OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Pokud narazite na situaci kdy nekdo ukradne databazi hesel v textove podobe a nahodou budou fungovat loginy a hesla i do ostatnich sluzeb (napr. gmail, facebook,...) pak takovy uzivatel je blazen a muze si za to sam.Což ale nijak neospravedlňuje ISP, který hesla nehashuje. To je základní bezpečnostní požadavek; hashovat hesla, a to s dostatečně dlouhou a dostatečně unikátní/náhodnou solí.
To je základní bezpečnostní požadavekCitation needed, woe :). Základní požadavek čí? Tvůj? Zákazníků? Hádám, že kdybysis udělal statistiku, že většina lidí víc ocení to, že si můžu nechat poslat heslo, než že v databázi provozovatele služby je heslo zahešováno.
Základní požadavek čí? Tvůj? Zákazníků?
Cekali byste takovy pristup u ISP?Samozřejmě. A nevidím v tom žádný problém. Existují asi tak tři možnosti, jak nakládat s autentizací pomocí hesla... 1) PSK, tedy klasické heslo uložené v databázi, jako to má UPC. U mnoha protokolů včetně HTTP (ale bohužel se používají spíše webové formuláře) je pak možnost vůbec neposílat heslo po síti. 2) Hashované heslo (bez soli, se solí, ...), čímž se automaticky odsoudíte k tomu, že se heslo musí posílat po síti, což způsobuje problém při porušení autenticity stroje, kam se přihlašujete. 3) Zkombinovat výhody obou postupů nějakým šikovným kryptografickým mechanismem (Hledej: SCRAM). K tomu je potřeba podpora serverového i klientského software a tato podpora jaksi chybí. 4) Nepoužívat ji (používat mechanismus založený na něčem jiném). Nevýhody jsou zřejmé. Každá možnost má své výhody a nevýhody, tudíž lze naprosto chápat, že se v mnoha případech použije PSK.
Ale přesto pár poznámek:
Mít původní heslo v DB ti sice umožní neposílat heslo po síti, jenže pokud se použije formulářová autentizace, tak heslo hashuješ JavaScriptem na straně klienta. A pokud se nepoužívá HTTPS, může útočník podvrhnout HTML/JS tak, aby se heslo nezahashovalo a poslalo jen tak a uživatel nic nepozná – stránka vypadá úplně stejně. Pokud se použije HTTP digest autentizace (opět bez SSL), tak zase útočník může komunikaci upravit/přeložit a směrem ke klientovi to poslat jako HTTP Basic autentizaci (tady už si toho uživatel může všimnout, protože www prohlížeč by mu měl v dialogovém okně pro zadání hesla napsat, jaká metoda se používá – ale kolik uživatelů si toho všimne?)
I když se podaří uchránit heslo, není (při použití nešifrovaného HTTP) chráněn samotný obsah – lze podvrhovat vlastní, číst komunikaci nebo provádět akce za uživatele (posílat e-maily, měnit konfiguraci služeb atd.).
jenže pokud se použije formulářová autentizaceAno, formulářová autentizace je díra sama o sobě, proto jsem psal o síťových protokolech a jejich autentizačních prostředcích s povzdechem nad implementací i oblibou HTTP autentizace a případných dalších, které mají alespoň malou šanci fungovat. Ono by bylo asi dobré všechny tyhle mechanismy chránít alespoň „z druhé strany“, tzn třeba přes chráněné DNS. Nikde jsem netvrdil, že postavit to zabezpečení správně je něco jednoduchého.
>UPC nepoužívá hash pro ukládání hesel.
Ábíčko taky ne. :-P
Rozdil je jenom v tom, ze kdyz uz se nekdo k te databasi dostane, tak ty hashe (idealne na vykonnejsim stroji nebo v graficke karte nebo v cloudu za par kacek) prevede zpet na cista hesla.Prosím o získání původního hesla z tohoto hashe: 58f2e11fc238419be2bd6923a599640915806f71284d8ca89e93f3d9198f5b9e56999ff79b00676c435ce67e520e6ec549f014981f19665a6a34b506ec9246b3 Sůl je "231564256" (každý uživatel má jinou). A algoritmus je SHA 512.
echo "231564256;tadyJeToHesloKteréHledáme" | sha512sumJe to značně zjednodušené – heslo je tvořené samými malými písmeny a mezerami.
I ty newline jeden! (hint:echo "231564256;tadyJeToHesloKteréHledáme" | sha512sum
echo -n)
hint: echo -n
<rejp>
Standard [man 1p echo] říká: "Implementations shall not support any options.
"
Standardu odpovídající by bylo printf. Toto je mimochodem jedna z mála situací, kdy standard imho dává lepší smysl než gnu tweak.
</rejp>
žádný plaintext v mailuTo se lehko řekne
Vzhledem k tomu, že elektronický podpis nezvládá ani většina firem, které posílají nějaké faktury – případně banky, které posílají nešifrované výpisy z účtů…
Ty ostatní věci jsou samozřejmost (hashování hesel, solení, SSL), jsou dosažitelné a skoro nic nestojí, ale výkřiky typu „žádný plaintext v mailu“ jsou opravdu jen výkřiky, když neřekneš, jak toho dosáhnout – předpokladem je dokopat lidi k tomu, aby si vygenerovali pár klíčů (je celkem jedno jestli GPG nebo x509 nebo něco jiného) a pak jim tedy můžeš poslat heslo zašifrovaným e-mailem (jenže to už rovnou můžou použít ten osobní certifikát pro přihlášení na webu). Jenže půlka BFU nebude vědět, jak na to a druhá půlka ten soukromý klíč časem ztratí (např. při havárii disku nebo přeinstalaci počítače – nezálohování je samozřejmost) a když budou chtít obnovit heslo, tak klíč nebudou mít a tobě stejně nezbude, než jim to poslat nešifrovaným mailem nebo je odepsat a říct, ať si založí nový účet (protože jiný způsob, jak je identifikovat nemáš).
Tohle je běh na dlouhou trať – ale nejdřív se musí změnit (vzdělat) uživatelé, až pak můžou provozovatelé služeb zavést pravidla typu „žádné citlivé informace v nešifrovaných e-mailech“.
K loginu stačí pridať pár znakov ktoré podľa mňa nemusia byť vôbec náhodné, ale pevne zadrôtované v kóde a spája sa heslo+login+pevnýReťazec. Tá náhodná soľ sa musí ukladať, tak neviem či to moc prispeje k bezpečnosti, podľa môjho názoru nie, možno sa mýlim.Mírně přispěje právě tím, že je různá, že nejde předgenerovávat bez znalosti dat. O nic jiného nejde. Počet znaků soli se nějakým způsobem volí, zatím jsem neřešil jak.
A když už teda by někdo ukradl tu databázi, určitě tam najde daleko "lepší" údaje.To rozhodně.
Tiskni
Sdílej: