Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
První hračka k ničemu postavená na Arduino! Joj!
Proč co? Proč Arduino! Arduino je velmi zajímavá platforma určená především lidem kteří nemají rádi programování a nerozumí hardwaru (tedy mě ). Hodí se pro opravdovou spoustu projektů, od svítících kravat, po roboty. Hlavní výhoda Arduina je, že jakmile vás napadne ta největší blbina na světě, kterou určitě nikdo neudělal, většinou už to někdo udělal, a co víc - udělal na to i návod! A nejlepší na tom je, že většinu věcí stihnete za odpoledne. A co si dneska zkusíme? Nicnedělající tlačítkový ovladač serva!
Nic! Teda skoro nic. Základní myšlenka je dokázat na kliknutí servo spustit, na další kliknutí servo zastavit a dalším klikem jej zase spustit opačným směrem - tedy něco co by se dalo použít například na ovládání spouštění žaluzií. A teď už se podíváme na samotný kód.
#include <Servo.h> // knihovna pro ovladani servo motorku #include <TinkerKit.h> // knihovna umoznujici pouziti TinkerKit shieldu TKTouchSensor touch(I0); // dotykove cidlo Servo myservo; // servo int arr[4] = {0, 90, 180, 90}; // 0 - doprava, 90 - vypnout, 180 - doleva int arr_size = 4; // nemam rad cecko int i = 0; // fakt void setup() { myservo.attach(O0); // pripojeni serva na pin O0 (TinkerKit piny) myservo.write(90); // pocatecni nastaveni serva na vypnuto Serial.begin(9600); // testovaci vystup na seriovem portu } void loop() { if (touch.pressed() == 1) { if(i<arr_size){ myservo.write(arr[i]); } else { i = 0; myservo.write(arr[i]); } i++; } delay(25); }
S Arduinem dělám už více než den a zatím je to fakt legrace. Zatím jsem měl k dispozici jen školní kity, s celkem omezenými periferiemi (proto nicnedělající servo - druhou věc co jsem si z legrace postavil bylo světlo ovládané teplotou v místnosti...). Co bych si chtěl sám pro sebe postavit je teplotní/vlhkostní/světelné čidlo odesílající data na web, abych si mohl dálkově kontrolovat teplovzdušné topení na chatě, tedy něco jako tady. Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD. Uvažoval jsem o Arduino Yún, ale ten mi vzhledem k tomu, že má navíc akorát wifi kterou stejně nevyužiji a stojí 52 EUR, což už mi přijde trochu moc.
A co vy? Stavíte si gadgety na Arduinu? Mátě nějaké nápady jak provést to tepelné čidlo (zatím mám jen 2x 100K termistor, takže jsem opravdu na začátku)? A nakonec bych chtěl poděkovat Josefu Průšovi a Štěpánu Bechynskému za rychlý úvod do světa Arduina!
EDIT: Lehké shrnutí rozdílu mezi Raspberry PI a Arduino tu.
Tiskni
Sdílej:
Tak trochu offtopic, chcel by som rozbehať jeden krokový motorček a mať možnosť používať ho v teréne (z li-po bateriek). Bateriek mám dosť, ARM mi utiahnu (3.3V napájanie), ale krokový motor ide na 24V (záťaž bude minimálna, takže otočí ho aj na menšom napätí). Problém je ako vyrobiť z li-po baterky 24V. Premýšľal som nad niečim takýmto. Skúšal to niekto?
Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD.Co RPi? Vyjde ani ne o polovinu víc a HW je nesrovnatelný.
Realtime na RPi se údajně řeší přes DMA
fungujici kod -> zjistim jak to fungujenez
zjistim jak to funguje -> fungujici kodAle je to jen muj nazor.
Tak přesně pro tebe Arduino neníArduino je "prototyping platform"
Nepájivé konktaktní pole je daleko lepší „prototyping platform“
....pro lidi co neví...
Přesně tohle mě uráží . Nenávidím věci „pro lidi, co neví...“ (a jsou líní/blbí na to, aby si to nastudovali).
int arr_size = 4; // nemam rad ceckoAle fuj... to se dá udělat takhle: #define array_size(array) (sizeof(array)/sizeof(array[0]))