Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Ubuntu pro telefony se pořád vyvíjí. Možná ne tak rychle, jak by nĕkdo mohl chtít, ale přece jen. Od vydání prvního telefonu je to zhruba roka a máme tu nový tablet. A přibývají i nĕjaké ty programy. Co je tedy letos nového?
Zajímavá je třeba neoficiální podpora pro hodinky Pebble - aplikace RockWork. Chvilku se dala najít i pod názvem uPebble, ale ten musel být z obchodních důvodů zmĕnĕn.
Je to aplikace ve vývoji takže nĕkteré vĕci ještĕ nefungují. V porovnání s použitím oficiální aplikace na Androidu jsou vidĕt spíš limity na stranĕ Ubuntu a jeho aplikací (obecnĕ posílají ménĕ oznámení, do Timeline se nevkládá předpovĕď počasí a asi by se našly další drobnosti). Na druhou stranu, třeba "app store" mi přijde lepší než u oficiální aplikace.
Konvergence: tady je to trochu složitĕjší. Je pravda, že teď už to funguje tak, že po připojení myši se Ubuntu automaticky přepne do "okenního režimu": nemáte jen jedno okno přes celou obrazovku, ale klasického správce oken a můžete si klidnĕ dvĕ (i více) okna dát pod sebe, mĕnit jejich velikost a vůbec si s nimi nakládat jak chcete. Tedy vyjma možnosti nastavit si klávesové zkratky. Alt-F4 a Alt-Tab fungují, ale to je tak všechno. Jakmile se myš ztratí z dosahu, tak se Ubuntu přepne zpĕt do "mobilního" režimu s jedním viditelným oknem (dnes už se dá toto chování mĕnit i přepínačem). Pokud připojíte i klávesnici, tak máte funkční desktop, akorát s malou obrazovkou. Ale do vlaku to může být i užitečné. Snad jen nesmíte chtít přepínat rozložení této klávesnice za chodu. To zatím není vyřešené (chápu, že v anglofonních zemích to není moc používaná funkce).
Připojení k monitoru (přes HDMI adaptér) je samozřejmĕ možné, ale jen na Nexusech (telefony bq Aquaris tohle neumí). Prý se chystá podpora bezdrátového připojení přes Miracast... (aktuálnĕ už je k dispozici, ale jen pro nejnovĕjší telefon od Meizu), každopádnĕ na Nexus 4 to s adaptérem funguje. Asi najdede starší návody, že adaptér nutno připojit k vypnutému telefonu - to už neplatí, prostĕ zapojíte monitor a je to. Nový tablet Aquaris M10 má dokonce microHDMI výstup. Sice mi po posledním updatu OS přestal fungoval, ale co už.
Je tu ještĕ jedna nepříjemnost: z žádného přístroje jsem nedostal jiné rozlišení než 1920x1080. Můj monitor s nativním rozlišením 1920x1200 si s tím poradí jen tak, že obraz zdeformuje a rozmaže, takže je pak pro mĕ příjemnĕjší koukat na 10" tablet než na 24" monitor.
Je konečnĕ oficiálnĕ možno používat klasické aplikace pro X11 (klidnĕ i ty používající Gtk+), akorát ne rovna jednoduše. Pár je jich předinstalovaných (LibreOffice, Firefox, Gimp, Gedit, XChat), ostatní se musí instalovat a pouštĕt v chrootu v nĕjaké popelnici, kontejneru nebo nĕčem podobném. Není to ideální, taky ty programy vypadají ve zbytku prostředí blbĕ, ale vcelku to funguje. Je tu tedy jedna chybka: tyto programy fungují jen s HW klávesnicí, ale ne s tou virtuální na obrazovce (problém je znám a řeší se). Snad je na tomto místĕ vhodné vzpomenout starých tabletů Nokia (770, N800,...), kde X11 bĕžela nativnĕ a uvedené problémy zde existovaly v mnohem menší míře.
Tím nechci říct, že bych v chrootu neprovozoval CLI aplikace jako gcc, Vim, GNU Octave a další. Tohle tu funguje výbornĕ (via apt-get install).
Ono je těch novinek trochu víc, ale o tom snad příště... jdu si ještě trochu hrát...
Tiskni
Sdílej:
Tak Mir ma pred Waylandom náskok vo variabilných bufroch čo dosť šetrí ram,Nema naskok. Wayland se jiz produkcne pouziva v milionech embedded zarizeni. Mohl byste to blize technicky specifikovat?
vie Xkové aplikácie vďaka XmirXMir je modifikovany XWayland.
Other parts of the infrastructure used by Mir originate from Android. These parts include Android’s input stack[12] and Google’s Protocol Buffers.[13] An implementation detail in memory management shared with Android is the use of server-allocated buffers which Canonical employee Christopher Halse Rogers claims to be a requirement for "the ARM world and Android graphics stack".Takže teraz sa nevykresľuje to čo nemá a keby s Waylanďákmi bola dohoda, tak Mir ani nikdy nevznikne. Je to rovnaké ako jednania s Gnomákmi o prispôsobení okien veľkosti displeja, ktoré tiež nikam neviedlo a celý systém migrujú na QT. Ak si dobre pamätám, tak oba projekty finančne podporoval Canonical.