Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Noo, jste mne dostal ... na základě čeho to můžete tvrdit? Mně stačilo pozorovat, jak jsou Avie lepší než Befka ve všem ... krom rychlosti. A bohužel ale Avie nemaj sbíhavý kulomety = jsou v trupu a tak se střelba nesejde v jednom bodě.
Taky se dalo předpokládat větší množství zajíců na straně Luftwaffe než u nás.
Noo, jste mne dostal ... na základě čeho to můžete tvrdit? Mně stačilo pozorovat, jak jsou Avie lepší než Befka ve všem ... krom rychlosti.Ona ta rychlost byla prave dost dulezita. Kdyz si vas nepritel muze obletovat, je to dost problem. A pokud vam uleti i bombardery (neznam teda rychlosti tech nemeckych, ale licencni SB-2 byla rychlejsi nez nase stihacky) ... tak je to pase taky.
Taky se dalo předpokládat větší množství zajíců na straně Luftwaffe než u nás.Timhle je mysleno co? Pocetni prevaha nebo nezkusenost? Protoze nezkuseni byli spis nasi piloti. Nemci si uz zastrileli. Z nasich jenom par interbrigadistu.
Máte pravdu s rychlostí, že si nemůžete vybrat zravidla styl a místo boje. Ale pořád máte šanci.
S těma bombardérama je to taky fakt. I to, že v Praze jsou letadla do cca 25 minut od hranic
Množství zajíců? U nás byla delší dobu vojnská služba. Luftwaffe vznila až roku 1935. Legie Kondor byla ve Španělsku a i když měla možná víc es, tak lepší průměrná kvalita pilotáže měla být na naší straně.
Máte pravdu s rychlostí, že si nemůžete vybrat zravidla styl a místo boje. Ale pořád máte šanci.
Pořád nechápeš základní situaci. Pokud mělo být hlavním cílem čs. stíhačů zastavení německých bombardérů, tak v podstatě žádnou šanci neměli. Neexistence radaru, nedostatečné vybavení stíhaček radiostanicemi, nedostatečná rychlost a dolet B-534 a tvar našeho území nedávaly téměř žádnou šanci na zachycení německých bombardérů. Než by se informace o svazu bombardérů dostala na letiště, než by stíhačky vzlétly a nastoupaly, tak by bombardéry byly dávno pryč.
Legie Kondor byla ve Španělsku a i když měla možná víc es, tak lepší průměrná kvalita pilotáže měla být na naší straně.
Otázkou je, o jaké pilotáži mluvíme. Navíc pilotáž není zase tak podstatná, mnohem důležitější je střelba, taktika a celková situace. Stačí se podívat na boje u Kanálu v letech 1941 a 1942. Hrstka německých stíhačů dokázala působit těžké ztráty početně silnějším stíhačům RAF při minimálních vlastních ztrátách. Hlavní příčinou jejich úspěchu byla stupidní a nepružná britská taktika a strategie.
Vim o Do-17, které jsme nedokázali zachytit. Přesto: bylo hlavnim cílem Luftwaffe eliminovat naše letectvo? Tak se o to museli snažit ... tak, aby naše letectvo neprudilo Wehrmach a aby naše slavná armáda nemohla zbořit mýtus o velikosti Wehrmachtu.
Ad RAF: tam chtělo Luftwaffe hlavně zničit RAF, aby mohlo provést vylodění. Nebo aby "jen" snížilo bombardování Německa předsunutou obranou.
Přesto: bylo hlavnim cílem Luftwaffe eliminovat naše letectvo?
To je otázka, kdo měl jaké cíle a priority. Cílů Luftwaffe jistě bylo více. Jedním z nich bylo zničení naší průmyslové a dopravní kapacity, případně podlomení morálky obyvatelstva. Tomu bychom nedokázali zabránit z výše uvedených důvodů.
Ad RAF: tam chtělo Luftwaffe hlavně zničit RAF, aby mohlo provést vylodění. Nebo aby "jen" snížilo bombardování Německa předsunutou obranou.
Teď si asi nerozumíme. Já mluvím o ofenzívě RAF nad okupovanou Francií v letech 1941 a 1942. Pokud si to správně vybavuji, tak v roce 1941 byl poměr ztrát letadel asi 7:1 pro Luftwaffe. Byla to absolutní katastrofa kvůli čiré hlouposti při volbě strategie a taktiky.
Do průmyslu by Luftwaffe nešla, dokud by mělo šanci na rychlý úspěch, nepletu se?
Z mého pohledu by po zdar naší obrany přispělo to, že jsme nebyli ve vakuu. Doufam, že by se Anglie a Francie na stranu Německa nepřidaly a po nějakém patu na bojišti apod. by se začlo další jednání. V tom horším případě.
Ad Anglie: snad se bavíme o obranných bojích? To asi RAF nad Francií zrovna nebyla?
Do průmyslu by Luftwaffe nešla, dokud by mělo šanci na rychlý úspěch, nepletu se?
Minimálně zničení železniční kapacity by se hodilo. Také zbrojovky ve Strakonicích a v Brně by byly jasným a snadným cílem, vzhledem k nevelké vzdálenosti od hranic.
Ad Anglie: snad se bavíme o obranných bojích? To asi RAF nad Francií zrovna nebyla?
Ne, já celou dobu mluvím o britské ofenzívě. V roce 1941 rozjeli Britové tzv. Nonstop ofenzívu (Němci ji výstižně překřtili na Nonsense) přes Kanál. Cílem bylo vylákat LW do boje a zničit. Byla to ovšem nákladná katastrofa. Byla zvolena nevhodná strategie, kdy hrstka bombardérů krytá velkým množstvím stíhaček útočila na cíle v okupavané Francii. Škody nebyly velké, a proto si němečtí stíhači mohli vybírat, kdy, jak a jestli vůbec se pustí do boje. Dále byla používána špatná taktika - stíhači pasivně chránili bombardéry, nemluvě o dalších chybách. Tohle dávalo LW obrovskou výhodu, kterou dokonale využili.
Ty tady řešíš detaily, ten hlavní problém je někde úplně jinde, ČSR měla asi 15 milionů obyvatel z toho 3 byli v podstatě nepřátelé, Německo 80. Německo mělo přístup k moři a mohlo dovážet zásoby odkud se jim zamanulo, ČSR mohla jen přes Polsko a Rumunsko a to ještě jen na Slovensko a P. Rus(předpokládám, že tratě přes Jablunkov a Kúty by vyřadili Němci hned a přes zbytek toho tolik neprocpeš). Téměř jakákoliv průmyslová zóna v ČSR byla v dosahu Luftwaffe(případně Maďarů) a nebo rovnou dělostřelectva(např. Ostrava). Pro ČSR byla řada německých průmyslových aglomerací zcela nedostupná(Porůří, Brémy, Hamburk atd.) a ty měly pravděpodobně sami o sobě větší produkci než celá ČSR.
Můžeš mít lepší zbraně, lépe vycvičené i motivované vojáky, strategickou iniciativu ale pokud nemáš ekonomickou převahu dopadneš nakonec špatně, jak se například Němci přesvědčili proti SSSR. Naše jediná naděje mohla být vydržet dost dlouho na to aby se ve Francii a VB hnulo svědomí(tedy spíš zavětřili šanci zbavit se Německa), pak by tu nějaká minimální šance byla. Těžko by se ale vítězství slavilo už 28.10.1938.
Ty tady řešíš detaily, ten hlavní problém je někde úplně jinde, ČSR měla asi 15 milionů obyvatel z toho 3 byli v podstatě nepřátelé
Ty tři miliony jsou ještě optimistické číslo. K Němcům je potřeba připočítat i Maďary a Poláky. Slováky bych za nepřátele neoznačoval, ale také měli vlastní plány.
No fajn, schopné vedení si s tím dovede nějak poradit, využít vzájemné animozity ... už vidim propagandistické texty, jak nám loajální zbytky Freikorpsu brání společně s naší armádou Těšínsko
Kdepa, my nebyli Francie, abychom byli zalezlí za pevnostmi. Velká poměrná část sil naší armády byla mobilní a připravená pro aktivní nasazení dle potřeby.
Nebyli všichni Němci proti RČS. Když tak je šlo požít v útvarech proti Polsku nebo Maďarsku, tam by se už dokázali pro nás dobře projevit
Vaše argumenty o průmyslové základně a) platí, b) nemusí být až tak podstatné, pokud se dosáhne výrazné a rychlé změny na frontě. Tedy při jisté konstelaci hvězd.
Pokud by Wehrmacht narazil, pokud bychom dokázali Německo vyhecovat nepřipravené, pokud by následkem toho sami Němci odpravili Hitlera, tak se klidně mohlo slavit už před 72 lety.
Alelujá ...
Pokud by Wehrmacht narazil, pokud bychom dokázali Německo vyhecovat nepřipravené, pokud by následkem toho sami Němci odpravili Hitlera, tak se klidně mohlo slavit už před 72 lety.
Nepřijde ti, že těch pokud je tam trochu moc?
Moc podmínek? Ani ne, jsou "z jednoho těsta". Stejně tak ... kdo moc blufoval? Naše slavná Republika Československá asi ne
Studente, zdá se vám ta rovnice moc těžká? Jste se přece učil, jak se řeší ...
Legionáři v našem vedení už něco zažili, tak proč by neměli něco vymyslet i v takové těžké chvíli pro národ?
A vy si nedokážete představit, že nejdřív Němci sami zatočí s nacismem, když zastřelí Hitlera a poté, až Rusáci udělaj svuj Drang nach West, tak se Evropa ubrání a ani komunismu tady nebude více?
Byl by to o dost jinej svět, že?
Výhra jackpotu v loterii mi přijde pravděpodobnější než to, že by Němci v roce 1938 odstranili Hitlera
No, ono se to nezdá, ale Führer přežil více než 40 atentátů. A dost jich bylo už i před válkou (kytice s jedem, který měl vystříknout po doručení Hitlerovi, psací pero s bombičkou). Nějaký maník chtěl dokonce Führera zastřelit z davu, ale nakonec mu zakryl výhled les hajlujících rukou.
Opravdu propracovaný plán měl Georg Elser v roce 1939. Nakonec mu to nevyšlo jenom kvůli tomu, že Führer neplkal tak dlouho a řečnický pult explodoval až poté, co odešel. Jinak by byl téměř jistě mrtev. On si každý představí asi nejznámější atentát z 20. července a von Stauffenberga s prkennou rukou. Tenkrát už šlo o prd, válka byla rozhodnuta a německá generalita si už dělala jenom alibi, to jo. Ale těch pokusů bylo docela dost.
Já si dokážu představit spoustu světů: Ten, kde Hitler umřel už za WWI, ten kde ho Francie odstavila, když namašíroval do demilitarizované zóny, nebo po Anschlussu, svět, kde se po válce neobnovilo Československo, ale na jeho prostředku vznikla železná opona, ten kde se v r.1968 podařilo do konfliktu zatáhnout Američany, Rusové se lekli nukleárního konfliktu a hned odtáhli, svět kde se před spuštěním ekonomické transformace po r. 1989 nejdříve vytvořil solidní právní rámec a ve kterém nedocházelo k excesům jako kauza LTO a jiné, svět kde by se neobsazovali cizí země pod vyfabulovanými záminkami(ať už o přepadených radiostanicích, nebo ZHN).
Má to podstatnou chybu, jsou to jen představy, pohádky, které se dobře poslouchají, nic z toho už nezměníme. Důležitější je měnit to co ještě jde.Naše jediná naděje mohla být vydržet dost dlouho na to aby se ve Francii a VB hnulo svědomí
Což by hned tak nebylo. V tomto ohledu souhlasím s tou televizní fiktivní rekonstrukcí, kde Francie a Anglie bez váhání označily Československo za agresora, protože nerespektovalo jimi podepsanou dohodu. Oni nás už přece obětovali pro "zachování míru", tak proč by si to najednou měli rozmyslet? Jedině snad kdybychom měli reálnou šanci na vítězství, ale to je úplně mimo realitu. V ideálním případě bychom se dokázali nějakou dobu bránit, ale že bychom Německo mohli porazit? Leda ve snu…
Rumuni zase tak slabí nebyli, aby Maďarům nedokázali zatopit.
Máte za to, že ty desetitisíce dobrovolníků z Jugoslávie apod. by k nám nestačily dorazit?
Hlavní příčinou jejich úspěchu byla stupidní a nepružná britská taktika a strategie.No to asi trochu taky, ale spíš to byla zkušenost pilotů Luftwaffe z občanské války ve Španělsku a v Polsku. Piloti RAF žádnou reálnou bojovou zkušenost neměli. Navíc měla Luftwaffe na počátku války početní i technickou převahu (Spitfiry se začaly prosazovat více až v průběhu války, kdy se začly vyrábět nové lepší verze atd.). Nakonec Britové bitvu o Británii vyhráli právě díky lepší taktice - jinak si to nedovedu vysvětlit. Důležitou věcí byl také radar, ten Němci v té době ještě neměli.
RAF a BOB? Lítala, RAF, spíš nad vlastním územím - možná ztratila letadlo, ale pilota ne? Nepouštěla se RAF do marných akcí, když se vraceli, tak tak, aby i při klouzavém letu doplachtili na zem od Kanálu? Lepší koordinace? Na Palbě se o tom dost slušně napsalo. No a hlavně to, že Němci nezvládli strategicky, neútočili na radary a na letiště, ale začali útočit na civilní cíle?
Jooo ... i Poláci jsou hodnoceni, že Luftwaffe dost potrápili ... A to už měla Luftwaffe Dory a lepší stroje.
Lepší bude technickou diskusi směrovat na Palbu a SVK, co říkáte? Ať se neopakujem?
A bohužel ale Avie nemaj sbíhavý kulomety = jsou v trupu a tak se střelba nesejde v jednom bodě.
Tohle mi nedává smysl. Kulomety v trupu jsou velmi blízko sebe, proto žádnou sbíhavost nepotřebují. Sbíhavost křídelních kulometů naopak může představovat určitý problém, protože střelba je koncentrována do jednoho bodu jen v určité vzdálenosti. Ale záleží asi na okolnostech a možná i osobní preferenci pilota. Např. u části stíhaček Fairey Fulmar (osm kulometů ráže .303 v křídlech) se nastavoval soustřel všech zbraní do jednoho bod, zatímco u jiných se kulomety nastavovaly, aby "posprejovaly" prostor. Překvapivě se ukázalo, že "sprejovací" Fulmary dosahovaly lepších výsledků a měly nižší ztráty. Jenže to také bylo dáno specifickou situací na bojišti, kdy protivníky pomalých Fulmarů byly především italské bombardéry, které nebyly tak odolné.
Amigáči, je to pořád o tom jednom, ale dávkováno v malých snesitelných porcích.
Někdo řeší, aby řešil, někdo řeší, aby vyřešil a šel dělat něco jiného. Tak teď už za 9 dní bude akce v plném proudu ... a aspoň budu moct jednou říct dětem "je to kec, že bychom dostali v osumatřicátym na prdel ... měli by to sakra těžký" ... to jen tehdy uspěla jedna mediální kampaň
srovnávat nás s polákama, jejichž nejsilnější zbraní byl kůň? no to snad ne.
Možná by nebylo od věci si o problematice něco nastudovat a neopakovat nesmysly z nacistické propagandy.
a pak během půl roku zlikvidovat skopčáky.
Tohle někdo někdy dokázal?
...s polákama, jejichž nejsilnější zbraní byl kůň?
Mně přijde, že tohle má souvislost, jak lidi kašlou na svou historii, na dlouhodobé cíle a nemají vizi. V osumatřicátém jsme byli v první pětce hospodářsky nejrozvinutějších zemí. Dnes jsme možná v první padesátce.
Jsem sám, kdo zažil IT školení od Maďara, Řeka, Poláka? Neřikam, že proti nim něco mam, ale dokresluje to úpadek země.
V osumatřicátém jsme byli v první pětce hospodářsky nejrozvinutějších zemí.
Nějaký odkaz by nebyl? Mám o tom značné pochybnosti. Navíc by se to týkalo jen Česka, protože Slovensko bylo dost zaostalé, nemluvě o Podkarpatské Rusi.
Jeden odkaz, co jsem našel, víc doplnim nejpozději po Akci, starat se o rodinu, lítat v práci, sranda to neni.
Čerpam hlavně ze své paměti ... a když mam co, zdroje zpravidla uvádim. Vim, že před náma bylo Švýcarsko v Evropě v onom žebříčku.
Až budu mít, bude tady.
To už je lepší dát takový odkaz - ČSL vs. Luftwaffe, rekonstrukce?, je tam víc souvislostí.
Jj, ohledně tohodle ... Němci kromě 80 kanonů ráže 88.mm (později slavné) nemají v podstatě nic, co by pro objekty LO a tím méně TO představovalo nějaké nebezpečí ... jsme měli dost velkou diskusi, ale nedokázali jsme najít podrobnosti. BLUE docela protestovali proti takovým zjištěním .
Komunikace přes Rakouskou extra propustné nebyly. Aby nešlo útok zbrzdit bombardováním.
Další věc: jak to, že nejsilnější mocnost, Američani, prohráli ve Vietnamu? Vojensky asi vítězili ... mediálně rozhodně ne ... aneb ofenzíva Tet se mohla konat i v našem podání. To uvádím pouze jako názorný příklad. Šlo využít ješitnosti a sebestřednosti neomylného Vůdce a spoléhat na to, že bude jednat a velet armádě v rozporu s míněním generálů. Pokud mu něco nevyjde.
Dík za příspěvek. Jasně, že to časem taky prolezu.
tady doleje to řeč.
http://www.opevnenijm.euweb.cz/ http://www.bunkry-pevnosti-kachlik-bohuslav.estranky.cz/clanky/cs.-tezke-opevneni-na-jizni-morave/ http://www.ropiky.net/
tose slavnou Maginotovou linií a s tím, jak se na ní Němci natrápili.
Teoreticky by šlo tam, kde nebyly pevnosti, snáze podniknout útok z naší strany do Rakous? Taky: bylo by divné předpokládat, že bychom na Němce ne/vypustili Vranovskou přehradu? Další posunutí sil v náš prospěch
takže by Německo mělo atomovou bombu dříve než Američané?Před válkou měli němečtí vědci zhruba stejné znalosti a startovací bod k sestrojení atomové bomby. Tu ale naštěstí nesestrojili kvůli Hitlerovi. Ten považoval za větší prioritu V1 a V2. Němci měli i poměrně vyspělé proudové letouny. Američané byli se svým projektem Manhattan v průběhu války o dost dále. Jsou to zajímavé alternativy a "co by kdyby".
Ad atomová bomba ... kdyby Němci neměli nás smolinec z Jáchymova, kdo ví, co by vlastně zjišťovali a zkoumali
To bychom asi pořád jezdili do Chorvatska a byli de facto soběstační.
Dagu, já Ti klidně půjčím Žáby v mlíku a Žábu a škorpióna ... budeš-li chtít. Na třetí díl čekám, až ho Mistr dopíše a vydá ... teď už více s očekáváním pošušňávání než s nervozitou
Obě jsem zhlt de facto na jeden zátah, Žáby před cca 2 lety, Škorpióna asi před měsícem. Lebedil jsem si. Mám rád psaní o šikovných Češích, co umí myslet a nevzdávají se.
Zasnít? Při výchově je dobře jít příkladem. To za A. Za B, pokud něco dělam , je fajn to dělam naplno. Proto jsem do oné Akce šel. Probrat, vyčerpat téma a pak jít dál, dělat něco jiného. No a za C, což souvisí s A, lítání mne chytlo, fakt to vypadá pěkně.
No ba. Naše diplomacie dopustila takový obraz ubohých Němců. I to byl jeden ze zdrojů takového Mnichova, jaký jsme zažili.
Tenhle názor, zcela nesmyslný, v té době v Evropě panoval!Tu jsdem trochu ve schizofrenni situaci. Jednak bych nechtel nechat zmensovat jiz tak malou republiku a jednak bych povazoval za spravedlive uznat sudetskym nemcum pravo na sebeurceni. V cem byli oni horsi nez my, ze my jsme to pravo meli a oni ne?
Tak takovou zkušenost můžeme upřímně závidět Finsku, Izraeli a několika dalším zemím.
Československo mělo prvotřídní opevnění a pozemnímu útoku jistě mohlo odolávat celé dny. Zásadní problém byl ale v tom, že celé opevnění bylo založené na myšlenkách stratégů z 1. světové války. Nepočítalo se statisíci výsadkářů, které by sem Luftwaffe v případě války mohla dostat. Tam by opevnění moc nepomohlo. A pokud jde o přímý střet, o jeho výsledku nelze než spekulovat. Německo tehdy nebojovalo na více frontách a jeho ekonomické zázemí bylo tedy v případě takového konfliktu prakticky nevyčerpatelné.
Jedinou šancí by asi byla (nečekaná a nepravděpodobná) pomoc od západních velmocí, které ovšem podepsaly Mnichovskou dohodu... Jak známo, Polsku nepomohl nikdo.
Nepočítalo se statisíci výsadkářů, které by sem Luftwaffe v případě války mohla dostat. Tam by opevnění moc nepomohlo.
Statisíce výsadkářů nemělo Německo ani v průběhu války, natož v roce 1938. V té době jich měli maximálně pár tisíc. Zrovna výsadkářů bych se moc nebál, v té době neměli zkušenosti ani vybavení. Po Mnichovu proběhl cvičný útok na čs. opevnění a výsledky byly velmi špatné.
To je všechno pravda, ale zaprvé to neřeší strategii na celé měsíce nebo roky obrany a zadruhé Německo nebylo jediným nebezpečným sousedem.
Jen tak pro nic za nic jsme nebyli členem Malé dohody. Takže ty nebezpečné státy taky sousedily s nebezpečnými státy.
Já doufam, že by se pak měnila situace ... šli by Rusáci na Němce, nešli? Kdo ví? Třeba by pak válka skončila stažením vojsk Německa a jejich přesunem na východní hranici k obraně Říše
To myslíte jak, že by se Němci a Rusáci o naše území podělili? Jako že dělící čára bude třeba na hranici Čech a Slovenska, Čechy a Morava Němcům a Slovensko a Podkarpatská Rus Rusákům?
Máte pro takový konečný stav jiné opodstatnění,než to, že jste to plácnul?
Západ nechtěl Rusáky v Evropě. Naše KSČ byla nejsilnější komunistickou stranou po SSSR. Svět nás viděl jako stát, který má nejblíže Rusku. A teď dělení republiky? Fakt to tak vidíte?
Ach jo. Co zřejmě bylo cílem Anglie ve světě i Evropě, dokud toho byla schopna? Udržovat na kontinentu rovnováhu. Proti velkému Rusku může být protiváhou jen sjednocený zbytek Evropy, souhlasíte se mnou? Na koho dala Francie? Na Anglii.
Pokud bychom se solidně bránili, je vyloučeno, že by se okolí neměnilo, že by celkové podmínky a stav zůstal neměnný, rozložení sil? Ať už ohledně Hitlerova konce, podpory Západu boji proti Rusákům apod.
Je mi trapné to zmiňovat ... ale logika Žab v mlíku mi přijde dost pevná. Tedy zde zmiňovaná debata a mé argumenty v Žábách našly dost pěkné argumenty. A že tam jsou nějaké nepřesné drobnosti? No, tak jsou.
Ano, zájmy tu byly, chutě a touhy. A dokud byla RČS celistvou správní jednotkou, tak se Maďaři drželi zkrátka.
Němec by nešel na západ? To asi určitě ne ... když měl Němec na krku dluhy, naše zlato nikde, část divizí pryč ... to by bylo asi nejlepší vše mezi Německem a RČS urovnat a držet se zuby nehty proti hrozbě z východu?
Ježiš ... Nepočítalo se statisíci výsadkářů ...
Mister, jak moc jste v obraze? I na Krétě v roce 1941 útočilo Německo jen prostřednictvím cca 8100 výsadkářů ...
My nebyli Francie! Naše vojenská doktrína nebyla ryze statická. Navíc opevnění nebylo jen na hranicích.
Že nebojovalo Německo na více frontách? A kde je psáno, že by k tomu nedošlo? Spekuluje se pořád jen o naší slabosti a o slabosti protivníka prd.
Že by k boji na více frontách nedošlo, to v podstatě bylo psáno v Mnichovské dohodě. Nevzpomínám si, kdy přesně Chamberlaina nahradil Churchill, a nechce se mi to zrovna teď googlit. Je potřeba si uvědomit, že Československo přišlo o naprosto zásadní spojence a situace vypadala bezvýchodně. Každému, kdo dával v dějepise pozor, je asi jasné, co v té době vyvádělo německy mluvící obyvatelstvo v Sudetech i jinde po republice. Československo už tehdy nebylo nějakým semknutým státem plným vlastenců, který by se bránil do poslední kapky krve. Tak si ho jen hloupě idealizujeme. A to jsme ještě nemluvili o dalším nepříjemném sousedovi — Maďarsku.
K boji na více frontách by došlo nejspíš až při napadení Francie, dalších západních států a nakonec Británie Německem. A právě z toho vyplývá ta zásadní otázka: Ubránilo by se Československo celé měsíce, nebo třeba rok? Několik dní asi ano, bezesporu. Ale co dál? A co třeba dva roky? Co kdyby válka s Československem oddálila napadení západních zemí?
V odkazovaném článku nikde nevidídm, že by Luftwaffe měla k dispozici celkově pouze 8100 výsadkářů.
Já jsem o slabosti tehdejšího Československa nespekuloval ani trochu. Myslím si, že ten stát byl ekonomicky i vojensky na špičkové úrovni. Nicméně jsou tu prostě otázky, na které nikdo zatím nedal jasnou odpověď:
Jo, rovina spekulací.
Válčili by Rumuni a Jugoslávci s Maďarama?
Kdyby nás napadli Poláci, šli by do toho Rusáci?
Jak moc by vydržela francouzská a anglická vláda odmítat zapojení na naší straně v případě konfliktu, kdyby pod oknama měla statisíce demonstrantů naší podpory?
Ad počty obránců na Krétě vs parašutisti ... Na Krétě čekalo v maskovaných pozicích přibližně 42 000 (některá čísla hovoří o 43 000) spojeneckých vojáků v obraně, na útok přibližně 8 100 mužů, kteří na ně měli zaútočit ze vzduchu na padácích a nebo přiletět v nákladních kluzácích DFS 230 a pak také další speciální jednotky měly připlout na malých lodích.
Polsko, že mu nikdo nepomoh? Za 17 dní měli Poláci válku na dvou frontách. On tu někdo byl, kdo by dokázal pomoci? Ve válce v polských rovinách? S Wehrmachtem posilněným výzbrojí našich 40 divizí?
Válčili by Rumuni a Jugoslávci s Maďarama?
-- NikolivKdyby nás napadli Poláci, šli by do toho Rusáci?
-- Myslím, že ano, tehdejší vztahy mezi Poláky a Ruskem byly hodně chladné a pokud by naše vláda požádala jistě by nám šli na pomoc, ale myslím, že tehdy bychom Poláky zvládli sami. Naše armáda byla lépe vycvičená a měla i lepší výzbroj.Polsko, že mu nikdo nepomoh? Za 17 dní měli Poláci válku na dvou frontách. On tu někdo byl, kdo by dokázal pomoci? Ve válce v polských rovinách? S Wehrmachtem posilněným výzbrojí našich 40 divizí?
-- Bylo tehdy pouze Rusko kdo by mohl pomoci, ale v těch dobách se jaksi Polsko s Ruskem nemuselo a Polsko myslím nepožádalo RA o pomoc.
Otázka zněla, zda bychom zvládli boj na více frontách. Já mám za to, že s Poláky bby nemusely být potíže. Ohledně Maďarů, vim, že snad někdy kolem 27.9.1938 jednal někdo v Rumunsku ze strany Německa a podpora a vystoupení Rumunska proti Maďarsku nebyla jistá či spíše byla jen ve věci spekulací. Přesto, pokud by konflikt nějakou dobu trval, na základě dění na frontě bych změny v rozhodnutí Rumunska nevylučoval. Dramatičnost bojůby snad hnula svědomím apod.
Ad Polsko a Rusko: pokud se pamatuju, Poláci měli vyjednavače v Rusku, Rusáci je pořád tahali za nos a nakonec, okolo 17.9.1939, kdy napadli Poláky, tak vyjednavače povraždili.
Jj, měl jsem celou Palbu co do souvislostí prolezlou. Teď už si tolik nepamatuju podrobnosti.
Můj pohled je v tomhle jednoznačný ... je fajn u toho být, kde se něco v dané souvislosti děje, i když je to zmršené, umenšené, možnostmi Šturmovika. Prostě už necelý týden je do začátku ... ještě, že mam v práci fakt co dělat.
Zážitek to přinese tak jako tak ...
Jak moc by vydržela francouzská a anglická vláda odmítat zapojení na naší straně v případě konfliktu, kdyby pod oknama měla statisíce demonstrantů naší podpory?
Pokud by se v GB a F konaly statisícové demonstrace, tak by to nebylo na naši podporu, ale proti naší podpoře. Situace byla taková, že válku nikdo nechtěl a už vůbec ne Francouzi, kteří během WWI utrpěli nejhorší ztráty. Navíc požadavky sudetských Němců na sebeurčení byly vnímány jako legitimní.
Ani pokud bychom se dva až čtyři týdny úspěšně bránili? Se mi nějak nezdá.
na pomoc by ji šla "Красной Армии"Jen aby to neskončilo takovou tou pomocí na věčné časy. Od nich bych radši tu pomoc ani nechtěl.
A zase: každý u měl nějaké zájmy, nejen aby nám pomoh, ale aby pomoh sobě, splatil dávné křivdy, využil změny situace.
A proč ne? Jen je potřeba mu vysvětlit, že na našem zájmu najde i svého šprochu trochu.
Vy říkáte, že by Rudá armáda chtěla pomoci hlavně nám. Co když chtěli Rusáci hlavně splatit potupu z roku 1920 a aplikovat "oko za oko a Polák je mrtvý"?
Nebuďte tak zaměřen sám na sebe, každý má svůj zájem ... a i ten se mění v čase.
Vyznělo to tak, že jste počítal především s možností dopravy Rudé armády přes tu jednokolejku v Rumunsku.
A i kdyby to Rudé armádě trvalo, do bojů ve Finsku bylo posláno dost vojáků na to, aby už jen počtem budili hrůzu. A tedy aby vázala Rudá armáda polské síly.
8100 výsadkářů ...Někde se dokonce píše o nasazení až 22 000 výsadkářů.
Dobrá ... a byli to skutečně výsadkáři, nebyly to ty horské divize? Michan tam píše o 8100 ze vzduchu a zbytku z moře.
Joj, koukam, že Michan píše ... Protože přepravní kapacita letadel určená k převozu jednotek na Krétu nestačila (493 Ju 52/3 a více jak 100 kluzáků DFS 230) k současnému vysazení všech tří operačních skupin (West – Západ, Süd – Střed a Ost – Východ, kde operační skupina Süd měla úkoly 2), musel být plánovaný útok proveden ve dvou vlnách. a na wiki je údaj o až 15.000 parašutistech, tedy se jednalo jen o první vlnu. Každopádně to nejsou ty statisíce.
Jj, mohli by hodně kousat, kdyby dostali prostor.
Je jisté, že tehdy neměli ještě na mysli operaci na Krétě, poněvadž tento ostrov jistě nebyl obsažen v jejich původním plánu tažení, ale viděli v této vzdušně pozemní armádě prostředek, kterým se jednoho dne uskuteční vpád do Anglie. Tak se stalo, že zatím co v Holandsku použili jen několika tisíc parašutistů, do bitvy na Krétu vysadili 25 000- 30 000 mužů leteckých výsadkových jednotek.pak vidím těch 25-30 000 jednotek.
No, naštěstí velitelství nebylo u Prahy. A jelikož to neudělali ani proti jiným soupeřům, tak je to asi více hypotetická varianta, než přílet I-16 z Ruska, vystoupení Rumunska proti Maďarsku nebo snad dokonce i proti změně RČS ve federaci Čechů, Slováků, Rusínů a Nemců ještě před 30.9.1938 .
No, naštěstí velitelství nebylo u Prahy.To je úplně šumák. Se vzdušným výsadkem ty možnosti nejsou zase tak omezené.
jelikož to neudělali ani proti jiným soupeřůmNení až tak úplně pravda. Přesně tento scénář už si testovali u Rakouského Anšlusu (to byla taková generálka…tam měli jen ten pech, že místo olova po nich stříleli květinami) a v Španělské občanské válce. U Anšlusu do toho jen zapojili ještě samotnou destabiliziaci státu zevnitř (což u nás s Německou menšinou hrozilo po Rakouském vzoru víc než reálně). Tak či tak. I kdyby nevyužili Němci v případné invazi tento vysadkářský prvek, věřím že ani tak by jsme příliš šancí neměli. Německá strategie nepočítala s babráním se u několika málo opevnění co jsme měli, ale počítala s bleskovým obsazením celého území v několika dnesch. Pokud existovaly nějaké Německé plány invaze na naše území, opravdu by mě zajímaly. Stačí se podívat za jakou dobu se vypořádali s mnohem početnějším, stabilnějším a vyspělejším nepřítelem kteří přišli po nás. Prostě v řádech dnů. Něco takového (hlavně tu rychlost) prostě nikdo nečekal. Nikdo nebyl pořádně připraven. ČS dvakrát tak. Přičlo to rychleji než letošní bleskové povodně. Jinak doporučuju mrknout na druhý díl. Je tam popsán útok na opravdové Holandské (nebo možná Belgické) pevnosti (,kterým už se Němci opravdu nemohli vyhnout leč se snažili sebevíc) a ne na pár blbých betonových srubů. Aspoň pro představu jak by něco takového vypadalo.
Zrovna to Holandsko ... co vim, tak snad sám Študent tvrdil, že kdyby to opevnění stavěli Češi, tak si tam ani neškrtnou, protože by byly i střechy pokrytý palebnou přehradou ...
Měl jsem dnes ráno na Palbě PM od Michana k tématu, pro přesnost cituju celou ...
Teď jsem se podíval lépe a 7. letecká divize vzniklá 1. července 1938 a aby byla připravena k nasazení 15. září 1938 bylo ke dvěma - 2 - parašutistickým rotám připojen výsadkový prapor a pak ještě 16. pěší pluk 22. pěší divize a na Göringovo zvláštní přání i pluk SA " Standarde Feldherrnhalle" a k nim:
1 průzkumná letka
6 transportních skupin ( Ju 52)
1 bombardovací eskadra se 3 skupinami střemhlavých Ju 87 Stuka
1 stíhací eskadra se 3 skupinami.
Takže těch trochu pravých, trochu víc vycvičených parašutistů , byly 2 roty v celé 7. letecké divizi ještě 15. září 1938. Ostatní byly tak připraveni duševně na první tři seskoky a většina na převezení v letadlech....
Jasně, že se za 2 až 3 měsíce ukovaly další....
Ale tohle tak pro představu.
Máte důvod opomíjet střely Röchling ? Považuju za největšího protivníka našeho opevnění.Při kvalitě Vašich odkazů jste na ně zapomněl? Naštěstí by snad nebyly v osumatřicátém k dispozici.
Navíc, doufam, že naše moždíře a kanóny za Škodovky, nemluvě o Šmolíkách apod. by s nima snad zacvičily.
Joj, dík za upřesnění ... jak jsem našel, tak Autorem písně "Kde je moje máma - kdepak je můj táta" je Eman Fiala, který složil muziku a druhou část textu. Spoluautorem textu je jeho bratr František (Ferenc Futurista).
Tiskni
Sdílej: