Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
build.xml
Díval jsem se na to z pozice toho, kdo fakturu vytváří. Tj. žádné skenování, žádné různé typy faktur, naopak je potřeba podpis toho, kdo ručí za správnost údajů.Tak na tohle existuje gsdjvu - který umožňuje rovnou tisk do djvu formátu. Stejně tak není problému do djvu převést již existující pdf utilitou pdf2djvu.
Pro elektronické zpracování faktur by pak samozřejmě byl výhodný jediný strukturovaný formát, který by obě strany mohly použít jak v účetnictví, tak např. v elektronické komunikaci s bankou. Oba formáty (jak djvu tak PDF) tohle neumožňují, protože tam musí zobrazenou fakturu interpretovat člověk – a třeba opsat údaje z ní do účetnictví.Tak tohle zrovna u djvu s textovou vrstvou nemusí být pravda. Protože tuto textovou vrstvu strukturovaných dat lze bez nejmenších problémů vytáhnout a dále zpracovat. A protože nástroje pro zpracování djvu (djvulibre) jsou k dispozici jako opensource a to jak pro linux, tak pro windows, není problém vytvořit libovolnou aplikaci která by ty data sežvýkla tak jak by bylo třeba.
XML data uložená v textové vrstvě vedle „obrazové“ reprezentace faktury jsou mi k ničemu, protože nikde nemám zaručeno, že XML obsahuje to samé, co je na obrázku.Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.
Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.Tohle bych dělal raději tak, že budu mít podepsaná zdrojová data (v přenositelném formátu) a ta si nechám zobrazit svým programem, kterému důvěřuju. Nerad bych řešil, že na faktuře bylo vidět 10 Kč a v datech bylo 1000 Kč, obojí bylo podepsáno, a já pak musel řešit, který údaj vlastně platí a co si vezmu na tom, kdo tohle podepsal. Nehledě na to, že bych ten rozdíl nejprve musel zjistit. Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.
Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.Bohužel svět už je takový. Drtivá většina faktur v elektronické formě není a nebude. Nehledě na to, že onen "obrázek", stejně tak jako v praxi cár papíru plní stejný úkol - dává možnost vizuální kontroly. Naopak - rozhodně víc bych věřil datům z takto vytaženého dokumentu, než těm, co přeťukává nějaký účetní z PDF.
. Někdy to zkusím v tom Intrepidu.
Tiskni
Sdílej: