Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »V dnešním článku na iDNES je, dle mého názoru velice, velice aktuální problém.
Proč o tom píši? A proč zrovna na ABC Linuxu?
Můj první kontakt se světem jedniček a nul byl někdy v roce 1983. To nám profesor na střední škole donesl do učebny zánovní počítač PMD-85, připojil ho na čb televizor Tesla (tuším značky Merkur). Chvíli něco klepal do klávesnice záhadné řádky jako:
10 FOR i=1 TO 10
20 FOR j=1 TO 10 STEP 2
...
50 NEXT j
...
Pak napsal RUN
a na obrazovce se vykreslila sínusovka. Tehdy mi výpočetní technika na věky věků učarovala a navždy jí propadnul. Amen.
Tři roky poté jsem si domů donesl svůj první počítač, zázrak sira Sinclaira ZX-81. Měl celý 1kB (slovy jeden kilo bajt) RAM. Grafika byla dvoubarevná. Vlastně pseudo-grafika. V Basicu se daly programovat různé voloviny.
Malá ukázka toho, co všechno Window$ umí.
To se mi prosím stalo na PC v práci, které z jistých důvodů běží 24 hodin denně. Přesně 12. den po posledním (oblíbeném) restartu. Běží na něm WinXPSP2, má veškeré aktualizace, FW, AV Norton a pracuje se na nich pouze a jedině s balíkem Office a MSIE. Nejsou na něm ani blbé win hry jako Solitaire, ap.
Tak mi to vysvětlete?. Zlatý linux.