Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Existuje 10 druhů lidí - ti, kteří rozumí binárnímu kódu a ti, kteří ne.
Tedy ne já, ale po dlouhé době jsem se rozhodl k razatní změně svého GUI. Zčernal tedy můj KDE. Předcházel tomu kompletní reinstall systému z 64bitového ArchLinuxu na 32bitový. Proč? Štvaly mně neustálé problémy s během 32 bitových aplikací, které neměly variantu pro mou platformu.
Po kompletní přeinstalaci a obnovení dat ze zálohy (ehm, tedy spíše přimountování /home disku) následovala instalace balíčků s kurzory, dekoracemi a ikonami. Napadlo mě, že bych se mohl poohlédnout po něčem novém - a pokud možno tmavém. Přeci jen ve tmavém prostředí jsem většinu dne, tak mi nemusí displej zářit :).
Obhlídka KDE-Look nesla své ovoce. Skutečně jsem si vybral:
To vše se mi zobrazuje v QT i GTK aplikacích pomocí gtk-qt-engine.
Oproti původnímu světlému tématu je to velká změna. Holt, změna je život :)
Tiskni
Sdílej:
Předcházel tomu kompletní reinstall systému z 64bitového ArchLinuxu na 32bitový. Proč? Štvaly mně neustálé problémy s během 32 bitových aplikací, které neměly variantu pro mou platformu.Nebude to spíš distribucí?
Mám 64bit Gentoo a rozhodně nemám pocit, že bych měl nějaké problémy.
Arch se snaží být čistě 64b a na podporu 32 bitových aplikací se kašle - udělej si sám...ajaj, to sou zase kecy..... Arch64 Install bundled 32bit system
S tím odkazem jste určtiě vtipkoval, to jste nemyslel vážně, že ne?
U ostatních distribucí to tak hladké není
A kolik jste jich zkoušel?
(Flash a GoogleEarth bez problémů, víc jsem nezkoušel)
nechapem uchylku ludi, ktory to zacinaju pouzivat, sive pismo na sivom podklade s ciernym pozadimMně se tmavé barvy líbí a rozhodně ne proto, že bych chtěl být součástí nějaké underground party, ale je to o poznání méně ostré na oči. Nechápu, proč by bílý vzhled měl být považován za lepší než černý.