Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Chci si pořídit nový domácí strojek. Mám poměrně přesnou představu co má umět a k čemu ho budu používat. Bohužel jsem si nevybral v žádném katalogu či obchodě ať už z hotového nebo konfigurátoru. Nechci ztrácet spoustu času získáváním podrobného rozhledu v hw komponentách, zjišťováním podpory v linuxu, stavbou, testováním atd. Sem na to už moc starej a pohodlnej. Hledám firmu či osobu, která by byla ochotná mi takové pc za úplatu navrhnout a sestavit. Hledám někoho, kdo je ochoten se mnou diskutovat o možnostech, alternativách výhodách a nevýhodách. V článku následuje hrubá "specifikace" co bych tak asi chtěl. Není to dogma, ale podklad pro diskusi. Nevíte o někom kdo by se toho ujal?
Tak nad 3d akcelerací jsem slavně zvítězil (zatím nejzajímavější křížovka, co mě s LFS potkala), doplnil si tak portfolio must have aplikací pro můj desktop o quake arenu a doom. Starouš v jdoom kabátě vypadá opravdu úžasně, kdo nevěří jaká je to zábava a krása ať se podívá třeba sem.
Ale co dál? skoro všechno už funguje jak má. 95 % aplikací, které potřebuji ke štěstí sem přeložil, ještě snad blender (už vůbec umí absolutní měřítka?), ale to už jen tak, aby se neřeklo.
Asi skusim postavit vedle něco jinýho, volného prostoru všude kolem dost. Třeba Hardened LFS vypadá dostatečně zajímavě. Uvidíme. Nebo nějaké nápady?No bavim se, bavim :-] By me zajimalo, jesli tohle bude svetelko na konci tunelu, nebo ta lokomotiva jak tu ma nekdo neoriginalne napsano na pate.
Mam LFS system postaveny na kernelu 2.6.8.1, X.org 6.8.2, radeon 9600PRO i zachtelo se mi 3d akcelerace.
Jen pro pořádek. Alsa a všechny chtěné (xmms, lame, id3lib, flac, vorbis ...) i nechtěné (gtk1) srandičky a knihovničky okolo se složily a nainstalovaly v pořádku. Sice sem málem zpanikařil protože ve finále byl celej krám furt zticha, ale protože vim jak to chodí se zvukem, jeden dotaz do googlu (vedoucí sem na abc :-) to spravil. Alsa má takzvanou dvoustupňovu vychytávku, kdy nejenže všechny kanály sou standardně ztlumený na nulu, ale ještě se musí v mixeru explicitně zapnout. Taky mi trochu dělá starosti media disk. Když si na něj xmms poprvý sáhne (asi 1000 adresářů/10 000 souborů na fat32 ) několik vteřin to v něm na muj vkus velice hlučně cvaká.
Mírný pokrok v mezích zákona. Fonty vyřešeny , kvůli zvuku jsem musel znovu přeložit kernel a při té příležitosti ho trochu zprznil bootsplash obrázkem s progress barem a animacema, no proč ne?
A je to. Tento příspěvek je psán už v ještě teplém firefoxu, který se "dopřeložil" před cca 10ti minutami. Povedlo se až napodruhé, protože sem se snažil příliš aktivně upravovat optimalizační volby pro configure script a kompilace skončila v plamenech někde u freetype2. Ale hurá hurá, od tohoto okamžiku jsem "soběstačný", systém je pro mne použitelný. Ještě dam stroji na dobrou noc přeložit gvim a pak nastane velké ladění a čištění. V této souvislosti bych měl na zkušené linuxáře několik drobných dotazů.
Jen se chci pochlubit. Do víkendu sem nevydržel a zasednul k LFS. X server chtěl libpng a fontconfig. Ten zas freetype a expat. Všechno drobotina configure make make install bez dalšího koumání. Mocný X pak vyžadoval editaci host.def (jinak by se údajně nedozvěděl že moje holátko LFS má knihovny, které jsem jmenoval výše). Po rozhození hrsti symlinků, mírné úpravě xorg.conf a .xinitrc koukám po 3 hodinách práce (je to velká mrcha, kompilace běžela asi hodinu dvacet)na xtermy a xclock mi říká že čas je jít spát. Podařilo se bez zádrhelů, true type příště. Dobrou noc.
A co dál doktore?
LFS je za mnou, kniha končí prvním bootem. Pak bylo ještě trochu práce s nastavením prostředí - /etc/profile.d/* bash a vim rc /etc/skel/ dircolors a podobně. Abych byl LFS ochoten a schopen dál rozvíjet je nutno rozchodit dvě věci - firefox a hmm chtěl sem napsat gvim, ale vim vlastně stačí, gvim je jen pohodlnější. Toť můj další postupný cíl. Kudy cesta vede?
Veni vidi boot.
Mýty opředená kompilace jádra proběhla jak jarní vánek. Asi půl hodiny mi trvalo projít menuconfig, ale nenarazil jsem na žádnou záludnost. Konfigurace grubu, sestávající ze dvou příkazů (root je /tam/atam, přepiš mbr) a jednoho textového souboru pro boot menu, mne pak jen navnadila na další dění. Pryč z chrootu, umount a CtrlAltDel. Systém je holátko, zařízení pár, takže doslova za několik vteřin už přemýšlím jaké že heslo jsem zvolil pro uživatele root.
Protože jsem nedokázal zjistit příčinu chyby, která mě minule zabrzdila v rozletu, vrátil jsem se o krok zpátky, pečlivěji udělal přípravy a chroot a znovu přeložil glibc. Napodruhé prošel bez chybičky celý toolchain glibc binutils gcc a cesta k instalaci finálního systému byla volná. Hezky podle knihy, kniha dobrá. Autoři umetají cestičku a během kompilace cca 40 balíků se neobjevil problém, či jak autoři raději neutrálně uvádějí "issue".
Na příště už zbývá jen finální napínavá část - boot skripty, jádro a grub.
Minule sem skončil s kompilací a instalací pomocného systému. Po několika dnech, při pokusu pokračovat v načaté práci, mne lfs dovedlo do temnot které zatím neprosvětlily paprsky mého poznání. Pravděpodobně budu muset zvolnit a cosi trošku nastudovat. Ale popořádku.
Pokud se nemůžete dočkat novinek o postupu s LFS, tak pomocný systém jsem zkompiloval bez jediného problému na jeden zátah včera večer. K další práci na LFS se ale asi dostanu až po víkendu.
Tiše nicméně pevně doufám, že další postup v instalaci pomocného systému bude nudný, takže vás s ní dopodrobna budu obtěžovat jen pokud se vyskytne nějaký zajímavý problém. Shrnu pouze co to obnáší.
Po úvodní instalaci „toolchainu“ binutils-gcc-glibc a pomocných součástí (kernel headers, test tools) se pomocí nového gcc znovu zkompilují gcc a binutils, abychom se zbavili všech závislostí na host systému. Pak se zkompilují a instalují Gawk, Coreutils, Bzip2, Gzip, Diffutils, Findutils, Make, Grep, Sed, Gettext, Ncurses, Patch, Tar, Texinfo, Bash-, M4, Bison, Flex, Util-linux, Perl a Udev. Tím je hotova instalace pomocného systému, chrootnem na mnt/lfs, kde se tyto legrace odehrávaly (všechny binárky sou v /mnt/lfs/tools/) a můžeme začít stavět nový systém hezky od základu bez jakýchkoliv rušivých vlivů okolí.V mezidobí vás oblažím nějakými obecnými plky o linuxu, technoanarchii, kořenech LFS pokusu a šťastném dětství s kompjůtry.
Kompilace binutils a gcc zaplavila konzoli spoustou pismenek. Jinak se nic zvlastniho nestalo, jen v adresari /tools se zabydleli sluzebnicci, ktere budou panove conf make a inst prohanet pri nasledujicich orgiich. Ted tu sumi kompilace glibc a asi jeste chvilku chroupat bude.
Co je ovsem zajimavejsi je moje naivita.Jaksi sem nepocital s podstatou liveCD distribuce, ktera s tuposti read only mediu vlastni zapomina vse co sem ji minule naucil.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz