Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Prostě čím jednodušeji se to udělá tím lepší. Ale třeba navrhni obory kde by se diverzifikace hodila, protože ja si to zatim nedokažu vybavit.
princip vychadza z toho, ze nie kazdy patent (a kazda oblast) ma rovnake moznosti uplatnit sa. takze limit povedzme milion aplikacii (= predanych licencii) s hornym obmedzenim max 25-50 rokov (co pokryva extremne pripady draheho vyvoja maleho poctu veci, pre predstavu "medzihviezdna lod").
licencie by navyse spravoval externy urad. vlastnik patentu by stanovil cenu, aby sa mu so ziskom vratili vlozene naklady (tu nastava otazka, overovat?), licencie pojdu na predaj systemom drazby, na urcenie startovacej ceny by som pouzil dajaku krivku,povedzme kazdych 5 rokov pokles na polovicu prechadzajucej ceny.
ono, patenty su podla mna uzitocna vec, no ich realizacia je zla. nevraviac o tom, ze napr v usa nepotrebujes na uznanie patentu vzorovu implementaciu (inymi slovami, predviest, ze vies vyrobit to, co si patentujes).
V současné době je pokud vím patentovaná i bota se zipem na patě nebo výcvik kočky pomocí promítání tečky z laserového ukazovátka na zem (!).No nápady jsou to zajímavý.
Blbější místo pro umístění zipu si představit nedovedu a nejlepší je, když tam stejně žádný není.
Ale to s tím ukazovátkem není špatný, zkoušel jsem to se psem, ale moc praktický mi to taky nepřišlo, přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšné.
přece jen pro psí oči to asi nebude moc prospěšnéTys tím laserovým ukazovátkem snad svítíl psovi přímo do očí či co?
Jinak je to samozřejmě neškodné...
Navíc někdy na tu stopu ukazovátka chvílemi kouká jen asi tak z 10-20 cm, a to už je taky docela silné světlo i po odrazu.
Ale když tim nemíříš směrem proti němu, je to riziko naprosto minimální
A co se týče nebezpečnosti laserových ukazovátek... nechtěl bych je podceňovat, nicméně ještě když sem byl malej, tak se s tim na škole blblo takovym děsnym způsobem (svítění si přímo do očí, atp.), že kdyby to bylo opravdu tak rizikové, musela by být půlka třídy slepá
On je ten výkon laserových diod v ukazovátkách opravdu hodně nízký a navíc oko reaguje na tak silné světlo okamžitým přivřením očí a stažením zorničky, takže se celkem nic nestane. I když náhoda je blbec, možná kdyby někdo zaostřil pohledem přímo do zdroje paprsku, tak mu to opravdu zrak poškodit může...
Otázka je, co by se stalo při častém "oslňování"...
).
I když na druhou stranu zas víc oslňuje (není to tak tenký paprsek), takže oko na to stíhá reagovat asi rychleji než na laser.
5 mW se sice zdá málo, ale u laseru je to soustředěno do jednoho malého bodu (i když pravda laserové diody nedávají zas tak moc koherentní paprsek, navíc je paprsek často dost rozbíhavý), takže za určitých podmínek to možná opravdu dokáže zrak poškodit. A třeba taková laserová dioda ve vypalovačce má myslím "jen" okolo 25 mW a přitom už je pro zrak ultimátně nebezpečná
Na Fyzikálním týdnu (ještě když sem byl na gymplu... pořádá ho každý rok FJFI pro potenciální uchazeče) jsem měl projekt Generace nanosekundových impulsů v pevnolátkovém laseru a to už byla trochu jiná kategorie
Stavěli jsme tam ještě se 3 lidma vlastní Nd:YAG laser a dosáhli jsme špičkového výkonu skoro 3 MW (to bylo v Q-spínaném režimu, doba pulzu 33 ns... v režimu volné generace byl špičkový výkon "jen" necelé 2 kW, ale doba pulzu byla řádově delší, okolo 120 us). Ten paprsek už dokázal v jednom pulzu propálit i list papíru (ale byl neviditelný, Nd:YAG krystal laseruje na vlnové délce 1064 nm, což je už IR).
Nejlepší je ale DVD, tam se ve vypalovačkách používají diody s výkonem přes dost 100 mW (snad s max. výkonem až 300 mW) a hlavně nejsou IR, ale červené okolo 660 nm
Jak by vyjebání s byrokracií pomohlo zlepšit situaci, když právě tento stav kdy si můžou patentovat každou pitomost a vydírat tím ostatní korporacím a velkým firmám vyhovuje? Patenty jsou pro ně způsob jak likvidovat konkurenci (malé firmy nemají na hromady právníků). Jejich původní určení (podpora inovace) patenty už nesplňují, je potřeba je hodně drasticky omezit (ne jen byrokracii okolo nich, ale samotné patenty - výrazně omezit délku jejich trvání a silně zpřísnit podmínky pro jejich přijetí... nebo je dokonce uplně zrušit).
Jinak než mě nazveš komunistou či něčím podobným (jak je u tebe zvykem
), tak se zamysli nad tím, že i Liberální institut, což je takříkajíc "esence pravicovosti", se staví dost okázale proti současnému pojetí patentů a autorského práva. Viz. třeba tento pěkný článek na Scienceworldu: Autorské právo neprospívá inovacím, jenom přidělává další spory
Tiskni
Sdílej: