Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pročítal jsem si komentáře k svému blogu: „OpenBSD 5.0.” Zaujal mě jeden, kde komentující napřed vypočítá chyby onoho OS a potom se diví tomu, že si někdo něco takového nainstaluje.
Mám kamaráda programátora, který toho o IT ví mnohem víc než já, mám zetě, který také toho ví mnohem víc než já o IT, ale ani jeden z nich se nezabývá opensource. Oba pracují na woknech. Musím říci, že jsem díky svému zájmu o nejrůznější linuxová a BSD distra, pro ně svým způsobem znalec. Hraji si. Na běžnou práci, třeba fotky, psaní, filmy, telefonování používám Mac OS X. A produkty od Apple. Vyhovují mi a budu-li si kupovat notebook, až mi odkráčí do křemíkových lovišť můj Macbook, případně iMac, nebudu váhat a opět si u Apple koupím jiný.
Ovšem co se týká experimentů, zábavy, tak nic lepšího než četbu, cestování a různé experimenty s opensource neznám. Mimo ženských, ale ženské jsou jiná kategorie zábavy. Neživím se programováním, je mi jedno jak výkonný, spolehlivý, bezpečný OS, OpenBSD, FreeBSD, NetBSD, Solaris či Linux je. Zajímá mě, co se s ním dá dělat, jak se dá nastavit, zprovoznit uživatelsky. Instaluji bud virtuálně, nebo mám starší PC, kde nemám žádná důležitá data a tam zkouším instalovat přímo na hardisk.
V tomhle směru je OpenBSD na vzestupné cestě. Už se v mnohém dá použít i na desktopu. Pokud ho málo lidí používá, tak právě asi pro jeho „náročnost” při instalaci. Ovšem, právě ta možnost nastavení, rozdělení disku, vůbec celkově odlišného způsobu instalace, nutnost přemýšlet mě na tomhle systému láká. Je tam spousta podobných a shodných věcí s FreeBSD, ale zároveň je v mnohém velmi odlišný.
Budu-li chtít FreeBSD, není problém ho mít, ale rozhodně nechci aby OpenBSD, nebo NetBSD byl jako FreeBSD a opačně. Podobně jako nechci, když letím do Ameriky, severní nebo jižní, na Nový Zélad nebo kamkoliv jinam aby tam lidé měli stejné zvyky, stejnou stravu a stejné podmínky k životu jako ve střední Evropě. Jedu tam proto, že je tam odlišné podnebí, stravovací návyky, zpěv a vůbec kulturní zvyklosti. Takže asi tak.
Tiskni
Sdílej:
Jsem IT bezpečák:
- Doma jedu Ubuntu na Internetu pro bezpečnost. Ne že Ubuntu/Linux je bezpečnější, ale protože je zanedbatelně napadáno vůči MS. Mám dual boot Win/Linux. Pro běžného uživatele jsou MS produkty dobré.
- V práci jedeme Suse/Novell Linux na globální síti s asi 32 tisíci usery a obrovskou databází v režimu utajování. To co nám opensource umožní s tím dělat, k tomu jsou uzavřené systémy drahé a téměř nerealizovatelné některé požadavky z pohledu termínů realizací.
Tohe není web zaměřený na BSD.No a co jako? BSD mi tu nevadí, spíš mi trochu vadí to, že jsou ty články bezobsažné. Ale co už, číst je nemusím, jméno autora u nic je napsané, takže je to můj vlastní problém.