V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
build.xml
Díval jsem se na to z pozice toho, kdo fakturu vytváří. Tj. žádné skenování, žádné různé typy faktur, naopak je potřeba podpis toho, kdo ručí za správnost údajů.Tak na tohle existuje gsdjvu - který umožňuje rovnou tisk do djvu formátu. Stejně tak není problému do djvu převést již existující pdf utilitou pdf2djvu.
Pro elektronické zpracování faktur by pak samozřejmě byl výhodný jediný strukturovaný formát, který by obě strany mohly použít jak v účetnictví, tak např. v elektronické komunikaci s bankou. Oba formáty (jak djvu tak PDF) tohle neumožňují, protože tam musí zobrazenou fakturu interpretovat člověk – a třeba opsat údaje z ní do účetnictví.Tak tohle zrovna u djvu s textovou vrstvou nemusí být pravda. Protože tuto textovou vrstvu strukturovaných dat lze bez nejmenších problémů vytáhnout a dále zpracovat. A protože nástroje pro zpracování djvu (djvulibre) jsou k dispozici jako opensource a to jak pro linux, tak pro windows, není problém vytvořit libovolnou aplikaci která by ty data sežvýkla tak jak by bylo třeba.
XML data uložená v textové vrstvě vedle „obrazové“ reprezentace faktury jsou mi k ničemu, protože nikde nemám zaručeno, že XML obsahuje to samé, co je na obrázku.Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.
Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.Tohle bych dělal raději tak, že budu mít podepsaná zdrojová data (v přenositelném formátu) a ta si nechám zobrazit svým programem, kterému důvěřuju. Nerad bych řešil, že na faktuře bylo vidět 10 Kč a v datech bylo 1000 Kč, obojí bylo podepsáno, a já pak musel řešit, který údaj vlastně platí a co si vezmu na tom, kdo tohle podepsal. Nehledě na to, že bych ten rozdíl nejprve musel zjistit. Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.
Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.Bohužel svět už je takový. Drtivá většina faktur v elektronické formě není a nebude. Nehledě na to, že onen "obrázek", stejně tak jako v praxi cár papíru plní stejný úkol - dává možnost vizuální kontroly. Naopak - rozhodně víc bych věřil datům z takto vytaženého dokumentu, než těm, co přeťukává nějaký účetní z PDF.
Tiskni
Sdílej: