Legitimita autorských práv (diskuse)

[Michal Kubeček]

Ptáte-li se na morální právo, pak musíte počítat s tím, že odpověď bude subjektivní a různí lidé budou mít na věc odlišný názor. Na rozdíl od zákona, který by měl být jednoznačný (i když ani tady to není stoprocentní), neexistuje nic takového jako univerzální a objektivní výklad morálky.

[bhy]

Samozřejmě, ptám se na subjektivní názory, jinak to ani nejde.

[Filip Jirsák]

Autorské právo vzniklo proto, aby chránilo zájem společnosti na zveřejnění autorského díla – to není názor RMS, to je fakt. Vždyť v angličtině se to jmenuje copyright – český název práva autorské je poněkud zavádějící.

V ostatních věech je autor mimo ještě více:

Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu…

Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?

Anebo je naopak člověk oprávněn tato omezení porušit, např. pokud si přečte přínosnou knihu nebo uvidí kvalitní film, a má pocit, že ostatní si taky zaslouží tu knihu přečíst nebo ten film vidět?

Vzhledem k tomu, že tato omezení je prázdná množina, je zbytečné bavit se o jejich porušování.

Doporučuji někdy si přečíst autorský zákon. Nebudete pak muset polemizovat s přeludy.

[Robert Krátký]

Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu…

Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?

Ano, každou chvíli. Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem. Tj. každé přehrání s pomocí MPlayer, Xine atd.

Mnohá CD nejde přehrát jinak než ve speciálním programu pro Windows, který je v datové části toho CD. Taky omezení, na jakém počítači to smíš přehrávat, ne?

[Luk]

Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem.

Jenže dost pochybuji o tom, že podle českého práva lze takové omezení právně vymáhat. Pravděpodobně ne. Ale určitě nelegální je, když někdo nabízí nástroj, který má za cíl takovou ochranu obejít. Jiné právní řády (třeba ten americký) to mohou mít upraveno jinak.

Ono je ale obecně chybou, že se lidé snaží najít různé cesty, jak ochrany obejít, než aby to vydavatelům rázně hodili na hlavu. Kdyby se nějakého titulu (s ochranou) prodalo místo 50.000 ks jen třeba 10 tisíc, už by to vydavatelům nebylo jedno a většina by se asi chytila za nos.

Chybu dělají ale i autoři a interpreti (i mnozí velice populární), když podepisují s vydavateli smlouvy, které veškerou moc na podobnými věcmi nechávají na vydavateli (a použijí - i přes interpretův odpor - nějakou ochranu). Pamatuji si např. na souboj skupiny Tři sestry s Monitor-EMI o ochranu Cactus. A nebo jak se Jaroslav Hutka nakonec nadobro rozloučil s vydavateli a hudbu si vydává sám.

[Eregon]

Ale určitě nelegální je, když někdo nabízí nástroj, který má za cíl takovou ochranu obejít. Jiné právní řády (třeba ten americký) to mohou mít upraveno jinak.

Myslím, že tohle je trošku omyl. Podle českého práva mám nárok si autorské dílo, k němuž mám užívací práva ("mám ho koupené"), můžu pro vlastní potřebu dělat, co chci. Mám i právo si to dílo (pořád pro vlastní potřebu) zkopírovat, takže ani nástroje, které k tomu potřebuji, jejich použití ani jejich nabízení samo o sobě není nelegální.

[Luk]

ani nástroje, které k tomu potřebuji, jejich použití ani jejich nabízení samo o sobě není nelegální.

To není tak docela pravda:

§ 43

(1) Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv.

Z toho vyplývá, že samo používání (pokud to není k dosažení majetkového prospěchu) zakázané není, zatímco vývoj, poskytování atd. je neoprávněným zásahem do autorských práv. Pak už samozřejmě může nastoupit trestní zákon:

§ 152 Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi

(1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

Jasné?

[#Tom]

To je ukázkový příklad zvrácenosti toho, čemu někdo kdysi dávno přisoudil označení právo. Přitom je to úplná levota a dokonalý zmatek. V podstatě by se tak neměly prodávat vypalovačky, protože jsou nutné k výrobě nelegálních kopií. Také se k tomu hojně využívají. Na druhou stranu by se dalo říct, že jakékoli prolomení ochrany DVD je k vytvoření zákonem povolené kopie nutné (nevím o tom, že by to šlo udělat nějak jinak), takže šířit dekodér DVD by mělo být v souladu se zákonem.

[Luk]

V podstatě by se tak neměly prodávat vypalovačky, protože jsou nutné k výrobě nelegálních kopií.

To je samozřejmě nesmysl. Vypalovačka není určena k výrobě nelegálních kopií, přestože se k tomu také používá. Podobně, jako kuchyňský nůž není určen k vraždění, přestože ho k tomu občas někdo použije.

...jakékoli prolomení ochrany DVD je k vytvoření zákonem povolené kopie nutné...

Opět chyba v logice uvažování. Že zákon nezakazuje vytvoření kopie pro osobní potřebu, ještě neznamená, že vykonavatel autorských práv (vydavatel) nemá právo provést kroky, které to technicky zkomplikují. Takže přestože si každý může pro sebe vytvořit kopii, a použít k tomu libovolné technické prostředky, zákon zakazuje vývoj a šíření takových prostředků, které mají za cíl eliminaci technických prostředků ochrany práv.

Právě to určení je důležité, protože pokud je cíl jiný (např. umožnit přehrávání), nejedná se o neoprávněný zásah do práv. Je to asi obdobné, jako v případě destilační soupravy. Pokud je tato určena k neoprávněné výrobě lihu, je její držení trestný čin. Kdežto pokud je určena k jinému účelu (destilaci vody nebo něčeho jiného), přestože ji lze použít k destilaci lihu, není její držení trestné. Záleží tedy na tvůrci příslušného prostředku, jako co ho deklaruje.

[#Tom]

Vypalovačka je určena především k obohacení jejího výrobce, její uživatel je až na druhém místě. S výrobou nelegálních kopií ve vypalovačkách se možná nepočítalo, ale dalo se to předvídat. Zatímco nůž se používá obvykle na krájení, vypalovačka se používá obvykle k uchování velkého množství dat na optický disk. Z velké části to jsou nelegální kopie.

Stejně tak dešifrátory DVD jsou určeny k výrobě kopií DVD - ať už legálních či nelegálních. To, že je většina z nich nelegálních, neznamená, že jsou dešifrátory DVD nezákonné, pokud se ovšem nepoužije výklad tak zvrácený, jako byl ten můj ohledně vypalovaček v minulém příspěvku.

Mimochodem, destilační soupravu vyrobenou k destilaci lihu lze jistě použít i k destilaci vody, protože teplota varu vody není o tolik vyšší, aby aparaturu poškodila. Jak z toho ven?

[Filip Jirsák]

Ano, každou chvíli. Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem.

Mícháte jablka a hrušky. Autorské dílo (film) nemá výrobce, ale autora. Autor zcela jistě pro shlédnutí svého filmu nepožaduje ochranu MacroVision (kam by se nasazovala – na oči?). Ochrana MacroVision a cokoliv podobného není ochrana autorského díla, ale určitý druh média – je to způsob vyjádření autorského díla. A způsobu vyjádření díla je z pohledu autorského práva irelevantní – je pouze a jen na vás a na autorovi, zda např. jeho autorský text budete akceptovat napsaný mokrým prstem na toaletním papíře, nebo budete vyžadovat nějakou standardnější technologii. Autorské právo neřeší to, že vám autor své autorské dílo sdělí v podobě, kterou budete schopen vnímat. To by se muselo řešit na úrovni obchodního nebo občanského práva. Na druhou stranu byste měl mít právo vědět o způsobu vyjádření autorského díla před nákupem. Pořád je to ale podobná věc jako VHS vs. DVD – já si také nestěžuju, že jsem si "koupil film", narval jsem DVD do VHS přehrávače a ono to nehraje…

Film na DVD si můžete pro osobní potřebu přehrávat, kopírovat i napodobovat, jak je libo. (V zákoně bohužel je, že vy můžete – ale není tam, že vám to výrobce musí umožnit.) Toto právo vyplývá přímo ze zákona, a licenční smlouva ho nemůže změnit.

Druhá věc je, že filmová studia a vydavatelství se chovají jako na divokém západě a ohánějí se autroským právem i v nesmyslných případech. Naštěstí největší ústupek, který jim současný AZ dává, je zákaz výroby nebo poskytování zařízení a pomůcek na odstranění těchto ochran. Ale samotné používání takových pomůcek pro osobní potřebu zakázáno není. (Pozor, odstranění elektronické identifikace autora a autroského díla je zakázáno úplně.)

Takže máte dvě možnosti – buď film akceptovat na médiu, na kterém vám ho autor nabízí – tedy třeba DVD s ochranou (s tím, že to pro vás není nejlepší formát a budete mít např. práci s převodem díla do vyjádření pro vás lepšího), nebo tlačit na autora, aby své dílo dal k dispozici i v podobě pro vás lepší – třeba DVD bez ochrany. To už ale není záležitost autorského práva, ale obchodních vztahů, případně i ochrany spotřebitele.

[#Tom]

Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?

Řekl bych, že to platí jistě třeba na StarZone od Telecomu. Řekl bych, že ve WMP ten film půjde přehrát opravdu jenom jednou, nebo jen v jednom dni, pro který si film stáhnete. Sám to vyzkoušet nemůžu, protože nemám ADSL. Když si ten film za 50 Kč stáhnete a budete ho mít na disku, jistě ho můžete přehrávat kolikrát chcete, pokud se ta ochrana obejde.

[bhy]

Technologie DRM toto v principu umožňuje a jsem přesvědčen, že se s tím v budoucnu setkáme. Co se týče oprávněnosti porušení omezení, měl jsem na mysli i jiná omezení, která autoři na šíření svých děl uvalují (např. převod z eBook do otevřeného formátu, zákaz rozdávání kopií přátelům apod.).

[--.----...--.-.]

Co sa nam to tu snazite nahovorit? Ze brat niekomu nieco nasilim, navyse ked to este aj on sam vytvoril, teda kradnut je v poriadku??? Podobna zlodejska "ideologia" uz tu u nas bola, pomylili ste sa iba o 15 rokov.

[#Tom]

Zajímalo by mě, jak se krade něco nehmotného, a to ještě násilím.

[Michal Vyskočil]

Zlí hackeři násilně vnikli do objektu společnosti Microsoft, napadli ochranku a zcizili zdrojové kódy QBasicu a MS-DOSu. Stačí jako příklad

[Heron]

No to si teda pomohli

[#Tom]

To je vážně pravda? Zní to spíš jako vtip... Určitě to ale není příklad masového porušování autorských práv, které se nelíbí velkým společnostem.

[Michal Vyskočil]

To byl vtip

[#Tom]

Ale dneska je už možný všechno...

[Michal Vyskočil]

To je fakt, ale ty ses přece ptal na to, jak je možné něco nehmotného ukrást násilím. Já ti ukázal, že to jde (i když ten příklad byl smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a neúmyslná ).

[#Tom]

Otázka je, jestli je to samotné "kradení nehmotného" násilné. To vloupání určitě jo, kradení médií vlastně taky, kopírování už ne, ale zase by se bez násilného vloupání dalo jen těžko uskutečnit. I když... dírka v microsoftích serverech by se možná našla. Ale to jsou jenom moje výmysly, nic víc.

Kdyby ale někdo Microsoftu ukradl kompletní zdrojáky Woken, to by teprve bylo něco.

[--.----...--.-.]

No, napriklad tak, ze niekto nieco vymysli, vytvori (film, hudba, SW), ale nechce, aby produkt jeho cinnosti vyuzival niekto iny ako on. Dozvie sa o tom niekto iny a povie si, ze aj on by to chcel, a tak si to od povodneho majitela skopiruje bez jeho suhlasu, teda ukradne.

[#Tom]

Takže "původní majitel" to stále má => není to krádež.

[--.----...--.-.]

Ked manipulujete s cudzim majetkom bez suhlasu majitela, je to trestny cin? Je. Ked ziskate cudzi majetok bez suhlasu (povodneho) majitela, je to kradez? Je.

A teraz nasa situacia: Manipuloval novy majitel s majetkom predchadzajuceho majitela bez jeho suhlasu? Manipuloval. Je to teda trestny cin? Je. Ziskal novy majitel urcity majetok bez suhlasu predchadzajuceho majitela (v tomto pripade autora)? Ziskal. Je to teda kradez? Je.

Nie je podstatne, ci povodny majitel svoj majetok nadalej vlastni, ide o to, ze niekto iny nerespektoval jeho pravo na osobne vlastnictvo a sukromie (ak mal svoj produkt utajeny).

Skuste sa vzit do pozicie autora.

[#Tom]

To je zásadní omyl. Ukradnout můžete kompatní, pevné, pružné nebo jakékoli disky, paměti, nebo celý počítač. Pravděpodobně tak získáte i data. Když si ta data okopírujete - co a jak se ukradne? Když půjdu do restaurace, kde mi zachutná nějaké dobré jídlo a já si jej doma uvařím jak nejlépe jen budu umět (čili jej okopíruju), tak budu podle vás krást?

[eXces]

Toto plus většina ostatních příspěvků jsou kraviny. Nevím, jak je to v jiných státech, ale autorský zákon u nás nechrání pouze hmotná díla. Musíte si uvědomit, že je rozdíl mezi tím, kdo je autorem a kdo má právo za dílo vybírat poplatky a jinak s ním manipulovat. Problém není to, že by si někteří autoři mohli dávat různé podmínky používáni, ale že si je za ně dává někdo jiný.

Například můžeme mluvit o kolektivních správcích autorských děl. Pokud vydáte nějáké album, musíte se jimi nechat zastupovat. Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.

Podle autorského zákona však žádná velká omezení definována nejsou! (obecně) Pouze je tam dodatek, že to může být upraven jinak, například určitým typem licence v případě software. Musíte si uvědomit, že již nákup nějákého nosiče s filmem je určitým typem smlouvy a vy nejste nuceni jejich smlouvu a jejich podmínky přijmout!

Takže doopravdy tato omezení nejsou většinou dílem autorského zákona, ale spíše nějákého vydavatele..

[#Tom]

Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.

Těžko říct, co se tím myslí, autorský zákon jsem nečetl. Určitě se ale nikdo nemůže zlobit, když nějaká kapela vystaví své vlastní album na internetu - s tím se dá jen těžko něco udělat.

[Ctirad Feřtr]

Pokud vydáte nějáké album, musíte se jimi nechat zastupovat. Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.

Samozřejmě, že můžete. Nadbytečné organizace jako OSA sice budou pouštět mlhu, ale soud dá za pravdu Vám. Takových sporů už několik proběhlo.

Musíte si uvědomit, že již nákup nějákého nosiče s filmem je určitým typem smlouvy....

Právě, že není. Licence je něco úplně jiného než smlouva. Licence upravuje šíření nějakého autorského díla (hudba, kniha, film, software..), vychází z autorského zákona a je to čistě jednostranná záležitost. Smlouva je obosutranná záležitost a může upravovat kde co (od pracovního poměru, po obchodní transakci), ale netýká se nijak autorského zákona.

Pokud já jako autor nějakého hudebního díla (programu, nebo čehokoliv, co podléhá autorskému zákonu) dám k tomu dílu licenci, kde bude napsáno, že si to může každý kopírovat jak chce, tak je to naprosto korektní a v souladu se zákonem. Stejně tak, jako když si tam napíšu cokoliv jiného (ale pouze co se šíření týče, nemůžu si klást podmínky typu, že při poslouchání prvního tracku musí dotyčný stát na jedné noze a mít na hlavě spodky apod.). Jakékoliv nedodržení mnou daných podmínek při šíření je automaticky porušení autorského zákona (nikoliv porušení licence nebo smlouvy). Typická licence je třeba právě GPL.

Naproti tomu taková EULA není licence, ale cosi, co se tváří jako smlouva (byly by to smlouva, kdyby odkliknutí "souhlasím" bylo uznáno jako právní úkon ekvivalentní s podpisem) a s šířením ani autoským zákonem nijak nesouvisí (i když se snaží tvářit, jako že ano).

[Luk]

"Licence" není nic jiného než smluvní podmínky licenční smlouvy, kterou uživatel s autorem (nebo vykonavatelem autorských práv) uzavírá - ať už explicitně (podpisem smlouvy nebo ústní dohodou), nebo mnohem častěji konkludentně (např. odkliknutím souhlasu s licenčními podmínkami). I když právníci nejsou jednotni v tom, které licence a za jakých okolností jsou platné, obecně lze brát jako fakt, že to tak je (pouze u výhradního užití je nutná písemná smlouva).

I používání díla šířeného pod licencí GPL je vstupem do smluvního vztahu s autorem. Proto porušení podmínek je nejen porušení autorského zákona, ale také porušením této smlouvy. Pokud se uživatel porušením smlouvy "bezdůvodně obohatil", má autor právní nárok na zadostiučinění (které sice většinou nebude v penězích, ale může mít formu veřejné omluvy na náklady pachatele).

"EULA" je normální licenční smlouva jako každá jiná, přestože v některých EULA jsou části, které jsou podle našeho práva neplatné.

[unchallenger]

Nebudu komentovat, jak je to u nás, kde podle většiny právníků GPL stejně není platná -- právě proto, že to není smlouva. Nicméně např. podle amerického práva je ten rozdíl velký.

Používání díla šířeného pod GPL není ani u nás vstupem do smluvního vztahu s autorem. Pokud vím, nemůže být u nás smlouva jednostranná (to by pak byla licence ve americkém smyslu) -- nemohu s nikým vstoupit do smluvního vztahu, aniž by o tom on věděl, a autor neví, že jeho dílo používám. Ze stejného důvodu není smlouva žádná EULA. Je naprosto možné (spíš téměř jisté), že u nás neexistuje způsob, jak jednostranně deklarovat licenční podmínky. To však znamená, že použití prostě vůbec nemá oporu v zákoně, ne že byla uzavřena jakási smlouva.

Prakticky vztato to ničemu nevadí. Deklaroval-li někdo jednostranně nějaké podmínky použití a já je dodržuji, nebude mě žalovat (není-li magor), byť neexistuje právní rámec který by toto technicky umožňoval. Poruším-li je, může mě žalovat spokojeně -- a to ze stejného důvodu.

[Ctirad Feřtr]

Nebudu komentovat, jak je to u nás, kde podle většiny právníků GPL stejně není platná -- právě proto, že to není smlouva.

Ta "většina" právníků zřejmě nikdy GPL nečetla a navíc jim nejspíš nedošlo, že to smlouva být nemá, protože je to licence. Pokud někdo zpochybňuje GPL, zpochybňuje tím platnost autorského zákona.

Používání díla šířeného pod GPL není ani u nás vstupem do smluvního vztahu s autorem.

GPL hlavně vůbec používání neupravuje. GPL upravuje šíření, tj. výrobu a ditribuci rozmnoženin, odvozených děl apod..

Ze stejného důvodu není smlouva žádná EULA.

Ona to smlouva je, akorát, že (podle našeho práva) není korektně uzavřená a obsah by se dal rovněž zpochybnit. V žádném případě to ale není licence (tj upravující šíření). Je to zkrátka (neplatná) smlouva, která upravuje podmínky používání.

Je naprosto možné (spíš téměř jisté), že u nás neexistuje způsob, jak jednostranně deklarovat licenční podmínky.

Autorský zákon, pokud vím, nespecifikuje jakou právní formu musí mít onen "souhlas autora", kolem kterého se to celé točí. Tudíž ta forma může bejt jakákoliv.

[unchallenger]

GPL hlavně vůbec používání neupravuje.

The act of running the Program is not restricted, and the output
from the Program is covered only if its contents constitute a work
based on the Program (independent of having been made by running
the Program).

Kdyby tam toto nebylo, nejspíš bys v řadě zemí mohl program šířit a modifikovat, ale nesměl používat, což by bylo poměrně absurdní.

Ona to smlouva je, akorát, že (podle našeho práva) není korektně uzavřená a obsah by se dal rovněž zpochybnit. V žádném případě to ale není licence (tj upravující šíření). Je to zkrátka (neplatná) smlouva, která upravuje podmínky používání.

Můžeš mi vysvětlit, jak se u nás uzavírají jednostranné smlouvy? A pokud nic takového není, tak proč to je podle tebe smlouva? Má to k ní docela daleko.

Autorský zákon, pokud vím, nespecifikuje jakou právní formu musí mít onen "souhlas autora", kolem kterého se to celé točí. Tudíž ta forma může bejt jakákoliv.

Jaká tedy?

[msk]

Pokud vydáte nějáké album, musíte se jimi nechat zastupovat. Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.

To je vseobecny blud, ktory okolo seba rozosievaju zlodejske organizacie typu OSA (cz) a SOZA (sk). Neviem ako v CZ, ale pred necelymi 3 mesiacmi som INTENZIVNE studoval SK autorsky zakon, v ktorom bolo mimo ine spomenute, ze autori MAJU PRAVO nechat sa zastupovat OBCIANSKYMI ZDRUZENIAMI (!!!) na kolektivnu spravu autorskych prav. Takychto zdruzeni moze byt miliarda, povolenie vydava ministerstvo kultury tusim. Nikde v celom autorskom zakone nie je spomenuta ziadna SOZA, ako jedina organizacia tohoto typu. Takisto nie je pravda, ze organizator akejkolvek akcie s hudobnou produkciou je povinny pausalne platit akekolvek peniaze za reprodukovane diela. Organizator akcie je povinny poskytnut zoznam reprodukovanych diel a v pripade, ze sa niektore dielo nachadza v databaze tej-ktorej organizacie, musi zan zaplatit. Pokial by totiz SOZA vybrala peniaze aj za dielo, ktore nespravuje, dopustila by sa trestneho cinu kradeze/neopravneneho obohacovania/porusenia autorskeho zakona (pravnici prosim vyberu spravnu moznost), pretoze by poprela moje autorske prava k mojmu dielu.

Toz vsetko.

PS. ked budem mat viac casu, planujem zverejnit na www.audionet.sk clanok zaoberajuci sa touto tematikou. Existuje mala nadej, ze aj podporeny pravnym vykladom mojho rodinneho pravnika :o)

[Michal Kubeček]

Trochu mícháte dohromady dvě nezávislé otázky:

• je to trestný čin?
• je to krádež?

Ne každý trestný čin je krádeží. Dokonce si ani nejsem jistý, je-li každá krádež trestným činem (jestli to nemůže být přestupek).

[--.----...--.-.]

Ved ja som ani nenapisal, ze kazdy trestny cin je kradez. Ja som napisal, ze "tento" cin je trestny cin a ze "tento" cin je zaroven kradez.

[Mikos]

Tento čin může být možná činem trestným, ale rozhodně to není krádež. Je to prostě porušení autorských práv a tečka. Žádná krádež

[--.----...--.-.]

Skusim to este inak:
Pacilo by sa Vam, keby ste boli autorom nejakeho SW s licenciou GNU GPL a potom by prisla nejaka nadnarodna firma, ktora by skopirovala Vas SW, zmenila by licenciu na svoju vlastnu a zacala predavat ako proprietarny SW? A pripadne by este mohla aj zmenit autora na seba.

Vy by ste podla Vas o nic neprisiel, takze je vsetko (podla Vas) v poriadku.
Podla mna to bola jasna kradez a trestny cin.

[#Tom]

GPL jsem četl jen jednou a zrovna moc mě to nebavilo. Jestli si ale dobře pamatuju, měla by pak taková společnost povinnost otevřít zdrojové texty všeho, co postavila na mém kódu. A nebo by se mohla vyrovnat mimosoudně, což by mohlo být ještě lepší.

[--.----...--.-.]

To som nenapisal, pretoze ianc by to nebolo to, co obhajujete. V tom pripade by to bolo dodrzanie podmienok autora.

[unchallenger]

Tak ještě jednou: trestný čin by to byl možná (mohl by to být přestupek nebo dokonce nedodržení smluvních podmínek, pokud někdo považuje GPL za smlouvu, a to je pak ještě něco úplně jiného). Krádež by to nebyla určitě, stejně jako by to nebyla vražda ani vlastizrada.

[bhy]

To mluvíte o něčem jiném. Já jsem se ptal, jestli má autor morální právo omezovat šíření svého díla. A o svobodné šíření díla mi jde. Když něco zveřejním pod GPL, tak právě chci, aby se to šířilo a používalo to co nejvíc lidí.

Podle mě by to nebylo v pořádku, protože by to byl krok k omezení šíření díla, kterému se chci vyhnout. Krádež by to nebyla, ale bylo by to neetické.

[Michal Kubeček]

Když něco zveřejním pod GPL, tak právě chci, aby se to šířilo a používalo to co nejvíc lidí.

Klasický omyl. GPL se nestará o to, oby se něco šířilo a aby to dostalo co nejvíce lidí. Stará se pouze o to, aby všichni, kdo to dostanou (což může docela klidně být jen jeden člověk), dostali i kompletní zdrojáky (a právo (ne povinnost) to (za stejných podmínek) šířit dál) a ne pouze černou skříňku.

[unchallenger]

Rozlišuj motivaci a mechanismus. GPL šíření nevynucuje, ale umožňuje ho. Úvaha ,zveřejním něco pod licení, která umožňuje šíření, protože chci, aby se to šířilo` je podle mne v pořádku.

[Michal Kubeček]

Právě že rozlišuji. Podle mne prvotní motivací vzniku GPL nebylo zajistit šíření software, ale snaha, aby ten, kdo software dostane, nebyl omezen v tom, co s ním smí udělat.

[unchallenger]

To se na to ovšem díváš z pohledu tvůrce GPL. Z pohledu uživatele GPL, tj. tvůrce nějakého díla, který pro ně volí licenci, je tato část úvah tvůrce licence irelevantní. Mohla by tedy existovat licence, která by šíření vynucovala, ale pochybuji, že se ujala. Máš tak na výběr šíření umožnit, nebo neumožnit -- a vybereš si proto licenci, která šíření umožňuje. Pokud si tedy vybereš GPL, tak máš asi i jiné požadavky, kdyby šlo jen o maximalizaci rozšíření, bys měl psát u Nokie software pro mobilní telefony nebo tak něco a o licenci se nestarat...

[bhy]

Promiňte, ale proč někdo tvoří film (hudbu, software), když nechce aby jej pak někdo viděl (slyšel, použil)? Natočím si film, budu se na něj dívat sám a nikomu ho neukážu?

[--.----...--.-.]

To nie je podstatne. Podstatne je, pravo autora, alebo majitela na urcenie podmienok sirenia. Niekto si moze natocit film a rozdavat ho na DVD na namesti a iny si ho zase necha zasifrovany doma na disku. Kazdy sme iny.

[bhy]

Ale já to říkám už v tom blogpostu, že krádež je, když někomu něco odebereme. Vy taky používate slovo "brát," ale to prostě nevystihuje to, o čem mluvím. Když uděláme několik kopií díla v rozporu s jeho licencí, tak tím autorovi nic neodebíráme. To dílo se množí, ale odnikud nemizí, tam, kde bylo, pořád je.

[Michal Kubeček]

Když uděláme několik kopií díla v rozporu s jeho licencí, tak tím autorovi nic neodebíráme.

Potenciální (a často zcela reálný) zisk?

[bhy]

Jak chcete odebrat něco potenciálního? Něco co ještě není?

[Michal Kubeček]

Proč byste nemohl? Tím že mu zabráníte na tom vydělat, ho zbavujete potenciálního zisku. Ten zisk se mohl stát reálným a také nemusel; vy ho ale zbavíte samotné možnosti na tom vydělat.

[unchallenger]

V tom případě je jakýkoli druh konkurence též krádež. A nejspíš i další věci, třeba blokování, či dokonce jen ignorování reklamy. Zkusme používat slova v jejich normálním smyslu a nevymýšlet ujeté definice krádeže...

[Michal Kubeček]

Vždyť jsem také o pár příspěvků zpátky sám upozorňoval, že to krádež není. Jenže stejně jako se mi nelíbí postoj institucí typu OSA nebo RIAA, na druhou stranu se mi nelíbí ani postoj těch, kdo se snaží různými sofismy doložit, že na porušování autorských práv vlastně není nic špatného. Takoví lidé bohužel existují a svým jednáním ve výsledku mafiánským organizacím spíše pomáhají…

[unchallenger]

To je ovšem další důvod, proč to důsledně rozlišovat. Mohu totiž např. zastávat názor, že je zapotřebí reforma autorského práva (copyrightu) nebo systému kompenzací, ale přitom nemít nic proti pojmu vlastnictví. Z tohoto pohledu jsou pigopolisti zákeřní, protože se pojmem ,intelectual property` snaží navodit dojem, že nejenže copyright, patenty, obchodní známky, ... jsou totéž, i když pro ně platí odlišná pravidla, ale že se navíc tyto druhy ,vlastictví` (ve skutečnosti jsou to práva nebo výsady) neliší od hmotných věcí. Zajímavé je, že třeba nikdo neprosazuje pro hmotné věci, aby stejně jako obchodní značky přešly do společného vlastnictví, když si je nebudu bránit dost tvrdě...

[--.----...--.-.]

Hovori sa tomu "Cena usleho zisku", alebo "Oportunity cost", vid skripta Ekonomie (asi) akejkolvek vysokej skoly. Na to som ale ja nemyslel. Ja som myslel na vedome a neskryvane (!) porusovanie prav majitela (autora) na urcenie a dodrzovanie pravidiel, akym sposobom bude s jeho dielom/majetkom nakladane.

[unchallenger]

Bezva, podařilo se ti složitě popsat pojem ,autorské právo`. Porušení autorského práva je porušení autorského práva. Porušení smlouvy je zase porušení smlouvy. A vlastizrada je vlastizrada. Kdežto krádež je krádež.

[Michal Vyskočil]

Ale musí se smířit s tím, že čím tvrdší omezení, tím spíš se jeho klienti a) obrátí jinam b) budou snažit podmínky obejít, případně úplně ignorovat. Tomu se říká kauzalita, tomu se nikdo nevyhne.

To co je důležité je svoboda, že je možné se rozhodnout, jaká omezení aplikuji. Např. pokud by všechen software musel být pod GPL, pak by se jednalo o svobodnou licenci jen podle názvu, protože by tomu nepředcházelo svobodné rozhodnutí autora.