O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
V mojom prvom blogu som písal o mojej prvej inštalácii Linuxu i o tom, aké problémy ma hneď ako začiatočníka nastrašili a takmer odradili. Lenže zahryzol som sa do toho a vyriešil som takmer všetko pomocou internetu a rôznych fór /ďakujem aj Vám/. Stále som šiel aj na Windowse takže som sa nebál experimentovať s Linuxom.
Vymyslel som si systém ako si vyskúšať, či Linux ÁNO alebo NIE: Z Windowsu som si vypísal všetky programy ktoré som aktívne využíval a skúsil som programy rovnakého zamerania pre Linux, samozrejme že bola pre mňa dôležitá jednoduchá konfigurácia a nie nastavovanie cez configy, veď to nepoznám. Nejaký čas som si to skúšal popri Woknach, doinštaloval som si v mojej distribúcii ďalšie rpmká, o ktorých som sa dočítal že ich cd nosiče obsahujú a ktoré sa neinštalujú štandardne s prvou inštaláciou a ktoré sú dobré.
Samozrejme že môj Linux Mandrake 10.1 neobsahuje všetko čo som potreboval a začal som pomaly inštalovať podľa Readme zdrojáky. Len okrajovo spomeniem že mi chýbal vylepšený firewall, keďže neviem nastavovať nejaké pakety, antivír scaner, flash player a môj obľúbený Firefox. No podarilo sa mi to rozbehať a začal som chápať pomaly význam konzoly.
Prišiel deň D a ja som sa rozhodol vymazať Windows, ktorý som používal niekoľko rokov. Zazálohoval som si všetky dôležité dokumenty, inštalačky pre Windows, keďže stále opravujem Win inštalácie a samozrejme niekoľko programíkov, aby som si mohol rozbehať môj winmodem. Vymazal som celú partíciu a pustil sa do premiérovej inštalácie na "nový" disk. Po inštalácii som si všetko nastavil k mojej plnej spokojnosti, aj keď stále bojujem s nejakými chybičkami a doinštaloval programy.
A prečo vlastne Linux, v mojom prípade Mandrake? Rozhodol som sa vyskúšať niečo nové, možno som mal veľké oči a čakal som že to pôjde hladko, no každá vec ktorú som vyriešil ma posunula dopredu. Nikomu neberiem Windows, je to jeho voľba, niekomu by chýbali hry, mne chýba Dreamweaver, no k Windowsu by som sa už nevrátil, mám tu väčšiu podporu u užívateľov a mám pocit že je môj book stabilnejší, opensource a Linux nepoužíva každý.
Problémy ktoré som vyriešil od minula: tlačítka ovládania hlasitosti na mojom booku HP9020 kde som dal inú voľku klávesnice, zobrazovanie stránok s Firefoxom /len som zvolil iné fonty/, rozbehal som firewall a antivír /používam Firestarter a F-Prot/ a ešte zopár vecí. No stále ma trápi amaroK, niekedy mi seká pesničky, xmms mi nefachčí skoro vôbec. Možno to niekedy vyriešim inou verziou. No a čo mi chýba z môjho obľúbeného Windowsáckeho JetAudia je načasovanie vypnutia počítača pri počúvaní hudby.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/usr/bin/perl
use Proc::Daemon
Proc::Daemon::Init;
sleep($ARGV[0]);
system('xmms -s');
system('xmms -q');
system('enlightenment_remote -shutdown');
system('sudo poweroff')
shutdown, viz man shutdown. Jinak pro vypínání počítače po přehrání nějakého konkrétního playlistu jsem někde i zahlédl plugin do amaroKu. Tipoval bych to na stránky projektu.
Marek Hnilica
at a cron.
Tohle si můžeš docela snadno naskriptovat sám, např. pro amarok - dcop amarok player isPlaying, potom to můžeš v cyklu kontrolovat a pokud ti vrátí false, vypneš PC. Více ti pomůže program kdcop a článek zde na abclinuxu.
24.8.2005 22:57
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
) a oblíbil jsem si jen a jen Kaffeine. Přehraju s ním (xine) i větší procento filmů, než třeba s mplayerem či jeho nadstavbami a nezlobí mi různá kódování titulků, přehrává samozřejmě i hudbu, streem, DVD s navigací... přitom je (celkem) svižný a jednoduchý, obsahuje dobrý playlist. Nemusím mít nainstalován žádný jiný multimediální program, snad jen zmíněný mplayer, kvůli videu, které přehraje zase jen on.
P. S. To není pokus vyvolat flamewar, nejsem JXD, jinou volbu akceptuji a svou kávu nikomu nevnucuji. Jen říkám, že Kaffeine rád používám.
25.8.2005 08:27