Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Tohle snad stojí za uveřejnění, i když jsem to našel ve skriptech.
Supravodivé cívky pro akumulaci elektrické energie předpokládají použití NbTi vláken v Cu matrici jako vinutí schopné přenášet proudy okolo 200kA.
Projekt obrovité cívky umístěné ve skalním tunelu těsně pod povrchem země počítá s rozměry 1km průměr a 19m výška. Je v ní možno uložit energii 5000 MWh a účinnost jejího uložení a uvolnění je 93-95% (přečerpávací elektrárny mají účinnost asi 75%).
Tak tohle jsem našel v Materiálech pro elektrotechniku pro ČVUT a docela mne to překvapilo i potěšilo. Možná časem dojde ke kvalitativní změně v používání energie i chování lidí.
Tiskni
Sdílej:
Už se hrozně moc těším, až se supravodiče začnou více využívat... je to opravdu obrovský kvalitativní skok kupředu v přenosu i ukládání energie. V kombinaci s pomalu blížící se érou termonukleárních elektráren (ať žije ITER
) je v tom budoucnost lidstva... budoucnost, které se pokud budu mít štěstí snad dožiju i já
Jak to funguje? To jako ji stejnosměrně zapnu, vytvořím magnetické pole na něčem hodně těžkém, a když se proud vypne, odbourává se to magnetické pole zpět do napětí?
Moc se mi to nezdá, protože vím, jak se normální cívka chová na strídavém napětí, kde svou "setrvačností" spožďuje proud za napětím a kde jí ta setrvačnost stačí po vypnutí pouze na jeden velký a rychlý zoufalý výkřik.
Já si tro představuju tak, že v té cívce proudí proud i bez vnějšího zdroje - že ho tak lze uchovat, uskladnit. Pokud se nepletu, tak supravodivost funguje při stejnosměrném napětí ("nulovou rezistivitu mají supravodiče jen ve stejnosměrném režimu").
Obecně je použití (zatím) supravodivých materiálů v oblastech: