Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Tiskni
Sdílej:
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Lol, ted nevim jestli trollis nebo jsi tak blbej.
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Ono si to bude vyrábět izotop 3H z deuterium-deuterium slučování. D+D = 3He + n (3.3MeV energie), potom reakce D+3He = 4He + p (18MeV). A další reakce následují v řadě. Jedná se o nejenergičtější slučování. Z jednoho rozpadu Uranu 235 se sice získá cca 180MeV, ale pokud uvažujeme energie na nukleon, tak u Uranu to vychází na cca 0.8MeV, zatímco pro D na cca 3.5Mev. Tj tahle posloupnost reakcí je 4.4x energeticky výhodnější než štepení uranu. Navíc deuteria je v oceánech prakticky nevyčerpatelné množství, což se o uranu moc říct nedá. Jen je trochu problém postavit to magnetické udržení. S uranem se pracuje přece jen snadněji a za normálního tlaku. Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce. Zrovna tenhle nápad je konečně dost jiný, než předchozí tokamaky a stelarátory. Nápad s urychlovači tak nový není, ale získávání energie přímo z elektomagnetického pole expandující plazmy stojí za to alespoň vyzkoušet.
Helion demonstrates the first direct magnetic energy recovery from a subscale pulsed magnetic system, utilizing modern high-voltage insulated gate bipolar transistors to recover energy at over 95% round-trip efficiency for over 1 million pulses. In a smaller system, the team demonstrates the formation of more than 1 billion FRCs.
Co chtějí dělat s tímto Helionem nevím. Ten sběr přímo energie z expandující plazmy by napovídal přímý převod na elektrický proud a to bych teda vážně rád viděl. To by byla revoluce jako prase. Konečně bychom se posunuli ze století páry.Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi. V podstatě jde o to, že když tu plasmu srazí uprostřed, tak jí chvíli drží v těch cívkách, zatímco dochází k reakci, a pak využijí toho, že ta plazma se rozpíná, aby vygenerovali energii v těch cívkách (rozpínající se plazma -> pohybující se elektrony -> elmag pole). Akorát teda nevím jestli používají ty samé cívky. Ale podle jejich prohlášení jim už tohle funguje, jen to nemá větší účinnost jak 100% (zachycují takhle údajně něco jako 95% vloženého výkonu), to má mít až to další zařízení, co teď staví.
Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce.To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy. Na redditu někdo spekuloval, že jim stačí něco jako 1ms.
Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi.Ano, ale ještě jsem neměl čas si to pořádně prostudovat. Tím myslím nějaký papír, ne ten jejich web s celkem pěknou animací.
To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy.Jo. Tohle není nová myšlenka, existují pokusy s laserem iniciovanou fůzí, kde se teda zapalují rovnou peletky (deuterium-tritium). Což má ten drobný problém, že tricium v přírodě skoro není a vyrábí se ve štěpných reaktorech.
Nevím, z čeho usuzuješ, že mám třeba méně informací. Každopádně rok 2030 není reálný pro žádný projekt, je to další scifi. Podle mně se bavíme reálně o něčem novějším tak kolem 2060-2070.V EU by do roku 2060 nedostali ani stavebni povoleni. Snad do te doby ten eurosocialismus padne vlastni vahou, jako vsechny ostatni iterace socialismu.
Zdar Max
než věřit Polákovi a dvěma Jordáncům, nebo co to je za národnost.Tak jako na tohle nemusíš věřit žádné národnosti, těch dat o tom že standardní spalovací motory jsou efektivitou fakt špatné najdeš dost i česky. Třeba tady máš teoretické výpočty horní hranice efektivity: http://files.strojarna.webnode.cz/200000012-5fc5660bf5/MOTORY-%20teorie.pdf (reálná účinnost je samozřejmě mnohem nižší).
Elektrická energie má samozřejmě větší využití, protože je to nejsilnější a "nejčistší" zdroj energie, který dnes dokážeme, velmi draze vyrobit, velmi rychle přepravovat na velkou vzdálenost a využít, ale pokoušet se ji ve velkém skladovat je prostě hloupý nápad. Ono to ostatně platí o jakékoliv energii.Jinak já jsem nic nepsal o skladování, klidně to může nadále fungovat on-demand pomocí peaker plants jako teď. Ale on to obecně zas tak hloupý nápad není, protože síť potřebuje skokově vyvažovat právě proto, že je to on-demand, a na tom se dá vydělat.
Jeden malej, ale podstatnej detail ... rec je pokud vim o efektivite celyho retezce, a v tomhle ohledu je spalovani specielne nafty(a mazutu) coz je ODPAD radove efektivnejsi, nez (velmi nakladna) vyroba elektriny z naprosto cehokoli. I kdybys tu elektrinu vyrabel prave z ty nafty, tak je to dalsi krok s dalsima ztratama. Ostatne v aute muzes topit presne stejnym palivem, jako v libovolny elektrarne. Elektrifikaci auta ty ztraty navysujes o neefektivni dopravu a naprostro tragicky skladovani.Ne, protože ty motory nejsou tak efektivní, jako elektrárna. V těch elektrárnách se typicky využívá například i odpadní teplo, které v normálním autě naopak ještě musíš odstraňovat a tím vynakládat další energii jen na provoz. Nehledě na to, že to afaik pokud si dobře pamatuju škáluje s velikostí (vetší motor -> lepšejší). Pak taky samozřejmě ideální otáčky a zátěž.
A ano, plati to i o energii z vetru (auto muzes klidne pohanet plachtou a bude to RADOVE efektivnejsi, nez z toho vetru pro to auto vyrabet elektrinu)To teda nevím. Efektivnější to možná bude, ale z očividných důvodů taky úplně nepraktické. Ale obecně když jsem si četl o tom jak a proč jsou větrné elektrárny efektivní (jakože co musíš udělat, abys měl větší efektivitu), tak to bylo hodně neintuitivní a například co jsem se dočetl, tak zdaleka nejefektivnější větriná elektrárna, by byla mající jen jeden velmi tenký, velmi dlouhý list. Samozřejmě se to z praktických důvodů nedělá, protože odstředivá síla.
stejne dobre ho muzes pohanet energii ze slunce - IMO ohrivat trebas vodu pomoci soustavy zrcadel bude asi tak o rad efektivnejsi, nez misto brambor pestovat na poli solarni panely.Jo, to je hezká teorie, akorát že vůbec. Skoro všechny ty zrcadlové elektrárny mají brutální problémy co se týče ekonomiky provozu, schválně si o tom něco nastuduj. Efektivita ohřevu není špatná, ale efektivita celého systému nic moc. Už jen proto že tu vodu/páru pak musíš nějak převést na práci.
Ale jedna vec je na tom odkazovanym PDFku poucna - zdaleka nejefektivnejsi(a tudiz i nejekologictejsi) jsou naftaky s turbem.Ano, do jisté míry. Jen bych řekl že ne nafťáky, ale naftové motory, protože typicky chceš ještě ideální otáčky a zátěž. Ostatně přesně proto existují hybridy. Nejfektivnější z fosilních paliv jsou plynové turbíny, tam jde praktická efektivita existujících komerčních řešení k 60%.
kdyžuž nic jinýho tak to aspoň jako supr svítí :D