Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Už nějaký čas Linux používám a tak jsem se rozhodl, že se podívám, v čem se liší jednotlivé distribuce. Zpočátku jsem necelý rok používal Zenwalk na starším desktopu, ale pak jsem si koupil notebook a tam používám Ubuntu. Jsem spokojený, ale zajímalo mne, co mi nabídnou jiné distribuce jiného nebo navíc.
Jako první vedly mé kroky k Debianu, ze kterého Ubuntu vychází. Tady jsem, podle očekávání, kromě pár drobností nezaznamenal žádné velké rozdíly. Jediné, co se ličilo, bylo pár dialogových oken. Alespoň co jsem stihl za chvilku zpozorovat.
Krátce po tom, co jsem začal používat Ubuntu, jsem zkoušel i Linux Mint. Tam bylo na první pohled více změn. Menu, které je k dispozici ihned po instalaci, je sice relativně jednoduché, ale přesto nevidím věe tak, abych se v něm dobře orientoval. Naproti tomu Mint má už v základu nainstalovánu pěknou řádku kodeků včetně MP3. A snad kromě toho menu má v základu i hezčí základní vzhled, ale to už je jen drobnost.
Jako další distribuci k vyzkoušení jsem zvolil Fedoru 10. Opět až na pár dialogových oken a možností jsem nezanzamenal nějaká větší rozdíly. Jediné, co mne na této ditribuci zaulajo, byla instalace.
Ještě poznamenávám, že obě teď jmenované distribuce měly v základu grafické prostředí GNOME. Další distribuce již mají v základu jiné prostředí. První z nich je OpenSUSE s KDE4. Už jen kvůli KDE4, okolo kterého je na internetu mnoho diskuzí, jsem si chtěl SUSE vyzkoušet. Ze stejného důvodu jsem později vyzkoušel i Mandrivu 2009. Abych se přiznal, KDE4 se mi docela znechutilo. Nic proti němu nemám obecně, ale já ho používat nebudu. Kromě KDE jsem v SUSE ani v Mandrivě kromě jednoduché instalace neobjevil nic nového.
Jako další jsem zkoušel PCLinuxOS, Dreamlinux a Slackware. U kamaráda jsem krátce zahlédl Vector Linux a KNOPPIX. Nikde jsem nenalezl žádné pro mne úchvatné rozdíly. Začala ve mne kvést myšlenka, že se distribuce liší jen ve jméně a v tom, jaké balíčky nabízí na instalačních médiích. Sice se strachem, ale rozhodl jsem se zkusit Gentoo. Po týdnu neúspěšných pokusů o instalaci alespoň kernelu jsem to vzdal.
Nakonec jsem dospěl k několika málo závěrům. Každá distribuce nabízí jiný software v základu. V tom je pro mne asi největší rozdíl. Pod pokličku však asi stále nevidím dostatečně, abych dokázal odcenit drobné odchylky, které jsou pro jednotlivé distribuce tolik důležité. Třeba se o to samé pokusím za pár let a zjistím tolik rozdílů, že se budu sám sobě smát.
Tiskni
Sdílej:
To je pravda. Musím se zároveň přiznat, že jsem zápisek psal na náhodný popud během asi 10 minut :) Ale třeba k tomu one-click install v SUSE. Nabízí tam pár programů, ale s jejich instalací mám negativní zkušenosti. Respektive mnohem lépe mi šly nainstalovat přes základního správce balíčků. A když už jsme u instalace, jediné, kdy bych asi pocítil pomalost správce balíčků by byla aktualizace. Jinak moc neinstaluju. Ale to je jen můj subjektivní názor.
Co také asi zhošilo dostatečnou přesnost pro srovnání bylo, že jsem neměl systém nainstalovaný třeba měsíc a nezkoušel, jen jsem ho měl chvilku puštěný ve VirtualBoxu. A pokud bych měl udělat rozshálejší porovnávání, to by možná bylo skoro na nějaký seriál o distribucích.
K poslednímu odstavci tvého komentáře snad jenom dodám, že jsem asi zhýčkaný Ubuntama, protože jejich podpora mi přijde skutečně dobrá a o přívětivosti bych mohl říci to samé.
Ale třeba k tomu one-click install v SUSE. Nabízí tam pár programů, ale s jejich instalací mám negativní zkušenosti. Respektive mnohem lépe mi šly nainstalovat přes základního správce balíčků.
Heh? Tady prostě najdu balíček, klepnu a spustí se mi YaST, který si pak zapamatuje daný repozitář a nainstaluje balíček z něj...
Sry, drobné přehlídnutí, úřehlídl jsem klíčové slovo "z webu". Zkoušel jsem nainstalovat Skype přes one-click aplikaci SUSE (název fakt nevim, zapnutý to bylo asi hodinku) a byl s tím problém. Myslím že nenalezený repozitáře, balíčky nebo něco takovýho. S instalací z toho webu zkušenosti nemám, tak sry za křivý obvinění :)
Nainstaluj Debian testing a prestan blbnout.
Je fakt, že prostředí je to první, co člověk v distribuci vidí, ale ohledně instalací čehokoli, vše mi přišlo stejné. Veškerá správa software mi přišla podobná, jen se měnil název manageru nebo tak. Co se týče konfigurace, tam hodně záleží na defaultním prostředí, protože GUI pro různé volby bude jinak vypadat. A nastavení v /etc? Nevidím důvod, aby se to nějak zásadně lišilo. Nicméně jak už jsem předestřel v textu, jsem asi furt moc velká lama...
diky takovym vecem jako je PackageKit, budou mozna jednotilive distribuce v budoucnu jeste podobnejsi
....a nemusi to byt jen na skodu...
Co se liší jsou právě ty balíčkovače a závislosti balíčků. Třeba v Ubuntu závisí FF na něčem z GNOME, což by asi Gentooaci nikdy nerozchodili
Taky bych doporucoval se podivat na AchLinuxu pokud ches priklad "jine" distribuce co stoji za to zkusit (na desktop/laptop, na nasazeni na serverech bych spise volil debian) ... a ano, tady uz je rozhodne rozdil patrny;) Ale doporucuju se nejdriv seznamit s jeho filosofii, ne kazdy ma chut v 21. stoleti rucne editovat konfiguraky.
Na druhou stranu i ArchLinux lze nakonfigurovat tak ze se z pohledu uzivatele velmi podoba standartni instalaci Fedory/OpenSuse/Ubuntu atd. "Jiny linux" z pohledu uzivatele vznikne spis tim kdyz se zmeni window manager a/nebo desktop environment - misto KDE3/4 ci GNOME nainstalovat XFCE, Openbox (ci cele LXDE,) Fluxbox, IceWM, PekWM, nebo na vetsi monitor nejaky tiling manager...
pardon, typo ... ma bych ArchLinux... AchLinux je zatim ve stadiu vyvoje;)
Ruční editování konfiguráků by mi nevadilo. Určitě si pak můžu nastavit mnohem víc a mnohem lépe to, co potřebuji. Problém je, jak jsem napsal níže v diskuzi, že nemám potřebné znalosti. Alespoň prozatím.
jo, za 3 měsíce maturita, práce k tomu a doma rušno, ideální stav :D ale je pravda, že později to bude jenom horší :D
Tak mám ve VirtualBoxu nainstalovaný Arch, ale byl to docela boj. Bylo to jednodušší než Gentoo, takže mi to i běhá, ale že bych si nějak věděl rady co s jakou konfigurací, kde, kdy a podobně, to moc ne :/ Je fakt, že všechno běhá rychle a pacman se mi taky zalíbil. Už jen proto, že když jsem zadal neúplný název balíku, nabídl mi kompletní názvy balíků, které mnou zadaný název obsahovaly (konkrétně instalace Gnome).
Jelikož se mi doposud nepodařilo proniknout do konfigurace systému dostatečně, nástává pro mne problém. Nevím kde co a jak. Na intenetu je sice wiki o Archu dokonce v češtině, ale tam se dovím informace jen velmi povrchně. Alespoň z mého pohledu mi to tak přijde. Zatím jsem nedospěl k tomu bodu, kdy nepotřebuji klikat na tlačítka a stačí mi terminál. Takže problém je už jen ve zvolení správného rozložení klávesnice. A to je jen začátek.
Zkrátka ano. Arch je zajímavý, vypadá to, že má i dobrou podporu, ale pro mne, ještě začátečníka, je to málo klikací. Teprve po instalaci Gnome se mi podařilo změnit rozložení klávesnice. Naopak jsem si ale zablokoval možnost instalace čehokoli dalšího, protože nemám menu, kde bych si spustil uživatelský terminál a obyčejnému uživateli jsem nedal možnost užívat root práva. + jsem si nastavil spuštět GDM ihned při startu.
... LOCALE="cs_CZ.utf8" HARDWARECLOCK="UTC" USEDIRECTISA="no" TIMEZONE="Europe/Prague" KEYMAP="cz-us-qwertz" CONSOLEFONT="lat2-14" CONSOLEMAP= USECOLOR="yes" .../etc/locale.gen
... cs_CZ.UTF-8 UTF-8 ...zadatat prikaz:
locale-genJinak ti s Archem rad pomuzu si me pridej treba do jabberu.
rc.conf? Mě Arch čeká a moc nevím, co tam napsat. ^_^
To bude chtít dost času a ještě víc trpělivosti :D ale co snad to zvládnu, docela to vypadá dobře. A s tím jabberem, ten půjde na řadu jako první, protože Pidgin ho nepodporuje (nebo se mi nepodařilo to objevit). Ten tam mám od instalace Ubuntu. A jinak používám jen skype.
Mě pidgin taky dost zarazil, původně jsem si chtěl vesel vytvořit účet, ale ejhle, výběr formátu nevidím. PO deseti minutách hledání v útlém nastavení jsem nic neobjevil :/
Já ho mám jen kvůli ICQ, na který kezu stejně max jednou za měsíc, možná dvakrát :D ale něco na jabber by se hodilo, nějaký doporučení?
A víš že asi jo? Nikdy jsem s jabberem nedělal, tak jsem tohle nevěděl :(
, ale pokud mas rad GTK aplikace tak doporucuji gajim
Arch je prima ale není pro každého. Když to zkusí začátečník a lama klikací jako já tak musí být hodně šílenej jako já. Jak už jsem kdesi napsal, to není jako jít do salonu a dovézt si auto. To je jako dotáhnout si do garáže motor a bednu s nářadím.