Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/wait.h>
#include <string.h>
#include <unistd.h>
static char **enviroment;
void command_info()
{
pid_t pid;
int status;
char *parameters[]={"uname", "-a", NULL};
pid=fork();
if(pid == 0)
{
execve("/bin/uname", parameters, enviroment);
perror("execve");
}
else
wait(&status);
}
int loop()
{
char buffer[1000];
memset(buffer, 0, 1000);
fgets(buffer, 1000, stdin);
if(strncmp(buffer, "help", 4) == 0)
{
puts("Commands: help info exit");
return 0;
}
if(strncmp(buffer, "info", 4) == 0)
{
command_info();
return 0;
}
if(strncmp(buffer, "exit", 4) == 0)
{
return 1;
}
return 0;
}
int main(int argc, char **argv, char **env)
{
enviroment=env;
while(1)
if(loop()==1)
break;
return 0;
}
Tiskni
Sdílej:
Inu uz i Linus jde s dobou a casti kernelu se zacnou delat v rustu.
Memset s bufferem? To je potencialni dira a memleak.
Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit? Samozřejmě by čistší bylo
memset(buffer, 0, sizeof(buffer));
nebo raději rovnou
char buff[BUFF_LEN] = {};
nebo
char buff[BUFF_LEN] = "";
ale jak z inicializace lokální proměnné uděláte memleak, to bych si docela rád poslechl.
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
mít takhle velkou proměnnou na stacku.napr. u funkce, ktera pise do logu a jako parametr dostane vetsi text se s ti neco udelat musi. Co pouzivate potom. Static, malloc, extern ? Ja pouzivam static uvnitr funkce a priznam se, ze jsem vlastne nikdy nezkousel, kde se to uklada
, ja jsem si myslel, ze tyhle permanentni veci by mely skoncit v datovem segmentu, ale jisty si vlastne nejsem. Vi to nekdo na 100%? Co pouzit kdy?
malloc() apod. V jádře je vzhledem k velikosti stacku tlak na šetření hodně velký, ale ani v userspace není dobré si představovat, že je stack nekonečný. Resource limit na velikost stacku (ulimit -s) sice bývá něco jako 8 MB, ale to je pro všechny thready dohromady, takže u multithreadových programů běžně používám stack o velikosti 64 KB nebo dokonce 16 KB - a pak už si rozmyslíte, jestli tak velkou část zaplácnout nějakým bufferem.
my dodavame programy do firmy, ktera se nachazi v obci Rust a kolega kdysi delal nekolik excelovych zpracovani pro mestsky urad v obci Perl. Je zajimave, ze pro radu programu existuje obec, ktera se zrovna tak jmenuje+ ještě Kotlin a Java. Lua, Saint-Python, Cobol, Fortran, Scala, C++, Ruby, …
move s Vámi soublasím – to by měl řešit spíš kompilátor. Na druhou stranu, proti let mut/mut nic nemám (pořád hezčí než const v C++) – alespoň si v tom musím udělat jasno předem. (Kotlin má val (jako let) a var (jako let mut) a tam mě to spíš obtěžuje, zčásti protože si tato klíčová slova jsou tak podobná, že se snadno spletou.)
Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Mě teda spíš vadí to, že má takhle velkej buffer, když do něj čte maximálně 4 byty... Víc commandů za sebou to neumí, zbytek načteného bufferu stejně zahazuje. Kdyby tam měl odpovídající - 4 bytovej buffer - tak si ho dovedu na stacku klidně představit i v kernelu
. Celkově bych to nazval jako "céčko od ne-céčkaře" (vyloženě z toho čiší neznalost základních principů, jako co je v C string a jak je reprezentovaný, co je stream a jak funguje standardní vstup, ...). Nějak takhle asi vypadaj moje programy v pythonu
.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU). Pokud uz je stack naalokovany, je to nejefektivnejsi metoda, jak ziskat docasnou pamet - jen se navysi stack pointer (proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny).Asi je to profesionální deformace, ale spíš mi vadí ten samotný nápad mít takhle velkou proměnnou na stacku.
Podle me 1000 bytu je mala promena, pokud se bavime o platforme, kde nejmensi velikost pridelene pameti na stack je jedna stranka (takze da se rict kazda platforma s MMU).
A taková proměnná vám zabere čtvrtinu té stránky, to je docela dost, aby se nad tím vývojář aspoň řádně zamyslel. Nemluvě o tom, že v civilizovaném programu těch 1000 nebude natvrdo zadrátovaná konstanta, čímž se problém posouvá na novou úroveň. (Viz např. čistka VLA v jádře pár let zpátky.)
proto ma alloca obcas svuj smysl, treba kod llvm je toho plny
Snad jsou aspoň trochu prozíravější než autor resolveru v glibc, který také miluje alloca(), ale bohužel má malou představivost ohledně toho, jak velká může být odpověď nebo kolik IPv6 adres může host používat, takže ten zásobník tu a tam přeteče…
Nebo se jedna o nejaky nedefaultni runtime?
Co s tim jako?Reakce na tohle: https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/473630
jaktože to jakoby má jenom 23 zobrazení ale už 12 hlasů :D
ok tudlectu výmluvu žeru ;D ;D
while(1)
if(loop()==1)
break;
Stačí naspat:
while(loop() != 1)nebo
== 0, ale to může mít jiný význam v závislosti na tom, jaké hodnoty vracíš.
while(!loop());
… radeji vidim true/false a EXIT_* nez return 0/1, while(1), atd.Souhlasím. Mám také raději „ukecanější” kód ze kterého je jasné co se kdy děje, než rébusy, u kterých lze návratovou hodnotu snadno zaměnit. Číselné hodnoty využívám jako návratovou hodnotu jen tam, kde potřebuji odchytnout konkrétní místo.