Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
. Ne vážně. Loki instaler neposkytuje nic víc než balíčkovací systém. Právě naopak. Většinou jsou programy, instalované Loki instalarem, v zájmu fungování takřka všude, linkovány staticky. Což znamená větší velikost, ale bohužel i zabranou paměť.
Co se týče balíčkovacích systémů. Jsou v podstatě jen 3. DEB (ar + 2x tgz), RPM (RPM + cpio) a TGZ (Slackware, nebo *BSD). Nad tím většinou stojí nějaká nádstavba co sama "inteligentněji" řeší závislosti, stahování z internetu, atd. To je třeba apt, yum, swaret.
Balíčkovací systém je celkově propracovanější koncepce, protože systém ví, co má za balíčky, u klasických installerů se to neví. Každá instalace balíčku vypadá stejně, takže člověk nemá 150 tisíc různých installerů, různých kvalit, kde každý vypadá jinak. Dokonce i M$ to ví, proto zavedl MSI (to že se to nepoužívá na vše je škoda).
Samozřejmě na internetu nalezneš takřka pro každý balíčkovací systém nějakou nádstavbu do WM, která vypadá, jako by to byl instalační program. Třeba ve Fedoře jen klikneš na balíček a on se ti nainstaluje, neumím si představit nic moc klikoidnějšího.
A to co chceš, splňuje snad každá distribuce. Nainstaluješ základ a potom už doinstalováváš/odinstalováváš z CD/DVD/FTP/HTTP.
To že tím mým způsobem by programy zabírali více paměti mě teda nenapadlo a to uznávám že je to naprd.
Ale nesedí mě koncept většiny distribucí že tam mají jak WM tak i programy které mají jiný život. Stává se tedy člověku že než si nainstaluje nějaký jeho oblíbený prográmek do své distribuce tak musí kupu hovadin odinstalovat a to je dle mě nepřehledné. Ale jinak díky za přínosný názor.
PATH do /home/<user>/bin defaultně.
Zkrátka do svého home si nainstaluješ co chceš, dáš link do ~/bin a je to. Klidně nechť to má grafický instalátor, pokažíš si max. vlastní home. Takhle to funguje i dnes.
), kde může uživatel zapisovat.
Kdyby bylo nějaké "systémové" místo, znamenalo by to, že to co tam jeden uživatel nainstaluje, to mohou používat i ostatní -- což je pozitivní, ale zároveň by to mohl kterýkoliv jiný uživatel bezohledně smazat.
Pro mě je daleko přijatelnější, když budou mít třeba dva useři ve svém home nainstalovaný stejný program, než kdyby se hádali o to, že tento program je na ho*no. To má řešit admin.
ps. díkes.
) Tohleto jsem neměl na mysli i když z hlediska grafických pomůcek pro instalaci programů pomocí balíčků je to asi to nejvíce přehledné ze všeho co jsem viděl.
To by asi lidi třebas ze SUSE či mandrivi nechápali jak to jde jednoduše.
~, kam si instaluje co chce. Do systému šahá pouze root a stejně to už funguje i na NT řadě Windows. I když si vytvoříš ten svůj základní systém s X a WM bez balíčků, jak budeš provádět aktualizace? To všechno budeš znova překládat ze zdrojáků a řešit, proč to, či ono nefunguje? Jak zajistíš, že make uninstall ti v systému nedělá bordel? To budeš věřit každému programátorovi, že nedělá chyby v makefile, nebo že ho testuje?
A pokud jediná věc, která ti na instalacích pomocí balíčkovacího systému vadí, je zadávání hesla roota, můžeš použít sudo a vybraným uživatelům můžeš povolit instalace bez zadávání hesla vůbec.
Potom co si přišel s integrací systémové konfigurace do KDE Control Centra (což je z mého pohledu naprosto špatná věc) teď přijdeš s něčím z mého pohledu ještě mnohem horším
Kvalitní balíčkovací systémy s dobrým řešením závislostí je jedna z těch uplně největších výhod Linuxu oproti Windows. Jakýkoliv pokus o jejich obcházení a instalování prasáckým způsobem ala Windows považuju za hrůzu a znehodnocování Linuxové distribuce
Já bych všechny ty AutoPackage, Loki installery, atp. zákázal!
Tiskni
Sdílej: