Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Tentokrát o připravených pluginech pro FatRat a rozšíření pro Google Chrome.
FatRat bude tématem mé bakalářské práce. Dřív jsem si myslel, že bakalářská práce má být nějaká hlubší výzkumná práce, ale minimálně na FELu/SW inženýrství má většina lidí bakalářku na téma "napsal jsem za dva víkendy 4 funkce do cizího projektu XYZ" a FatRat bude mezi ostatními pracemi evidentně docela vystupovat z řady. Na FatRatu se teď tedy intenzivně pracuje, což je vidět na aktivitě v Gitu.
Začal jsem psát skutečná rozšíření pro FatRat, zdroják je v Gitu pod projektem fatrat-jplugins. Rozšíření budou instalovatelná a aktualizovatelná přímo z programu.
Zatím jsem napsal stahovací rozšíření pro Uloz.to, HotFile.com, FileServe.com a MegaUpload.com. Když už jsem byl u toho, jak jsem na javovské straně napsal podporu pro uploady a dále také extrahování "link folderů" na některých z těchto serverů. Tato funkčnost ještě čeká na podporu na nativní straně programu.
Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně vyřešit zadávání captchy. Na rozdíl od jednoduchých stahovadel je to u FatRatu složitější věc: FatRat může mít vícero frontendů (GUI, webové rozhraní, Jabber...) nebo dokonce žádný. Z toho vyšly dvě nezbytnosti:
První věc je vyřešena časovým limitem - ve výchozím nastavení 30 sekund - které má uživatel na to, aby začal captchu zadávat, jinak bude žádost stažena, přenos selže a půjde se dál. Co se druhé věci týče, zatím je hotový jen frontend pro GUI.
FatRatu se dotýká ještě jedna implementační věc, která jej odlišuje od různých stahovadel z file sharing serverů. Model n vláken na n přenosů je v celém FatRatu považován za nepřijatelný a stejně je tomu tak u těchto rozšíření. Nebude tedy (aspoň prozatím) možné využívat pluginy z JDownloaderu nebo FreeRapid Downloaderu. Rozšíření pro FatRat využívají callback mechanizmů (v Javě listenerů), jejichž princip asi hodně z vás zná třeba z XMLHttpRequest z JavaScriptu.
Na webu jsem vytvořil stránku o integraci s prohlížeči a napsal jsem primitivní rozšíření pro Google Chrome. Pro každou platformu/architekturu CPU se musí vytvořit rozšíření zvlášť, protože obsahuje nativní NPAPI plugin. Řeknu vám, humus jako NPAPI jsem dlouho neviděl. Ke stažení je rozšíření pro Linux/x86-64, zatím jsem ještě nekompiloval pro x86, ale můžete se o to pokusit sami, kód je v Gitu.
Rád bych udělal i rozšíření pro Operu 11, její API ale bohužel nenabízí integraci s kontextovým menu, kde mi to zrovna přijde nejvhodnější. Tak snad brzy.
Toto jsou mé úkoly na tento semestr. Kromě toho jsou v blízké budoucnosti v plánu tyto věci:
Mezi dlouhodobější plány patří vestavěný FTP klient a další věci z TODO listu.
Tiskni
Sdílej:
Ale tohle by snad a) řešil nějaký wrapper skript b) je to vůbec třeba, když se program integruje s prohlížečem jinak?
Ja bych hlasoval za 2 veci:
Na deobfuscator plugin interface by mozna pro zacatek postacovaly dve metody, bool canDecode(const QString&) a QString decode(const QString&), zkouselo by je to treba linearne za sebou (s tim, ze canDecode by nemela blokovat na dlouho, nebo to nejak chytre vymyslet pres signaly/sloty).
Item, "Download link with FatRat" = Execute program, "fatrat", "%l"(Za predpokladu, ze staci spustit fatrat s linkom ako argumentom. Inak namiesto "%l" nieco ako "--download-link %l". Nepouzivam zatial FR, tak netusim syntax cmdline parametrov.)
Těším se na návod 
:) mirec@kofola ~ $ java bash: java: príkaz nenájdený 127 :( mirec@kofola ~ $
Dôsledok toho, že java ma istého času keď som ju potreboval vytočila tým, že segfaultovala pri každom programe väčšom ako hello world.
Dělat to pro Python bude dost redundantní práce zvážím-li, že teď mám v plánu napsat návod, jak psát pluginy pro FatRat s Jythonem.
Mne stačí obyčajné C++ rozhranie (1 hlavičkový súbor), ja si už bindingy na python nagenerujem.
. Uz se mi to nekolikrat hodilo (s Java, Python, Lua).
Ma zkusenost s JNI (opacny smer, volani nativniho kodu z Javy): onehda jsem psal softwarovy projekt (povinne na MFF) v Jave a chtel jsem pouzit C-ckove knihovny pro cteni ext2/3, fat12/16/32. Stravil jsem tim tolik casu, ze nakonec to vyslo rychleji napsat "from scratch" v Jave. Akorat jsem nadaval na rozhodnuti nedat do javy unsigned integery