patička

16.2.2006 15:31 | Přečteno: 1672× | MeaningOfLife | poslední úprava: 7.4.2006 00:52

Dneska už mam zase jednou voraz, tak si můžu splnit, co jsem odkládal, třeba dát dohromady pár hlášek, co by mohly být na místě patičky - kdyby se tam vešly (budu postupně doplňovat). Objevil jsem totiž, že starší patičky zde nezůstávají natvrdo, je jen jedna aktuální a ta se "propisuje" všude.

Pozor, autobus! Jakej autobus? BUM!

Važte si toho, co máte. Protože v zásadě jsem fantastickej.

Teď se těším na sladkou odměnu v Křemíkovém nebi. Lidské nebe? Co vás nemá. Lidé nepřijdou do nebe. To si jenom někdo vymyslel, abyste se všichni nezbláznili.

Dostal byste se do společnosti, kde byste měl pohlavní styk s pěknými moudrými ženami dvakrát denně a na požádání. Jsem tu snad jediný, komu tohle všechno připadá tak trochu nevkusné?

Neřekl sám svatý František z Asisi "Nikdy nedej stejnou šanci blbovi?" I kdyby to řekl, nikdo by to neuveřejnil".

Tvrdím to já a Albert Einstein, moc krát děkuju. Na tomhle jsme se náhodou s Albem shodli.

"Hele, šápeš toho húpyho Forda Prefecta? To ti je takovej frúd, kterej vždycky ví, kde má ručník."

"Myslel jsem, že až bude konec světa, máme si lehnout na zem a dát si papírovej pytlík na hlavu nebo tak něco."

"Co tím chcete říct, že jste nikdy nebyli na Alfě Centauri? Proboha, lidstvo, vždyť je to přece jen čtyři světelné roky! Je mi líto, ale když se ani nezajímáte o své vlastní záležitosti, je to vaše chyba.
Energetizujte demoliční paprsky!"
Z černých otvorů vytrysklo světlo.
"Pche," dodal hlas z amplionu. "Taková zasraná apatická planeta. S tou se přece nebudu párat!"

"Už nikdy, už nikdy se ráno neprobudíme, abychom si kladli otázku Kdo vlastně jsem? Jaký smysl má můj život? A bude z kosmického hlediska skutečně vadit, když nevstanu a nepůjdu do práce?"

Evoluce? Kdo o ni stojí?

Hnízdo se skládalo převážně z papírmašé a dokonale bránilo čerstvě vylíhlým písklatům, aby z něj mohly vypadnout. Damogranský orel čupřinohlavý sice zaslechl cosi o přirozené selekci, ale nechtěl s ní mít moc společného.

"Ó fretná chrochtobuznosti, Tvé mikturace jsou mi
Co zprudlé žvastopunksery na plzné včele
Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy
A krákorně zafraš mě svými cvrknuvšími patlocaráty
nebo tě rozplhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na věc!"

"No tak jo, moc jsem u ní nezabodoval. Zkoušel jsem to na ni celý večer. Krucinál, ale byla fakticky kočka. Krásná, šarmantní, děsivě inteligentní. Konečně jsem ji měl chvíli pro sebe a trochu do ní hučel, když v tom se přihrne tady ten tvůj kámoš a povídá 'Ahoj, kotě, nudí tě ten moula? Tak se pojď radši bavit se mnou. Jsem z jiný planety.' Už jsem ji nikdy neviděl."

