Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
.
(aplikovaná) informatika FMFI UK ?
)
Haskell is a dialect of COBOL
Infinite lists, for instance, are common in Haskell. In fact, all data items are treated as infinite lists of length 1.
The innovative Go Notation is a syntactic sugar for the highly sophisticated mathematical construct of Gonads which are used for I/O.
System.IO.Unsafe.Really.IMeanIt.reallyReallyAbsurdlyUnsafePerformIOShameOnYou
Nedoporučuju Javu, tam se v tom akorát ztratíš.Kecy.
Delphi není špatné (na pochopení základů)Kecy.
není dobrý nápad používat delphi v praxiKecy.
C/C++? Skvělé jazyky.Kecy
Možná jsem to mohl říct míň ofenzivně, ale kratší vyjádření mne nenapadá, tak se předem omlouvám
A teď co si myslím já. C++ ani Delphi naprosto nepovažuju za vhodné pro učení se OOP. Oba ho relativně slušně podporují, ale právě v nich se člověk snadno ztratí v houštině momentálně zbytečných detailů (má ta metoda být virtuální nebo ne?). Naopak Java, pokud už člověk programovat umí, je pro úvod do OOP celkem použitelná: je to velmi, velmi jednoduchý jazyk (pokud pomineme generiky), a pokud se člověk dostane ke slušnému kódu, přejdou mu do krve dobrá pravidla objektového návrhu. Jako jazyk pro výuku programování samotného ji samozřejmě považuju za těžce nevhodnou, to jen pro jistotu, aby se tu do mne nikdo neobul v tomhle ohledu
Pythonem nebo Ruby by se s OOP asi taky dalo začít, ale tam nemůžu soudit, Python neznám a Ruby používám jenom na jednoduché skriptování (a v poslední době i ty skripty píšu častěji v Groovy
). Ale Python má pověst jednoduchého, srozumitelného a dobrého jazyka, navíc je celkem rozšířený, takže proč ne.
Je to prostě věc názoru.
)
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit. (A ano, vím o prototypech i multimetodách, ale třídní přístup je zdaleka nejrozšířenější.)
BlueJ neznám, ale co jsem slyšel a zdálky viděl, je to spíš marná lásky snaha než nějaká opravdová pomoc. Notepad na začátečníky!, důležité je přemýšlet, ne bušit kód jak fretka.
A jak jsem říkal, Java pro výuku OOP jedině pro lidi, kteří už umí programovat (Pascal, C, něco takového, to je zřejmě případ autora blogu, proto se zapojuju do diskuse). U nás na gymplu zase drtivá většina lidí nepochopila if ani while, podotýkám že v Pascalu. Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit.Nedělám v Javě, to zaprvý. Že na OOP nejsem odborník, to ti klidně řeknu rovnou. Proč bych nemohl o rozhraní mluvit jako o masochismu? Vždyt interface je přece Java-specific záležitost ne? V jiných jazycích se takového efektu dosahuje jinak...
Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.To si taky myslím...
Já vím, kucí v C++ mají virtuální vícenásobnou dědičnost…
Abych to řekl nějak lidsky: opravdu si myslím, že kdo umí programovat řekněme na úrovni Heroutovy Učebnice jazyka C, pro toho je slušným úvodem do OOP Heroutova Učebnice jazyka Java. Určitě by se našly i lepší cesty (třeba ten Python?), ale C++ a Delphi (a to mám Object Pascal fakt rád!) považuju za horší, protože ve výuce jsem rozhodně zastáncem přístupu shora dolů.
interface, nýbrž feature a může jich být víc).
Je to len pseudonáhrada za neschopnosť jej návrhárov pochopiť viacnásobnú dedičnosť.
miesto normálneho dedenia, jeden musí: vytvoriť interface, vytvoriť implementujúcu triedu a všetky jej metódy delegovať. Možno sa to niekomu páči, ale sorry, ja úchyl nie som
To si taky myslím...
O tom si tady můžeme vykládat, ale změnit to, to už je jiná.
Tiskni
Sdílej: