Raptor Blackbird

29.7.2019 16:38 | Přečteno: 3220× | Hardware |

Protože to začíná být moderní, tak jsem si i já konečně pořídil počítač na platformě OpenPOWER. Tedy konkrétně základní desku BlackBird s čtyřjádrovým procesorem IBM POWER9. No a teĎ si začínám nést následky svého rozhodnutí.

Úvod

Předně, co mě k takovémuto kroku vůbec vedlo? Tedy, důvodů bylo víc. Jednak jsem dlouholetým spokojeným uživatelem unixových stanic (ostatně tohle píšu na SGI O2), druhak tohle je jedna z mála dostupných platforem, která uživatele výslovně neomezuje ve výběru operačního systému (bootloader není zamčený, není tu žádné DRM a podobně) a která je výkonově srovnatelná s běžnými PC. Ono je pěkné, že existuje třeba RISC-V, ale zkuste si ho pořídit...

Protože mám ve zvyku používat svoje počítače vcelku dlouho (můj aktuální desktop - to SGI O2 - jsem pořídil v roce 2005), tak mi trochu začaly dělat potíže tyhlety věci kolem zpětné kompatibility, ukončování podpory a podobně. Ono je to nakonec tak, že člověk i na propietárním operačním systému používá převážně open source software nikoli z nějaké zásady, ale prostě proto, že je to jediný způsob jak moci dál používat oblíbený a osvědčený počítač. Protože open source je většinou schopen někdo portovat i na starší, méně podporované, platformy a systémy.

Blackbird

Jak si vážení čtenáři určitě všimli, tak s podobným nápadem tu nejsem ani první, ani druhý, ale nejspíše poslední. Takže si dovolím přeskočit úvod o PowerPC, OpenPower a podobně. Tedy ten Blackbird je základní deska ve formátu miniATX určená pro procesory POWER9 a to konkrétně je čtyř- a osmijádrové. Upřímně řečeno pro běžné domácí použití to nejspíš stačí, už proto, že POWER9 zvládá 4 (čtyři) vlákna na jádro.

Trochu problém může být, že miniATX je opravdu malá destička a komponenty jsou na ní poněkud namačkané. Paměťové moduly jsou snad půl centimetru od chladiče procesoru a grafická karta (pokud člověk trvá na 3D grafice, tak si nevystačí s integrovanou 2D grafikou) je taky docela blízko.

Jinak je to celé docela fajn: Blackbird obsahuje patici pro procesor, 2 sloty pro paměť (musí být ECC), integrovanou grafiku, zvukovou kartu, řadiče SATA a USB3, dva PCIe sloty (z toho jeden 16x), síťovou kartu (gigabitový ethernet, 3x) a jeden seriový port.

On ten seriový port se docela hodí. Ne, jen že to celé víc vypadá jako skutečný počítač, ale pokud člověk potřebuje připojit nějaké starší periferie (nebo třeba kapesní počítač Palm či PSION), tak není k zahození. Samozřejmě, moderní člověk má po ruce redukce USB-cokoli, ale proč to dělat přes redukci, když to jde přímo?

Pak jsou tam nějaké další drobnosti. Ta věc má samozřejmě servisní procesor (nějaký ARM), ke kterému se dá připojit buď přes seriový port (vývod pro konektor je na desce) enbo přes jeden z ethernetových portů. Ten běží na Linuxu (zdrojáky samozřejmě jsou). Heslo (změť 25 náhodných znaků) pro připojení přes síť dostanete v krabici se základní deskou s důtklivým upozorněním, že ho nemáte ztratit, protože výrobce nemá možnost ho pro vás obnovit. Taktéž je tam upozornění, že byste si ho měli změnit co nejdříve, protože nikdo neví, kdo do vaší krabice na cestě koukal.

Výhody přítomnosti servisního procesoru jsou asi jasné - když se něco nedaří, tak se přes něj dá spousta věci vyřešit. Nevýhody asi taky taky - přestože OS na hlavním procesoru může startovat i velmi rychle (třeba Fedora startuje pár sekund), tak inicializace téhle věci a kontrola hardware zabere snad 2 minuty...

Stavíme si počítač

Protože deska je určena "do malých, pasivně chlazených sestav, např. domácích multimediálních center", tak má člověk tendenci to dát do něčeho menšího, např do miditoweru. To jsem udělal i já (Fractal Design Basic). Trochu bojovat může člověk s kompatibilními paměťovými moduly. Já si naivně koupil nějaké, a zrovna ty nebyly podporované. Tedy silně doporučuji pořídit ty, co jsou vyzkoušené. Grafika, pokud ji potřebujete, by měla být nějaký AMD Radeon (zase doporučuji kouknout na to, co už je vyzkoušené), s SSD asi problém nebude (vzal jsem první lepší a fungoval). Pak to podle návodu poskládáte, pozapojujete a spustíte.

Instalace

Instalace systému se neliší od toho, co je běžné jinde. Např. Fedoru 30 (pro platformu ppc64le, samozřejmě) můžete nainstalovat i z USB disku, jak se to dnes moderně dělá. Instalace z CD samozřejmě funguje taky, pokud tedy tuto pfehistoreckou technologii využíváte (mechanika musí jít připojit do SATA, vzal jsem nejlevnější DVD-RW od LG a funguje).

Pro začátek jsem zkusil Fedoru. To tuším, jak vypadá, a nevíc by měla být user-friendly. Protože na téhle platformě musí být na začátku disku oblast v jakémsi podivném formátu, tak jsem rozdělení disku nechal v rukou instalátoru, pak si vybral instalaci se základními window managery (volba Fedora Workstation se člověku snaží podstrčit Wayland, což na počítači s jen 2D grafikou nemusí být to pravé) a pak už vše proběhlo "samo", po restartu dokonce naběhl i OS až do "grafiky".

Drobností bylo, že rozlišení bylo 1024x768 (prý problém ovladačů v jádře, časem by se mělo srovnat), to se dá vyřešit pomocí vlastního xorg.conf. Jinak vše asi funguje tak, jak by moderní člověk čekal. Dovolil jsem si ignorovat nejmodernější trendy a místo GNOME 3 (nebo kolik to teď je) nebo KDE doinstalovat prostředí starší, konzervativnější, zato funkční - MATE, čili moderní variantu klasického GNOME 2.x. Tedy k prostředí asi není co dodat, z běžných aplikací asi taky funguje vše. Co mě trochu překvapilo, je nepřítomnost "x2x", "remind" a "txt2pdbdoc" (přitom nástroje pro komunikaci s PDA Palm tam jsou, včetně "Jpilot"). Ve šlo naštěstí bez problémů zkompilovat.

Asi očekávaný, i když nepříjemný problém je z WWW prohlížeči. Firefox funguje, ale interpret JavaScriptu není zatím optimalizovaný (což je na některých "moderních" stránkách přece jen poznat) a Chromium je sice už portované, ale binární balíčky jsou zatím jen pro Debian.

Pokud jde o výkon, rychlost a tak, nemám si jinak na co stěžovat. Mám výše uvedené čtyřjádro a 16GB RAM, takže kompilace třeba pouštím s "make -j16".

Jedna zrada tam přece jen byla: výchozí rozdělení disku použilo jen 15GB a zbytek disku byl volný. Takže jsem dodatečně musel dělat zvětšení oddílu, abych nemusel pořád číst hlášení, že mám na "/" málo místa...

Tepelná pohoda

No a teď ta jedna věc, která je trošku kontroverzní. Tím, že Blackbird je taková malá destička a čtyřjádrový procesor má navíc pasivní chlazení, tak může být trochu problém s teplotou. Údajně pro POWER9 nejsou problémem teploty přes 100 stupňů Celsia a teploty kolem 85 stupňů jsou "úplně v pohodě", ale taková teplota se mi moc nezdá. Moje case má možnost mát 2 ventilátory, od výrobce tam byl jeden o průměru 140mm. S tím se dostávám na teploty CPU kolem 80-90 stupňů (na ohřívání jídla asi dobré...). Se dvěma ventilátory je to lepší (při běžném provozu 71-74 stupňů), nicméně není tam samostatná grafická karta a nezkoušel jsem to nechat běžet dlouho. Pro "velký" Talos II lidé používají různé triky (jako 2 ventilátory z boků nasazené na chladič procesoru), ale to se na Blackbird jaksi nevejde. Takže zatím laboruji se 2 možnostmi: a) tvářit se, že 72 stupňů (a cca 86 při plné zátěži) je vlastně úplně v pohodě, b) dát do case silnější ventilátory. Uvidíme.

Mimochodem, v manuálu BlackBirdu je informace, že z výroby nastavená základní teplota procesoru je 60 stupňů a pokud má procesor teplotu nižší, tak se vypne ventilátor (za předpokladu, že na procesoru nějaký máte). Vzhledem k tomu, že 72 je jen o trochu výc než 60 stupňů, tak by vlastně varianta a) neměla být úplně špatně. Nebo se pletu?

       

Komentáře

[Max]

Nechápu několik věcí. Nejdříve mně zarazilo, proč by jsi měl být s podobným nápadem poslední (nebo jsi se upsal?).
Potom na začátku zmiňuješ, že si musíš nést následky, což značí, že nejsi spokojený. Nicméně z blogu mi vyplynulo, že spokojený jsi (vše funguje, výkon ok), jen tě trochu trápí horší podpora některých web prohlížečů (což by mohl řešit zmíněný Debian) a vyšší teploty při pasivním chlazení.
Takže jak to tedy je?
Zdar Max

[nula]

Neber mě tak doslova... Spíš jsem to myslel tak, že zase řeším problémy, které bych u některé mainstreamové platformy neměl (tam by zase byly jiné, kter0 tu nejsou, samozřejmě ).

Spokojený jsem, až na to teplo a loterii s pamětmi (Blackbird přišel pozdě, tak jsem samozřejmě prošvihl dobu pro jejich vrácení...).

[Dan Horák]

Nutnost mít PReP partišnu i na PowerNV (bare-metal) zmizí ve Fedoře 31.

[Bedňa]

Podľa fotiek (přes 100 stupňů) by šlo dať tie chladiče na seba aj dva, niečo podobné som tu už videl a fungovalo to dobre.

[Ovoce]

Chlazení se musí řešit přiděláním ventilátoru na pasiv (nebo výměnou chladiče, ale to bude těžší). Viz to vlákno s desktopem.

[Roman]

Mne osobne vadi dlouhe spousteni (iniciace BMC a pak nekolik minut hostboot), absence suspend to RAM a stary Firefox. Port Chromium je fajn, ale u me zkompilovany crashoval a zatim snad nejsou pathche integrovany v upstream. Ale jinak pekna masina, kompilace a crosscompilace jsou rychle a je to takovy raritni, sberatelsky stroj. Mainstream na desktopu to asi nikdy nebude...

[Max]

Suspend to RAM je pro mně asi to nejdůležitější (používám na všech PC kromě hlavního pracovního v práci, který mi běží nonstop) a ten prohlížeč, to je také hodně nemilé. Dnes už spoustu věcí řeším jen přes něj.
Zdar Max

[nula]

Firefox je teď u mě verze 66 (aspoň ten, co je ve Fedoře 30).

[nula]

Délku trvání celého bootu (od připojení do elektřiny do vykreslení přihlašovacího okna) zkuším změřit. Ale přišlo mi, že to není moc přes 2 minuty.

Já jsem tedy zvyklý na unixové stanice, kde jsou takové doby úplně normální. Indy tak 2-3 minuty potřebuje normálně, O2 je pod minutu, IntelliStation POWER od IBM (kterýkoli) radši nezmiňovat... A co si tak pamatuji, tak Sun nebyl jiný.

[PetebLazar]

Jaké jsou rozměry těch 4(8)core PowerPC9 CPU? Nešlo by na ně využít nějaké vodní chlazení?

Z toho Indyho (můj první počítač v zaměstnání) pod tím HPLJ skoro bolí u srdce.

[nula]

Mají "trochu" nestandardně řešené připojení chladiče, takže cokoli "normálního" by se muselo dost upravovat, aby to tam pasovalo.

Ale vypadá to, že větší chladič s ventilátorem (ten₎ co se normálně dodává k POWER9 osmijádru) by to měl spravit. Zkusím sehnat a uvidí se.

[nula]

Z toho Indyho (můj první počítač v zaměstnání) pod tím HPLJ skoro bolí u srdce.

Předtím na něm léta stál monitor Sony GDM20D11. Teď se má, řekl bych, mnohem lépe (ta tiskárna je v podstatě exponát).

[m.]

Haha, Indy a O2, taky je mam doma. Ale uz je to peknejch par let, co jsem je nabootoval. Denne z toho ale pouzivam klavesnici - tak jako ty.

[Jimmy]

SGI O2 nebylo žádné dělo ani v roce 2002 když jsem končil vysokou a potkal se ním. Neumím si to představit používat jako desktop dnes. Ekvivalet v x86 bude tak Pentium III 500 MHz ± 100 MHz ?

[nula]

O2 nebylo dělo nikdy, bylo od začátku míněné jako low end pro ty, co musí používat software pro IRIX, ale nemají na dražší stroje nebo potřebují stroj na některé specifické grafické práce (s procesorem R5000 optimalizovaným na výpočty v jednoduché přesnosti). Mám O2 z roku 1998 (procesor R10000 na 250MHz). To by sice mohl opravdu být ekvivalent toho PIII na 500MHz, ale v Octane. V O2 to brzdí zbytek systému, takže spí bych to porovnával s PII na podobné frekvenci.

Jinak asi záleží na způsobu používání - já na tom programuju (C, Octave), píšu a sázím v LaTeXu, počítám (vlastní programy na bázi MKP) a tak podobně a nějaký větší problém nevidím. Na poštu a WWW ovšem používám Mutt a Links2 (i když pošta v Thunderbirdu žádný problém není). U "office" je problém akorát v tom, že nejnovější portovaná verze je OpenOffice 1.0.3 (cca rok 2003), takže OpenDocument nebo nové MS formáty člověk neotevře.

Něco jako Firefox je samozřejmě mimo hru (poslední verze je 3.0.x,).

Co je takový specifický problém O2 je šíleně pomalý běh čehokoli, co používá Gtk+ verze 2.x (tj včetně toho Firefoxu). Na starších (Indigo2) nebo "lepších" SGI (Octane, Fuel) tento problém není.

P.S. Samozřejmě na velké výpočty to už dávno stroj není, proto jsem si taky pořídil ten Blackbird.

[Jimmy]

Zrovna to MKP bylo to kde jsme nejvíc zjistili že okolí je v roce 2002 už jinde. Spolužák tak počítal pomocí MKP diplomku na O2 do doby než zjistil, že to co počítá na O2 cca 3 hodiny má na P4 1,7GHz (tehdy nové dělo) za pár desítek minut (už nevím přesně kolik).

[nula]

že to co počítá na O2 cca 3 hodiny má na P4 1,7GHz (tehdy nové dělo) za pár desítek minut

To taky dost záleží na typu a velikosti úlohy. On často v MKP podrobnější model nemusí být nutně lepší.

No vzhledem k tomu, že O2 na tohle nikdy nebylo stavěné (a tehdy mohlo být 4-5 let staré), tak to není tak špatný výkon. Co si pamatuji, tak třeba na VŠB-TUO byly O2 v low-end verzi s procesory R5000 (ty se na takovéto výpočty nehodí vůbec). Předpokládám, že jinde to bylo podobné.