Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Tiskni
Sdílej:
[1]: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavagada_Solar_Park
Cili ty 2 eletrarny jsou bajvoko v produkci energie srovnatelne. Ale jedna zabira 143ha nebo a druha 50km^2.
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Lol, ted nevim jestli trollis nebo jsi tak blbej.
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Ono si to bude vyrábět izotop 3H z deuterium-deuterium slučování. D+D = 3He + n (3.3MeV energie), potom reakce D+3He = 4He + p (18MeV). A další reakce následují v řadě. Jedná se o nejenergičtější slučování. Z jednoho rozpadu Uranu 235 se sice získá cca 180MeV, ale pokud uvažujeme energie na nukleon, tak u Uranu to vychází na cca 0.8MeV, zatímco pro D na cca 3.5Mev. Tj tahle posloupnost reakcí je 4.4x energeticky výhodnější než štepení uranu. Navíc deuteria je v oceánech prakticky nevyčerpatelné množství, což se o uranu moc říct nedá. Jen je trochu problém postavit to magnetické udržení. S uranem se pracuje přece jen snadněji a za normálního tlaku. Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce. Zrovna tenhle nápad je konečně dost jiný, než předchozí tokamaky a stelarátory. Nápad s urychlovači tak nový není, ale získávání energie přímo z elektomagnetického pole expandující plazmy stojí za to alespoň vyzkoušet.
Helion demonstrates the first direct magnetic energy recovery from a subscale pulsed magnetic system, utilizing modern high-voltage insulated gate bipolar transistors to recover energy at over 95% round-trip efficiency for over 1 million pulses. In a smaller system, the team demonstrates the formation of more than 1 billion FRCs.
Co chtějí dělat s tímto Helionem nevím. Ten sběr přímo energie z expandující plazmy by napovídal přímý převod na elektrický proud a to bych teda vážně rád viděl. To by byla revoluce jako prase. Konečně bychom se posunuli ze století páry.Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi. V podstatě jde o to, že když tu plasmu srazí uprostřed, tak jí chvíli drží v těch cívkách, zatímco dochází k reakci, a pak využijí toho, že ta plazma se rozpíná, aby vygenerovali energii v těch cívkách (rozpínající se plazma -> pohybující se elektrony -> elmag pole). Akorát teda nevím jestli používají ty samé cívky. Ale podle jejich prohlášení jim už tohle funguje, jen to nemá větší účinnost jak 100% (zachycují takhle údajně něco jako 95% vloženého výkonu), to má mít až to další zařízení, co teď staví.
Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce.To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy. Na redditu někdo spekuloval, že jim stačí něco jako 1ms.
Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi.Ano, ale ještě jsem neměl čas si to pořádně prostudovat. Tím myslím nějaký papír, ne ten jejich web s celkem pěknou animací.
To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy.Jo. Tohle není nová myšlenka, existují pokusy s laserem iniciovanou fůzí, kde se teda zapalují rovnou peletky (deuterium-tritium). Což má ten drobný problém, že tricium v přírodě skoro není a vyrábí se ve štěpných reaktorech.
Nevím, z čeho usuzuješ, že mám třeba méně informací. Každopádně rok 2030 není reálný pro žádný projekt, je to další scifi. Podle mně se bavíme reálně o něčem novějším tak kolem 2060-2070.V EU by do roku 2060 nedostali ani stavebni povoleni. Snad do te doby ten eurosocialismus padne vlastni vahou, jako vsechny ostatni iterace socialismu.
Zdar Max
Elektrická energie má samozřejmě větší využití, protože je to nejsilnější a "nejčistší" zdroj energie, který dnes dokážeme, velmi draze vyrobit, velmi rychle přepravovat na velkou vzdálenost a využít, ale pokoušet se ji ve velkém skladovat je prostě hloupý nápad. Ono to ostatně platí o jakékoliv energii.
než věřit Polákovi a dvěma Jordáncům, nebo co to je za národnost.Tak jako na tohle nemusíš věřit žádné národnosti, těch dat o tom že standardní spalovací motory jsou efektivitou fakt špatné najdeš dost i česky. Třeba tady máš teoretické výpočty horní hranice efektivity: http://files.strojarna.webnode.cz/200000012-5fc5660bf5/MOTORY-%20teorie.pdf (reálná účinnost je samozřejmě mnohem nižší).
Elektrická energie má samozřejmě větší využití, protože je to nejsilnější a "nejčistší" zdroj energie, který dnes dokážeme, velmi draze vyrobit, velmi rychle přepravovat na velkou vzdálenost a využít, ale pokoušet se ji ve velkém skladovat je prostě hloupý nápad. Ono to ostatně platí o jakékoliv energii.Jinak já jsem nic nepsal o skladování, klidně to může nadále fungovat on-demand pomocí peaker plants jako teď. Ale on to obecně zas tak hloupý nápad není, protože síť potřebuje skokově vyvažovat právě proto, že je to on-demand, a na tom se dá vydělat.
Jeden malej, ale podstatnej detail ... rec je pokud vim o efektivite celyho retezce, a v tomhle ohledu je spalovani specielne nafty(a mazutu) coz je ODPAD radove efektivnejsi, nez (velmi nakladna) vyroba elektriny z naprosto cehokoli. I kdybys tu elektrinu vyrabel prave z ty nafty, tak je to dalsi krok s dalsima ztratama. Ostatne v aute muzes topit presne stejnym palivem, jako v libovolny elektrarne. Elektrifikaci auta ty ztraty navysujes o neefektivni dopravu a naprostro tragicky skladovani.Ne, protože ty motory nejsou tak efektivní, jako elektrárna. V těch elektrárnách se typicky využívá například i odpadní teplo, které v normálním autě naopak ještě musíš odstraňovat a tím vynakládat další energii jen na provoz. Nehledě na to, že to afaik pokud si dobře pamatuju škáluje s velikostí (vetší motor -> lepšejší). Pak taky samozřejmě ideální otáčky a zátěž.
A ano, plati to i o energii z vetru (auto muzes klidne pohanet plachtou a bude to RADOVE efektivnejsi, nez z toho vetru pro to auto vyrabet elektrinu)To teda nevím. Efektivnější to možná bude, ale z očividných důvodů taky úplně nepraktické. Ale obecně když jsem si četl o tom jak a proč jsou větrné elektrárny efektivní (jakože co musíš udělat, abys měl větší efektivitu), tak to bylo hodně neintuitivní a například co jsem se dočetl, tak zdaleka nejefektivnější větriná elektrárna, by byla mající jen jeden velmi tenký, velmi dlouhý list. Samozřejmě se to z praktických důvodů nedělá, protože odstředivá síla.
stejne dobre ho muzes pohanet energii ze slunce - IMO ohrivat trebas vodu pomoci soustavy zrcadel bude asi tak o rad efektivnejsi, nez misto brambor pestovat na poli solarni panely.Jo, to je hezká teorie, akorát že vůbec. Skoro všechny ty zrcadlové elektrárny mají brutální problémy co se týče ekonomiky provozu, schválně si o tom něco nastuduj. Efektivita ohřevu není špatná, ale efektivita celého systému nic moc. Už jen proto že tu vodu/páru pak musíš nějak převést na práci.
Ale jedna vec je na tom odkazovanym PDFku poucna - zdaleka nejefektivnejsi(a tudiz i nejekologictejsi) jsou naftaky s turbem.Ano, do jisté míry. Jen bych řekl že ne nafťáky, ale naftové motory, protože typicky chceš ještě ideální otáčky a zátěž. Ostatně přesně proto existují hybridy. Nejfektivnější z fosilních paliv jsou plynové turbíny, tam jde praktická efektivita existujících komerčních řešení k 60%.
kdyžuž nic jinýho tak to aspoň jako supr svítí :D