OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
První hračka k ničemu postavená na Arduino! Joj!
Proč co? Proč Arduino! Arduino je velmi zajímavá platforma určená především lidem kteří nemají rádi programování a nerozumí hardwaru (tedy mě ). Hodí se pro opravdovou spoustu projektů, od svítících kravat, po roboty. Hlavní výhoda Arduina je, že jakmile vás napadne ta největší blbina na světě, kterou určitě nikdo neudělal, většinou už to někdo udělal, a co víc - udělal na to i návod! A nejlepší na tom je, že většinu věcí stihnete za odpoledne. A co si dneska zkusíme? Nicnedělající tlačítkový ovladač serva!
Nic! Teda skoro nic. Základní myšlenka je dokázat na kliknutí servo spustit, na další kliknutí servo zastavit a dalším klikem jej zase spustit opačným směrem - tedy něco co by se dalo použít například na ovládání spouštění žaluzií. A teď už se podíváme na samotný kód.
#include <Servo.h> // knihovna pro ovladani servo motorku #include <TinkerKit.h> // knihovna umoznujici pouziti TinkerKit shieldu TKTouchSensor touch(I0); // dotykove cidlo Servo myservo; // servo int arr[4] = {0, 90, 180, 90}; // 0 - doprava, 90 - vypnout, 180 - doleva int arr_size = 4; // nemam rad cecko int i = 0; // fakt void setup() { myservo.attach(O0); // pripojeni serva na pin O0 (TinkerKit piny) myservo.write(90); // pocatecni nastaveni serva na vypnuto Serial.begin(9600); // testovaci vystup na seriovem portu } void loop() { if (touch.pressed() == 1) { if(i<arr_size){ myservo.write(arr[i]); } else { i = 0; myservo.write(arr[i]); } i++; } delay(25); }
S Arduinem dělám už více než den a zatím je to fakt legrace. Zatím jsem měl k dispozici jen školní kity, s celkem omezenými periferiemi (proto nicnedělající servo - druhou věc co jsem si z legrace postavil bylo světlo ovládané teplotou v místnosti...). Co bych si chtěl sám pro sebe postavit je teplotní/vlhkostní/světelné čidlo odesílající data na web, abych si mohl dálkově kontrolovat teplovzdušné topení na chatě, tedy něco jako tady. Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD. Uvažoval jsem o Arduino Yún, ale ten mi vzhledem k tomu, že má navíc akorát wifi kterou stejně nevyužiji a stojí 52 EUR, což už mi přijde trochu moc.
A co vy? Stavíte si gadgety na Arduinu? Mátě nějaké nápady jak provést to tepelné čidlo (zatím mám jen 2x 100K termistor, takže jsem opravdu na začátku)? A nakonec bych chtěl poděkovat Josefu Průšovi a Štěpánu Bechynskému za rychlý úvod do světa Arduina!
EDIT: Lehké shrnutí rozdílu mezi Raspberry PI a Arduino tu.
Tiskni Sdílej:
Tak trochu offtopic, chcel by som rozbehať jeden krokový motorček a mať možnosť používať ho v teréne (z li-po bateriek). Bateriek mám dosť, ARM mi utiahnu (3.3V napájanie), ale krokový motor ide na 24V (záťaž bude minimálna, takže otočí ho aj na menšom napätí). Problém je ako vyrobiť z li-po baterky 24V. Premýšľal som nad niečim takýmto. Skúšal to niekto?
Zatím přemýšlím, co všechno budu potřebovat, a na kterém typu Arduina to postavím - zatím vítězí kombinace Uno + Ethernet shield, nejspíše to koupím na dhgate, kde to i s poštovným vyjde na cca 30 USD.Co RPi? Vyjde ani ne o polovinu víc a HW je nesrovnatelný.
Realtime na RPi se údajně řeší přes DMA
fungujici kod -> zjistim jak to fungujenez
zjistim jak to funguje -> fungujici kodAle je to jen muj nazor.
Tak přesně pro tebe Arduino není Arduino je "prototyping platform"
Nepájivé konktaktní pole je daleko lepší „prototyping platform“
....pro lidi co neví...
Přesně tohle mě uráží . Nenávidím věci „pro lidi, co neví...“ (a jsou líní/blbí na to, aby si to nastudovali).
int arr_size = 4; // nemam rad ceckoAle fuj... to se dá udělat takhle: #define array_size(array) (sizeof(array)/sizeof(array[0]))