VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Inu uz i Linus jde s dobou a casti kernelu se zacnou delat v rustu.
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
, ja jsem si myslel, ze tyhle permanentni veci by mely skoncit v datovem segmentu, ale jisty si vlastne nejsem. Vi to nekdo na 100%? Co pouzit kdy?
malloc() apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut/mut nic nemám (pořád hezčí než const v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val (jako let) a var (jako let mut) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu
. Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca(), ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Nebo se jedna o nejaky nedefaultni runtime?
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
while(1)
if(loop()==1)
break;
Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.
Tiskni
Sdílej: