Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Ubuntu pro telefony se pořád vyvíjí. Možná ne tak rychle, jak by nĕkdo mohl chtít, ale přece jen. Od vydání prvního telefonu je to zhruba roka a máme tu nový tablet. A přibývají i nĕjaké ty programy. Co je tedy letos nového?
Zajímavá je třeba neoficiální podpora pro hodinky Pebble - aplikace RockWork. Chvilku se dala najít i pod názvem uPebble, ale ten musel být z obchodních důvodů zmĕnĕn.
Je to aplikace ve vývoji takže nĕkteré vĕci ještĕ nefungují. V porovnání s použitím oficiální aplikace na Androidu jsou vidĕt spíš limity na stranĕ Ubuntu a jeho aplikací (obecnĕ posílají ménĕ oznámení, do Timeline se nevkládá předpovĕď počasí a asi by se našly další drobnosti). Na druhou stranu, třeba "app store" mi přijde lepší než u oficiální aplikace.
Konvergence: tady je to trochu složitĕjší. Je pravda, že teď už to funguje tak, že po připojení myši se Ubuntu automaticky přepne do "okenního režimu": nemáte jen jedno okno přes celou obrazovku, ale klasického správce oken a můžete si klidnĕ dvĕ (i více) okna dát pod sebe, mĕnit jejich velikost a vůbec si s nimi nakládat jak chcete. Tedy vyjma možnosti nastavit si klávesové zkratky. Alt-F4 a Alt-Tab fungují, ale to je tak všechno. Jakmile se myš ztratí z dosahu, tak se Ubuntu přepne zpĕt do "mobilního" režimu s jedním viditelným oknem (dnes už se dá toto chování mĕnit i přepínačem). Pokud připojíte i klávesnici, tak máte funkční desktop, akorát s malou obrazovkou. Ale do vlaku to může být i užitečné. Snad jen nesmíte chtít přepínat rozložení této klávesnice za chodu. To zatím není vyřešené (chápu, že v anglofonních zemích to není moc používaná funkce).
Připojení k monitoru (přes HDMI adaptér) je samozřejmĕ možné, ale jen na Nexusech (telefony bq Aquaris tohle neumí). Prý se chystá podpora bezdrátového připojení přes Miracast... (aktuálnĕ už je k dispozici, ale jen pro nejnovĕjší telefon od Meizu), každopádnĕ na Nexus 4 to s adaptérem funguje. Asi najdede starší návody, že adaptér nutno připojit k vypnutému telefonu - to už neplatí, prostĕ zapojíte monitor a je to. Nový tablet Aquaris M10 má dokonce microHDMI výstup. Sice mi po posledním updatu OS přestal fungoval, ale co už.
Je tu ještĕ jedna nepříjemnost: z žádného přístroje jsem nedostal jiné rozlišení než 1920x1080. Můj monitor s nativním rozlišením 1920x1200 si s tím poradí jen tak, že obraz zdeformuje a rozmaže, takže je pak pro mĕ příjemnĕjší koukat na 10" tablet než na 24" monitor.
Je konečnĕ oficiálnĕ možno používat klasické aplikace pro X11 (klidnĕ i ty používající Gtk+), akorát ne rovna jednoduše. Pár je jich předinstalovaných (LibreOffice, Firefox, Gimp, Gedit, XChat), ostatní se musí instalovat a pouštĕt v chrootu v nĕjaké popelnici, kontejneru nebo nĕčem podobném. Není to ideální, taky ty programy vypadají ve zbytku prostředí blbĕ, ale vcelku to funguje. Je tu tedy jedna chybka: tyto programy fungují jen s HW klávesnicí, ale ne s tou virtuální na obrazovce (problém je znám a řeší se). Snad je na tomto místĕ vhodné vzpomenout starých tabletů Nokia (770, N800,...), kde X11 bĕžela nativnĕ a uvedené problémy zde existovaly v mnohem menší míře.
Tím nechci říct, že bych v chrootu neprovozoval CLI aplikace jako gcc, Vim, GNU Octave a další. Tohle tu funguje výbornĕ (via apt-get install).
Ono je těch novinek trochu víc, ale o tom snad příště... jdu si ještě trochu hrát...
Tiskni
Sdílej:
Tak Mir ma pred Waylandom náskok vo variabilných bufroch čo dosť šetrí ram,Nema naskok. Wayland se jiz produkcne pouziva v milionech embedded zarizeni. Mohl byste to blize technicky specifikovat?
vie Xkové aplikácie vďaka XmirXMir je modifikovany XWayland.
Other parts of the infrastructure used by Mir originate from Android. These parts include Android’s input stack[12] and Google’s Protocol Buffers.[13] An implementation detail in memory management shared with Android is the use of server-allocated buffers which Canonical employee Christopher Halse Rogers claims to be a requirement for "the ARM world and Android graphics stack".Takže teraz sa nevykresľuje to čo nemá a keby s Waylanďákmi bola dohoda, tak Mir ani nikdy nevznikne. Je to rovnaké ako jednania s Gnomákmi o prispôsobení okien veľkosti displeja, ktoré tiež nikam neviedlo a celý systém migrujú na QT. Ak si dobre pamätám, tak oba projekty finančne podporoval Canonical.