Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby i bezpečnostní předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
A co dál doktore?
LFS je za mnou, kniha končí prvním bootem. Pak bylo ještě trochu práce s nastavením prostředí - /etc/profile.d/* bash a vim rc /etc/skel/ dircolors a podobně. Abych byl LFS ochoten a schopen dál rozvíjet je nutno rozchodit dvě věci - firefox a hmm chtěl sem napsat gvim, ale vim vlastně stačí, gvim je jen pohodlnější. Toť můj další postupný cíl. Kudy cesta vede?
Potřebuji tedy X, nějakého správce oken, nějaké knihovny (GTK, libpng libjpeg ... ) pak absolvovat jistě zajímavou výhybku přes fonty, zvládnout konfiguraci a lokalizaci X nu a pak hurá make firefox.
S X přichází první otázka Org nebo Free? Jaksi "na pohled" je mi sympatičtější X.Org, ale nevím jestli mně k tomu vede něco konkrétního a o co vlastně přijdu tou volbou. Mám Radeona 9600 a pokud to pújde budu chtít funkční tv-out a 3d akceleraci, ale to je naplánováno až na druhou etapu a X.org 6.8 údajně nemá s binárkou od ATI problém. Takže Org. Pokud máte někdo něco k tématu rád si to poslechnu.
Co se správce oken týká, jasno mám v tom, že titány linuxových dekstopů KDE a Gnome ne. Kdyby ano, nezačínal bych si s LFS. Rozhoduji se mezi fluxboxem a enlightenmentem, v úvahu přichází ještě window maker. Předpokládám, že budu mít dostatek času se rozhodnout než nakonfiguruji X a cestinu. Opět vítám Vaše názory.
Ve fontech a jejich správě v linuxu mam hokej a rád bych se zeptal zná-li někdo zdroje kde čerpat info o nastavení true type fontů, jejich velikosti a zobrazení v sytému, rozložení klávesnic a to zejména ve vztahu k rodnému jazyku. BLFS zdroje jsou poměrně skoupé.
Pokud projdu přes všechna tato úskalí, předpokládám že vlatní instalace firefoxu či mozilla suite bude už jen třešnička na dortu.
Tiskni
Sdílej: