Fedora Magazine informuje o Shell & Display Next hackfestu zaměřeném na vylepšení podpory HDR, VRR a dalších grafických technologií na Linuxu. Hackfest proběhne 24. až 26. dubna v Brně.
Společnost Razer představila svou novou bezdrátovou myš Razer Viper Mini Signature Edition. Je z hořčíkové slitiny a váží pouze 49 gramů. Její cena je 279,99 dolarů (6 tisíc korun).
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2023 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 34 místností, 63 tracků, 787 přednášejících, 775 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Ronin byl vydán ve verzi 2.0.0. Jedná se o sadu nástrojů napsaných v Ruby určených pro výzkumníky a vývojáře v oblasti počítačové bezpečnosti. Ronin lze přirovnat k Metasploitu.
Od 9. února nebude podporován bezplatný přístup k Twitter API.
Byla vydána nová verze 1.75 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.75 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Tomáš Matějíček vydal nové verze živé linuxové distribuce Slax: 15.0.1 založenou na Slackware-current a 11.6.0 založenou na Debianu 11.6 Bullseye. S novou verzí souborového systému DynFileFS.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 7.5 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) nebo také na Youtube a PeerTube.
Penpot je open source webová platforma pro designování a prototypování. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MPL-2.0 (Mozilla Public License 2.0). Včera vydána verze 0.17 byla prohlášena za první stabilní verzi (Twitter). Videoukázky na YouTube.
Po půl roce od vydání verze 2.36 byla vydána nová verze 2.37 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> #include <sys/types.h> #include <sys/types.h> #include <sys/wait.h> #include <string.h> #include <unistd.h> static char **enviroment; void command_info() { pid_t pid; int status; char *parameters[]={"uname", "-a", NULL}; pid=fork(); if(pid == 0) { execve("/bin/uname", parameters, enviroment); perror("execve"); } else wait(&status); } int loop() { char buffer[1000]; memset(buffer, 0, 1000); fgets(buffer, 1000, stdin); if(strncmp(buffer, "help", 4) == 0) { puts("Commands: help info exit"); return 0; } if(strncmp(buffer, "info", 4) == 0) { command_info(); return 0; } if(strncmp(buffer, "exit", 4) == 0) { return 1; } return 0; } int main(int argc, char **argv, char **env) { enviroment=env; while(1) if(loop()==1) break; return 0; }
Tiskni
Sdílej:
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
malloc()
apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s
) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move
s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut
/mut
nic nemám (pořád hezčí než const
v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val
(jako let
) a var
(jako let mut
) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu . Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca()
, ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
ok tudlectu výmluvu žeru ;D ;D
while(1) if(loop()==1) break;Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0
, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.