Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »Rok 2026 sotva začal, ale už v prvním týdnu se nashromáždilo nezvykle mnoho zajímavostí, událostí a zpráv. Jedno je ale jisté - už ve středu se koná Virtuální Bastlírna - online setkání techniků, bastlířů a ajťáků, kam rozhodně doražte, ideálně s mikrofonem a kamerou a zapojte se do diskuze o zajímavých technických tématech.
Dějí se i ne zcela šťastné věci – zdražování a nedostupnost RAM a SSD, nedostatek waferů, 3€ clo na každou položku z Číny … více »Vývojáři GNOME a Firefoxu zvažují ve výchozím nastavení vypnutí funkce vkládání prostředním tlačítkem myši. Zdůvodnění: "U většiny uživatelů tento X11ism způsobuje neočekávané chování".
Nástroj pro obnovu dat GNU ddrescue (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.30. Vylepšena byla automatická obnova z disků s poškozenou čtecí hlavou.
Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Byli vyhlášeni vítězové ocenění Steam Awards 2025. Hrou roku a současně nejlepší hrou, která vám nejde, je Hollow Knight: Silksong.
Tiskni
Sdílej:
pacman -Scc minimálně jednou denně.
Skutočný borec neskrblí a má na root partition dosť miesta. Následne sa vyhne takýmto zbytočnostiam 
.
Fráze "poriadok v systéme" som nikdy nerozumel. To si myslíš, že tie staré balíky v cache začnú časom mutovať a vytvoria skynet? 
Aha, takže je to čisto emocionálna záležitosť. Tak to potom áno, do toho ti kecať nebudem 
/tmp/yaourt-tmp-<user>/, takže pokud aspoň občas restartujete, není s tím problém.
echo "tmpfs /tmp tmpfs defaults 0 0" >> /etc/fstab
Hezké. Jsem zase chytřejší. Co takhle to vydat jako článek? Je to hezky napsáno. Díky.
Jako článek? Nevim no, imho to není dost odborný...
#!/bin/bash
OUTFILE="${HOME}/orphan_files.txt"
COMMAND='eval DIR=`pwd` ; touch ...mark ; for NAME in `ls -a` ; do [ -f "$NAME" ] && echo "${DIR}/${NAME} ::: `pacman -Qo "$NAME" 2>&1`" >> $OUTFILE ; echo "${DIR}/${NAME}" ; [ -d "$NAME" -a ! -h "$NAME" -a ! -f "${NAME}/...mark" ] && ( cd "$NAME" ; $COMMAND ; ) ; done ; rm ...mark'
for SUPERNAME in bin etc lib opt sbin usr; do
( cd "/$SUPERNAME" ; $COMMAND ; ) ;
done
Třeba tohle odhalí spoustu balastu, o kterém člověk ani netuší. Stačí grepovat v orphan_files.txt ('No package owns'...). Bude tam spousta souborů, které po sobě nechaly dávno odstraněné balíčky. (Třeba proto, že je autor balíčku chybně označil jako konfigurační.) Navíc každý binární instalátor (například Intel Compiler) taktéž vygeneruje spoustu souborů. 
Takové prohledání soubor po souboru samozřejmě nevyřeší všechno. Postup se dá aplikovat jenom v adresářích, kam píše pouze pacman. I v takovém /etc je spousta souborů, které pacman nezná, a přesto jsou důležité. Nemluvě o /var. Tam se dá balast od používaných dat odlišit těžko.
Už se těším, až jednou bude pacman používat nějakou databázi. Bez ní ten skript běží děsně dlouho. Trik s ...mark je hnusný (a vyžaduje práva k zápisu). Určitě to jde udělat stokrát lépe (přes extended attributes), ale nechce se mi.
Kdo si myslí, že nemá v adresářových symlincích žádný cyklus, ten je hodně naivní. Zjistit to při padesáti tisících instancích bashe může být trochu pozdě.
(Pokud nemáte 32-bitové process ID, už se neforkne nic. Ani kill. (A proto je tak dobré mít na sdílených vzdáleně přístupných strojích PID namespace, omezení počtu procesů a další rozumná nastavení. Jinak je zabití celého systému tak snadné jako for (;;) {fork();}.))
#!/bin/sh find $@ -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error
Cílem té mojí verze bylo spíš pohrát si s rekurzí v shellu než vymýšlet nějaké rozumné a efektivní řešeiní.
BTW, jde to i bez xargs.
find $@ -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Právě jsem to změřil. Střídavě jsem pouštěl jak tu mojí verzi s xargs, tak tu tvou s exec. Pokud nepočítám první spuštění tak každá celkem běžela 3×.
Výsledky na /usr/bin jsou:
1m 26s verze s xargs
3m 40s verze s exec
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Kdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s xargs může být na multiprocesoru rychlejší, protože dělá fork() paralelně, zatímco find může běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
Na mém stroji (Core i7, 4 jádra po 2 vláknech) to vypadá takhle:
[root@octopus usr]# time find bin -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error' real 2m29.960s user 2m29.277s sys 0m0.070s
[root@octopus usr]# time find bin -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
real 2m35.657s
user 2m34.093s
sys 0m1.417s
První verze tedy je o něco rychlejší, ale rozhodně ne mnohem rychlejší. Mimochodem, verze s -exec má zjevně naprosto nehoráznou spotřebu systémového času. Vypadá to, jako by snad to '+' nedělalo, co má.
Chtělo by to podívat se, kolikrát se tam zavolá fork(). Na OpenSolarisu je to DTrace skript na jednu řádku, ale nevím, jak to změřit na Linuxu. A nechce se mi. Ale třeba to někoho bude zajímat a zkusí to.
Teď koukám, že ty jsi použilKdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s
xargsmůže být na multiprocesoru rychlejší, protože děláfork()paralelně, zatímcofindmůže běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
-exec pacman -Qo '{}' '+' kdežto já -exec pacman -Qo '{}' ';'. To bude důvod tak výrazného rozdílu v rychlosti u mě.
for NAME in `ls -A`
s "-a" to poleze i do ".." a pak ti to prošmejdí celý systém šestkrát dokola ;)
Ne, neprošmejdí. Protože v .. bude ...mark.
...mark dával do / ručně, když jsem to naposledy spouštěl. Nebo ten skript vypadal tenkrát jinak, co já vím. Moc to nepoužívám, protože to trvá nekonečně dlouho a za pět ušetřených megabytů to většinou nestojí.
man, tady je to pekne prehledne. Nasel jsem ale asi logickou chybu:
Tohle ovšem provádějte jen tehdy, nebude-li opravdu downgrade potřeba, čili obecně cache mažeme před upgradem, nikoli těsně po.Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.
Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.Nó tak já jsem předpokládal, že před updatem vše funguje. Ve chvíli, kdy vše funguje, je bezpečné staré balíky vymazat - ty dobře fungující v cache zůstanou (leda když člověk maže -Scc). Po upgradu ale nemusí vše fungovat - právě až po těch pár dnech... nebo taky týdnech...

-Sc ponecha aktualni balicky (aktualni verze) a smaze jen stare nepouzivane.
cut -d " " -f 1 se dá nahradit parametrem -q pro pacman.
vim /var/db/pkg/world
paludis --uninstall-unused

pacman -Rs $(pacman -Qdtq)