Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/wait.h>
#include <string.h>
#include <unistd.h>
static char **enviroment;
void command_info()
{
pid_t pid;
int status;
char *parameters[]={"uname", "-a", NULL};
pid=fork();
if(pid == 0)
{
execve("/bin/uname", parameters, enviroment);
perror("execve");
}
else
wait(&status);
}
int loop()
{
char buffer[1000];
memset(buffer, 0, 1000);
fgets(buffer, 1000, stdin);
if(strncmp(buffer, "help", 4) == 0)
{
puts("Commands: help info exit");
return 0;
}
if(strncmp(buffer, "info", 4) == 0)
{
command_info();
return 0;
}
if(strncmp(buffer, "exit", 4) == 0)
{
return 1;
}
return 0;
}
int main(int argc, char **argv, char **env)
{
enviroment=env;
while(1)
if(loop()==1)
break;
return 0;
}
Tiskni
Sdílej:
Inu uz i Linus jde s dobou a casti kernelu se zacnou delat v rustu.
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
, ja jsem si myslel, ze tyhle permanentni veci by mely skoncit v datovem segmentu, ale jisty si vlastne nejsem. Vi to nekdo na 100%? Co pouzit kdy?
malloc() apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut/mut nic nemám (pořád hezčí než const v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val (jako let) a var (jako let mut) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu
. Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca(), ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Nebo se jedna o nejaky nedefaultni runtime?
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
ok tudlectu výmluvu žeru ;D ;D
while(1)
if(loop()==1)
break;
Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.