Kdysi v hlubinách šerého dávnověku, za časů slávy a velikosti někdejšího Galaktického impéria, byl život bouřlivý, plný a převážně nezdaněný.
Mohutné kosmické lodi putovaly mezi exotickými slunci a vydávaly se za dobrodružstvím a ziskem až do nejzazších končin galaktického prostoru. V těch dobách byli odvážlivci ještě nebojácní, rizika vysoká, muži byli praví muži, ženy byly pravé ženy a malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri byla pravá malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri. Kdekdo si troufal čelit neznámým hrůzám, konat bohatýrské skutky a drze zaměňovat slovesa dokonavá za nedokonavá, což si předtím ještě nikdo netroufl - tak bylo vybudováno Impérium.
Spousta lidí samozřejmě neuvěřitelně zbohatla, ale tehdy to bylo naprosto v pořádku a nebylo třeba se za to stydět, protože nikdo nebyl doopravdy chudý - alespoň nikdo, kdo stál za řeč. Nejbohatším a nejúspěšnějším obchdníkům začal život připadat nudný a nesmyslný a tak si vymýšleli, že je to chyba světů, na nichž se usadili - ani jeden je už neuspokojoval docela. Buď jim nevyhovovalo klima za pozdního odpoledne, nebo byl den asi tak o půl hodiny delší než se jim zamlouvalo, anebo mělo moře přesně ten odstín růžové, který se jim nelíbil.
A tak uzrály podmínky pro vznik nového, fantastického průmyslového odvětví: produkce luxusních planet na zakázku. Základnou tohoto průmyslového odvětví byla planeta Magrathea. Hyperprostoroví inženýři tu nasávali hmotu bílými dírami ve vesmíru a vyráběli z ní snové planety - zlaté planety, platinové planety, planety celé z měkké gumy se spoustou zemětřesení -,všchny vyrobené s láskyplnou péčí tak, aby odpovídaly náročným požadavkům těch nejbohatších mužů galaxie.
Tento podnik byl natolik úspěšný, že Magrathea se brzy stala nejbohatší planetou všech dob a zbytek galaxie upadl do hluboké bídy. A tak se systém zhroutil, Impérium se rozpadlo a na miliardy hladovějících světů se sneslo dlouhé ponuré ticho, přerušované jen škrabotem per učenců do noci smolících samolibé traktáty o významu plánovaného hospodářství.
Magrathea sama zmizela a vzpomínky na ni se zakrátko staly jen mlhavou legendou.
V naší osvícené době ovšem nikdo nevěří ani jedinému slovu z toho všeho.

"Ty... ty... jsi byl ve Víru?"
"Všaks viděl, kámo."
"A fungovalo to?"
"Jasně."
"Viděl jsi nekonečnost stvoření?"
"Samo. Fakt paráda, to bys koukal."
"A viděl jsi sebe v poměru k tomu všemu?"
"No jasně."
"A... cos přitom cítil?"
"Dozvědel jsem se jenom to, co už vím dávno. Jsem prostě fakt děsnej frajer. Neříkal jsem ti to, kámo? Jsem Zafod Bíblbrox!"

"Hele!" rozzářil se náhle, když náhodně narazil na jedno heslo. "Excentrica Gallumbits, znáte ji? Tříprsá děvka z Eroticonu šest. Někdo říká, že její erotogenní zóny začínají asi pět kilometrů před jejím tělem. Já tedy nesouhlasím, já bych řekl, že sedm."

"A kdo je tenhle chlápek?" zeptal se a škubl ramenem směrem k Arthurovi, který tu tiše stál zabrán do zklamaných úvah. "Já?" probral se Arthur. "Já se jmenuju Arthur Dent."
Prakovi div nevypadly oči z hlavy.
"Bez legrace?" vyjekl. "Vy jste Arthur Dent? Sám Arthur Dent?"
Potácivě ustoupil o krok, popadl se za břicho a svíjel se v nových křečích smíchu.
"To jsem si tedy nemyslel, že potkám zrovna vás!" vypravil ze sebe udýchaně. "Páni," hýkal, "vy jste ten nej... jů, před váma se můžou jít i žáby schovat!"

"Proč ležíš obličejem v prachu?" Třesoucí se Ford přičapl na zem k Marvinovi.
"Je to velmi účinný způsob, jak vyjádřit mizérii, v níž se nacházím," hučel Marvin. "A nemusíš předstírat, že se se mnou chceš bavit, vím, že se ti hnusím."
"Nehnusíš."
"Ale ano, hnusím se každému. Je to součást pořádku ve vesmíru. Jen se dám s někým do řeči, už se mu začnu hnusit. I robotům se hnusím. Radši mě ignoruj a já se nejspíš někam odklidím."
Namáhavě se postavil na nohy a odhodlaně se obrátil opačným směrem.
"I tahle loď si mě hnusila," ukázal zkormouceně na policejní plavidlo.
"Tahle loď?" vyptával se Ford s náhlým zájmem. "Co se jí stalo? Nevíš náhodou?"
"Hnusila si mě, protože jsem se s ní dal do řeči."
"Do řeči?" Ford byl zvědavostí bez sebe. "Jak to myslíš, že ses s ní dal do řeči?"
"Jednoduše. Nudil jsem se, byl jsem depresivní, a tak jsem se napojil na její počítač. Dlouze jsme hovořili a já mu vyložil svůj názor na vesmír," stěžoval si Marvin.
"A co se stalo potom?" nedal se odbýt Ford.
"Spáchal sebevraždu," odpověděl Marvin a odpajdal k Srdci ze zlata.

Otevřel se průlez, vysunula se rampa a z lodi vypochodoval vysoký šedozelený mimozemšťan a namířil si to rovnou k němu.
"Arthur Phili...," nedořekl, načež přísně pohlédl nejprve na Arthura a pak na složku, kterou držel v ruce. Zamračil se. Znovu se podíval na Arthura.
"Vás už jsem dělal, ne?" štěkl.

"Víc peněz," začal, "než mu plukovník vydělal na mizerných filmech a vystoupeních v kasinu. Prostě za to, v čem je nejlepší. Za to, že stoupl a zpíval. A dojednal si to sám. Myslím, že je to pro něho dobrý okamžik. Řekněte mu, že děkuju a dejte mu nějaké pití." Hodil na pult pár mincí.

"Víš," začal Ford a zapaloval motory, "ptal jsem se ho, jestli je to pravda, že ho unesli mimozemšťani, a víš, co mi řekl?"
"Kdo?" zeptal se Arthur.
"Král."
"Který Král? Podobnou debatu už jsme měli, že?"
"Nevadí," řekl Ford. "Důležité na tom je, že řekl ne. Šel sám od sebe."

By Grabthar's hammer, we live to tell the tale.

I wan't say that stupid line one more time.

Never give up! Never surrender!

Look, I have one job on this lousy ship. It's stupid, but I'm gonna do it, OK?

It's the simple things you treasure.

By Grabthar's hammer, by the sons of Worvan, you shall be avenged.

The ship was a model as big as this.

Tohlencto je jednoduchý, to vám spočítá každá babička, kterou potkáte na chodníku. Každá babička, co dělala matfyz.

... přede mnou se ženou stáda Bychů a já vim, že už je nedohonim...

A teď něco od pana Wericha

Cože by to bylo za les, kdyby tady visel visatec? Copak se lidi sebevražděj jenom proto, že hned nemaj úspěch?

abys věděl, proč ti pomáham. Máme v pekle plný kotle slabochů, jako jsi ty.

Vodu z řeky do parku přes noc? Safra, to je nějaká tvrdá norma

Resl sem a Resl tam.

Fimfárum ti dám. Ale seženeš mi za to tři zlé duše do pekla na výstavu. Potřebuju tři exempláře do pekla na výstavu pro dorost.

Skvělý Zelenka a Knoflíkáři

Milovat ... jako milovat?
Milovat jako milovat

Ovšemže je to zbytečné, dvakrát denně si žehlit košili. Zocelilo je to ale na tolik, aby vydrželi do konce války.

Nic neřeš, nic nepřepínej, ty buď rád, že jsi rád.

Víte, milostivá paní, ona japonština nemá jistá slova.

       

Komentáře

[ABCLinuxuIsAlive]

Jenom bych te poprosil o doplneni dilek, ze kterych jsou ty textiky vysosnute .. nektere z nich bych dost rad vstrebal, lec nemam poneti, co jsou zac ..

[vencour]

Červený trpaslík, Stopařův průvodce, Galaxy quest. Ještě tam je toho na vysosání až až.

[ABCLinuxuIsAlive]

dik moc

[vencour]

Ad RD odkazy: 01, 02 a 03. Snad jsou reprezentativní.

[ABCLinuxuIsAlive]

no trpaslika znam nazpamet :) uz jsem si ale sehnal pruvodce a skoro uz jsem docetl prvni dil .. fakt genialni dilko

[kaaja]

Nevite, kdy konecne bude film? Na imdb cely minuly rok viselo, ze je v postprodukci.

[hydrandt]

Jó, stopařův průvodce galaxií, to by měla být ta nejpovinnější četba

Ten úryvek s Marvinovým rozhovorem s kosmickou lodí je v kontextu ještě mnohem zábavnější, když si člověk uvědomí, proč ti policajti najednou odpadli

Miluju tenhle humor

[br]

Jů, před váma se můžou jít i žáby schovat!

Jedno z mých nejoblíbenějších. ;P

[zenek]

Nemělo by to být sasuješ toho húpýho Forda Prefecta? Možná mám jen jiný překlad.

[vencour]

Nemam zdroj teď u sebe, doma mam dvě takový čtvercový, jedna černá s červenym textem a druhá taky černá se zelenym textem (snad se nepletu), mam na papíře jen Stopařova průvodce a Restaurant a další tři díle někde v elektronický podobě.

Kamarád si ji kdysi půjčil v knihovně a nevrátil, radši ji zaplatil, on má tu verzi se Stopařem a Restaurantem v jednom vydání.

[vencour]

Občas mam chuť použít patičku Buď Bohu a svatému Václavu věčná sláva, manželka ale tvrdí, že by mě tu za to "mohli sežrat"

[vencour]

Další změna ... ale jinak mlčeti zlato ... to bylo.

[vencour]

Další střídání, "Když se to nedá vyjádřit v číslech, není to věda. Je to názor." je střídáno citátem z Carpe jugulum "a jestli to není pravda, čemu pak můžeš věřit?".

[vencour]

Ze "Spaceballs" ... Lone Stare, teď vidíš, že zlo vždycky vítězí, protože dobro je hloupý.

[vencour]

Z Adély ... Ne, v téhle zemi se bez vás neobejdu, vyznívá to i pěkně symbolicky

Zkouška uzavření italic nastavení ... pořád kurzíva?

[vencour]

Další změna ... v diskusi Sdílený serverhosting nalezena patička Jsem patičkový virus. Zkopíruj mě do své patičky, abych se mohl šířit. Jo?

[vencour]

Chvíli jsem měl citát z Malého Buddhy "499x jsem zemřela a narodila se jako koza ....

[vencour]

Inspirace od Eso Rimmera: Na něco jsme geniální všichni.

[vencour]

Z Červeného trpaslíka: To jste si mysleli, že něco vyjde mně?

[vencour]

Znova Červený trpaslík ... Kečup? K humrovi byste chtěl ...

[vencour]

Monthy Python Flying Circus a "Tento papoušek neteskní, exnul. Již ho není více. Tento papoušek není mezi živými. Vydechl a odebral se k předkům. Ten papoušek zesnul. Chcíp. Vypustiv duši, odpočívá v pokoji. Nepřitlouct ho, čuchá k fialkám odspodu. Svěsil fangli a přešel do říše stínů. Toto je ex-papoušek." ... takt toto jsem musel zredigovat na "Neteskní, exnul. Již ho není více. Chcíp. Svěsil fangli a přešel do říše stínů. Toto je ex-papoušek.". Více viz 8. díl MPFC.

[vencour]

Další změna, z Červeného trpaslíka: "Pojď, Dave, čerstvý vzduch nám udělá dobře."

[vencour]

No, dlouho to nevydrželo ... z 11.dílu Monty Python Flying Circus ... Jste nervózní, podráždění, deprimovaní, unavení životem? Jen tak dál.

[vencour]

To se prostě nedá ... takováhle hláška ... nepřišel jsem sem, abych se tu naučil ptát.

[vencour]

Podeptání stačilo, další změna, z Dogma beru Takže sex je v nebi k smíchu? Jak já to vidim, tak tady na Zemi taky.

[vencour]

Patlam se s otravně fungující plackou dvd-ram, v dmesg je něco o i/o errorech, tak jsem našel v manu k badblocks následující ... if you think you're smarter than the badblocks program, you almost certainly aren't

[vencour]

Test kurzívy.

[vencour]

Po počtení na D-fensovi jsem změnil patičku dle inspirace v článku Kdo nám vládne?, tedy na Zdá se že prosperujeme a vzkvétáme i přes zjevné diletantství, tupost a lenost státního aparátu a to je dobře ... bohužel poslední slova se tam už nevešla.

[vencour]

Našel jsem na Liáně ve vtipech následující hlášku ... Podle poctu prodanych CD je nejpopularnejsi skupinou soucasnosti formace CD-R se svym albem 700 MB..

[vencour]

Další změna ... Kdysi říkaly římské matky chlapcům "vrať se se štítem bo na něm." Později tento zvyk upadl.Řím taky.

[vencour]

Chvíli jsem blahořečil AbcL ... I díky TOBĚ, Ábíčko, byl tuten rok extra povedený ... děkuju ... jen tak dál a teď podle Stopařova průvodce po galaxii toto střídám citátem ... Stopařův průvodce říká o lásce ... ve svém zájme vyhněte se jí

[vencour]

Další změna ... z Dogma Vy lidi, když to není film, nestojí za to se o to zajímat.

[vencour]

Jelikož už registrovanej linux jůzr, tak přecházím na Registered linux lama ID=442766.

[vencour]

Po posledních pokusch se suspend2 laškuju s Gentoo a tedy následuje patička ... Vy jste Gentoo?
My jsme všichni Gentoo.

[vencour]

Z Adély bylo Je to mimořádně obtížný případ.
Jiné mne nezajímají.

Následuje ze života ... Pak že neni nula platné číslo, z 10.3.3.0/24 se nedostanu do 10.30.30.10 ...

[vencour]

Od Michala Tučného jsem si vypůjčil Poznal jsem, že tenhle svět mám rád

[vencour]

Další změna, pod dojmem chybějících klávesových zkratek ve woknech následuje Alt + F11 ... nic? Aha, wokna ....

[vencour]

Pro jeden Čtvrtý květen změna ... Murphy byl optimista.

[vencour]

Další inspirace nalezena na netu ... Jsou jen dva způsoby, jak prožít život. Jeden-jako by nic nebylo zázračné. Ten druhý-jako by zázračné bylo úplně všechno. Albert Einstein

[vencour]

Další ... "Sex a drogy? Kam se hrabou na dobrý důkaz!"

[vencour]

Abych to furt neledal ...

"Nevidím tě, ale jsi tu
Cítím to
Vyzařuješ
Mít tě tu, řekl bych ti, jak dobré je tady být
Dotýkat se věcí. Tohle krásně studí
Kouřit a pít kávu. A co teprv ve dvou!
Nebo kreslit. Uděláš tlustou čáru, pak slabší, a dohromady to sedí.
Když máš studené ruce, takhle si je třeš.
Je to moc fajn. Je tu spousta fajn věcí
Ale ty tu nejsi. Já ano. Kéž bys tu byl, mluvil ke mně.
Jsem přítel.
Compaňéro

[vencour]

Ze Star Treku, Enterprise, 4S13E United ... Život není nikdy takový, jaký čekáme, že bude

[vencour]

Z Enterprise: Ty nejhlubší objevy nečekají nutně za příští hvězdou. Jsou uvnitř nás utkány do vláken, která nás spojují, nás všechny. Nevešlo se celé.

