HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Prostě čím jednodušeji se to udělá tím lepší. Ale třeba navrhni obory kde by se diverzifikace hodila, protože ja si to zatim nedokažu vybavit.
princip vychadza z toho, ze nie kazdy patent (a kazda oblast) ma rovnake moznosti uplatnit sa. takze limit povedzme milion aplikacii (= predanych licencii) s hornym obmedzenim max 25-50 rokov (co pokryva extremne pripady draheho vyvoja maleho poctu veci, pre predstavu "medzihviezdna lod").
licencie by navyse spravoval externy urad. vlastnik patentu by stanovil cenu, aby sa mu so ziskom vratili vlozene naklady (tu nastava otazka, overovat?), licencie pojdu na predaj systemom drazby, na urcenie startovacej ceny by som pouzil dajaku krivku,povedzme kazdych 5 rokov pokles na polovicu prechadzajucej ceny.
ono, patenty su podla mna uzitocna vec, no ich realizacia je zla. nevraviac o tom, ze napr v usa nepotrebujes na uznanie patentu vzorovu implementaciu (inymi slovami, predviest, ze vies vyrobit to, co si patentujes).
V současné době je pokud vím patentovaná i bota se zipem na patě nebo výcvik kočky pomocí promítání tečky z laserového ukazovátka na zem (!).No nápady jsou to zajímavý.
Blbější místo pro umístění zipu si představit nedovedu a nejlepší je, když tam stejně žádný není.
Ale to s tím ukazovátkem není špatný, zkoušel jsem to se psem, ale moc praktický mi to taky nepřišlo, přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšné.
přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšnéTys tím laserovým ukazovátkem snad svítíl psovi přímo do očí či co?
Jinak je to samozřejmě neškodné...
Navíc někdy na tu stopu ukazovátka chvílemi kouká jen asi tak z 10-20 cm, a to už je taky docela silné světlo i po odrazu.
Ale když tim nemíříš směrem proti němu, je to riziko naprosto minimální
A co se týče nebezpečnosti laserových ukazovátek... nechtěl bych je podceňovat, nicméně ještě když sem byl malej, tak se s tim na škole blblo takovym děsnym způsobem (svítění si přímo do očí, atp.), že kdyby to bylo opravdu tak rizikové, musela by být půlka třídy slepá
On je ten výkon laserových diod v ukazovátkách opravdu hodně nízký a navíc oko reaguje na tak silné světlo okamžitým přivřením očí a stažením zorničky, takže se celkem nic nestane. I když náhoda je blbec, možná kdyby někdo zaostřil pohledem přímo do zdroje paprsku, tak mu to opravdu zrak poškodit může...
Otázka je, co by se stalo při častém "oslňování"...
).
I když na druhou stranu zas víc oslňuje (není to tak tenký paprsek), takže oko na to stíhá reagovat asi rychleji než na laser.
5 mW se sice zdá málo, ale u laseru je to soustředěno do jednoho malého bodu (i když pravda laserové diody nedávají zas tak moc koherentní paprsek, navíc je paprsek často dost rozbíhavý), takže za určitých podmínek to možná opravdu dokáže zrak poškodit. A třeba taková laserová dioda ve vypalovačce má myslím "jen" okolo 25 mW a přitom už je pro zrak ultimátně nebezpečná
Na Fyzikálním týdnu (ještě když sem byl na gymplu... pořádá ho každý rok FJFI pro potenciální uchazeče) jsem měl projekt Generace nanosekundových impulsů v pevnolátkovém laseru a to už byla trochu jiná kategorie
Stavěli jsme tam ještě se 3 lidma vlastní Nd:YAG laser a dosáhli jsme špičkového výkonu skoro 3 MW (to bylo v Q-spínaném režimu, doba pulzu 33 ns... v režimu volné generace byl špičkový výkon "jen" necelé 2 kW, ale doba pulzu byla řádově delší, okolo 120 us). Ten paprsek už dokázal v jednom pulzu propálit i list papíru (ale byl neviditelný, Nd:YAG krystal laseruje na vlnové délce 1064 nm, což je už IR).
Nejlepší je ale DVD, tam se ve vypalovačkách používají diody s výkonem přes dost 100 mW (snad s max. výkonem až 300 mW) a hlavně nejsou IR, ale červené okolo 660 nm
Jak by vyjebání s byrokracií pomohlo zlepšit situaci, když právě tento stav kdy si můžou patentovat každou pitomost a vydírat tím ostatní korporacím a velkým firmám vyhovuje? Patenty jsou pro ně způsob jak likvidovat konkurenci (malé firmy nemají na hromady právníků). Jejich původní určení (podpora inovace) patenty už nesplňují, je potřeba je hodně drasticky omezit (ne jen byrokracii okolo nich, ale samotné patenty - výrazně omezit délku jejich trvání a silně zpřísnit podmínky pro jejich přijetí... nebo je dokonce uplně zrušit).
Jinak než mě nazveš komunistou či něčím podobným (jak je u tebe zvykem
), tak se zamysli nad tím, že i Liberální institut, což je takříkajíc "esence pravicovosti", se staví dost okázale proti současnému pojetí patentů a autorského práva. Viz. třeba tento pěkný článek na Scienceworldu: Autorské právo neprospívá inovacím, jenom přidělává další spory
Tiskni
Sdílej: