Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V pondělí, když jsem jel z blázince do Řeporyjí, kde dělám pro dr.Strašrybkovou čtyři skupiny, dvě v pondělí, dvě ve středu, se ke mě přidala v Metru v Kobylisích, pohledná mladá dáma. Sedla si naproti mě, zeptala se zda je tam místo, zřejmě aby řeč nestála, načež jsem ji odpověděl, že mi Metro nepatří, tedy zatím, a zeptal jsem se zcela neomaleně, zda se známe. Řekla, „Ne,osobně ne, já tedy vás znám z televize, jsem psychiatr a dívala jsem se na vaše pořady o závislosti.” Čekal jsem jestli k tomu řekne ještě něco.
Řekla: „Napřed jsem byla jen zvědavá, co to bude zase za pitomost, pak jsem shlédla všechno a ještě, když jsem později zjistila, že vše je na internetu, podívala jsem se na čtyři díly v kuse.” Což mne pochopitelně potěšilo.
Nakonec, když profesionálka, která už viděla mnohé, tohle řekne, pak by se nepotěšil jen málokdo. Inu, takhle se mi v poslední době dějí různé věci. Jednou mne osloví zrzka, pak zase Američan, který chce vědět jak se mi chodí bosky, jindy zase kolegyně, která ocení práci. Navíc mi udělala radost má kolegyně Veronika, která pravila, po přečtení mé knihy „Ze závislosti do nezávislosti,” že by to měla být pro závislé a spoluzávislé povinná kniha. Což mne opravdu zaskočilo. Veronika ví svoje.
Inu, někdy je život tvrdý, jindy heboučký. A když je heboučký, má si člověk tu hebkost užít. Věčně ta hebkost nebude. Teď budu platit daně a když si představím, kam ty daně jdou, co se za ně pořídí, je mi z toho zle a ona sametovost je pryč. Ale slunce svítí, hlad nemám a zima mi není. Což tohle samo o sobě mi dost často stačí ke štěstí. Pak případně pár vlídných slov od lidí, kteří mi je řeknou, aniž by museli.
Včera večer jsme zkoušeli. Byli jsme jen čtyři, zkoušeli jsme něco přes hodinu, ale musím říci, že tyhle zkoušky, kde se zkouší dvě tři scény, se dají dost dobře vypilovat. Katka s Ondřejem už začínají chápat, co chci, proč to chci a spolupráce podle toho vypadá. V malem počtu, je to takové intimnější, lidé sami od sebe docela dost na sebe řeknou. Pak se jim dám říct: „Hele, máš s tím zkušenost, vybav si v mysli, jak si něco podobného prožíval/la a zkus tu zkušenost přenést do té postavy.” A najednou zahrají, jak potřebuji, aby zahráli.
Práce s pocity je vždy dobrodružná. Pocity nás formují a bohužel, nebo možná bohudík, se nedají spočítat, nebo změřit. Nejsou dobré, nebo špatné, Pocity jen vyjadřují stav v němž se cítíme, dobře, nebo špatně. Pocity určují, jak budeme život prožívat. Můžeme mít vše, na co si jen pomyslíme, přesto nutně nemusíme být spokojení, protože se nám zdá, že splněná přání vlastně ztrácejí smysl.
Dělat divadlo jako amatér je práce složitá. Hru jsem si sice napsal, vím co by měla asi ukázat, kam směřovat. Ovšem k dispozici mám jen svoje zkušenosti z práce s lidmi v terapii. Pokud nechci něco jako bezduchou řachandu, jak říkala Adéla Kabelková, pak musím hledat smysl v těch postavách. Také vím, že na takovou hru přijdou lidé, kteří přemýšlí, hledají sami smysl v tom co dělají, co žijí. A oni musí mít šanci si tu hru dešifrovat po svém. Interpretovat a
Režírovat neherce, kteří jsou schopni vyjádřit jen to, co sami zažili, nebo, co je jim blízké, málokdy se umí převtělit do druhé postavy, není jednoduché, ale zase má výhodu taková práce, že musím hledat jak dosáhnout toho, co chci. Ono hledání je vlastně na celém tom ději, nejzajímavější. Podobá se tahle práce terapii právě v tom, že člověk odkrývá, co je skryté, co vyplouvá na povrch a pokouší se ono vyplouvající, vytvarovat, pojmenovat a ukázat na světle.
Tohle je fenomenologický přístup. Nechat fenomény se vyjevit. Díval jsem se onehdy na „Kód Enigma.” Tam jsem měl pocit, že byl zvolený podobný přístup. Jevily se ty události a lidské osudy na hladině té druhé světové války. Bylo vidět, že režisér přemýšlel. Nezdál se mi ten děj ani moc přehnaný. Géniové jako byl Turing, mají prostě právo na odlišnost, ale jejich odlišnost je nakonec užitečná těm druhým. I když oni sami osobně nemají moc dobré vztahy s druhými lidmi.
Možná ten filmový příběh nebyl až tak přesný ve faktech,ale byl skutečně dobře propracovaný. Viděl jsem ho dvakrát a má láska z něho byla docela vzatá. Film a divadlo na rozdíl od knihy, má tu nevýhodu, že do něj nelze vložit vše podstatné. Vždy jen něco a zbytek je na vztahy. Dost těžko lidem dnes je pochopitelné, že člověka takového formátu a zásluh, si klidně dovolila veřejnost svým způsobem uštvat. Smutný příběh.
Na základě zákona někomu takhle zničit život, kariéru, nebo vědeckou činnost. Myslím, že v tom je právě přesně problém mnoha zákonů. Ono vypadá hezky, když je něco zákonem nařízeno, nebo zakázáno, ale občas ty důsledky plynoucí z dodržování zákona. Nepopírám, že je-li něco nepsané, pak má veřejnost také možnost jistým lidem znepříjemnit život, ale nemůže mu například nařídit hormonální léčbu, jako Turingovi.
Čím méně zákonů, tím lépe. Desatero je tu víc než tři tisíce let a přesto se na těch deseti přikázáních nemuselo za ty tři tisíce let nic měnit. Vypadá to, že zákony nás vedou do otroctví. Nebo do neštěstí. Ale jinak myslím, že film o Turingovi stojí za to vidět. Emocí je tam dost, technických detailů poměrně málo, ale každý, kdo ten film uvidí, bude muset přemýšlet. Jo jo.
Tiskni
Sdílej:
A učení církve mi tu toleranci nezakazuje.Záleží, co všechno se myslí tou tolerancí, nicméně teoreticky ano, protože oficiální učení Římskokatolické církve je pro členy, pokud vím, závazné.
TNo například různé církve v různých dobách různě interpretují, které příkázání je které.Tak ony ty církve dost různě interpretují, které přikázání co znamená, a většinou zcela bez ohledu na jeho znění.
jinak kralyku. Učení cirkve prikazuje milovat bližniho, ale nenávidět hřích. Tedy hřích, nikoliv osobuVím o tom (proč máš neustále pocit, že jsi jediný, kdo ví něco o církvi nebo křesťanství obecně?
Vím o tom (proč máš neustále pocit, že jsi jediný, kdo ví něco o církvi nebo křesťanství obecně?Jestli to nebude tím, že pán je trošičku narcis.
Kralyku, mohou mít sex bez hříchu, když se ožení v Církvi.To jim ale není dovoleno. Zjisti si to, je to tak...
Napřed tvrdíš, ž znáš fakta, pak se odvoláváš na Turinga.Pochopitelně jsem to myslel tak, že církví není povoleno manželství osob stejného pohlaví. Jinak celkově absolutně nechápu tu církevní posedlost plozením dětí, hlavně protože
7 miliard, má snad církev pocit, že je to málo?
To je jednoduché jak facka - čím víc potomků věřících -> tím více manipulovatelných oveček do stáda. To se ovšem týká (nějaké ty papežské bláboly) teoreticky jen 2 miliard lidí, 5 miliard lidí na zeměkouli má papeže a jeho encykliky na háku.
Na podporu mého tvrzení stačí uvést třeba jen ty obštrukce se šprckama. Teprve nedávno papež připustil jejich používání. Papež v 21. století povolil šprcky věřícím. Celkem humorné.Ty je máš zřejmě také, ale na rozdíl od Turinga nejsi genius.Proc ses uchylil k tomuto osobnimu utoku?
Turing problem s ostatnimi lidmijá bych souhlasil s tím, že lidé, kteří se v nějaké oblasti značně odlišují od průměru (vynikají např. v nějaké činosti) mají v komunikaci s běžnými občany mnohdy težkosti. Protože těch 'běžných' je ovšem obrovská většina ( a členové té většiny si vzájemně 'rozumí'), nastaví se ve společnosti takové podvědomí, že ti géniové jsou 'divní'. Jestli se to musí nazývat socialní deficit nedokážu posoudit. V této souvislosti bych rád ovšem poukázal na tu skutečnost, že neplatí věta, 'že když má někdo sociální deficit, tak že by byl geniální'. Takovým klasickým případem je autor zápisku.
nenasdilis fotku nahou svou na FacebookAno, proc se s tim obtezovat, kdyz to za tebe muze udelat nekdo jiny.
Bodal Jílek do stěny bodal do přístěnku nůž měl pěkný kostěný nůž měl pěknou střenku Bodal Jílek do stěny bodal, bodal, bodal, nůž měl pěkný kostěný nevím co bych dodal