Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Od úterý mám nainstalováno OpenSuse 10.3 a za tu krátkou dobu jsem posbíral pár poznatků ohledně vývoje, neboť na jsem multiplatformní, občas Windows občas Linux.
Co mne příjemně překvapilo, tak je posun DE za tu dobu, co jsem naposledy zkoušel Ubuntu 6.06, pak jsem přešel na Win Vista EN, WinXP SP2, Win Vista CZ. Pro uživatele, který potřebuje jen sem tam napsat nějaký dokument a pak hledat na internetu, přehrávat písničky a kecat pomocí kecálků, tak podle mne plně vyhovuje.
Při používání jsem ovšem narazil i na pár problémků. Ovšem netuším, kam by se měly hlásit, zda do distribuce nebo někam jinam. Nejsem programátor a na učení se programování nemám dost času, již tak bych někdy potřeboval, aby den měl více než 24 hodin. :)
Co mi znepříjemňuje život
Doufám, že pro tentokrát zdržím u Linuxu o něco déle než pár dní. Ne že by se mi nelíbil. S Linux na některých serverech používám od 96 roku a na desktopu střídavě podle aktuálních potřeb od roku 97.
Tiskni
Sdílej:
a nakonec používá stejnak jen jedno (alespoň většina).Prave koli podobnym problemom
Podle mne by věci, které jsou nezávislé na DE, ale jsou závislé na nastavení uživatele by měly být standardně konfigurovatelné bez závislosti na použitém DE.
V důsledku toho je pak při určitých nastaveních časově velmi náročné provést přechod z jednoho DE na jiné. Např. z důvodu sjednocení DE v rámci firmy, protože ve firmě se zavedla nějaká štábní kultura.
Podle mne by věci, které jsou nezávislé na DE, ale jsou závislé na nastavení uživatele by měly být standardně konfigurovatelné bez závislosti na použitém DE.Tak musíte zvolit řešení nezávislé na DE.
A to je u NetworkManageru jaké? Opravdu to netuším. Tedy závislé na tom, že si WiFi nastavím z DE, ale ty konfigurační utilitky budou používat jednotný konfigurák pro daného uživatele.
Nebo existuje i jiné řešení než NetworkManager, aby bylo nastavitelné z DE?