[vencour]

Mam něco "na lopatě" ... tak to abych zjistil, kdo napsal, jaký scénárista (Berman, Braga, Sussman?) ona památná slova Jonathana Archera ... inspiroval jsem se jimi ... ano, inspiroval a inspiruji zas a znova ...

[vencour]

Konečně jsem se zase dostal k Sinuhetovi, pár hlášek z něj poprvé ...

Neboť ve své špatnosti jest člověk krutější a zatvrzelejší než říční krokodýl. Jeho srdce je tvrdší kamene. Jaho marnivost je lehčí prachu. Ponoř ho do řeky - když oschne jeho šat, je stejný jako předtím. Ponoř ho do zármutku a zklamání - když z něho vyjde, je stejný jako předtím.

Jasná byla voda mého mládí, sladké bylo mé bláznovství. Trpké a kyselé je víno stáří, a nejjemnější medový koláč nestojí za okoralou skývu mé chudoby.

"Je nesprávné ptát se proč?" otázal jsem se".
"Ovšem že je to nesprávné," pravil Thutmose, neboť člověk, jenž se odváží ptát proč, nemá ani domu, ani přístřeší, ba ani nejchudšího pelechu v celičké zemi Kemet. Vše musí zůstat při starém, vždyť to víš. Chvěl jsem se radostí a pýchou, když jsem vstupoval do školy umění, vzpomínáš si přece, Sinuhete. Byl jsem jako žíznivý, jenž došel k prameni. Byl jsem jako hladový, jemuž se podává chléb. A naučil jsem se mnohému dobrému. Naučil jsem se, jak má umělec držet štětec, i jak má zacházet s rydlem, jak ztvárnit model z vosku dříve, než začne s kamene, jak hladit kámen a spojovat barevné kameny i jak malovat na průsvitný kámen. Avšak když jsem chtěl tvořit to, o čem jsem snil, pro radost svých vlastních očí, tu se vztyčila přede mnou zeď - a dali mi míchat hlínu pro druhé. Neboť především jest zde zákon. Umění má své zákony jako každé písmeno, a každý, jenž jim uhýbá, je proklet. Tak vše má svůj vzor, a kdo uhýbá vzoru, není schopen stát se umělcem. Od počátku věků jest předepsáno, jak se má zobrazit člověk stojící a člověk sedící. Od počátku věků jest předepsáno, jak kůň zvedá nohy i jak vůl táhne smyk. Od počátku věků jest předepsáno, jak má umělec pracovat, a kdo tomu uhýbá, není schopen pro chrám, i bude mu odňat kámen a dláto. Ach, Sinuhete, příteli můj, i já jsem se ptal proč. Příliš často jsem se ptával proč. A proto sedím zde, a s boulemi na hlavě."

Napil se vína a mrštil zlatými hůlkami o zem a roztrhl své vzácné roucho.
"Marnost nad marnost," řekl, "mám však hrob, vzácně vyzdobený, a ten mi nemohou vzít! Můj věčný odpočinek po pravici králově mi nemohou vzít, třebaže jsem jen starý, olysalý pes."
Vložil hlavu do rukou a hořce plakal.
Ptahhor ho hladil chlácholivě po hlavě a ohmatával svými prsty její obliny.
"Máš zajímavou hlavu," pravil. "Z pouhé zvědavosti bych ti ji rád a zdarma otevřel."
Představený pečeti vyprostil svou hlavu z jeho rukou a zvedl ustrašenou tvář. Ptahhor špatně pochopil a řekl lichotně: "Vskutku, zcela zdarma - a nechtěl bych ani nejmenšího dárečku - jsem hotov otevřít tvou hlavu pro naše dávné přátelství, neboť tvá lebka mne velmi zajímá."

[vencour]

Zakop jsem o jednu nádheru ... "Za starých časů zadávali matematické úlohy bohové, například zjevení kočky pro vyměření rozměru Delfského obětního kamene. Potom nastalo druhé období, když úlohy zadávali polobohové: Newton, Euler, Lagrange. Nyní je třetí etapa, úlohy zadává sám život."