Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
A co dál doktore?
LFS je za mnou, kniha končí prvním bootem. Pak bylo ještě trochu práce s nastavením prostředí - /etc/profile.d/* bash a vim rc /etc/skel/ dircolors a podobně. Abych byl LFS ochoten a schopen dál rozvíjet je nutno rozchodit dvě věci - firefox a hmm chtěl sem napsat gvim, ale vim vlastně stačí, gvim je jen pohodlnější. Toť můj další postupný cíl. Kudy cesta vede?
Potřebuji tedy X, nějakého správce oken, nějaké knihovny (GTK, libpng libjpeg ... ) pak absolvovat jistě zajímavou výhybku přes fonty, zvládnout konfiguraci a lokalizaci X nu a pak hurá make firefox.
S X přichází první otázka Org nebo Free? Jaksi "na pohled" je mi sympatičtější X.Org, ale nevím jestli mně k tomu vede něco konkrétního a o co vlastně přijdu tou volbou. Mám Radeona 9600 a pokud to pújde budu chtít funkční tv-out a 3d akceleraci, ale to je naplánováno až na druhou etapu a X.org 6.8 údajně nemá s binárkou od ATI problém. Takže Org. Pokud máte někdo něco k tématu rád si to poslechnu.
Co se správce oken týká, jasno mám v tom, že titány linuxových dekstopů KDE a Gnome ne. Kdyby ano, nezačínal bych si s LFS. Rozhoduji se mezi fluxboxem a enlightenmentem, v úvahu přichází ještě window maker. Předpokládám, že budu mít dostatek času se rozhodnout než nakonfiguruji X a cestinu. Opět vítám Vaše názory.
Ve fontech a jejich správě v linuxu mam hokej a rád bych se zeptal zná-li někdo zdroje kde čerpat info o nastavení true type fontů, jejich velikosti a zobrazení v sytému, rozložení klávesnic a to zejména ve vztahu k rodnému jazyku. BLFS zdroje jsou poměrně skoupé.
Pokud projdu přes všechna tato úskalí, předpokládám že vlatní instalace firefoxu či mozilla suite bude už jen třešnička na dortu.
Tiskni
Sdílej: