Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
V praxi se vyskytují zejména dva scémáře
Pro upřesnění: (...)Spíš bych tipoval (...)
Pokud máte svá XPčka vystavena přímo do internetu (jako server)
Ono je těch licencí na WinXP víc (Pro/Home, navíc se měnila při každém SP), ale obecně k tomu Microsoft říká toto:
Z licenčního hlediska ovšem není možné pro podporu serverových aplikací použít licenci Windows 8/ 7/ XP, protože tím dochází k porušení licenčních podmínek počítačového operačního systému, které sice povolují současné připojení až 20 (10 u XP) zařízení, ale pouze za účelem přesně stanovených a vymezených služeb
Připojení za jiným účelem (např. práce s ekonomickým softwarem, přijímání pošty z mailového serveru apod.) tedy není povoleno a není ani brán ohled na softwarové požadavky nejrůznějších výrobců softwaru, kteří často jmenují Windows XP či Windows 7 jako dostačující podklad pro běh jejich aplikace.
Navíc ani nehraje roli, jestli je Windows 8/ 7/ XP provozován na serveru ve fyzickém či virtuálním prostředí.
Čili nejde o ten zmíněný limit, nýbrž o to, že to prostě licence "od základu" zakazuje.
Ale za firewallem jsme v bezpečí…To jsou slavná poslední slova.
Na druhou stranu, pokud Microsoft už neposkytuje update, tak jediné síťové služby, co jsou běžně potřeba pro velkou část uživatelů, jsou HTTP(S), DNS a NTP, první jde od internetu oddělit promocí proxy (která nepustí nic, co vypadá podezdřele), druhé a třetí je řešit pomocí lokálního serveru. Nicméně konfigurace takového oddělovacího zařízení by byla pro "běžného uživatele" natolik složitá, že by se vyplatila jen ve velmi specifických případech.
Z hlediska bezpečnosti musíš dát v takovém případě musíš paket odmítnout nebo zahodit, ale tím zase riskuješ, že nepropustít legální provoz. Implementátoři se mohli buď problému věnovat nebo se na to vysrat a počkat, co bude. Zjevně zvolili druhou možnost.A tým z chyby spravili fjučúru, aha cez naše zariadenie komunikácia prejde. Také manažérske rozhodnutie, nech zákazník neremcá že mu niečo nejde.
Předpokládám, že v tomto případě bych musel do FF načíst nějaký škodlivý flash soubor.Ano, například když ti někdo udělá MITM na HTTP spojení. Nebo když vyhackuje AbcLinuxu a strčí ho sem.
Systémy Windows neumí zjistit, jestli bylo mezi vydáním programu autorem a instalací do programu zasahováno, podepisování instalačních balíčků není vyžadováno a i kontrola podepsaných balíčků je zcela nedostatečná.Mám pocit, že to není pravda - že od IE 8 se kontroluje "reputace" každého souboru stahovaného tímto prohlížečem. Microsoft sice přesně neuvádí, jak se reputace stanovuje, ale v podstatě nutnou podmínkou je u spustitelného souboru jeho podepsání code signing klíčem, k němuž byl vystaven certifikát uznávaný Microsoftem. Pokud soubor nemá dostatečnou reputaci, nabídne IE možnosti "Nespouštět" a "Smazat". Aby ho člověk mohl rovnou spustit, musí kliknout na malinký odkaz. I když je možné, že se mýlím a že se to objevilo až v IE 9 (tj. Windows Vista).
To nevím, já jsem pár .exe vytvořil, nikdy jsem je nepodepisoval a nikdo s nimi problém neměl.Já také tarbally se zdrojáky většinou nepodepisuju a nikdo s tím ještě problém neměl. Co to svědčí o bezpečnosti jednoho nejmenovaného UNIXu?
A ja som uz niekolko exe podpisoval, sice self-signed certifikatom, ale bol tam nazov firmy pre ktoru som vtedy pracoval. Niekolko odbornikov vystrasilo to windowsacke varovanie, a teraz aj ked vyskoci, ale je tam nazov firmy, tak je to kuzelne v poriadku lebo je tam firma :)
Pokud se chcete zbavit bezpečnostního problému, kdy každá instalovaná aplikace může se systémem dělat prakticky cokoli se jí zlíbí (v rámci práv aktuálního uživatele) a vy ani nikdo jiný nemá žádnou kontrolu, jestli aplikace dělá jenom to, co má, zvažte změnu systému.Toto mě opravdu trápí. Jsem pro vyřešení tohoto problému ochoten změnit systém, klidně ihned. Poradíš mi nějaký?
Ne, ale vážně. V distribucích to před podepsáním aspoň někdo překompiluje a přebalí, tzn. někdo jiný než autor nad tím má možnost kontroly. Ty si to můžeš přebalit a zkompilovat taky a tím to taky zkontrolovat.Ruku na srdce, ty to děláš? Já se přiznám, že ne.
Lepší bezpečnostní model má androidDobře, specifičtěji, chci desktop.
nebo se dá použít selinuxA nested X server pro každou aplikaci. To už rovnou můžu mít ty virtuály s woknama…
Ruku na srdce, ty to děláš? Já se přiznám, že ne.To je ale tvůj problém.
Já to občas dělám. Občas čtu soubor po souboru (u menších projektů - třeba nedávno setlfoss), občas něco opravdu zkontroluju. A i velké věci se dají různým způsobem kontrolovat - teď jsem třeba dělal diff mezi vanila jádrem a jádrem od Samsungu (ti dávají zdrojáky jako tarball) a pak si to kompiloval upravené sám, takže ani kernel není úplně mimo. Ale je teda fakt, že Firefox nebo LO už těžko jak zkontrolovat.
Možná si to moc maluju, ale opravdu žiju v představě, že si to distribuční maintainer prochází a kontroluje.
Dobře, specifičtěji, chci desktop.A proč ne android na desktopu?
Možná si to moc maluju, ale opravdu žiju v představě, že si to distribuční maintainer prochází a kontroluje.Pobavilo.
Tiskni
Sdílej: