Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Propojení Windows Serveru 2003 a Linuxu. Linux funguje jako emailový server (IMAP) a Windows jako ověřovací server (LDAP, Kerberos)
Proč to propojit
Důvodem je příprava nového emailového serveru a sjednocení databáze uživatelů.
Podmínky
Hlavní server: Windows Server 2003, Active Directory
Emailový server: SUSE Linux Professional 9.1
Microsoft si při vydání Windows 2000 Serveru konečně uvědomil, že existují nějaké standardizované protokoly a tak 2 z nich pro službu Active Directory využil. Jedná se o Kerberos V5 a LDAP v3. Kerberos si sice mírně upravil, ale to je zase jiná pohádka. :)
V mém případě se jednalo o již existující infrastrukturu postavenou na doméně Windows Server 2003. Starý poštovní server běží na Debianu a využívá POP3. Server však výkonnostně přestává dostačovat a tak jsem se rozhodl emaily přesunout na jiný server. Poslední dobou pracuji převážně se SUSE Linuxem, tak volba padla na něj.
Na přípravu propojení stačí nainstalovat SUSE Linux v minimální konfiguraci a přiinstalovat klienta openldapu, klienta heimdalu a gssapi modul saslu.
LDAP, který poskytuje Windows server, po nás vyžaduje, abychom použili ověřování přes GSSAPI a zároveň měli nakonfigurovaný Kerberos.
Jak na Kerberos
Pro připojení na kerberos z Windows Serveru 2003 jsem potřeboval klienta kerberosu a pár úprav v konfiguračním souboru krb5.conf. A to následujícím způsobem.
[libdefaults]
clockskew = 300
default_realm = NASEDOMENA.LOCAL
default_tkt_enctypes = des-cbc-md5
default_tgs_enctypes = des-cbc-md5
[realms]
NASEDOMENA.LOCAL = {
kdc = IP_SERVERU:88
admin_server = IP_SERVERU:749
ktpasswd_server = IP_SERVERU:464
default_domain = NASEDOMENA.LOCAL
}
[default_realm]
.nasedomena.local = NASEDOMENA.LOCAL
nasedomena.local = NASEDOMENA.LOCAL
[appdefaults]
pam = {
ticket_lifetime = 1d
renew_lifetime = 1d
forwardable = true
proxiable = false
retain_after_close = false
minimum_uid = 0
debug = false
Při konfiguraci klienta Kerberosu nesmíme zapomenout na to, že Windows Server bere pouze realmy zadané velkými písmeny. Pokud jsou zadány jinak, tak ověření přes Kerberos neproběhne.
Pokud nechceme do konfiguračního souboru zadávat IP adresy, ale DNS názvy, pak musíme mít funkční DNS server, nakonfigurovaný resolver a také v krb5.conf zadány dns_lookup_realm a dns_lookup_kdc na true v sekci [libdefaults].
Funkčnost kerberosu ověříme na počítači spuštěním kinit prihlasovaci_jmeno. Po zadání hesla se kerberos musí ohlásit tím, na jak dlouho propůjčuje ticket. A můžeme se vrhnout na konfiguraci LDAPu.
Testujeme LDAP
Abychom mohli správně nakonfigurovat ldap.conf, musíme si ověřit, že se na LDAP server přihlásíme a stáhneme nějaká data. K takovémuto ověření bohatě postačí
ldapsearch -b "cn=uzivatel,dc=domena,dc=local" -D "dc=domena,dc=local" -W sAMAccountName
Tento příkaz musí vypsat informace z Active Directory. Pokud příkaz vypisuje chybu - ladp_sasl_bind_s: ... No mechanism available, tak nejsou nainstalovány autentikační moduly klienta LDAPu a je nutné je doinstalovat. V případě využívání Windows Serveru je nutný zejména modul GSSAPI.
Konfigurák LDAPu
Konfigurační soubor ldap.conf nevyžaduje žádné velké zvláštnosti. Pro základní funkčnost postačí základní nastavení, a sice:
host IP_ADRESA_SERVERU
base dc=domena,dc=local
uri ldap://IP_ADRESA_SERVERU
Příště budu pokračovat tím, jak nastavit mapování atributů Windows Serveru na Posixové atributy a ověřováním uživatelů emailu v LDAP databázi a ověřování uživatelů SQUIDu v LDAP databázi.
Tiskni
Sdílej:
Zdravím,
původně jsem si to psal včera večer jako poznámky, než zapomenu, jak se to konfiguruje. Protože to asi budu potřebovat i u dalších zákazníků. :)
Mno, pokud by o článek byl zájem, tak bych se o něj mohl pokusit. Ale zatím není kompletní konfigurace hotová, takže bych to dal do placu až to celé dokončím.
Ještě plánuji sepsat článeček o připojení Samby 2.2.x a 3.x na Windows servery. Ono, přeci jen heterogenní sítě se v praxi vyskytují docela často. :)
Články tady jsou většinou o kompletním Lin řešení. Ale to je jedno. Ať už článek, nebo blog, svou hodnotu to má.
Windows se nezbavíme, ať si každý říká co chce, dokud budou mít alespoň 5% podíl, vyplatí se učit jim. A řekl bych, že jejich podíl ani na těch 5% neklesne.
Tvůj blog je o propojení Lin a Win, což je asi trochu mimo hlavní obor tohoto serveru. Potřeba to ale je. Budu rád, když tu bude víc takových návodů.