Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Na tomto pozadí stojí i současný požadavek na německé odškodné ze strany současných Namibijců, potomků kočovných kmenů Hererů a Namů, na kterých Německo spáchalo na začátku 20. století genocidu, jednu z prvních ve 20. století. Jakýkoli Herero pohybující se na německém (tedy Německem okupovaném) území, ať se zbraní, nebo bez, měl být zastřelen. Ti, kteří nebyli zastřeleni, byli nuceni pochodovat pouští Omaheke, přičemž příslušníci německých vojsk a státní správy zabili kohokoli, kdo chtěl utéct. Navíc otrávili vodu ve studních, což jednak připomíná převážení otroků za oceán a způsoby, jakými se vláda Spojených států chovala k indiánům, jednak tragikomicky převrací pomluvy, které byly po staletí šířeny o Židech. Přeživší byli odvezeni do koncentračních táborů. Byli nuceni pracovat pro blahobyt a prosperitu svých zotročitelů. Kromě obvyklé práce museli navíc očišťovat lebky mrtvých, které se následně posílaly do Evropy do muzeí nebo pro eugenický „výzkum“. Takové propojení vědy a nejkrutějších praktik bylo dost běžné, koneckonců Mengele je toho asi nejznámějším, ale bohužel zdaleka ne jediným příkladem. Historicky vznikla Německá jihozápadní Afrika (nyní od roku 1990 oficiálně samostatná Namibie) na konci 19. století odkoupením pozemku od místního vůdce a založením obchodní stanice. To by samo o sobě nemusel být takový problém, ovšem záhy bylo vše zaštítěno armádou a velkokapitálem. Imperialisté začali okupovat rozsáhlá území a vnucovat jejich obyvatelům své vlastní právní systémy, které byly původním obyvatelům jednak cizí, jednak byly pro ně nastaveny extrémně nevýhodně. Šíření moci šlo jako obvykle ruku v ruce s nedodržováním smluv a znásilňováním místních žen. Příslušníci kmenů začali brzy organizovat velké povstání, kterému se nejdříve dařilo, dokud nepřijely tisíce dalších vojáků a zbraní z Evropy. Konflikt trval několik desetiletí a až v letech 1907—1908 dokázala německá okupační moc zdolat a zničit místní odpor. Neví se přesně, kolik Hererů a Namů bylo zabito, ale předpokládá se, že zemřelo až 80 procent obyvatelstva.Dokonce to reaguje na nynější podivení se vencoura, jež je ryzím obrazem koloniálního myšlení…
Tato situace je strukturována právě několika paradoxy, které znemožňují oficiálně na situaci reagovat, i kdyby tu vůle byla. S přetrvávajícím sebeobrazem morální nadřazenosti (ať už konzervativců, ekonomické pravice, liberálů či většiny levice) si nemůžeme přiznat, že masové násilí je integrální součástí konstituce bohatých států a modernity obecně. Kdybychom to totiž uznali, ztratili bychom morální legitimitu a zůstala by nám jen ekonomická moc. To by mohlo vést k restrukturaci světa a genocidní dějiny by alespoň do jisté míry ztratily moc nad současností. Nebo by veřejná moc, a tedy i korporace a celý ekonomický systém mohly usilovat o ekonomickou restrukturaci, čímž by si současní mocní světa uchovali tvář, ale ztratili extrémní privilegia. Poslední variantou, kterou volí vlády a obecná veřejnost ve všech západních zemích, je samozřejmě zachování současného statu quo: budeme pokračovat ve lžích a v ignoraci. Historická násilí a mrtví se budou nadále vytěsňovat, dokud to vše nepraskne. Koneckonců, přiznání historické viny a z toho vyplývajících současných výhod v tomto konkrétním případě by mohlo vést k tomu, že by se musela uznat i v dalších historických kontextech, a to i vnitroevropských. Proto se všichni bojí narušit tuto iluzi: bublina by mohla prasknout na vícero místech a celý náš ekonomický, ale i morální systém by se zhroutil.
Pokud bychom je odmitli na zaklade toho, ze ti potomci uz v nespravedlivem rezimu neziji, pak se nabizi otazka, proc potomci vlastniku tech otroku maji pravo ponechat si majetek, ktery ziskali jako dedictvi a vznikl diky tem otrokum.To, že ti potomci otroků díky tomu majetku a těm otrokářským předkům dnes nežijí jak dobytek a mají nějaká práva, tě očividně nenapadlo. Podívej se laskavě na Afriku.
Už jen svou přítomností Albert II. připomíná, že v letech 1885 až 1908 byla země osobní kolonií jeho předka Leopolda II. Obchodoval se slonovinou a gumou. Na kaučukových plantážích museli pracovat všichni jako otroci a tresty za neplnění kvót byly kruté – vraždy nebo "jen" useknuté ruce. Během těch 23 let bylo zabito pět až dvacet milionů lidí.O Indii žádná zmínka, v 19. století dodávali obilí do Anglie a sami měli hladomor (link/en).
… výjimečně talentovaný člověk může žít někde v Horní Dolní a bez přístupu ke vzdělání, kontaktům či publikačním možnostem nikdy nedostane příležitost svůj talent naplnitA co? Takových bylo a bude mraky. Fakt nechápu jak si někdo může naivně myslet že každý talentovaný člověk ve svém životě vykoná něco přínosného. Ve skutečnosti většina takových lidí zařve aniž by to stihla.
Stačilo by tak málo: více si vážit práci druhých , být ohleduplnější k jejim zájmům a nedávat tak brutálně najevo opovržení jedinci, co nepatří do mého kruhu.I tohle k tomu patří.
Ale u obyvatelstva v pohranici je problem, ze mnohdy ziji jeste puvodni obyvatele, kteri vidi sve nasilim odebrane rodne domy.Nic proti, ale to se netýká jen pohraničí. Také občas jezdím v Praze kolem baráku, kde sídlí Veracomp. Kdyby nebyla nejstarší sestra naší babi s odpuštěním kráva, tak by dnes znovu patřil rodině mé ženy.
Tiskni
Sdílej: