Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Prostě čím jednodušeji se to udělá tím lepší. Ale třeba navrhni obory kde by se diverzifikace hodila, protože ja si to zatim nedokažu vybavit.
princip vychadza z toho, ze nie kazdy patent (a kazda oblast) ma rovnake moznosti uplatnit sa. takze limit povedzme milion aplikacii (= predanych licencii) s hornym obmedzenim max 25-50 rokov (co pokryva extremne pripady draheho vyvoja maleho poctu veci, pre predstavu "medzihviezdna lod").
licencie by navyse spravoval externy urad. vlastnik patentu by stanovil cenu, aby sa mu so ziskom vratili vlozene naklady (tu nastava otazka, overovat?), licencie pojdu na predaj systemom drazby, na urcenie startovacej ceny by som pouzil dajaku krivku,povedzme kazdych 5 rokov pokles na polovicu prechadzajucej ceny.
ono, patenty su podla mna uzitocna vec, no ich realizacia je zla. nevraviac o tom, ze napr v usa nepotrebujes na uznanie patentu vzorovu implementaciu (inymi slovami, predviest, ze vies vyrobit to, co si patentujes).
V současné době je pokud vím patentovaná i bota se zipem na patě nebo výcvik kočky pomocí promítání tečky z laserového ukazovátka na zem (!).No nápady jsou to zajímavý.
Blbější místo pro umístění zipu si představit nedovedu a nejlepší je, když tam stejně žádný není.
Ale to s tím ukazovátkem není špatný, zkoušel jsem to se psem, ale moc praktický mi to taky nepřišlo, přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšné.
přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšnéTys tím laserovým ukazovátkem snad svítíl psovi přímo do očí či co?
Jinak je to samozřejmě neškodné...
Navíc někdy na tu stopu ukazovátka chvílemi kouká jen asi tak z 10-20 cm, a to už je taky docela silné světlo i po odrazu.
Ale když tim nemíříš směrem proti němu, je to riziko naprosto minimální
A co se týče nebezpečnosti laserových ukazovátek... nechtěl bych je podceňovat, nicméně ještě když sem byl malej, tak se s tim na škole blblo takovym děsnym způsobem (svítění si přímo do očí, atp.), že kdyby to bylo opravdu tak rizikové, musela by být půlka třídy slepá
On je ten výkon laserových diod v ukazovátkách opravdu hodně nízký a navíc oko reaguje na tak silné světlo okamžitým přivřením očí a stažením zorničky, takže se celkem nic nestane. I když náhoda je blbec, možná kdyby někdo zaostřil pohledem přímo do zdroje paprsku, tak mu to opravdu zrak poškodit může...
Otázka je, co by se stalo při častém "oslňování"...
).
I když na druhou stranu zas víc oslňuje (není to tak tenký paprsek), takže oko na to stíhá reagovat asi rychleji než na laser.
5 mW se sice zdá málo, ale u laseru je to soustředěno do jednoho malého bodu (i když pravda laserové diody nedávají zas tak moc koherentní paprsek, navíc je paprsek často dost rozbíhavý), takže za určitých podmínek to možná opravdu dokáže zrak poškodit. A třeba taková laserová dioda ve vypalovačce má myslím "jen" okolo 25 mW a přitom už je pro zrak ultimátně nebezpečná
Na Fyzikálním týdnu (ještě když sem byl na gymplu... pořádá ho každý rok FJFI pro potenciální uchazeče) jsem měl projekt Generace nanosekundových impulsů v pevnolátkovém laseru a to už byla trochu jiná kategorie
Stavěli jsme tam ještě se 3 lidma vlastní Nd:YAG laser a dosáhli jsme špičkového výkonu skoro 3 MW (to bylo v Q-spínaném režimu, doba pulzu 33 ns... v režimu volné generace byl špičkový výkon "jen" necelé 2 kW, ale doba pulzu byla řádově delší, okolo 120 us). Ten paprsek už dokázal v jednom pulzu propálit i list papíru (ale byl neviditelný, Nd:YAG krystal laseruje na vlnové délce 1064 nm, což je už IR).
Nejlepší je ale DVD, tam se ve vypalovačkách používají diody s výkonem přes dost 100 mW (snad s max. výkonem až 300 mW) a hlavně nejsou IR, ale červené okolo 660 nm
Jak by vyjebání s byrokracií pomohlo zlepšit situaci, když právě tento stav kdy si můžou patentovat každou pitomost a vydírat tím ostatní korporacím a velkým firmám vyhovuje? Patenty jsou pro ně způsob jak likvidovat konkurenci (malé firmy nemají na hromady právníků). Jejich původní určení (podpora inovace) patenty už nesplňují, je potřeba je hodně drasticky omezit (ne jen byrokracii okolo nich, ale samotné patenty - výrazně omezit délku jejich trvání a silně zpřísnit podmínky pro jejich přijetí... nebo je dokonce uplně zrušit).
Jinak než mě nazveš komunistou či něčím podobným (jak je u tebe zvykem
), tak se zamysli nad tím, že i Liberální institut, což je takříkajíc "esence pravicovosti", se staví dost okázale proti současnému pojetí patentů a autorského práva. Viz. třeba tento pěkný článek na Scienceworldu: Autorské právo neprospívá inovacím, jenom přidělává další spory
Tiskni
Sdílej: