Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu pro telefony se pořád vyvíjí. Možná ne tak rychle, jak by nĕkdo mohl chtít, ale přece jen. Od vydání prvního telefonu je to zhruba roka a máme tu nový tablet. A přibývají i nĕjaké ty programy. Co je tedy letos nového?
Zajímavá je třeba neoficiální podpora pro hodinky Pebble - aplikace RockWork. Chvilku se dala najít i pod názvem uPebble, ale ten musel být z obchodních důvodů zmĕnĕn.
Je to aplikace ve vývoji takže nĕkteré vĕci ještĕ nefungují. V porovnání s použitím oficiální aplikace na Androidu jsou vidĕt spíš limity na stranĕ Ubuntu a jeho aplikací (obecnĕ posílají ménĕ oznámení, do Timeline se nevkládá předpovĕď počasí a asi by se našly další drobnosti). Na druhou stranu, třeba "app store" mi přijde lepší než u oficiální aplikace.
Konvergence: tady je to trochu složitĕjší. Je pravda, že teď už to funguje tak, že po připojení myši se Ubuntu automaticky přepne do "okenního režimu": nemáte jen jedno okno přes celou obrazovku, ale klasického správce oken a můžete si klidnĕ dvĕ (i více) okna dát pod sebe, mĕnit jejich velikost a vůbec si s nimi nakládat jak chcete. Tedy vyjma možnosti nastavit si klávesové zkratky. Alt-F4 a Alt-Tab fungují, ale to je tak všechno. Jakmile se myš ztratí z dosahu, tak se Ubuntu přepne zpĕt do "mobilního" režimu s jedním viditelným oknem (dnes už se dá toto chování mĕnit i přepínačem). Pokud připojíte i klávesnici, tak máte funkční desktop, akorát s malou obrazovkou. Ale do vlaku to může být i užitečné. Snad jen nesmíte chtít přepínat rozložení této klávesnice za chodu. To zatím není vyřešené (chápu, že v anglofonních zemích to není moc používaná funkce).
Připojení k monitoru (přes HDMI adaptér) je samozřejmĕ možné, ale jen na Nexusech (telefony bq Aquaris tohle neumí). Prý se chystá podpora bezdrátového připojení přes Miracast... (aktuálnĕ už je k dispozici, ale jen pro nejnovĕjší telefon od Meizu), každopádnĕ na Nexus 4 to s adaptérem funguje. Asi najdede starší návody, že adaptér nutno připojit k vypnutému telefonu - to už neplatí, prostĕ zapojíte monitor a je to. Nový tablet Aquaris M10 má dokonce microHDMI výstup. Sice mi po posledním updatu OS přestal fungoval, ale co už.
Je tu ještĕ jedna nepříjemnost: z žádného přístroje jsem nedostal jiné rozlišení než 1920x1080. Můj monitor s nativním rozlišením 1920x1200 si s tím poradí jen tak, že obraz zdeformuje a rozmaže, takže je pak pro mĕ příjemnĕjší koukat na 10" tablet než na 24" monitor.
Je konečnĕ oficiálnĕ možno používat klasické aplikace pro X11 (klidnĕ i ty používající Gtk+), akorát ne rovna jednoduše. Pár je jich předinstalovaných (LibreOffice, Firefox, Gimp, Gedit, XChat), ostatní se musí instalovat a pouštĕt v chrootu v nĕjaké popelnici, kontejneru nebo nĕčem podobném. Není to ideální, taky ty programy vypadají ve zbytku prostředí blbĕ, ale vcelku to funguje. Je tu tedy jedna chybka: tyto programy fungují jen s HW klávesnicí, ale ne s tou virtuální na obrazovce (problém je znám a řeší se). Snad je na tomto místĕ vhodné vzpomenout starých tabletů Nokia (770, N800,...), kde X11 bĕžela nativnĕ a uvedené problémy zde existovaly v mnohem menší míře.
Tím nechci říct, že bych v chrootu neprovozoval CLI aplikace jako gcc, Vim, GNU Octave a další. Tohle tu funguje výbornĕ (via apt-get install).
Ono je těch novinek trochu víc, ale o tom snad příště... jdu si ještě trochu hrát...
Tiskni
Sdílej:
Tak Mir ma pred Waylandom náskok vo variabilných bufroch čo dosť šetrí ram,Nema naskok. Wayland se jiz produkcne pouziva v milionech embedded zarizeni. Mohl byste to blize technicky specifikovat?
vie Xkové aplikácie vďaka XmirXMir je modifikovany XWayland.
Other parts of the infrastructure used by Mir originate from Android. These parts include Android’s input stack[12] and Google’s Protocol Buffers.[13] An implementation detail in memory management shared with Android is the use of server-allocated buffers which Canonical employee Christopher Halse Rogers claims to be a requirement for "the ARM world and Android graphics stack".Takže teraz sa nevykresľuje to čo nemá a keby s Waylanďákmi bola dohoda, tak Mir ani nikdy nevznikne. Je to rovnaké ako jednania s Gnomákmi o prispôsobení okien veľkosti displeja, ktoré tiež nikam neviedlo a celý systém migrujú na QT. Ak si dobre pamätám, tak oba projekty finančne podporoval Canonical.