Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Hm, už se těšim, až si zase pustim Dogma od Kevina Smitha. Bůh je žena, Ježíš byl černoch a dlužil třináctému apoštolovi pár babek a nevracel dluhy. A Ježíš ten svůj úděl nechtěl, ale co mohl proti Boží volbě a nařízení dělat.
a co teprv Černošský Pán Bůh a páni izraeliti ...
Přesně - jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Poprvé jsem ho viděl úplnou náhodou kolem půlnoci na Nově!
Já objevil od Kevina Smitha i další filmy a mam ho čim dál víc radši. Hlavně jeho znázornění děje Pána prstenů, z toho jsem ... chcal

Trochu vážněji. Nedávno na National Geographic byl celohodinový dokument o Jidášově evangeliu. Podle něj byl Jidáš naopak Ježíšovi duchovně nejblíže a jako jediný z učedníků byl plně schopen pochopit hloubku oběti i smysl svého skutku "zrady". Em... a to jsem zapřísáhlý ateista 
A timto jste porusil novy clanek lidskych prav OSN (vlozeny muslimskymi staty):
http://www.google.com/hostednews/ap/article/ALeqM5iRHXSIoJJdXQpG3kPrRO2LWMnWTAD975TOK00
(Vim, je to silenost...)
snad ze zdvořilosti byl 2 dny mrtvý a třetího dne byl zase živý
Přiznám se, že tu knihu neznám. I když to podle zápisku asi nevypadá, o oblast náboženství se moc nezajímám. Ale kdyby byl zájem, můžu příští rok na apríla sepsat něco na téma: Ježíšovy negativní zásahy do hospodářské soutěže.
Po roce -1 následoval rok 1. Rok 0 uvádím proto, že to technicky vzdělaným lidem přijde přirozenější.Rok není bod na číselné ose, rok je interval, přičemž tento interval označujeme jeho horní mezí, která do něj patří. Letopočet se ovšem počítá od bodu nula směrem nazpět, nikoliv tedy ve směru od minus nekonečna přes 0 do plus nekonečna. Jinak totiž dojdete k nelogickým paradoxům, jako že rok -1 probíhal vlastně ve druhém roce před začátkem roku 1, tj. v intervalu (-2;-1>, protože před rokem -1 vám vyskočí ještě ten váš rok 0, interval (-1;O>. Tak to ale není, rok -1 probíhal v intervalu <-1;0) a rok 1 v intervalu (0;1>. 0 není rok, ale bod, mez intervalu, která do něj nepatří, viz obrázek, nahoře meze intervalů, dole pojmenování roků (intervalů):
-2 -1 0 1 2 |-------|-------|-------|-------| rok-2 -1 1 2Technická vzdělanost podle mě nespočívá v nepochopení, jak funguje letopočet.
> Rok není bod na číselné ose, rok je interval, přičemž tento interval označujeme jeho horní mezí, která do něj patří.
No rozumne by zejmena bylo pouzivat konzistentne jednu (treba horni) mez, a ne pro nektere roky (kladne) horni mez, pro jine roky (zaporne) dolni mez. Tedy rozumne cislovani by interval <-1, 0) oznacovalo jako rok 0.
> Jinak totiž dojdete k nelogickým paradoxům, jako že rok -1 probíhal vlastně ve druhém roce před začátkem roku 1
To je naopak velmi logicke - pro X < Y by rok X mel probihat v (Y-X)-tem roce pred zacatkem roku Y. Pri konvencnim cislovani tahle vlastnost plati jen pokud X a Y maji stejne znamenko, na prechodu mezi kladnymi a zapornymi to nefunguje (kvuli zmene metodiky cislovani). V rozumnem cislovani (zahrnujicim rok 0) tato vlastnost plati na cele ciselne ose.
No rozumne by zejmena bylo pouzivat konzistentne jednu (treba horni) mez, a ne pro nektere roky (kladne) horni mez, pro jine roky (zaporne) dolni mez. Tedy rozumne cislovani by interval <-1, 0) oznacovalo jako rok 0.Zapomněl jste na maličkost: definovat bod, ke kterému se vztahuje ono "horní" a "dolní", tedy počátek soustavy. To je ale právě ten bod nula k oběma směrům, takže horní mez se počítá vždy od počátku ve směru počítání. Vaše rozumné počítání by označovalo interval <-1;0) jako rok 0, interval <-2;-1) jako rok -1, interval <-3;2) jako rok -2. Takže byste psal v roce 2, tj. ve třetím roce, před letopočtem ... Velmi rozumné, skutečně...
V rozumnem cislovani (zahrnujicim rok 0) tato vlastnost plati na cele ciselne ose.Jenomže letopočet právě není celá číselná osa od nikam do nikam. Letopočet někde začíná a od toho začátku se počítá. Roky před začátkem jsou stejně tak vztaženy k tomu začátku jako roky po začátku letopočtu. Takže 1. rok před začátkem letopočtu začal rok před bodem nula a 1. rok po začátku letopočtu uběhl rok po bodu nula. Ten váš "rok nula" naopak nemáte k čemu vztáhnout. I kdybyste zavedl označování roků až po jejich uběhnutí, tj. teď by byl rok 2008-04-02, tj. 2008 let + 4 měsíce + 2 dny, byl by rok nula z hlediska letopočtu nesmysl, protože byste dostal dokonce 2 roky nula: ten před začátkem a ten po začátku letopočtu.
> Zapomněl jste na maličkost: definovat bod, ke kterému se vztahuje ono "horní" a "dolní",
Horni mez intervalu (z matematickeho hlediska) je vzdy ta, kde je vetsi cislo.
> byste psal v roce 2, tj. ve třetím roce, před letopočtem .
Tady dochazi k zakladnimu nedorozumeni - Historicky zde byly v podstate letopocty dva - jeden sel v case dopredu (oznacme si ho AD), druhy sel v case zpet (oznacme si ho BC), oba zacinali ve stejnem bode a oba pouzivali pouze prirozena cisla pro indexovani roku. V takovem pripade je zcela v poradku nazivat rok, ktery byl pred rokem 1 AD, jako rok 1 BC. Problem nastal az v okamziku, kdy nekoho napadlo zacit pouzivat zaporna cisla (namisto explicitniho odliseni BC/AD) a zacal namisto x BC psat -x. To bylo sice intuitivni, ale matematicky nesmysl - kdyz uz se roky maji oznacovat celymi cisly, je treba, aby to bylo konzistentni s matematickym chapanim celych cisel (a ne brat -x jako syntaktickou zkratku za x BC). Tedy pred rokem 1 aby byl rok 0 a pak teprve rok -1. Tedy rok 1 BC je rok 0, rok 2 BC je rok -1 ...
> Jenomže letopočet právě není celá číselná osa od nikam do nikam. Letopočet někde začíná a od toho začátku se počítá.
To je historicke pojeti, vychazejici z doby, kdy lide neznali (ci nemeli dostatecne zazita) cela cisla. V okamziku, kdy zacnu pouzivat cela cisla jako cisla roku, tak je prirozene interpretovat cislovani roku jako ciselnou osu od nikam do nikam s arbitrarnim (ale pevnym) umistenim roku 0. Nebo alternativne chapat casovou osu jako spojitou (s arbitrarnim ale pevnym umistenim okamziku 0) a cisla roku chapat jen jako konzistentni zaokrouhleni spojiteho casoveho udaje. V druhem pojeti jsou dve moznosti - zaokrouhlovat nahoru nebo dolu (zaokrouhlovani od nuly nebo k nule vede k nekonzistentnim cislum roku). Osobne bych spis preferoval zaokrouhlovani dolu (a posunuti okamziku 0 o rok do minulosti), nicmene z hlediska cisel roku to je jedno.
Astronomum zrejme zacalo vadit klasicke, nekonzistentni cislovani roku, uz davno: viz http://en.wikipedia.org/wiki/Astronomical_year_numbering .
Tiskni
Sdílej: