Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Záleží na typu zoufalce. Já Gentoo zkusil - nainstaloval (terminál+handbook), rozchodil, zjistil že na to nemám a vím o tom prd, ani jestli jsem ho nainstaloval správně, tak se zase na čas vrátil k ubuntu. Teď (celkem) spokojeně provozuji Arch.
- Grafický instalátor mi nevadí, vadí mi situace kdy si nějaký nadšenec si něco nakliká netuše do čeho se pouští, týden strávi kompilací, další týden dělá ramena jak má teď všechno --march rychlý a pak se zákonitě nasere, vrátí se k blbuntu a zbytek života bude na gentoo házet špínu.
nice ionice -n 6 paludis -i installed-packages && poweroff
). Na druhou stranu na notebook jsem dal opensuse. Se svými 1.3GHz bych toho moc neukompiloval, kompilace na hlavním stroji mě neláká (složitější údržba, problém s updaty mimo domov). Navíc si můžu vychutnávat povedené snahy o integraci vzhledu programů (kde4 dialogy ve firefoxu aj., vyladěný vzhled) a nemusím hnout ani prstem. A nakonec to chce prostě jeden "stable" počítač, odkud můžu opravovat vzdáleně chyby nebo dokončovat práci, kdybych si hlavní stroj poslal do kytek (například když místo rm -rf /foo/*
napíšu rm -rf /foo/ *
).
alias esync='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && eix-sync' alias eworld='dd if=/portage.img of=/dev/null && dd if=/portage-cache.img of=/dev/null && emerge -auNDtv world --with-bdeps y'Loopbacky to udrzia fyzicky blizko na disku a aj keby som to najprv nedostaval do cache, tak je to rychlejsie ako nahanat 100 000 mrnavych suborov po celom disku. To, ze cache funguje vidno na opakovanom spustani eworld, kde nacitanie loopbackov trva dohromady uz iba 2s. Subory vo vnutri loopbackov su asi fragmentovane, ale nevadi to, pretoze vdaka dd si to len posklada jadro v pamati a disk moze citat sekvencne a nie stale cvicit hlavickami.
Existence grafického instalačního programu je největším omylem v historii Gentoo.Souhlas.
Gentoo je vyborna distribuce. Po zkusenostech s ostatnima bych nemenil!!! (Debian, Arch, mandriva, "winbuntu", slackware, ...) Opravdu neni pro skalni bubuntaky, nebo lidi kteri o vnitrnostech linuxu nic nevedi a nechteji se ani ucit, ale pro ostatni vyborna volba, hlavne diky moznosti poskladat si co chci a jak chci.
Po prvotnim nastavenim neni o nic slozitejsi nez ostatni distra, rekl bych i jednoduzsi(hledat neco v bubuntu na standardnich mistech napr v /etc je marnost nad marnost). Jedu unstable a opravdu clovek obcas narazi na problem, ale jeho oprava je vetsinou diky http://bugs.gentoo.org malickosti.
Kompilace neni nejmensi problem, hardware je dnes tezce naddimenzovan pro potreby windows hracu.
ps.: KDE ani GNOME nejsou dobra pracovni prostredi, ale spise omalovanky. Pro rozumnou praci staci dobre nastavene minimalisticke WM (openbox, awesome, ...),je to mnohem produktivnejsi. (preci jen pouzivam pro praci i zabavu jednotlive aplikace a ne WM)
Tiskni
Sdílej: