Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Inu uz i Linus jde s dobou a casti kernelu se zacnou delat v rustu.
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
, ja jsem si myslel, ze tyhle permanentni veci by mely skoncit v datovem segmentu, ale jisty si vlastne nejsem. Vi to nekdo na 100%? Co pouzit kdy?
malloc() apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut/mut nic nemám (pořád hezčí než const v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val (jako let) a var (jako let mut) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu
. Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca(), ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Nebo se jedna o nejaky nedefaultni runtime?
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
ok tudlectu výmluvu žeru ;D ;D
while(1)
if(loop()==1)
break;
Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.
Tiskni
Sdílej: