VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
. Ne vážně. Loki instaler neposkytuje nic víc než balíčkovací systém. Právě naopak. Většinou jsou programy, instalované Loki instalarem, v zájmu fungování takřka všude, linkovány staticky. Což znamená větší velikost, ale bohužel i zabranou paměť.
Co se týče balíčkovacích systémů. Jsou v podstatě jen 3. DEB (ar + 2x tgz), RPM (RPM + cpio) a TGZ (Slackware, nebo *BSD). Nad tím většinou stojí nějaká nádstavba co sama "inteligentněji" řeší závislosti, stahování z internetu, atd. To je třeba apt, yum, swaret.
Balíčkovací systém je celkově propracovanější koncepce, protože systém ví, co má za balíčky, u klasických installerů se to neví. Každá instalace balíčku vypadá stejně, takže člověk nemá 150 tisíc různých installerů, různých kvalit, kde každý vypadá jinak. Dokonce i M$ to ví, proto zavedl MSI (to že se to nepoužívá na vše je škoda).
Samozřejmě na internetu nalezneš takřka pro každý balíčkovací systém nějakou nádstavbu do WM, která vypadá, jako by to byl instalační program. Třeba ve Fedoře jen klikneš na balíček a on se ti nainstaluje, neumím si představit nic moc klikoidnějšího.
A to co chceš, splňuje snad každá distribuce. Nainstaluješ základ a potom už doinstalováváš/odinstalováváš z CD/DVD/FTP/HTTP.
To že tím mým způsobem by programy zabírali více paměti mě teda nenapadlo a to uznávám že je to naprd.
Ale nesedí mě koncept většiny distribucí že tam mají jak WM tak i programy které mají jiný život. Stává se tedy člověku že než si nainstaluje nějaký jeho oblíbený prográmek do své distribuce tak musí kupu hovadin odinstalovat a to je dle mě nepřehledné. Ale jinak díky za přínosný názor.
PATH do /home/<user>/bin defaultně.
Zkrátka do svého home si nainstaluješ co chceš, dáš link do ~/bin a je to. Klidně nechť to má grafický instalátor, pokažíš si max. vlastní home. Takhle to funguje i dnes.
), kde může uživatel zapisovat.
Kdyby bylo nějaké "systémové" místo, znamenalo by to, že to co tam jeden uživatel nainstaluje, to mohou používat i ostatní -- což je pozitivní, ale zároveň by to mohl kterýkoliv jiný uživatel bezohledně smazat.
Pro mě je daleko přijatelnější, když budou mít třeba dva useři ve svém home nainstalovaný stejný program, než kdyby se hádali o to, že tento program je na ho*no. To má řešit admin.
ps. díkes.
) Tohleto jsem neměl na mysli i když z hlediska grafických pomůcek pro instalaci programů pomocí balíčků je to asi to nejvíce přehledné ze všeho co jsem viděl.
To by asi lidi třebas ze SUSE či mandrivi nechápali jak to jde jednoduše.
~, kam si instaluje co chce. Do systému šahá pouze root a stejně to už funguje i na NT řadě Windows. I když si vytvoříš ten svůj základní systém s X a WM bez balíčků, jak budeš provádět aktualizace? To všechno budeš znova překládat ze zdrojáků a řešit, proč to, či ono nefunguje? Jak zajistíš, že make uninstall ti v systému nedělá bordel? To budeš věřit každému programátorovi, že nedělá chyby v makefile, nebo že ho testuje?
A pokud jediná věc, která ti na instalacích pomocí balíčkovacího systému vadí, je zadávání hesla roota, můžeš použít sudo a vybraným uživatelům můžeš povolit instalace bez zadávání hesla vůbec.
Potom co si přišel s integrací systémové konfigurace do KDE Control Centra (což je z mého pohledu naprosto špatná věc) teď přijdeš s něčím z mého pohledu ještě mnohem horším
Kvalitní balíčkovací systémy s dobrým řešením závislostí je jedna z těch uplně největších výhod Linuxu oproti Windows. Jakýkoliv pokus o jejich obcházení a instalování prasáckým způsobem ala Windows považuju za hrůzu a znehodnocování Linuxové distribuce
Já bych všechny ty AutoPackage, Loki installery, atp. zákázal!
Tiskni
Sdílej: