Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Protože to začíná být moderní, tak jsem si i já konečně pořídil počítač na platformě OpenPOWER. Tedy konkrétně základní desku BlackBird s čtyřjádrovým procesorem IBM POWER9. No a teĎ si začínám nést následky svého rozhodnutí.
Předně, co mě k takovémuto kroku vůbec vedlo? Tedy, důvodů bylo víc. Jednak jsem dlouholetým spokojeným uživatelem unixových stanic (ostatně tohle píšu na SGI O2), druhak tohle je jedna z mála dostupných platforem, která uživatele výslovně neomezuje ve výběru operačního systému (bootloader není zamčený, není tu žádné DRM a podobně) a která je výkonově srovnatelná s běžnými PC. Ono je pěkné, že existuje třeba RISC-V, ale zkuste si ho pořídit...
Protože mám ve zvyku používat svoje počítače vcelku dlouho (můj aktuální desktop - to SGI O2 - jsem pořídil v roce 2005), tak mi trochu začaly dělat potíže tyhlety věci kolem zpětné kompatibility, ukončování podpory a podobně. Ono je to nakonec tak, že člověk i na propietárním operačním systému používá převážně open source software nikoli z nějaké zásady, ale prostě proto, že je to jediný způsob jak moci dál používat oblíbený a osvědčený počítač. Protože open source je většinou schopen někdo portovat i na starší, méně podporované, platformy a systémy.
Jak si vážení čtenáři určitě všimli, tak s podobným nápadem tu nejsem ani první, ani druhý, ale nejspíše poslední. Takže si dovolím přeskočit úvod o PowerPC, OpenPower a podobně. Tedy ten Blackbird je základní deska ve formátu miniATX určená pro procesory POWER9 a to konkrétně je čtyř- a osmijádrové. Upřímně řečeno pro běžné domácí použití to nejspíš stačí, už proto, že POWER9 zvládá 4 (čtyři) vlákna na jádro.
Trochu problém může být, že miniATX je opravdu malá destička a komponenty jsou na ní poněkud namačkané. Paměťové moduly jsou snad půl centimetru od chladiče procesoru a grafická karta (pokud člověk trvá na 3D grafice, tak si nevystačí s integrovanou 2D grafikou) je taky docela blízko.
Jinak je to celé docela fajn: Blackbird obsahuje patici pro procesor, 2 sloty pro paměť (musí být ECC), integrovanou grafiku, zvukovou kartu, řadiče SATA a USB3, dva PCIe sloty (z toho jeden 16x), síťovou kartu (gigabitový ethernet, 3x) a jeden seriový port.
On ten seriový port se docela hodí. Ne, jen že to celé víc vypadá jako skutečný počítač, ale pokud člověk potřebuje připojit nějaké starší periferie (nebo třeba kapesní počítač Palm či PSION), tak není k zahození. Samozřejmě, moderní člověk má po ruce redukce USB-cokoli, ale proč to dělat přes redukci, když to jde přímo?
Pak jsou tam nějaké další drobnosti. Ta věc má samozřejmě servisní procesor (nějaký ARM), ke kterému se dá připojit buď přes seriový port (vývod pro konektor je na desce) enbo přes jeden z ethernetových portů. Ten běží na Linuxu (zdrojáky samozřejmě jsou). Heslo (změť 25 náhodných znaků) pro připojení přes síť dostanete v krabici se základní deskou s důtklivým upozorněním, že ho nemáte ztratit, protože výrobce nemá možnost ho pro vás obnovit. Taktéž je tam upozornění, že byste si ho měli změnit co nejdříve, protože nikdo neví, kdo do vaší krabice na cestě koukal.
Výhody přítomnosti servisního procesoru jsou asi jasné - když se něco nedaří, tak se přes něj dá spousta věci vyřešit. Nevýhody asi taky taky - přestože OS na hlavním procesoru může startovat i velmi rychle (třeba Fedora startuje pár sekund), tak inicializace téhle věci a kontrola hardware zabere snad 2 minuty...
Protože deska je určena "do malých, pasivně chlazených sestav, např. domácích multimediálních center", tak má člověk tendenci to dát do něčeho menšího, např do miditoweru. To jsem udělal i já (Fractal Design Basic). Trochu bojovat může člověk s kompatibilními paměťovými moduly. Já si naivně koupil nějaké, a zrovna ty nebyly podporované. Tedy silně doporučuji pořídit ty, co jsou vyzkoušené. Grafika, pokud ji potřebujete, by měla být nějaký AMD Radeon (zase doporučuji kouknout na to, co už je vyzkoušené), s SSD asi problém nebude (vzal jsem první lepší a fungoval). Pak to podle návodu poskládáte, pozapojujete a spustíte.
Instalace systému se neliší od toho, co je běžné jinde. Např. Fedoru 30 (pro platformu ppc64le, samozřejmě) můžete nainstalovat i z USB disku, jak se to dnes moderně dělá. Instalace z CD samozřejmě funguje taky, pokud tedy tuto pfehistoreckou technologii využíváte (mechanika musí jít připojit do SATA, vzal jsem nejlevnější DVD-RW od LG a funguje).
Pro začátek jsem zkusil Fedoru. To tuším, jak vypadá, a nevíc by měla být user-friendly. Protože na téhle platformě musí být na začátku disku oblast v jakémsi podivném formátu, tak jsem rozdělení disku nechal v rukou instalátoru, pak si vybral instalaci se základními window managery (volba Fedora Workstation se člověku snaží podstrčit Wayland, což na počítači s jen 2D grafikou nemusí být to pravé) a pak už vše proběhlo "samo", po restartu dokonce naběhl i OS až do "grafiky".
Drobností bylo, že rozlišení bylo 1024x768 (prý problém ovladačů v jádře, časem by se mělo srovnat), to se dá vyřešit pomocí vlastního xorg.conf. Jinak vše asi funguje tak, jak by moderní člověk čekal. Dovolil jsem si ignorovat nejmodernější trendy a místo GNOME 3 (nebo kolik to teď je) nebo KDE doinstalovat prostředí starší, konzervativnější, zato funkční - MATE, čili moderní variantu klasického GNOME 2.x. Tedy k prostředí asi není co dodat, z běžných aplikací asi taky funguje vše. Co mě trochu překvapilo, je nepřítomnost "x2x", "remind" a "txt2pdbdoc" (přitom nástroje pro komunikaci s PDA Palm tam jsou, včetně "Jpilot"). Ve šlo naštěstí bez problémů zkompilovat.
Asi očekávaný, i když nepříjemný problém je z WWW prohlížeči. Firefox funguje, ale interpret JavaScriptu není zatím optimalizovaný (což je na některých "moderních" stránkách přece jen poznat) a Chromium je sice už portované, ale binární balíčky jsou zatím jen pro Debian.
Pokud jde o výkon, rychlost a tak, nemám si jinak na co stěžovat. Mám výše uvedené čtyřjádro a 16GB RAM, takže kompilace třeba pouštím s "make -j16".
Jedna zrada tam přece jen byla: výchozí rozdělení disku použilo jen 15GB a zbytek disku byl volný. Takže jsem dodatečně musel dělat zvětšení oddílu, abych nemusel pořád číst hlášení, že mám na "/" málo místa...
No a teď ta jedna věc, která je trošku kontroverzní. Tím, že Blackbird je taková malá destička a čtyřjádrový procesor má navíc pasivní chlazení, tak může být trochu problém s teplotou. Údajně pro POWER9 nejsou problémem teploty přes 100 stupňů Celsia a teploty kolem 85 stupňů jsou "úplně v pohodě", ale taková teplota se mi moc nezdá. Moje case má možnost mát 2 ventilátory, od výrobce tam byl jeden o průměru 140mm. S tím se dostávám na teploty CPU kolem 80-90 stupňů (na ohřívání jídla asi dobré...). Se dvěma ventilátory je to lepší (při běžném provozu 71-74 stupňů), nicméně není tam samostatná grafická karta a nezkoušel jsem to nechat běžet dlouho. Pro "velký" Talos II lidé používají různé triky (jako 2 ventilátory z boků nasazené na chladič procesoru), ale to se na Blackbird jaksi nevejde. Takže zatím laboruji se 2 možnostmi: a) tvářit se, že 72 stupňů (a cca 86 při plné zátěži) je vlastně úplně v pohodě, b) dát do case silnější ventilátory. Uvidíme.
Mimochodem, v manuálu BlackBirdu je informace, že z výroby nastavená základní teplota procesoru je 60 stupňů a pokud má procesor teplotu nižší, tak se vypne ventilátor (za předpokladu, že na procesoru nějaký máte). Vzhledem k tomu, že 72 je jen o trochu výc než 60 stupňů, tak by vlastně varianta a) neměla být úplně špatně. Nebo se pletu?
Tiskni
Sdílej:
Z toho Indyho (můj první počítač v zaměstnání) pod tím HPLJ skoro bolí u srdce.Předtím na něm léta stál monitor Sony GDM20D11. Teď se má, řekl bych, mnohem lépe (ta tiskárna je v podstatě exponát).![]()
že to co počítá na O2 cca 3 hodiny má na P4 1,7GHz (tehdy nové dělo) za pár desítek minutTo taky dost záleží na typu a velikosti úlohy. On často v MKP podrobnější model nemusí být nutně lepší. No vzhledem k tomu, že O2 na tohle nikdy nebylo stavěné (a tehdy mohlo být 4-5 let staré), tak to není tak špatný výkon. Co si pamatuji, tak třeba na VŠB-TUO byly O2 v low-end verzi s procesory R5000 (ty se na takovéto výpočty nehodí vůbec). Předpokládám, že jinde to bylo podobné.