Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
První hračka k ničemu postavená na Arduino! Joj!
Proč co? Proč Arduino! Arduino je velmi zajímavá platforma určená především lidem kteří nemají rádi programování a nerozumí hardwaru (tedy mě
). Hodí se pro opravdovou spoustu projektů, od svítících kravat, po roboty. Hlavní výhoda Arduina je, že jakmile vás napadne ta největší blbina na světě, kterou určitě nikdo neudělal, většinou už to někdo udělal, a co víc - udělal na to i návod! A nejlepší na tom je, že většinu věcí stihnete za odpoledne. A co si dneska zkusíme? Nicnedělající tlačítkový ovladač serva!
Nic! Teda skoro nic. Základní myšlenka je dokázat na kliknutí servo spustit, na další kliknutí servo zastavit a dalším klikem jej zase spustit opačným směrem - tedy něco co by se dalo použít například na ovládání spouštění žaluzií. A teď už se podíváme na samotný kód.
#include <Servo.h> // knihovna pro ovladani servo motorku
#include <TinkerKit.h> // knihovna umoznujici pouziti TinkerKit shieldu
TKTouchSensor touch(I0); // dotykove cidlo
Servo myservo; // servo
int arr[4] = {0, 90, 180, 90}; // 0 - doprava, 90 - vypnout, 180 - doleva
int arr_size = 4; // nemam rad cecko
int i = 0; // fakt
void setup()
{
myservo.attach(O0); // pripojeni serva na pin O0 (TinkerKit piny)
myservo.write(90); // pocatecni nastaveni serva na vypnuto
Serial.begin(9600); // testovaci vystup na seriovem portu
}
void loop()
{
if (touch.pressed() == 1) {
if(i<arr_size){
myservo.write(arr[i]);
} else {
i = 0;
myservo.write(arr[i]);
}
i++;
}
delay(25);
}
S Arduinem dělám už více než den a zatím je to fakt legrace. Zatím jsem měl k dispozici jen školní kity, s celkem omezenými periferiemi (proto nicnedělající servo - druhou věc co jsem si z legrace postavil bylo světlo ovládané teplotou v místnosti...). Co bych si chtěl sám pro sebe postavit je teplotní/vlhkostní/světelné čidlo odesílající data na web, abych si mohl dálkově kontrolovat teplovzdušné topení na chatě, tedy něco jako tady. Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD. Uvažoval jsem o Arduino Yún, ale ten mi vzhledem k tomu, že má navíc akorát wifi kterou stejně nevyužiji a stojí 52 EUR, což už mi přijde trochu moc.
A co vy? Stavíte si gadgety na Arduinu? Mátě nějaké nápady jak provést to tepelné čidlo (zatím mám jen 2x 100K termistor, takže jsem opravdu na začátku)? A nakonec bych chtěl poděkovat Josefu Průšovi a Štěpánu Bechynskému za rychlý úvod do světa Arduina!
EDIT: Lehké shrnutí rozdílu mezi Raspberry PI a Arduino tu.
Tiskni
Sdílej:
Tak trochu offtopic, chcel by som rozbehať jeden krokový motorček a mať možnosť používať ho v teréne (z li-po bateriek). Bateriek mám dosť, ARM mi utiahnu (3.3V napájanie), ale krokový motor ide na 24V (záťaž bude minimálna, takže otočí ho aj na menšom napätí). Problém je ako vyrobiť z li-po baterky 24V. Premýšľal som nad niečim takýmto. Skúšal to niekto?
Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD.Co RPi? Vyjde ani ne o polovinu víc a HW je nesrovnatelný.
Realtime na RPi se údajně řeší přes DMA
fungujici kod -> zjistim jak to fungujenez
zjistim jak to funguje -> fungujici kodAle je to jen muj nazor.
Arduino je "prototyping platform" pro lidi co neví co je to AVR...
Tak přesně pro tebe Arduino neníArduino je "prototyping platform"
Nepájivé konktaktní pole je daleko lepší „prototyping platform“ 
....pro lidi co neví...
Přesně tohle mě uráží
. Nenávidím věci „pro lidi, co neví...“ (a jsou líní/blbí na to, aby si to nastudovali).
Ale taky se mi moc nelibi, ze je arduino neco jineho nez jen AVR na desticce (to GUI a lib k tomu). Zavrhuju i ostatni IDE k AVR, neni nad vim a gcc.
int arr_size = 4; // nemam rad ceckoAle fuj... to se dá udělat takhle: #define array_size(array) (sizeof(array)/sizeof(array[0]))