NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Pozor, následující blogpost je poněkud kyselý až hořký, spíše osobní a Linuxu se týká žel jen okrajově...
Vím, že jsou dny, kdy všechno nevychází a všechno je nazadrmo. To je normální. Ale proč se mi zdá, že speciálně konec tohoto roku se skládá jenom z takových dnů? Dnes jsem zkonstatoval, že už z toho začínám být vzteklý.
Dnes, bez zjevné příčiny, se na novém notebooku (ten samý, co jsem zmiňoval v předchozím blogpostu) zničehonic Linux rozhodl, že síťová karta není připojena. A že prý ne. Kabel vede na obou koncích do těch správných slotů, všechno je zkontrolované, až na to, že routeru nepřipadá, že by notebook komunikoval, a notebook tvrdí, že "link not up". Proč? Bůh ví. Snad jsem nainstaloval nějaký pitomý update. Widle na tomtéž notebooku vesele komunikují.
Nahrávám pro rodiče díl detektivního seriálu na mém, televizní kartou obdařeném počítači. A říkám si: Opravdu musí TV Hallmark zařazovat reklamu každých patnáct minut? A ještě jak rafinovaně: každý blok reklamy je uvozen jiným efektem (asi aby nebylo tak snadné to automaticky vystříhávat); kromě toho, jak je u našich televizí už obvyklé, sestává každý blok ze tří částí: v první části televize vyhrožuje, čím nás oblaží v budoucnu; druhá část jsou vlastní reklamy; třetí část obsahuje opět útržky z filmů, které na nás hodlá Hallmark vrhnout v budoucnosti. Protože Hallmark zařazuje do pořadů reklamy na pořady podobného druhu (například do detektivky dávají reklamy na jiné detektivky), vzniká schizofrenní mix, kdy není moc poznat, co je ještě reklama a co už pokračování pořadu; jako by uprostřed knížky vložili několik stránek z knížky úplně jiné, a to zopakovali ještě párkrát. Fakt silný zážitek. Pro zvýšení efektu je střední část reklam namluvena maďarsky (vážně, nedělám si srandu).
Signál z televize je vůbec zvláštní věc. Zhruba každé dvě vteřiny laškovně mrkne, jas se skokově zvýší a zase sníží. Proč? Ví Bůh. Dělá to jen někdy, jen na Hallmarku, v reklamách vůbec ne. Možná rafinovaná ochrana proti kopírování? Tuším, že něco takového dělala kdysi ochrana VHS Macrovision proti kopírování videokazet, ale to už je snad dávná minulost...
S televizí se pojí ještě jedna má stará bolest: domácí kino. Znalci už se chechtají předem, kdykoli tuto frázi vyslovím. Ta zatracená krabice, ze které jsem chtěl udělat výkonný HDD rekordér na bázi Linuxu, mi leží doma už půl roku. Periodicky zkouším ji oživit. Motherboard je křáp. On-board grafika z dílny ATI nechodí ani s binárním driverem, ani s VESou, jedině ve framebufferu 800x600. Televizní kartu, co jsem tam původně mínil strčit, se mi nepodařilo rozchodit. Zase. Už mi doma leží tři. Jedna je zvlášť vypečená, původem od Averu, kde na obalu inzerují "Linux compatible" a já tehdy ještě nevěděl, že tím myslí "tady náš Joe je linuxový machr a nějak se mu podařilo zkompilovat binární driver asi pro tři kernely z Fedory a dva ze SUSE, tak tady je máte".
Nepoučil jsem se z neúspěchu; koupil jsem čtvrtou. Tentokrát jsem si předem ověřil, že je podporována v Linuxu a že už ji někdo rozchodil, dokonce že je podobná té, která už spokojeně přede v mém poči.
No jo. Jenže výrobci televizních karet jsou... zvláštní. Oni totiž vyrobí kartu a nějak ji nazvou. Pak vyrobí nějakou jinou, s jiným čipem a tudíž něco úplně jiného, ale prodávají ji pod stejným názvem. A určitě si myslí, že je to v pořádku - vždyť přece dodávají CD-čko s drivery pro Windows XP a Vista, zákazníkovi může být jedno, co je pod kapotou... Nedávno jsme to probírali s Yokotashim; shodli jsme se, že výrobce, který vydá nové schéma pod stejným označením, by měl dostat to označení otisknuté rozžhaveným železem na zadnici.
Zkrátka, žádal jsem kartu A a dostal jsem kartu B. Možná, že tady výrobci křivdím - na obalu bylo napsáno něco jiného, snad mě to mělo varovat; dokonce na obalu nebylo ani jméno firmy (ale skutečně to je její výrobek, dá se to zjistit). Nicméně karta je to prostě úplně jiná.
Ach jo, ach jo. Zlobím se, a ani nevím, na koho... možná i na sebe, proč jsem takový ňouma?
Tiskni
Sdílej: