Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Pročítal jsem si komentáře k svému blogu: „OpenBSD 5.0.” Zaujal mě jeden, kde komentující napřed vypočítá chyby onoho OS a potom se diví tomu, že si někdo něco takového nainstaluje.
Mám kamaráda programátora, který toho o IT ví mnohem víc než já, mám zetě, který také toho ví mnohem víc než já o IT, ale ani jeden z nich se nezabývá opensource. Oba pracují na woknech. Musím říci, že jsem díky svému zájmu o nejrůznější linuxová a BSD distra, pro ně svým způsobem znalec. Hraji si. Na běžnou práci, třeba fotky, psaní, filmy, telefonování používám Mac OS X. A produkty od Apple. Vyhovují mi a budu-li si kupovat notebook, až mi odkráčí do křemíkových lovišť můj Macbook, případně iMac, nebudu váhat a opět si u Apple koupím jiný.
Ovšem co se týká experimentů, zábavy, tak nic lepšího než četbu, cestování a různé experimenty s opensource neznám. Mimo ženských, ale ženské jsou jiná kategorie zábavy. Neživím se programováním, je mi jedno jak výkonný, spolehlivý, bezpečný OS, OpenBSD, FreeBSD, NetBSD, Solaris či Linux je. Zajímá mě, co se s ním dá dělat, jak se dá nastavit, zprovoznit uživatelsky. Instaluji bud virtuálně, nebo mám starší PC, kde nemám žádná důležitá data a tam zkouším instalovat přímo na hardisk.
V tomhle směru je OpenBSD na vzestupné cestě. Už se v mnohém dá použít i na desktopu. Pokud ho málo lidí používá, tak právě asi pro jeho „náročnost” při instalaci. Ovšem, právě ta možnost nastavení, rozdělení disku, vůbec celkově odlišného způsobu instalace, nutnost přemýšlet mě na tomhle systému láká. Je tam spousta podobných a shodných věcí s FreeBSD, ale zároveň je v mnohém velmi odlišný.
Budu-li chtít FreeBSD, není problém ho mít, ale rozhodně nechci aby OpenBSD, nebo NetBSD byl jako FreeBSD a opačně. Podobně jako nechci, když letím do Ameriky, severní nebo jižní, na Nový Zélad nebo kamkoliv jinam aby tam lidé měli stejné zvyky, stejnou stravu a stejné podmínky k životu jako ve střední Evropě. Jedu tam proto, že je tam odlišné podnebí, stravovací návyky, zpěv a vůbec kulturní zvyklosti. Takže asi tak.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
Jsem IT bezpečák:
- Doma jedu Ubuntu na Internetu pro bezpečnost. Ne že Ubuntu/Linux je bezpečnější, ale protože je zanedbatelně napadáno vůči MS. Mám dual boot Win/Linux. Pro běžného uživatele jsou MS produkty dobré.
- V práci jedeme Suse/Novell Linux na globální síti s asi 32 tisíci usery a obrovskou databází v režimu utajování. To co nám opensource umožní s tím dělat, k tomu jsou uzavřené systémy drahé a téměř nerealizovatelné některé požadavky z pohledu termínů realizací.
Tohe není web zaměřený na BSD.No a co jako? BSD mi tu nevadí, spíš mi trochu vadí to, že jsou ty články bezobsažné. Ale co už, číst je nemusím, jméno autora u nic je napsané, takže je to můj vlastní problém.