Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Tiskni
Sdílej:
pacman -Scc minimálně jednou denně.
Skutočný borec neskrblí a má na root partition dosť miesta. Následne sa vyhne takýmto zbytočnostiam 
.
Fráze "poriadok v systéme" som nikdy nerozumel. To si myslíš, že tie staré balíky v cache začnú časom mutovať a vytvoria skynet? 
Aha, takže je to čisto emocionálna záležitosť. Tak to potom áno, do toho ti kecať nebudem 
/tmp/yaourt-tmp-<user>/, takže pokud aspoň občas restartujete, není s tím problém.
echo "tmpfs /tmp tmpfs defaults 0 0" >> /etc/fstab
Hezké. Jsem zase chytřejší. Co takhle to vydat jako článek? Je to hezky napsáno. Díky.
Jako článek? Nevim no, imho to není dost odborný...
#!/bin/bash
OUTFILE="${HOME}/orphan_files.txt"
COMMAND='eval DIR=`pwd` ; touch ...mark ; for NAME in `ls -a` ; do [ -f "$NAME" ] && echo "${DIR}/${NAME} ::: `pacman -Qo "$NAME" 2>&1`" >> $OUTFILE ; echo "${DIR}/${NAME}" ; [ -d "$NAME" -a ! -h "$NAME" -a ! -f "${NAME}/...mark" ] && ( cd "$NAME" ; $COMMAND ; ) ; done ; rm ...mark'
for SUPERNAME in bin etc lib opt sbin usr; do
( cd "/$SUPERNAME" ; $COMMAND ; ) ;
done
Třeba tohle odhalí spoustu balastu, o kterém člověk ani netuší. Stačí grepovat v orphan_files.txt ('No package owns'...). Bude tam spousta souborů, které po sobě nechaly dávno odstraněné balíčky. (Třeba proto, že je autor balíčku chybně označil jako konfigurační.) Navíc každý binární instalátor (například Intel Compiler) taktéž vygeneruje spoustu souborů. 
Takové prohledání soubor po souboru samozřejmě nevyřeší všechno. Postup se dá aplikovat jenom v adresářích, kam píše pouze pacman. I v takovém /etc je spousta souborů, které pacman nezná, a přesto jsou důležité. Nemluvě o /var. Tam se dá balast od používaných dat odlišit těžko.
Už se těším, až jednou bude pacman používat nějakou databázi. Bez ní ten skript běží děsně dlouho. Trik s ...mark je hnusný (a vyžaduje práva k zápisu). Určitě to jde udělat stokrát lépe (přes extended attributes), ale nechce se mi.
Kdo si myslí, že nemá v adresářových symlincích žádný cyklus, ten je hodně naivní. Zjistit to při padesáti tisících instancích bashe může být trochu pozdě.
(Pokud nemáte 32-bitové process ID, už se neforkne nic. Ani kill. (A proto je tak dobré mít na sdílených vzdáleně přístupných strojích PID namespace, omezení počtu procesů a další rozumná nastavení. Jinak je zabití celého systému tak snadné jako for (;;) {fork();}.))
#!/bin/sh find $@ -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error
Cílem té mojí verze bylo spíš pohrát si s rekurzí v shellu než vymýšlet nějaké rozumné a efektivní řešeiní.
BTW, jde to i bez xargs.
find $@ -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Právě jsem to změřil. Střídavě jsem pouštěl jak tu mojí verzi s xargs, tak tu tvou s exec. Pokud nepočítám první spuštění tak každá celkem běžela 3×.
Výsledky na /usr/bin jsou:
1m 26s verze s xargs
3m 40s verze s exec
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Kdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s xargs může být na multiprocesoru rychlejší, protože dělá fork() paralelně, zatímco find může běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
Na mém stroji (Core i7, 4 jádra po 2 vláknech) to vypadá takhle:
[root@octopus usr]# time find bin -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error' real 2m29.960s user 2m29.277s sys 0m0.070s
[root@octopus usr]# time find bin -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
real 2m35.657s
user 2m34.093s
sys 0m1.417s
První verze tedy je o něco rychlejší, ale rozhodně ne mnohem rychlejší. Mimochodem, verze s -exec má zjevně naprosto nehoráznou spotřebu systémového času. Vypadá to, jako by snad to '+' nedělalo, co má.
Chtělo by to podívat se, kolikrát se tam zavolá fork(). Na OpenSolarisu je to DTrace skript na jednu řádku, ale nevím, jak to změřit na Linuxu. A nechce se mi. Ale třeba to někoho bude zajímat a zkusí to.
Teď koukám, že ty jsi použilKdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s
xargsmůže být na multiprocesoru rychlejší, protože děláfork()paralelně, zatímcofindmůže běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
-exec pacman -Qo '{}' '+' kdežto já -exec pacman -Qo '{}' ';'. To bude důvod tak výrazného rozdílu v rychlosti u mě.
for NAME in `ls -A`
s "-a" to poleze i do ".." a pak ti to prošmejdí celý systém šestkrát dokola ;)
Ne, neprošmejdí. Protože v .. bude ...mark.
...mark dával do / ručně, když jsem to naposledy spouštěl. Nebo ten skript vypadal tenkrát jinak, co já vím. Moc to nepoužívám, protože to trvá nekonečně dlouho a za pět ušetřených megabytů to většinou nestojí.
man, tady je to pekne prehledne. Nasel jsem ale asi logickou chybu:
Tohle ovšem provádějte jen tehdy, nebude-li opravdu downgrade potřeba, čili obecně cache mažeme před upgradem, nikoli těsně po.Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.
Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.Nó tak já jsem předpokládal, že před updatem vše funguje. Ve chvíli, kdy vše funguje, je bezpečné staré balíky vymazat - ty dobře fungující v cache zůstanou (leda když člověk maže -Scc). Po upgradu ale nemusí vše fungovat - právě až po těch pár dnech... nebo taky týdnech...

-Sc ponecha aktualni balicky (aktualni verze) a smaze jen stare nepouzivane.
cut -d " " -f 1 se dá nahradit parametrem -q pro pacman.
vim /var/db/pkg/world
paludis --uninstall-unused

pacman -Rs $(pacman -Qdtq)