Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Inu uz i Linus jde s dobou a casti kernelu se zacnou delat v rustu.
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
, ja jsem si myslel, ze tyhle permanentni veci by mely skoncit v datovem segmentu, ale jisty si vlastne nejsem. Vi to nekdo na 100%? Co pouzit kdy?
malloc() apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut/mut nic nemám (pořád hezčí než const v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val (jako let) a var (jako let mut) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu
. Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca(), ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Nebo se jedna o nejaky nedefaultni runtime?
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
ok tudlectu výmluvu žeru ;D ;D
while(1)
if(loop()==1)
break;
Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.
Tiskni
Sdílej: