Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Tohle snad stojí za uveřejnění, i když jsem to našel ve skriptech.
Supravodivé cívky pro akumulaci elektrické energie předpokládají použití NbTi vláken v Cu matrici jako vinutí schopné přenášet proudy okolo 200kA.
Projekt obrovité cívky umístěné ve skalním tunelu těsně pod povrchem země počítá s rozměry 1km průměr a 19m výška. Je v ní možno uložit energii 5000 MWh a účinnost jejího uložení a uvolnění je 93-95% (přečerpávací elektrárny mají účinnost asi 75%).
Tak tohle jsem našel v Materiálech pro elektrotechniku pro ČVUT a docela mne to překvapilo i potěšilo. Možná časem dojde ke kvalitativní změně v používání energie i chování lidí.
Tiskni
Sdílej:
Jak to funguje? To jako ji stejnosměrně zapnu, vytvořím magnetické pole na něčem hodně těžkém, a když se proud vypne, odbourává se to magnetické pole zpět do napětí?
Moc se mi to nezdá, protože vím, jak se normální cívka chová na strídavém napětí, kde svou "setrvačností" spožďuje proud za napětím a kde jí ta setrvačnost stačí po vypnutí pouze na jeden velký a rychlý zoufalý výkřik.
Já si tro představuju tak, že v té cívce proudí proud i bez vnějšího zdroje - že ho tak lze uchovat, uskladnit. Pokud se nepletu, tak supravodivost funguje při stejnosměrném napětí ("nulovou rezistivitu mají supravodiče jen ve stejnosměrném režimu").
Obecně je použití (zatím) supravodivých materiálů v oblastech: