Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Minule sem skončil s kompilací a instalací pomocného systému. Po několika dnech, při pokusu pokračovat v načaté práci, mne lfs dovedlo do temnot které zatím neprosvětlily paprsky mého poznání. Pravděpodobně budu muset zvolnit a cosi trošku nastudovat. Ale popořádku.
Minule jsem skončil s diskovým oddílem, kam jsem do adresáře tools zkompiloval několik nástrojů, pomocí kterých chci vybudovat funkční linuxový systém. Jde samozřejmě o gcc, assembler, linker, základní knihovny, hlavičky kernelu a pár dalších věcí.
Napřed je třeba vybrat si vlastní peklo a zvolit úroveň na které se bude pokračovat. Standard (hurt me plenty), využití všech možných optimalizačních nastavení flagů a přepínačů (hardcore) a kompilace a instalace systému nikoliv jako root ale specialní user install, kvůli lepší kontrole nad instalovanými věcmi (nightmare). Poslední dvě volby vedou dle autorů knihy k hlubšímu poznání systému za cenu "náhodných záhadných chyb, které často objevíte až dlouho po kompilaci příslušného tarballu." ) Děkuji, někdy příště, stačí mi hurt me plenty.
Protože cílem budování pomocného minisystému bylo odstínění od hostitelské distribuce (v mém případě LFS liveCD), přichází okamžik kdy ze stávajícího adersáře /lfs s nástroji a zdrojáky uděláte root svého nového systému, postavíte adresářovou strukturu a do ní začnete kompilovat finální systém.
A narazil jsem poprvé. před a po chrootu je třeba korektně nastavit a přimontovat filesystémy a zařízení. Používá se udev a spousta vychytávek okolo dev/pts, /dev/shm, ramfs a věci z proc a sys. Jeden kámen úrazu byl v tom, že vím prd jak to přesně funguje a druhý, že liveCD používá filesystémy dílem rozhozené po cd a dílem načtené do RAM. A po chrootu už sem nebyl schopen zjitit jak se dostanu k některým adresářům hostitelské distribuce původně někde v ramfs a samozřejmě přestaly v chrootnutém prostředí fungovat věci instalované zatím pouze na hostovi, tedy třeba vim. Což by ani tak nevadilo, protože pokud jsem se držel návodu, šlo všechno dobře. Po rebootu ale (bylo třeba zaplatit složenky a na livecd neni java nutná pro netbanking) už sem si nebyl jist, co všechno je třeba udělat znovu (přimountovaní virtual kernel filesystems, obecně operace kolem /dev) a co ne.
I udělal jsem to podle svého nejlepšího vědomí a schopností, tvářilo se to ok, zkompiloval sem glibc (skoro hodina), ale test suite skončila s chybou (neexistující cosi v /dev/xxx/). Instalace sice tvrdila, že moje nové glibc seems to be ok, ale test před kompilací dalších balíků (gcc a binutils) řekl že "my system has no more ptys", což je údajně špatně a autoři tvrdí že must be solved before continue a prej track back a correct Chyba ukazuje buď někam k /dev/pts a tty a nebo právě glibc (pt_chown). Amatérské pokusy o nápravu nevedly nikam, navíc sem si vrtáním do věcí okolo glibc rozhodil linker, kterej teď neukazuje do kam by měl ale někam do pryč, takže už configure skripty řvou jak pominutý.
Protože byla pokročilá noc, nechal sem toho. Buď začnu znovu od kompilace glibc, nebo do toho budu ještě chvilku šťourat. Nevíte někdo kde bych sehnal zajímavé čtivo k tématu, které jsem popatlal?
Tiskni
Sdílej:
mount -o bind /dev /mnt/new-root/dev
... Ale možná že si to už pamatuju blbě mount -t proc none /mnt/new-root/proc
proc on /proc type proc devpts on /dev/pts type devpts
mount --bind /proc/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/proc/ mount --bind /dev/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/dev/ mount --bind /tmp/krivanek/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/tmp/ mount --bind /usr/portage/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/usr/portage/ mount --bind /mnt/hda3/gentoo/distfiles/ /mnt/hda3/gentoo/krivanek/usr/portage/distfiles/