Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Tohle snad stojí za uveřejnění, i když jsem to našel ve skriptech.
Supravodivé cívky pro akumulaci elektrické energie předpokládají použití NbTi vláken v Cu matrici jako vinutí schopné přenášet proudy okolo 200kA.
Projekt obrovité cívky umístěné ve skalním tunelu těsně pod povrchem země počítá s rozměry 1km průměr a 19m výška. Je v ní možno uložit energii 5000 MWh a účinnost jejího uložení a uvolnění je 93-95% (přečerpávací elektrárny mají účinnost asi 75%).
Tak tohle jsem našel v Materiálech pro elektrotechniku pro ČVUT a docela mne to překvapilo i potěšilo. Možná časem dojde ke kvalitativní změně v používání energie i chování lidí.
Tiskni
Sdílej:
Jak to funguje? To jako ji stejnosměrně zapnu, vytvořím magnetické pole na něčem hodně těžkém, a když se proud vypne, odbourává se to magnetické pole zpět do napětí?
Moc se mi to nezdá, protože vím, jak se normální cívka chová na strídavém napětí, kde svou "setrvačností" spožďuje proud za napětím a kde jí ta setrvačnost stačí po vypnutí pouze na jeden velký a rychlý zoufalý výkřik.
Já si tro představuju tak, že v té cívce proudí proud i bez vnějšího zdroje - že ho tak lze uchovat, uskladnit. Pokud se nepletu, tak supravodivost funguje při stejnosměrném napětí ("nulovou rezistivitu mají supravodiče jen ve stejnosměrném režimu").
Obecně je použití (zatím) supravodivých materiálů v oblastech: