Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
NoReply: true, aby to klienti poznali ještě před pokusem o odeslání odpovědi) a omezení cílové adresy z toho návrhu nijak nevyplývá, nebo snad jo?
ve využívání HTML značek li, ol a ul tentokrát překonávám i seznamového krále Luka.


Jinak k jednotlivým bodům:
Ad 1 - vyžadovat UTF-8 je zbytečné. Již dnes lze bez problémů definovat znakovou sadu a zakódování hlaviček.
Ad 2 - stačí vyjít z RFC 4409.
Ad 3, 4 a 5 - souvisí s bodem 2.
Ad 6 - proč navrhovat nový protokol? IMAP plně postačuje pro on-line i off-line použití, včetně odesílání (IMAP Message Submission, zatím je jen v draftu; lze ovšem použít také SMTP rozšíření BURL - RFC 4468). Ano, je složitý (hlavně když uvažujeme i rozšíření). Ale na druhou stranu, pokud uděláme jednoduchý protokol, svádí to k tvorbě vzájemně nekompatibilních proprietárních rozšíření. Jde tedy jen o to, podporovat IMAP včetně potřebných rozšíření.
Ad 7 - na to by stačilo mírně rozšířit SMTP.
Ad 8 - kterých všech částí (snad ne i některých hlaviček)?
Ad 9 - tohle lze bez problémů realizovat v rámci MIME.
Tedy tohle mě fakt dostalo:Byl jsem zvědavej, co na to řekneš.
proč navrhovat nový protokol? IMAP plně postačuje pro on-line i off-line použitíOn už IMAP umí štítky nebo vyhledávání na straně serveru?
Mrkněte sem
http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_Message_Access_Protocol
Zrovna tohle podle mě většinou neplatí, i když by to bylo možné. Pokud je tedy "klientem" myšlen poštovní klient uživatele, popř. webmail.
Poštovní klient má obvykle jako server pro odesílání pošty nastaven SMTP server poskytovatele připojení nebo SMTP server v místní síti. Výhoda je, že na SMTP server v místní síti se e-mail z klienta přenese velmi rychle. Server se ho pak snaží doručit na cílový server, který může být přetížený, nebo připojený pomalou linkou, nebo třeba dočasně nedostupný - a tohle všechno uživatel nemusí řešit, maximálně se po určité době dozví, že e-mail nešlo doručit, protože... Obdobně to může být se SMTP serverem u ISP, ale dnes už se moc nestává, že by takový server byl rychlejší než jiný "dál" v Internetu.
Komplikace nastane v případě, že chcete odesílat zprávy s různými adresami odesílatele. Protože cílový server hlavičku From nijak neověřuje, můžu e-maily s libovolnou adresou odesílatele posílat přes "nejbližší" / nejrychlejší SMTP server. Tím je samozřejmě umožněno šíření SPAMu.
Tento problém se snaží řešit SPF (Sender Policy Framework), pomocí kterého můžu určit, které servery mají právo posílat e-maily s adresou odesílatele z mojí domény. Používá to třeba i Google nebo Seznam. Proto když budete posílat zprávy, kde From bude z domény google.com, přes jiné servery než ty od Googlu, pak cílové servery používající SPF takové zprávy odmítnou.
Jinak nastíněné nápady jsou celkem dobré. Nevěřím ale, že se tím ještě nikdo takhle nezabýval - vymyslet něco kompatibilního a přijatelného pro všechny nebude jednoduché. Kombinace SMTP + IMAP pro připojení klientů sice funguje docela dobře, ale pokud třeba chci odeslané zprávy ukládat na serveru, přenáší se většinou dvakrát - přes SMTP a pak přes IMAP do odeslaných.
Pak mi taky dost chybí nějaký standardní protokol pro server-side adresář s obousměrnou synchronizací, který by podporoval desktop klient + webmail + mobilní zařízení - něco jako má Exchange. LDAP je použitelný spíš jenom pro čtení.
Zrovna komunikace s klientem ale asi není dnes zásadní problém. Třeba Outlook nebo Lotus Notes mají vlastní protokoly s lepšími vlastnostmi...
Pak mi taky dost chybí nějaký standardní protokol pro server-side adresář s obousměrnou synchronizací, který by podporoval desktop klient + webmail + mobilní zařízení - něco jako má Exchange. LDAP je použitelný spíš jenom pro čtení.Jo, i tohle jsem chtěl ošetřit tím c2s protokolem.
SForwardovani posty funguje, pokud servery korektne prepisuji hlavicky jako treba gmail.Chcete říci že funguje, pokud se někdo při forwardování chová jinak, než jak to předepisuje standard?
Jak se chová forwardování (respektive relayování, z pohledu SMTP je to naprosto totéž), jednoznačně předepisuje příslušné RFC a prakticky všechny MTA to tak od úsvitu věků dělají. Najednou někdo přijde se SPF a řekne, že aby maily se SPF fungovali, musejí všichni na světě začít forwardovat jinak. Je to chyba ve všech MTA, nebo v SPF?
Predem upozornuju, ze cerv pro wokna se tuhle dostal mimo jine az do izolovane site fr. letectvaKdysi červ řádil také v českém NBÚ a ve VZP (jednalo se o červa z rodu BadTrans, který mj. snímal znaky z klávesnice a odesílal je neznámo kam).
Článek sice zajímavý, ale dost jednostranný – systémy založené na událostech jsou mnohem efektivnější, prostě čekáš, až se něco stane, do té doby nic neděláš, neplýtváš zdroje, a když se to stane, víš o tom okamžitě. Zatímco u pull systémů musíš periodicky kontrolovat „jestli se náhodou něco neudálo“. Stahuješ si klidně desítky RSS kanálů každou půlhodinu, i když se novinky na blozích tvých kamarádů objevují jen jednou za pár dní. A přesto, když se tam nějaká novinka objeví, dozvíš se o tom v průměru se čtvrthodinovým zpožděním. Další problém je, když s tebou chce navázat kontakt někdo nový – je potřeba se předem dohodnout, předem povolit přístup* – zatímco u e-mailu nebo telefonu stačí dát svůj kontakt na web a může mi napsat kdokoli (e-mail tam dám v podobě nečitelné robotům).
Ideálem je kombinace obou způsobů – systém založený na událostech s efektivním filtrováním vyžádaných/nevyžádaných (oprávněných/neoprávněných) požadavků.
*) což je namístě třeba u těch peněžních převodů (kteditky jsou fuj).
)... To bych si toho s telnetem pak už moc neposlal.
njn, taky si takhle rád hraji (i přes pop3 se dá číst pošta telnetem), ale možnost manuálního odesílání telnetem není smysl těchto protokolů, je to jen vedlejší efekt → návrh nového systému by se mu neměl podřizovat. O tom, jak nahradit SMTP protokolem založeným na XML jsem tu už v nějaké diskusi polemizoval
Tehdy mi z toho vyšlo, že by to bylo moc hezké, ale taky moc práce a malý přínos (ale v rámci nějakého nového řešení e-mailové otázky to vidím jako celkem jasnou věc).
Podepisovani a sifrovani pomoci GPG nebo X509 podporujou dneska uz snad vsechny klientske programy, ...Vzhledem k množství programů určitě. Nezapomínej ale na webmaily, které takové věci nepodporují a nepoužívá je zrovna malá část uživatelů...
To jako svěřit provozovateli webmailu svůj privátní klíč? To asi není tak docela rozumný návrh..
V SMTP se nevyznam, ale pripada mi, pokud uz delat nejake radikalni zmeny do emailu, tak ve stylu:
http://video.google.com/videoplay?docid=-6972678839686672840
To máš jistě pravdu, ale nesouvisí to s tím, že zatěžování odesilatelů pošty proti spamu nikoho neochrání, jenom to přidělá spoustu práce administrátorům serverů „počestných“Také to nevidím jako řešení, reagoval jsem obecně na problematiku zombie.
idea stoprocentního zabezpečení všech počítačů je sice krásná, ale naprosto nereálnáNereálná je, ale to neznamená, že bychom se neměli snažit o to, aby počítače nebyly aspoň rozumně bezpečné. Tím mám na mysli, aby například software nemusel vyžadovat zbytečná oprávnění, aby se používaly firewally a antiviry (když už se to nedá řešit čistěji) nebo aby (na pracovních strojích) uživatelé neměli možnost instalovat software, jaký se jim zlíbí.
Většina lidí se o bezpečnost svého počítače vůbec nezajímáAle zajímá - v okamžiku, kdy přijdou o data nebo jim někdo vytuneluje účet
Tiskni
Sdílej: