro potřeby této práce, že: nezávislý pozorovatel může existovat, ale ne každý pozorovatel je nezávislý.Podle mého nezávislý pozorovatel (který nemění pozorovaný děj) existovat může. Pak jsem tam měl ještě kapitolu o zpětném ovlivnění reality – i když měření realitu neovlivní, zveřejněním výsledkům ke změně dojít může (týká se např. volebních prognóz).
Tiskni
Sdílej: