Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Pockej, to nebyla ironie?
Proto se ptam, pocitate ucelovou funkci?Když už, tak spíš užitková, ne? Jednak se řeší agregát, ne konkrétní jednotlivec (který se může odchýlit – dokonce i většina se může „odchýlit“ – ale nás zajímá výsledný průměr, souhrn, agregace). A jednak je úplně irelevantní, jestli si subjekt (jednotlivec, firmy) nějaké funkce za sebe počítá* nebo ne – i kdyby ti lidé (pozorované subjekty trhu) byli negramotní, neuměli počítat a měli IQ 70… nic z toho nebrání ekonomům, aby takovou společnost modelovali pomocí vzorců** a tyhle modely jim vycházely. Je to podobné, jako třeba kočka která padá ze stromu – ona sice nezná Newtonův zákon, nepočítá si během letu žádné vzorečky, ale prostě z toho stromu padá v souladu s tímto zákonem.
S praci za nizsi mzdu byste nesouhlasil, radeji byste nepobiral nic. Zase se nechovate podle teorie uzitku.Právě že chová. Viz „náklady obětované příležitosti“. Takovou příležitostí, kterou jsme obětovali, může být čas strávený s rodinou, nebo třeba čas věnovaný sebevzdělávání (díky kterému seženu v budoucnu lepší práci****) nebo – sice je to ošklivé, ale funguje to tak – může jít na pracák a pobírat dávky, což je užitek, který by obětoval, kdyby se nechal zaměstnat.
Takze ekonomie ma spatne chovani jednotlivcu, a troufa si hodnotit chovani mas?To je pořád dokola. Představ si třeba, že půjdeš do nějaké firmy a budeš u nich dělat průzkum – zjišťovat, kolik je zaměstnancům let. Nakonec ti z toho vyjde, že průměrný věk je např. 32,456. Ale přitom tam žádný zaměstnanec ve věku 32,456 není – nepodařilo se ti trefit ani jednoho jednotlivce – ale přitom celek se ti podařilo popsat poměrně dobře. *) někteří, např. některé firmy to skutečně dělají, počítají si vzorce, modelují si svůj trh – využívají ekonomické teorie, aby se lépe trefili do poptávky nebo dokázali předvídat výhodnost alternativních řešení, jednotlivých rozhodnutí. **) byť by tyhle vzorce vypadaly jinak, než ty, které platí pro „běžnou“ společnost. ****) to zase záleží na tom, jaké máme časové preference – ty máme každý jiné: pro někoho je důležitější současnost a tak půjde pracovat klidně za málo peněz a bude to dělat celý život (je to jeho volba a pro něj nejlepší řešení) a někdo jiný zase omezí svoji současnou spotřebu, obětuje ji a stráví čas třeba studiem, aby se měl v budoucnu lépe (zase je to pro něj nejlepší možné řešení – každý prostě máme jiné potřeby a preference, nejde říct, že jedno je špatné a jedno dobré).
V té positivní, kdy říkáš, co je, tak se dá hovořit o nějaké objektivní pravdě (byť může být nepoznatelná – ale existuje). Kdežto v té normativní rovině, kdy říkáš, co by být mělo, se už ta objektivní pravda hledá daleko hůř – dá se najít třeba v rámci společného paradigmatu, nějakých základních hodnot, kultury, historie – pak se dají logicky odvodit nějaké závěry a ty považovat za objektivní (v daném rámci). Ale pokud se lidi neshodnou na těch základech, objektivní pravdy není možné se dobrat a na závěrech se neshodnou.Tak k tomu můžu dodat jedinné: +1
Nejprve bych rád uvedl, co budu v tomto textu označovat jako „nezávislého pozorovatele“. Nezávislý pozorovatel neovlivňuje pozorovaný předmět. Takže: pozorovaný předmět se při pozorování chová přesně tak, jak by se choval, kdyby pozorován nebyl. Je otázkou, jestli něco jako nezávislý pozorovatel může existovat. Uveďme si příklad: Předpokládejme, že kulturista chodí do posilovny. V posilovnách bývají na zdech zrcadla. Předpokládejme, že zrcadla jsou zvenku průhledná a zevnitř to není možné poznat. Kulturista pak cvičí a vůbec chová se vždy stejně bez ohledu na to, jestli za zrcadlem někdo stojí a pozoruje ho, nebo nepozoruje. (Předpokládáme, že pozorovatel bude pouze pozorovat a nebude na sebe upozorňovat např. ťukáním na sklo nebo mluvením). Druhý příklad: Mějme elektrický obvod (zapojený a fungující a ne úplně jednoduchý). Budeme na různých místech měřit procházející proud, případně napětí a odpor. Měření nám poskytne nějaké hodnoty. Je ale pravděpodobné, že ve skutečnosti, tam jsou jiné hodnoty, protože samo měření odebralo část proudu z obvodu a tím ho ovlivnilo. Tudíž naměřené hodnoty mohou být jiné než jaké tam jsou, když zrovna neměříme. V tomto případě se tedy nejedná o nezávislé pozorování, protože pozorovaný (měřený) systém (obvod) se chová jinak než nepozorovaný. Třetí příklad: Vzpomeňme si na vilu z některé „reality show.“ Lidé tam jsou sledováni kamerami a nezbývá jim, než tam spolu žít. Předpokládejme, že nemají žádné podněty zvenku (ve skutečnosti jich mají minimum). Obyvatelé vily se potom chovají stejně, bez ohledu na to, jestli je sleduje milión diváků nebo třeba vůbec nikdo. Nedokáží poznat, jestli jsou pozorováni nebo ne. Ze tří příkladů nelze vyvozovat konečné závěry, ale předpokládejme, pro potřeby této práce, že: nezávislý pozorovatel může existovat, ale ne každý pozorovatel je nezávislý.Podle mého nezávislý pozorovatel (který nemění pozorovaný děj) existovat může. Pak jsem tam měl ještě kapitolu o zpětném ovlivnění reality – i když měření realitu neovlivní, zveřejněním výsledkům ke změně dojít může (týká se např. volebních prognóz).
Tiskni
Sdílej: