Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Minule sem skončil s kompilací a instalací pomocného systému. Po několika dnech, při pokusu pokračovat v načaté práci, mne lfs dovedlo do temnot které zatím neprosvětlily paprsky mého poznání. Pravděpodobně budu muset zvolnit a cosi trošku nastudovat. Ale popořádku.
Minule jsem skončil s diskovým oddílem, kam jsem do adresáře tools zkompiloval několik nástrojů, pomocí kterých chci vybudovat funkční linuxový systém. Jde samozřejmě o gcc, assembler, linker, základní knihovny, hlavičky kernelu a pár dalších věcí.
Napřed je třeba vybrat si vlastní peklo a zvolit úroveň na které se bude pokračovat. Standard (hurt me plenty), využití všech možných optimalizačních nastavení flagů a přepínačů (hardcore) a kompilace a instalace systému nikoliv jako root ale specialní user install, kvůli lepší kontrole nad instalovanými věcmi (nightmare). Poslední dvě volby vedou dle autorů knihy k hlubšímu poznání systému za cenu "náhodných záhadných chyb, které často objevíte až dlouho po kompilaci příslušného tarballu." ) Děkuji, někdy příště, stačí mi hurt me plenty.
Protože cílem budování pomocného minisystému bylo odstínění od hostitelské distribuce (v mém případě LFS liveCD), přichází okamžik kdy ze stávajícího adersáře /lfs s nástroji a zdrojáky uděláte root svého nového systému, postavíte adresářovou strukturu a do ní začnete kompilovat finální systém.
A narazil jsem poprvé. před a po chrootu je třeba korektně nastavit a přimontovat filesystémy a zařízení. Používá se udev a spousta vychytávek okolo dev/pts, /dev/shm, ramfs a věci z proc a sys. Jeden kámen úrazu byl v tom, že vím prd jak to přesně funguje a druhý, že liveCD používá filesystémy dílem rozhozené po cd a dílem načtené do RAM. A po chrootu už sem nebyl schopen zjitit jak se dostanu k některým adresářům hostitelské distribuce původně někde v ramfs a samozřejmě přestaly v chrootnutém prostředí fungovat věci instalované zatím pouze na hostovi, tedy třeba vim. Což by ani tak nevadilo, protože pokud jsem se držel návodu, šlo všechno dobře. Po rebootu ale (bylo třeba zaplatit složenky a na livecd neni java nutná pro netbanking) už sem si nebyl jist, co všechno je třeba udělat znovu (přimountovaní virtual kernel filesystems, obecně operace kolem /dev) a co ne.
I udělal jsem to podle svého nejlepšího vědomí a schopností, tvářilo se to ok, zkompiloval sem glibc (skoro hodina), ale test suite skončila s chybou (neexistující cosi v /dev/xxx/). Instalace sice tvrdila, že moje nové glibc seems to be ok, ale test před kompilací dalších balíků (gcc a binutils) řekl že "my system has no more ptys", což je údajně špatně a autoři tvrdí že must be solved before continue a prej track back a correct Chyba ukazuje buď někam k /dev/pts a tty a nebo právě glibc (pt_chown). Amatérské pokusy o nápravu nevedly nikam, navíc sem si vrtáním do věcí okolo glibc rozhodil linker, kterej teď neukazuje do kam by měl ale někam do pryč, takže už configure skripty řvou jak pominutý.
Protože byla pokročilá noc, nechal sem toho. Buď začnu znovu od kompilace glibc, nebo do toho budu ještě chvilku šťourat. Nevíte někdo kde bych sehnal zajímavé čtivo k tématu, které jsem popatlal?
Tiskni
Sdílej:
mount -o bind /dev /mnt/new-root/dev
... Ale možná že si to už pamatuju blbě mount -t proc none /mnt/new-root/proc
proc on /proc type proc devpts on /dev/pts type devpts
mount --bind /proc/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/proc/ mount --bind /dev/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/dev/ mount --bind /tmp/krivanek/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/tmp/ mount --bind /usr/portage/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/usr/portage/ mount --bind /mnt/hda3/gentoo/distfiles/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/usr/portage/distfiles/