Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Tiskni
Sdílej:
[1]: https://en.wikipedia.org/wiki/Pavagada_Solar_Park
Cili ty 2 eletrarny jsou bajvoko v produkci energie srovnatelne. Ale jedna zabira 143ha nebo a druha 50km^2.
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Lol, ted nevim jestli trollis nebo jsi tak blbej.
Ono si to ma samo pro sebe vyrabet palivo (H3) a pak to jeste (jako odpad) generovat elektrinu ... lol. Perpetuum mobile.Ono si to bude vyrábět izotop 3H z deuterium-deuterium slučování. D+D = 3He + n (3.3MeV energie), potom reakce D+3He = 4He + p (18MeV). A další reakce následují v řadě. Jedná se o nejenergičtější slučování. Z jednoho rozpadu Uranu 235 se sice získá cca 180MeV, ale pokud uvažujeme energie na nukleon, tak u Uranu to vychází na cca 0.8MeV, zatímco pro D na cca 3.5Mev. Tj tahle posloupnost reakcí je 4.4x energeticky výhodnější než štepení uranu. Navíc deuteria je v oceánech prakticky nevyčerpatelné množství, což se o uranu moc říct nedá. Jen je trochu problém postavit to magnetické udržení. S uranem se pracuje přece jen snadněji a za normálního tlaku. Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce. Zrovna tenhle nápad je konečně dost jiný, než předchozí tokamaky a stelarátory. Nápad s urychlovači tak nový není, ale získávání energie přímo z elektomagnetického pole expandující plazmy stojí za to alespoň vyzkoušet.
Helion demonstrates the first direct magnetic energy recovery from a subscale pulsed magnetic system, utilizing modern high-voltage insulated gate bipolar transistors to recover energy at over 95% round-trip efficiency for over 1 million pulses. In a smaller system, the team demonstrates the formation of more than 1 billion FRCs.
Co chtějí dělat s tímto Helionem nevím. Ten sběr přímo energie z expandující plazmy by napovídal přímý převod na elektrický proud a to bych teda vážně rád viděl. To by byla revoluce jako prase. Konečně bychom se posunuli ze století páry.Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi. V podstatě jde o to, že když tu plasmu srazí uprostřed, tak jí chvíli drží v těch cívkách, zatímco dochází k reakci, a pak využijí toho, že ta plazma se rozpíná, aby vygenerovali energii v těch cívkách (rozpínající se plazma -> pohybující se elektrony -> elmag pole). Akorát teda nevím jestli používají ty samé cívky. Ale podle jejich prohlášení jim už tohle funguje, jen to nemá větší účinnost jak 100% (zachycují takhle údajně něco jako 95% vloženého výkonu), to má mít až to další zařízení, co teď staví.
Takže žádné perpetum mobile, ale prostá jaderná fyzika. A jestli to bude profitabilní záleží pouze na tom, jestli se tu reakci podaří udržet. Že to funguje dávno víme. Teď jen najít vhodnou konfiguraci pro dlouhodobé udržení této reakce.To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy. Na redditu někdo spekuloval, že jim stačí něco jako 1ms.
Však o tom píšou přímo na webu, a řešilo se to i v té reddit diskuzi.Ano, ale ještě jsem neměl čas si to pořádně prostudovat. Tím myslím nějaký papír, ne ten jejich web s celkem pěknou animací.
To co psali je, že to má fungovat v pulzním režimu. Tedy srazí ty dvě plazmy uprostřed magnetickým polem, a celé to musí udržet jen zlomky vteřiny, právě protože využívájí to rozpínání plazmy.Jo. Tohle není nová myšlenka, existují pokusy s laserem iniciovanou fůzí, kde se teda zapalují rovnou peletky (deuterium-tritium). Což má ten drobný problém, že tricium v přírodě skoro není a vyrábí se ve štěpných reaktorech.
Nevím, z čeho usuzuješ, že mám třeba méně informací. Každopádně rok 2030 není reálný pro žádný projekt, je to další scifi. Podle mně se bavíme reálně o něčem novějším tak kolem 2060-2070.V EU by do roku 2060 nedostali ani stavebni povoleni. Snad do te doby ten eurosocialismus padne vlastni vahou, jako vsechny ostatni iterace socialismu.
Zdar Max
Elektrická energie má samozřejmě větší využití, protože je to nejsilnější a "nejčistší" zdroj energie, který dnes dokážeme, velmi draze vyrobit, velmi rychle přepravovat na velkou vzdálenost a využít, ale pokoušet se ji ve velkém skladovat je prostě hloupý nápad. Ono to ostatně platí o jakékoliv energii.
než věřit Polákovi a dvěma Jordáncům, nebo co to je za národnost.Tak jako na tohle nemusíš věřit žádné národnosti, těch dat o tom že standardní spalovací motory jsou efektivitou fakt špatné najdeš dost i česky. Třeba tady máš teoretické výpočty horní hranice efektivity: http://files.strojarna.webnode.cz/200000012-5fc5660bf5/MOTORY-%20teorie.pdf (reálná účinnost je samozřejmě mnohem nižší).
Elektrická energie má samozřejmě větší využití, protože je to nejsilnější a "nejčistší" zdroj energie, který dnes dokážeme, velmi draze vyrobit, velmi rychle přepravovat na velkou vzdálenost a využít, ale pokoušet se ji ve velkém skladovat je prostě hloupý nápad. Ono to ostatně platí o jakékoliv energii.Jinak já jsem nic nepsal o skladování, klidně to může nadále fungovat on-demand pomocí peaker plants jako teď. Ale on to obecně zas tak hloupý nápad není, protože síť potřebuje skokově vyvažovat právě proto, že je to on-demand, a na tom se dá vydělat.
Jeden malej, ale podstatnej detail ... rec je pokud vim o efektivite celyho retezce, a v tomhle ohledu je spalovani specielne nafty(a mazutu) coz je ODPAD radove efektivnejsi, nez (velmi nakladna) vyroba elektriny z naprosto cehokoli. I kdybys tu elektrinu vyrabel prave z ty nafty, tak je to dalsi krok s dalsima ztratama. Ostatne v aute muzes topit presne stejnym palivem, jako v libovolny elektrarne. Elektrifikaci auta ty ztraty navysujes o neefektivni dopravu a naprostro tragicky skladovani.Ne, protože ty motory nejsou tak efektivní, jako elektrárna. V těch elektrárnách se typicky využívá například i odpadní teplo, které v normálním autě naopak ještě musíš odstraňovat a tím vynakládat další energii jen na provoz. Nehledě na to, že to afaik pokud si dobře pamatuju škáluje s velikostí (vetší motor -> lepšejší). Pak taky samozřejmě ideální otáčky a zátěž.
A ano, plati to i o energii z vetru (auto muzes klidne pohanet plachtou a bude to RADOVE efektivnejsi, nez z toho vetru pro to auto vyrabet elektrinu)To teda nevím. Efektivnější to možná bude, ale z očividných důvodů taky úplně nepraktické. Ale obecně když jsem si četl o tom jak a proč jsou větrné elektrárny efektivní (jakože co musíš udělat, abys měl větší efektivitu), tak to bylo hodně neintuitivní a například co jsem se dočetl, tak zdaleka nejefektivnější větriná elektrárna, by byla mající jen jeden velmi tenký, velmi dlouhý list. Samozřejmě se to z praktických důvodů nedělá, protože odstředivá síla.
stejne dobre ho muzes pohanet energii ze slunce - IMO ohrivat trebas vodu pomoci soustavy zrcadel bude asi tak o rad efektivnejsi, nez misto brambor pestovat na poli solarni panely.Jo, to je hezká teorie, akorát že vůbec. Skoro všechny ty zrcadlové elektrárny mají brutální problémy co se týče ekonomiky provozu, schválně si o tom něco nastuduj. Efektivita ohřevu není špatná, ale efektivita celého systému nic moc. Už jen proto že tu vodu/páru pak musíš nějak převést na práci.
Ale jedna vec je na tom odkazovanym PDFku poucna - zdaleka nejefektivnejsi(a tudiz i nejekologictejsi) jsou naftaky s turbem.Ano, do jisté míry. Jen bych řekl že ne nafťáky, ale naftové motory, protože typicky chceš ještě ideální otáčky a zátěž. Ostatně přesně proto existují hybridy. Nejfektivnější z fosilních paliv jsou plynové turbíny, tam jde praktická efektivita existujících komerčních řešení k 60%.
kdyžuž nic jinýho tak to aspoň jako supr svítí :D